Jan Zahradil Články

Nebývale tvrdý postoj Evropské unie vůči Kypru je motivován ideologicky, myslí si předseda eurofrakce ODS Jan Zahradil. Hlavní evropský proud dává najevo, že nebude tolerovat přílišnou samostatnost jednotlivých zemí v bankovnictví a daních, říká europoslanec, který by v Evropskémparlamentu za ODS rád viděl Václava Klause.

Jaké je poučení z krize na Kypru?

Evropský establishment si neví rady, jak se vypořádat s jednotlivými typy krizí v eurozóně. Každá krize má jiné příčiny, jiné důsledky a neexistuje žádný univerzální model. Ale to, co předvedli na Kypru, je zatím nejméně povedené řešení ze všech. 

Na Kypru ale přece neselhalo nic, co by vyplývalo z existence eura nebo evropské integrace, ale ekonomický model, kdy celé země stojí na bankovnictví. 

To je pravda, ale o to nejde. Jde o to, že ministři financí eurozóny nejdřív posvětili konfiskaci vkladů všech střadatelů v kyperských bankách a teprve pod tlakem veřejnosti a debaty v europarlamentu od toho couvli. Našlo se náhradní řešení, které je ale také vlastně konfiskací, jenom v jiném měřítku. Jestli takhle má vypadat spoluúčast lidí na řešení problémů, tak to může jen oslabit důvěru veřejnosti v evropskou integraci. 

A jak tedy mělo podle vás řešení vypadat? 

Je pravda, že každá legrace něco stojí, a pokud se unie rozhodla, že Kypr nenechá zbankrotovat, tak by to měla zaplatit. Pokud ale vytvořila situaci, kdy poskytne část peněz a současně donutí Kypr schválit konfiskaci vkladů, tak to je špatně. Myslím, že skutečný důvod byl ideologický. 

Ideologický? Vždyť tvrdíte, že unie je tím vlastně sama proti sobě. 

V evropském hlavním federalizačním proudu je už dlouhá léta přítomná snaha po harmonizaci veškerých daní a odstraňovaní daňové a jakékoli jiné konkurence. Kypr si ale vlastní daňovou politiku dělal. Byl to daňový ráj. A teď, když se dostal vlastní vinou do potíží, se to hodilo. Byl vybrán jako modelový příklad, že je možné v jakékoli zemi, která si bude chtít dělat vlastní daňovou politiku, velmi nevybíravým způsobem z evropské úrovně zasáhnout. Má to být varování zemím, které trvají na daňové autonomii. 

Opravdu myslíte, že by Kypr dopadl lépe, kdyby nebyl v EU a neměl euro? 

To nevím, možná by dopadl stejně, možná by musel požádat o pomoc úplně stejné mezinárodní instituce. Ale mně jde o řešení, se kterým opravdu nesouhlasím. Klíčoví lidé v Bruselu se chovají podle hesla "Žádná dobrá krize nesmí být promarněna". Tahle má sloužit k tomu, aby prohloubila integrační tendence v oblasti bankovního dohledu, daňové harmonizace. 

A proč by měla být integrace bankovního dohledu špatná? Na Kypru byly vyšší úroky než kdekoli jinde, takže kyperské euro bylo v bance vlastně hodnotnější než německé. 

To je fakt, ale to bychom se pak museli dostat k otázce, kdo vlastně měl nebo neměl být v eurozóně. Jsou tady prostě snahy zažehlit nejprve bankovní a daňové a později i sociální a zdravotní systémy do podobné výše. To je další krok k federalizaci unie. Ti, co chtějí fededraci, to budou podporovat, ti co ne, tomu budou odporovat. 

Dokonce i Václav Klaus řekl, že by nebyl proti "severnímu euru", které by mělo například Německo, Benelux, Skandinávie… a my. 

Mě to nepřekvapuje. To je teorie, která třeba v Německu hodně rezonuje, a myslím, že je to ekonomicky proveditelné. Klaus má pravdu, že tahle měna by trpěla méně neduhy než současné euro. Museli bychom se rozhodnout, jestli jsme jako Česko ochotni obětovat daňovou a měnovou politiku na oltář této relativně stabilní a bezpečné měny. 

A podle vás bychom měli, kdyby na to přišlo? 

Jde o to, rozhodnout, jestli je dobré se ještě více provázat s německou ekonomikou, na kterou jsme už tak navázáni velice silně. Stavím se k tomu skepticky až ostražitě. Dlouhodobě si myslím, že nemáme jednostranně posilovat závislost na Německu, ale spíš se snažit ekonomické vazby diverzifikovat. 

Může se podle vás Václav Klaus stát sjednotitelem euroskeptických proudů, jak o tom nyní sní? 

Považoval bych za špatné, kdy se Václav Klaus spojoval například se Stranou britské nezávislosti Nigela Farage, protože strana, která prosazuje odchod Británie z EU, jedná proti českým národním zájmům. Naším zájmem je, aby Británie zůstala v EU a aby její antifederalistický hlas zněl zevnitř. Pokud se bude Václav Klaus s Faragem spojovat, sníží to jeho autoritu. Jeho frakce v europarlamentu je slepencem kdečeho. Je tam Slovenská národní strana, jsou tam bigotní odpadlíci z polské strany Právo a spravedlnost. Tyhle lidi by asi Václav Klaus neměl mít chuť reprezentovat, i když pokud se rozhodne, že ano, tak to budu respektovat. Daleko radši bych byl, aby jeho případné angažmá bylo v barvách ODS. Jsou sice členové grémia ODS jako Přemysl Sobotka, kteří na to mají opačný názor, ale já myslím, že by to oběma stranám prospělo. 

Proč by to mělo ODS pomoci? Teď není Václav Klaus právě nejpopulárnější. 

Abych to vyjasnil: já rozhodně nebudu chodit škemrat za Václavem Klausem, aby za nás kandidoval do Evropského parlamentu. Ale pokud by se rozhodl, tak bych o to stál a myslím, že by o to měl stát i on. Máme jasný profil, jsme mainstreamová strana. Když se Václav Klaus rozhodne, tak se z eurovoleb stane atraktivní téma i pro veřejnost, což bude ku prospěchu jemu i nám. Lidé, kteří jsou ochotni volit ODS, by sblížení vnímali určitě pozitivně. 

Miloš Zeman navrhuje Livii Klausovou jako velvyslankyni na Slovensko. Souhlasíte? 

Je to dobrý nápad. Pokud by místo obsadila manželka exprezidenta, navíc slovenského původu, vnímala by to slovenská strana jako dobré gesto. Nemám s tím žádný problém. 

Nevadí vám, že to může hodně demotivovat diplomaty, kteří se na velvyslanecké posty chystají léta? 

Bratislava není Moskva nebo Washington, tam bych to bral jinak. 

Znáte případ, kdy by dostala manželka exprezidenta ambasádu? 

Třeba manželka zesnulého rakouského prezidenta Klestila byla velvyslankyní v Praze. Pravda – ona tedy už předtím byla kariérní diplomatkou, ale jako příklad to posloužit může. Když strana prohraje volby, má změnit vedení 

Před časem jste řekl, že ODS ubližují "býčí šíje se zlatými řetězy". Kolik jich tam ještě máte? 

Nejsem žádným oficiálním kádrovákem ODS. V regionech přece musí cítit sami, kvůli komu tam ztrácí podporu. Z centra se toho moc dělat nedá. Můžeme sice zrušit sdružení, kde se prokážou podezřelé nábory, jako jsme to udělali třeba s Prahou 4, ale jinak je to na odpovědnosti zezdola. 

To asi těžko ve sněmovních volbách voličům vysvětlíte… 

Někde už pochopili, co musí dělat. Třeba v Ústí nad Labem si zvolili nové vedení a člověk, který tak k nevalné pověsti přispíval (Patrik Oulický – pozn. red.), pak odešel sám. Je k tomu potřeba odvaha. 

A děje se to dost rychle? 

To asi ne… 

Pomáhá třeba ODS, když se pražský exprimátor Bém směje současnému primátoru Svobodovi obviněnému kvůli předražené Opencard, která však vznikla za Bémovy éry? 

To nepomáhá. A je mi to líto. S Pavlem Bémem jsme byli a doufám stále ještě jsme přátelé. Ale politickou kariéru si sám prohospodařil a není namístě, aby se teď z pozadí sarkasticky poškleboval současnému primátorovi. Není to ani příliš důstojné. Bohuslav Svoboda je teď nositelem kladných bodů a dělá ODS dobrou image. Celé jeho obvinění působí hodně podivným dojmem. Když takhle bude policie pokračovat dál, tak se za chvíli dostaneme do situace, kdy policie obviní celou Poslaneckou sněmovnu za to, že přijala nějaké rozhodnutí. Přece když je někdo přichycen s krabicí peněz, tak je to něco úplně jiného, než když rada města o něčem hlasuje. 

Měl by být Petr Nečas dál předsedou ODS i v případě, že prohrajete volby? 

Nemůžeme jít do voleb s tím, že je hodláme prohrát. Chceme vyhrát, jakkoli preference teď vypadají špatně. Z osmi procent v lednu 1998 jsme to vytáhli na 25 v červnu téhož roku. Sociální demokracie v letech 2005 až 2006 dokázala něco podobného. 

Pokud vládní strana prohraje volby, je čas na změnu jejího vedení? 

Bývá to zvykem, děje se to. Stalo se to roce 2002, odešel Václav Klaus, přišel Mirek Topolánek. Takže ano, v demokratických stranách se to děje. 

Chcete být předsedou ODS? 

Chci pomáhat ODS nejlépe, jak umím. Ať už to bude na evropské, nebo národní scéně. Na evropské scéně se nám od roku 2009 daří ve všech ohledech, jsme viditelní, slyšitelní, respektovaní. Na otázku po lídrovství odpovědět neumím a ani nechci. Rozhodně by neměl být žádný předčasný kongres před volbami. Nesouhlasil jsem s tím v roce 2010 (ODS tehdy odstranila Mirka Topolánka a instalovala Petra Nečase), nesouhlasil bych s tím ani teď. Současný premiér povede ODS do voleb. Co se stane na kongresu na podzim 2014, to bude záležet na jejich výsledku. 

(Autor: Petr Honzejk)

Ing. Jan Zahradil

předseda poslaneckého klubu EP
1. místopředseda oblastního sdružení