Jan Zahradil Články

(ČT 24) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byl předseda europoslaneckého klubu ODS Jan Zahradil.

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka:
Epidemie covidu-19 se v Česku dál rychle šíří. Aktuálně ho má skoro 150 000 lidí, dosud vůbec nejvíc. Přibývá nakažených seniorů, a to tempem 3000 denně. Nemocnice jsou na hranici svých možností. A co jim chybí, je hlavně personál, a to ten největší nápor zdravotnická zařízení teprve čeká.

Jan BLATNÝ, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/:
Nelze určitě uvažovat v současných dnech o nějakém dalším uvolňování těch ochranných opatření, protože si nikdo z nás nepřeje, aby se ta situace dostala do rizikových scénářů.

Ladislav DUŠEK, ředitel ÚZIS:
Doufejme, že tady tyto velké počty v těch následujících dnech půjdou dolů. Pokud by nešly a zůstaly by takto vysoké, znamenalo by to ještě navýšení rizika pro nemocnice.

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka:
Situace se zhoršuje v celé Evropské unii. Prezidenti a premiéři členských zemí proberou společný postup na videokonferenci 21. ledna. Zásadním tématem bude i očkování. Evropská komise nově objednala u společností Pfizer a BioNTech další vakcíny. Do konce roku má být k dispozici až 600 000 000 dávek od tohoto výrobce.

Ursula von Der LEYENOVÁ, předsedkyně Evropské komise:
Díky nové dohodě jsme mohli zakoupit dalších až 300 milionů dávek vakcíny BioNTech/Pfizer.

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT, Brusel, Belgie:
Členské státy ale hlásí, že nemají dostatek vakcín k dispozici. Ukazuje se totiž, že výrobci nedokážou zásobovat státy dostatečně rychle. Brusel navíc pobouřila informace, že Německo uzavřelo separátní dohodu s firmami BioNTech a Pfizer na nákup 30 000 000 dávek. Právě tohle zásadně porušuje společnou dohodu všech států o jednotném nákupu.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Nejen toto téma probereme s první trojicí hostů pátečních Událostí, komentářů. Jan Zahradil, europoslanec, dobrý večer.

Jan ZAHRADIL, předseda europoslaneckého klubu /ODS/:
Dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Kateřina Konečná, místopředsedkyně strany, europoslankyně. I vám dobrý večer.

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně a místopředsedkyně strany /KSČM/:
Hezký večer z Nového Jičína.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A Jaroslav Bžoch, místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny. I vám, pane Bžochu, dobrý večer.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Dobrý večer z Teplic.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Zahradile, dnešní zpráva tedy, když to jenom zopakuji, Evropská komise oznámila, že vyjednala pro členské státy další 300 000 000 dávek od společnosti Pfizer a BioNTech, vy chcete prosadit v Evropském parlamentu debatu o tom, zda ze strany komise je skutečně zajištěn dostatečný počet dávek. Trvá i po dnešku ODS stále na tom, že Evropská unie nezajistila dostatečný počet vakcinačních jednotek, vakcín?

Jan ZAHRADIL, předseda europoslaneckého klubu /ODS/:
My jsme Evropskou komisi zatím z ničeho takového neobvinili, ale chceme od ní jasně slyšet, kolik, od koho, za kolik a podle jakých kritérií objednávala, protože těch výrobců a dodavatelů je dohromady asi 6. Teď jsme slyšeli o nové dodávce od Pfizeru, je tam AstraZeneca, je tam firma Sanofi, je tam firma CureVac, Johnson and Johnson. Ta poslední, tu jsem zapomněl, ale je jich dohromady 6. A Evropská komise objednávala desítky milionů dávek od každé z nich, ale není jasné, podle jakých kritérií. A my chceme prostě si v tom udělat jasno, chceme jasnou zprávu, jasné sdělení od Evropské komise, jaká byla ta kritéria, jestli tam skutečně třeba jedním z kritérií byla rychlost, efektivita, účinnost, protože také ty vakcíny se od sebe liší, pokud jde o účinnost, liší se...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Některé z nich ještě ani nebyly schváleny na evropském trhu.

Jan ZAHRADIL, předseda europoslaneckého klubu /ODS/:
Přesně tak. Liší se i v tom, jak jsou nasazovány, liší se v tom, jestli vůbec mají ten certifikát evropský, takže tohle všechno chceme vědět, chceme vědět, jestli třeba nedocházelo ke zvýhodňování některých národních výrobců a podobně. Ještě jsme nikoho z ničeho neobvinili.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Dobře. Když tohle všechno chcete vědět, znamená to, že máte pochybnosti? Vy chcete totiž, pokud se nepletu, jedna z těch věcí, kterou jste zveřejnili ve svém prohlášení, je to, že chcete po Komisi, aby rozptýlila podezření, že situaci podcenila. To znamená, máte pocit, že tu situaci...

Jan ZAHRADIL, předseda europoslaneckého klubu /ODS/:
Objevily se zprávy, neověřené samozřejmě, v otevřených zdrojích, v některých médiích, dokonce i z některých těch odborných míst, od některých těch firem, které naznačovaly, že možná některé jiné firmy byly zvýhodněny právě, protože třeba byly evropské, kdežto ty mimoevropské nikoliv. Já nikoho a my nikoho přímo neobviňujeme z žádného takového jednání. Ale chceme to jasně slyšet a chceme si v tom prostě udělat jasno.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Nicméně ten postup jako takový, to znamená, že Evropská komise objednala stamiliony dávek, ten je podle vás správný?

Jan ZAHRADIL, předseda europoslaneckého klubu /ODS/:
Myslím, že zásadě...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Členské státy by neměly jít každý svou cestou.

Jan ZAHRADIL, předseda europoslaneckého klubu /ODS/:
Myslím, že v zásadě ano. A doufám, že od Evropské komise také uslyšíme, že to třeba to velké množství vedlo také ke snížení cen, že vlastně Evropská komise dokázala nakupovat výhodněji, to byl asi ten hlavní účel, proč se objednávalo tak hromadně. Ale je tam prostě několik nejasností, které je zapotřebí vyjasnit.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Paní poslankyně, vy tvrdíte, že Unie s dávkami rozhodně neselhala, ale selhává česká vláda s jejich nakládáním. Co tedy říkáte na argumenty pana Zahradila, které jste právě slyšela?

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně a místopředsedkyně strany /KSČM/:
Já jsem stejně, aniž kdybych tušila, že ECR připraví nějaký návrh, tak já už jsem na začátku týdne se osobně sama za sebe jako europoslankyně ptala Evropské komise, a ten písemný dotaz je oficiálně vznesen, aby nám vyjasnila, kolik dávek bylo objednáno, od jaké firmy, kolik si požádaly jednotlivé členské státy, protože já si myslím, že je v tom opravdu velký chaos. Ta čísla se různí, různí se nejenom v České republice, když si spočítáte, kolik tvrdí prezident Macron, kancléřka Merkelová, že mají nasmlouváno, tak to prostě nevychází s tím, co byla ta objednávka, oficiální objednávka, která koluje v těch veřejných zdrojích z Evropské unie. To znamená, ano, já určitě budu podporovat snahu o daleko vyšší transparentnost, tak jak to dělám celého tři čtvrtě roku. Z druhé strany musíme si uvědomit, kde to všecko začalo, a to u členských států, které v červnu, když se jich poprvé Evropská komise ptala, kolik obyvatel chtějí proočkovat, to znamená, jaká bude ta proočkovanost populace, a podle toho dělala ty první předběžné objednávky na ty možné vakcíny, které se tehdy jevily jako nejrychleji vyvinutelné, tak byly členské státy, jako i Česká republika, které tehdy řekly, že jim bude stačit 30 %. Byly členské státy, které řekly, že budou potřebovat 70 % proočkovanosti populace. To znamená, ta Evropská unie vycházela z čísel, které jí ty členské státy nahlásily. Ona nemohla dělat nic jiného než objednat tolik, kolik v tom červnu prohlásily, že si prostě povinně odeberou. Já musím říct, že velmi pozitivně kvituji společné nákupy, protože se domnívám, že kdyby nebylo společných nákupů, tak že v České republice si o vakcíně můžeme nechat zdát někdy do března nebo do dubna, protože ten náš trh je prostě malý. A ta cena se ukazuje, že také, na tu tlačily východní státy, je poměrně levnější u Pfizeru, je to tuším 3× levnější, než za kolik ho nakupujou Izraelci. Takže těch pozitiv já tam, vidím poměrně hodně, ale...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A když už jsme u toho Izraele, já si dovolím vám skočit do řeči, vy jste řekla a teď jste vlastně zopakovala, že na hromadných nákupech Evropské unie Česká republika netratí nebo obecně Unie netratí, protože Izrael platí za vakcínu 3× tolik než Unie. Ale Izrael začal dřív, postupuje téměř vzorově a pravděpodobně se daleko dříve než ostatní státy evropské vrátí k normálnímu životu. V tomhle kontextu se mu možná ty dražší vakcíny vyplatí nebo ne?

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně a místopředsedkyně strany /KSČM/:
Určitě je to otázka. Z druhé strany ale jsem chtěla ještě dodat poslední velmi důležitou větu. Samo české ministerstvo zdravotnictví na dotaz Euroaktivu tento týden popřelo, že by bylo schopné jakýmkoliv jiným způsobem spolu než společnými nákupy tu vakcínu v podstatě obstarat. To znamená, ukazuje se, že tohle byla správná cesta. Z druhé strany ano, my jsme uzavírali ty předběžné smlouvy s šesti firmami, proto ten, nebo s pěti firmami tehdy v létě, proto ten trh je tak rozdělený. Pro mě je spíš otázka, proč už jsme se nezamysleli například nad tím, jak to je třeba s vakcínou ruskou, čínskou, které používá řada států mimo Čínu nebo mimo Rusko. A my se pořád jako tomu vyhýbáme. To byla ta moje kritika pana premiéra. Můžete kritizovat, ale musíte přijít s těmi konstruktivními věcmi do té kritiky. A já jsem tam neslyšela, že by se chtěl bavit například o tom, jestli by nestálo za to se dohodnout s Číňany nebo s Rusy, jakým způsobem by nám třeba i jejich typy vakcín mohly být dodávány, protože vakcíny je prostě málo. Má jich málo úplně každý stát na světě v této době. Izrael je samozřejmě krásným příkladem, ale musíme si uvědomit, že Izrael je poměrně malá země. Ekonomicky silná. A z druhé strany, když to vezmeme, já si nejsem úplně jistá, jestli bychom byli na tom trhu při tom vyjednávání schopni například právě Izraeli konkurovat, byť je velikostí zhruba České republiky, ale je to prostě trošku jiná země, se kterou i ty farmaceutické firmy obchodují trošku jinak. Takže já si myslím...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Nicméně jsme součástí Evropské unie, takže tahle debata je teoretická spíše. Nicméně pojďme, ať dáme prostor i panu Bžochovi. Vy jste, pane Bžochu, kroutil hlavou teď na závěr, z jakého důvodu?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Já jsem kroutil hlavou z toho důvodu, že pokud se bavíme o vakcíně z Ruska nebo z Číny, tak paní europoslankyně přece musí vědět, že si tu vakcínu sami nemůžeme schválit, že jsme součástí Evropské unie. A ta vakcína musí projít schválovacím procesem celé Evropské unie. Navíc dnes víme, že v České republice ten odpor k tomu očkování je dosti vysoký. Já se obávám toho, že pokud bychom řekli občanům, že je chceme očkovat Sputnikem V, tak ten odpor bude ještě vyšší. Takže toho já se obávám. Ta vakcína, samozřejmě ty vakcíny, které máme dnes schválené, prošly tím schvalovacím procesem. Víme, že bojujeme s dezinformacemi, že vakcíny procházejí zrychlenou formou nějakého výzkumu a že jsou nedokonalé, že jsou nebezpečné. A myslím si, že pokud bychom přistoupili k tomu, že se budeme bavit ještě s Čínou a s Ruskem, tak tyto dezinformace rozšíříme ještě více, a to bychom určitě nikdo nechtěl. Proto jsem kroutil hlavou.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Bžochu, premiér Babiš kritizoval Unii, že zaspala. Přitom podle mnohých zaspaly spíš přípravy na vakcinaci tady u nás v České republice. Souhlasíte s tím, že je teda potřeba plísnit Evropskou unii za tohle?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
No nebyli jsme sami. Bylo to více členských států. A i to tak dnes zaznělo od předsedkyně Komise, která říkala, že na ten nápor těch členských států, které si stěžovaly na nedostatek vakcín, udělali tu extraobjednávku na vlastně dalších 300 milionů vakcín, kterých by dnes mělo být dostatek. Ale otázka je to, co si kladou všichni, jestli ten, pokud máme dostatek vakcín, jak rychle je dostaneme do těch členských států, jak rychle budou ty firmy schopné vyrobit, jaký je ten logistický řetězec. A tam já si myslím, že Evropská unie selhává. V tom logistickém řetězci, protože dnes nám vakcíny chodí o 2 dny dříve, než bylo domluveno. Ta firma, která to vyrábí, Pfizer, která zajišťuje sama tu dopravu, tak to také nedělá tak dokonale. Takže tam si myslím, že ta centralizace, pokud jsme měli nákup centralizován, tak mělo dojít k nějakému logistickému řetězci, který by byl jasně daný, a věděli bychom dopředu. Na druhou stranu dnes jsem dostal informaci, že možná do konce měsíce se schválí další distributor nebo další výrobce AstraZeneca, což samozřejmě pomůže zvýšit ten objem, ale proto více by se měl centralizovat i ten logistický řetězec, abychom ty vakcíny dostávali včas, abychom o nich věděli a mohli jsme se na to připravit. Ale nemyslím, že bychom selhávali my jako Česká republika.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ta operace je velmi složitá, s takovou masivní operací nejenom tou logistickou, ale potom i tím očkováním nemá vlastně nikdo ve světě zkušenosti dosud, aby se z toho mohl poučit. To znamená, není tohle klasická porodní bolest při podobně rozsáhlé operaci? Co měla a mohla udělat Komise jinak, když už v červnu, kdy to bylo, 17. června dokonce, Komise představila evropskou strategii pro očkovací látky. To znamená daleko dříve, než se vůbec o tom možná u nás začalo diskutovat.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Pokud se zabírám tou očkovací strategií Evropské unie, tak tam byly hlavní 3 body. To bylo získat kvalitní vakcínu, aby byla účinná, aby jí byl dostatek a abychom ji mohli dostat k občanům co nejdříve. To byl úkol Evropské unie. Více samozřejmě nedělá a ani to není její pravomocí, protože členské státy si dělají svoji zdravotní politiku. Ale na druhou stranu, pokud se dělá centrální nákup a dnes máme přehršel logistických firem, které zajišťují přepravu i právě lékařského zboží, tak si myslím, že na to od toho června jsme se mohli připravit trošku lépe a nenechat to pouze na těch výrobcích těch vakcín, kteří nám pak mohou dělat problémy. Teď jsme na začátku. Teď samozřejmě, když nám ty vakcíny, tu malou část, přivezou o 2 dny dříve, tak se s tím v rámci nějaké flexibility dokážeme vypořádat, ale pokud by to přišlo až v tom únoru, kdy se budeme snažit očkovat více lidí, tak by nám to samozřejmě způsobilo nemalé potíže.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Možná bychom se s tou flexibilitou dokázali lépe vypořádat, pokud by Česká republika byla také připravená, kdyby oficiální představitelé nepřipouštěli, že máme několik týdnů, ne-li měsíců zpoždění v těch přípravách. Pane Zahradile, pojďme, protože času nemáme nazbyt, pojďme se podívat ještě na několik dalších témat. Slíbil jsem na začátku, že se budeme bavit o Spojených státech, to samozřejmě budeme, ale ještě předtím hranice. Dneska Rakušané zavírají hranice, vracíme se vlastně do té situace, tak, jak jsme zažili už loni. Mě by zajímalo, jak vy se díváte na společný evropský postup v budoucnu, v příštích měsících, ohledně cestování? To znamená, na jedné straně diskriminace potenciální lidí, kteří například nebyli očkovaní, na druhé straně prioritizace lidí, kteří třeba očkovaní byli, tak by mohli cestovat. Byl byste pro nějaký společný evropský postup v téhle věci? Evropský cestovní pas, dejme tomu, v uvozovkách, očkovací?

Jan ZAHRADIL, předseda europoslaneckého klubu /ODS/:
Nevím. To myslím, že je velmi odvážná myšlenka. Myslím si, že to nakonec skončí tak jako vždy, že si ty jednotlivé státy, protože míra nákazy, míra toho, jak ta pandemie postupuje, se přece v jednotlivých státech liší, někde třeba už může dojít k nějakému vyvrcholení a začne to opadat, někde naopak se teprve k tomu vrcholu budou blížit, takže tady není prostě nějaký jeden postup, jeden vývoj uvnitř celé Evropské unie. Já si tedy myslím, že spíš k tomu budou ty státy přistupovat individuálně, a to, že některé státy mohou dočasně uzavírat hranice, to je legitimní, to je legální. To i podle současné smluvní základny Evropské unie lze. A jak jste řekl, vracíme se v podstatě do jara, podle mě k tomu teď bude docházet.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Paní Konečná, byla byste vy pro nějaký společný evropský postup, který by reflektoval samozřejmě situaci v jednotlivých státech? Ale zároveň bavíme se tady o tom očkování, které bude pravděpodobně plošné, jakkoliv bude mít v každé zemi trochu různou podobu a různou rychlost. Ostatně nespokojenost s rychlostí očkování ve Francii projevil i francouzský prezident. Ale byla byste vy pro nějaký společný postup Evropské unie, co se cestování týče?

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně a místopředsedkyně strany /KSČM/:
Já musím říct, že se toho velmi obávám, protože nejenomže to řešíme v době, kdy je velký nedostatek vakcín a evidentně minimálně do léta nedostatek vakcín v Evropské unii bude. To znamená, v podstatě já jsem velmi ráda, že ti prioritní, kteří dostávají vakcínu, jsou zdravotníci, záchranné složky a podobně. Z druhé strany tím, že má na ni vlastně právo pouze někdo, protože je jí tak málo, nemůžete diskriminovat ten zbytek. Za druhé se obávám, že je poměrně velká část občanů, kteří prostě očkovaní nebudou moct být ze zdravotních důvodů. Prostě budou mít kontraindikace, které jim to neumožní. V tu chvíli z nich v podstatě děláte občany druhé kategorie. Já si myslím, že by jakékoliv takovéto dělení na to, kdo bude mít nějaký, ať už evropský, nebo národní očkovací průkaz a bude na něm mít razítko či nikoliv, mělo být bráno po velké debatě, protože já zatím nejsem přesvědčená o tom, že by to bylo v pořádku. Prostě my nemůžeme ty občany dělit, protože řada lidí nebude moct mít možnost se vůbec nechat naočkovat, protože by jim to způsobilo úplně jiné zdravotní, daleko třeba fatálnější, komplikace než to, že naočkováni nebudou. Takže já, a navíc znovu říkám a opakuju to, že je nedostatek vakcín, a dovolím si reagovat na kolegu Bžocha. To je jedno, kolik jich teď objednáme. V tom červnu si Česká republika řekla o 30 %. Tehdy to bylo tak, že ta Evropská komise objednala tolik, kolik si řekly členské státy, kdyby si ty členské státy všechny tehdy řekly 100 %, tak i ten Pfizer od začátku ví, že má navýšit kapacitu výroby a že jich prostě má vyrábět víc. My se s tím nedostatkem budeme potýkat. Nedělejme z toho politická témata, ale prosím, aby je nedělal ani český premiér.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Bžochu, jak se vyhnout diskriminaci? V rámci jednotlivých států ostatně. To je návštěva kulturních akcí například, ale i při cestování do ostatních států. A zároveň zachovat to, že tady existuje právo nebo lidé budou mít právo na to, aby cestovali.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Ono to úplně nelze, protože opravdu je to předčasné, protože my nevíme, jak se bude vyvíjet to očkování, jak rychle to půjde, dokdy se podaří proočkovat tu větší část populace tak, abychom mohli říct: Ok, teď dostáváme tu pandemii, ten virus pod kontrolu. Takže je to předčasné se o tom bavit. Nevím, já sám nedokážu říct, jak tomu zabránit. Ani netuším, jak k tomu ostatní státy budou přistupovat. Je dost možné, že budou některé věci, jako že nebudete moct vstoupit na území jiného státu nebo do nějakého podniku, když nebudete mít očkování. To se samozřejmě stát může, ale myslím, že je předčasné se o tom bavit. A v tomto případě si nejsem schopný představit, že by to bylo nějak centrálně řízené nebo že by to byl společný postup Evropské unie, členských států. To si myslím, že bude spíš individuální a že se každý stát tomu přizpůsobí tak, jak uzná za vhodné.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Je tedy velkou otázkou, jestli je předčasné se o tom bavit v roce, v které se to nastane. Přirozeně je to otázka měsíců. Dámo a pánové, děkuji pro tuto chvíli za vaše názory. Pojďme se teď podívat na další důležité téma těchto dnů, to jsou Spojené státy, já vás potom poprosím také všechny o reakci.

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka:
Ano, den po násilnostech v americkém Kongresu nastal poměrně zásadní obrat. Prezident Donald Trump oznámil, že v lednu předá moc a nastoupí tak nová vláda. Ještě ve středu přitom nabádal své stoupence, aby zabránili údajnému volebnímu podvodu. Ti pak obsadili Kapitol. Končící hlava státu také oznámila, že na inauguraci svého nástupce 20. ledna v rozporu s tradicí americké historie nepůjde.

Donald TRUMP, americký prezident:
Kongres teď potvrdil výsledky a inaugurace nové vlády proběhne 20. ledna. Moje pozornost se nyní zaměřuje na hladké, spořádané a bezproblémové předání moci. Tato chvíle volá po zacelení ran a usmíření.

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka:
Kritici Donalda Trumpa vzkazují, že tato slova přišla pozdě. Odvrací se od něj také stále více republikánů, včetně členů jeho vlády. Lídři demokratů zase hledají způsob, jak prezidenta 12 dní před závěrem jeho funkčního období odvolat. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová mluvila s vedením armády o tom, jak Trumpovi znemožnit nařízení vojenských kroků nebo jaderného útoku.

Milada MCGRATHOVÁ, redaktorka:
Areál amerického Kongresu už od okolí dělí vysoký bezpečnostní plot. Kolem největšího symbolu americké demokracie ale vyrostl pozdě. Až poté, co americké úřady poprvé po stoletích ztratily nad budovou kontrolu. Amerika se ptá, jak se to mohlo stát. Jakou roli ve středečních násilnostech sehrál její prezident. K pochodu na Kongres své stoupence sám vyzýval.

Donald TRUMP, americký prezident:
Bijte se jako diví, když se nebudete bít jako diví, žádná země vám nezůstane.

Milada MCGRATHOVÁ, redaktorka:
První slova jasně odsuzující násilí přišlo od prezidenta Trumpa až víc než den po obsazení Kongresu.

Donald TRUMP, americký prezident:
Vzkazuji těm, kdo se zapojili do násilí a ničení: Vy nereprezentujete naši zemi. A těm, kdo porušili zákon: Zaplatíte za to. Máme za sebou ostré volby a emoce jsou vyhrocené. Teď je ale nutné zápal zchladit a obnovit klid.

David MIŘEJOVSKÝ, zpravodaj ČT, Washington, USA:
Po útoku na symbol americké demokracie výrazně ochladly postoje k dosluhujícím prezidentovi. Demokrati mu vyčítají, že své příznivce nezastavil a nepovolal Národní gardu, což měl nakonec udělat až viceprezident Mike Pence. Někteří mluví dokonce o velezradě v souvislosti s Trumpovými výzvami k pochodu na Kapitol. Politici teď zkoumají možnosti jeho odvolání.

Nancy PELOSIOVÁ, šéfka Sněmovny reprezentantů:
Přidávám se k lídrovi demokratů v Senátu a vyzývám viceprezidenta, aby tohoto prezidenta okamžitě odvolal využitím 25. dodatku ústavy. Pokud viceprezident a kabinet nezakročí, Kongres může přikročit k impeachmentu.

David MIŘEJOVSKÝ, zpravodaj ČT, Washington, USA:
K výzvám se přidali i první republikáni.

Adam KINZINGER, člen Sněmovny reprezentantů:
Prezident ztratil ukotvení nejen ve svých povinnostech, nebo dokonce přísaze, ale i v samotné realitě.

Milada MCGRATHOVÁ, redaktorka:
Někteří členové Trumpovy vlády 12 dní před koncem mandátu loď opouštějí, mezi nimi ministryně školství Betsy DeVosová, dopravy Elaine Chaová a zmocněnec pro Severní Irsko Mick Mulvaney.

Mick MULVANEY, zvláštní zmocněnec pro Severní Irsko:
Nemohu zůstat. Ti, kteří se rozhodli zůstat, a s několika jsem mluvil, to dělají proto, že se obávají, aby prezident místo nich nedosadil někoho, kdo to celé ještě zhorší.

Milada MCGRATHOVÁ, redaktorka:
Za násilnosti v Kongresu stanulo před federálním soudem už nejméně 23 lidí. Jsou obviněni mimo jiné z nedovoleného ozbrojování a napadání policistů. FBI pátrá po dalších. Federální žalobce Michael Sherwin už oznámil, že je připraven obžalovat kohokoliv, kdo se na roznícení středeční bouře podílel, prezidenta nevyjímaje. David Miřejovský a Milada McGratová, Česká televize.

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka:
Kromě dvou zmíněných ministryň končí v reakci na násilnosti v Kongresu taky Matt Pottinger, náměstek bezpečnostního poradce Bílého domu. Jde o jednoho z architektů současné politiky vůči Číně. Administrativu na protest opustil také náměstek ministra obchodu John Castello. Odcházejí i zástupkyně Trumpovy mluvčí Sarah Matthewsová, personální šéfka týmu první dámy Stephanie Grishamová a Ryan Tully, člen Národní bezpečnostní rady zodpovědný za záležitosti Evropy a Ruska. Další lidé potom odcházejí nedobrovolně, protože selhala ochrana Kongresu. Hlavně jde o šéfa bezpečnosti amerického Senátu Michaela Stengera, jeho protějška ze Sněmovny reprezentantů Paula Irvinga a šéfa policie Kapitolu Stevena Sunda. Ty hlavní následky středečních událostí jsou ale zřejmé, desítky zraněných a 5 mrtvých, k zastřelené demonstrace a třem lidem s náhlými zdravotními příhodami nově přibyl policista Brian Sicknick. Při incidentu ho protestující zasáhl hasicím přístrojem do hlavy, zkolaboval po návratu na služebnu a zemřel po převozu do nemocnice.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
No a k tomu, co Linda říkala, ještě dvě aktuální zprávy, jednak byl zatčen muž, v rámci těch několika desítek lidí, který byl známý v poslední několika desítkách hodin jako ten, který se usídlil v uvozovkách v křesle předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové. Byl obviněn z několika trestných činů a zároveň Joe Biden, nastupující americký prezident řekl, že je jedna z mála věcí, v níž se shodne s Donaldem Trumpem, a to je to, že Trump na inauguraci nebude. Řekl, že to je dobře, že tam Trump nebude, zároveň ale pozval Mikea Pence, to znamená viceprezidenta Spojených států, aby byla zachována alespoň nějaká míra historické kontinuity, aby se téhle inaugurace zúčastnil. Tak a pojďme na vaše reakce. Pane Bžochu, váš stranický šéf, pan Babiš, si včera vyměnil profilovou fotku. Už tam není v červené kšiltovce inspirované Trumpem, takže Trump, ke kterému tak vzhlížel, teď už ne?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
To já nedokážu říct, to byste se musel zeptat pana premiéra. A pokud si vyměnil tu fotku kvůli té červené čepici, tak to možná udělal z toho důvodu, že to, co se stalo v Kongresu, teda co se stalo v Kapitolu, to, jak tam naběhli, to, co se tam stalo, to, co tam udělali, čím, což vlastně vyprovokoval Donald Trump, tak s tím nesouhlasí a je možné, že to udělal jako gesto a tu čepici si sundal a profilovou fotku si vyměnil. Ale to je moje spekulace, to já opravdu netuším, to byste se musel zeptat přímo jeho.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Já se zeptám na váš názor. Změnil se váš pohled na Donalda Trumpa poté, co se stalo v posledních 48 hodinách?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Můj názor na Donalda Trumpa se moc nezměnil. Já jsem nikdy nebyl jeho příznivec, nelíbilo se mi, jakým stylem řídí jeho administrativu. I přesto, že se mu podařilo dost věcí, například v zahraniční politice, tak jsem jeho příznivec nikdy nebyl, ale to, co se stalo v Kapitolu, to, čím je vyburcoval ty své příznivce a tím zradikalizoval tu většinu, tak to si myslím, že je hodně za hranou, a to se mu opravdu nepovedlo. A i to, co udělal dobře během toho jeho volebního období, tak to všechno zapadne a bude se na něj vzpomínat jenom na nejhoršího prezidenta USA, který prostě zapříčinil to, že se hrstka lidí vrhla na Kapitol a udělala to, co udělala. Takže to si myslím, že se mu vůbec nepovedlo. A to, že přišel s tím proslovem, je sice dobře, ale to také zapadne, protože to je velmi pozdě, velmi pozdě.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Hovoříte o věcech, které se mu povedly. Vyjmenujte mi je prosím.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Například sblížení Blízkého východu, na Blízkém východu arabských států a Izraele, to si myslím, že byl správný krok. To si myslím, že se mu nějakým způsobem povedlo, i přestože nevím a těžko hodnotit, jak velkou roli v tom měl, ale určitě to část jeho práce byla. A to si myslím, že se nepovedlo jiným prezidentům před ním a byl dobrý krok. Ale jak jsem říkal, všechno tohle zapadne, bohužel většina toho jeho vládnutí byla spíše kontroverzní, a to, co se stalo teď v Kapitolu, je toho jasným důkazem.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Zahradile, vy jste jako ODS v dílčích věcech prezidenta Trumpa chválili v posledních čtyřech letech, včetně vás osobně. V reakci na násilnosti uvnitř Kongresu váš stranický kolega pan Vondra řekl, že na nich má Trump své razítko, jak lidi poštval, zpochybnil volby a tak dále. Jak vy hodnotíte Donalda Trumpa jeho počínání v posledních několika desítkách hodin?

Jan ZAHRADIL, předseda europoslaneckého klubu /ODS/:
Zbytečně tu situaci vyhrotil, to je zcela nepochybné. A vedlo to teď i k té tragédii, při níž zahynulo několik lidí, to je jasné. Já myslím, že to bude mít možná ještě nějakou trestní dohru. Ale to, co se vůbec odehrálo, nebo co symbolizovalo to bezprecedentní napadení amerického nejvyššího zákonodárného sboru, to je podle mě hlubší záležitost než záležitost nebo problém jednoho prezidenta a jedněch voleb. Ukazuje se, že americká společnost je rozštěpená jakousi kulturní válkou, kterou symbolizují, řekněme, 2 póly takové krajní. Na jedné straně jakýsi progresivní liberalismus, na druhé straně jakýsi konzervativní tradicionalismus. A obě ty strany v těch nejvypjatějších polohách jsou schopny se uchýlit k násilí. Já myslím, že odchod Donalda Trumpa tuhle jizvu nezacelí, že skutečně tady můžeme mluvit o něčem jako o společenské, možná i politické krizi ve Spojených státech. A budeme v příštích měsících sledovat, jak se ta situace bude vyvíjet. Ale opakuji, není to záležitost nebo problém jednoho prezidenta, jedněch voleb, on ten Donald Trump byl vlastně do značné míry spíše následkem určitých společenských procesů a také jejich katalyzátorem než jejich spouštěčem.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A víte, že v těhle slovech se právě shodujete s bývalým prezidentem Barackem Obamou?

Jan ZAHRADIL, předseda europoslaneckého klubu /ODS/:
No tak v tom případě je vidět, že asi na tom něco bude.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Mění se nějak váš pohled na Donalda Trumpa? Je to ten Trump, kterého jste znal předtím?

Jan ZAHRADIL, předseda europoslaneckého klubu /ODS/:
On se vždycky choval excentricky. Jeho způsob komunikace byl velmi egocentrický, když to řeknu slušně, takový vypjatý. Na druhou stranu si tím získal nemalou podporu veřejnosti a já myslím, že ta veřejnost ho neopustí. To, že ho v tuhle chvíli opouštějí někteří čelní republikáni, když lidově řečeno, už to má za pár, to mě vlastně nepřekvapuje. Ale hlasovalo pro něj přece jenom asi 75 000 000 lidí. To je velká palebná síla a myslím si, že to jsou lidé, kteří nikam nezmizí, kteří budou přemýšlet co dál, kam tu energii napřít. A uvidíme, jestli se objeví někdo, kdo to jeho dědictví dokáže převzít, kdo se tedy stane jakousi hlásnou troubou těch, řekněme, tradicionalistů, nebo jak bych je nazval. Anebo jestli to dokonce bude on sám, kdo se pokusí o nějaký comeback, i když tedy po těch událostech posledních dnů si myslím, že spíš ne, že kapitola Donald Trump je definitivně uzavřena.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Paní Konečná, jak vy hodnotíte to, co se ve Spojených státech děje v posledních dnech? Nepřilévají do ohně také trošku oleje vám sympatičtější demokrati, když v posledních dvou týdnech mandátu ani ne vlastně požadují další impeachment Donalda Trumpa?

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně a místopředsedkyně strany /KSČM/:
Já jsem slyšela takový hezký bonmot nebo četla někde od komentátora jednoho, který říká, že Američané tak dlouho demokracii vyváželi, až jim žádná nezbyla doma. Ale to možná jenom jako shrnutí. Já samozřejmě nejsem šťastná z toho, co se tam děje. Myslím si, že to, co udělal prezident Trump v těch posledních týdnech svého vládnutí, zůstane navždy zapsáno do historie jako velmi špatný politický marketing, který se zvrhl v podstatě ve smrt řady lidí, což by se nikdy nemělo stát a každý politik by si měl uvědomit kdy, byť chápu, že Donald Trump celý svůj mandát žil v tom, že jakákoliv reklama je prostě dobrá, protože se o něm mluví, tak i on si měl uvědomit, že tohle už je prostě za hranou. Co se týká demokratů, já nejsem žádným fanouškem Joea Bidena, z druhé strany musím uznat, že bych to dále nepolarizovala a nehrotila. Ono to totiž nikomu nebude svědčit. Pokud Američané, a teda musím říct, že je celkem jedno, jak to jako by dopadne v tom kontextu, ale pokud se dál nemají prohlubovat ty rozdíly, a nemá tam docházet ke krveprolití, tak určitě by obě ty strany se teď měly zhluboka nadechnout a každé své slovo vážit, protože na obou stranách jsou ti skalní příznivci, radikální příznivci, a ti budou teď čekat na jakýkoliv, jakýkoliv symbol toho, aby se, například znovu zradikalizovali a něco podobného se mohlo opakovat. To si myslím nikdo v Americe, ale ani řadovým Američanům nepřeje. Protože pak je tam ta obrovská většina, která se toho prostě účastnit nechce. Chce normálně žít. A myslím si, že tedy ty excesy by se prostě neměly opakovat, takže já bych spíš asi volala po umírněnosti z obou stran, protože teď to, že někdo vyvolá hlasování o impeachmentu i z druhé strany to, že Donald Trump nejde na inauguraci nově zvoleného prezidenta, mi přijdou jako gesta, které už ale nepomáhají k uklidnění té situace, ba naopak.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Dámo a pánové. Děkuju mnohokrát za to, že jste byli hosty Událostí, komentářů. Pro 2/3 z vás to bude vysvobození ze zimy. Děkuju mnohokrát a hezký zbytek večera. Pěkný víkend.

Jan ZAHRADIL, předseda europoslaneckého klubu /ODS/:

Na shledanou.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Na shledanou.

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně a místopředsedkyně strany /KSČM/:
Děkujeme. Hezký víkend i vám, i divákům.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Děkuju na shledanou.

Jan Zahradil

předseda europoslaneckého klubu ODS
expert pro zahraničí