Vypusťme páru z unijního hrnce
(Lidové noviny) Hlavní politické síly v EU znají jen volání po čím dál větší integraci, pro nás to ale není cesta, říká Jan Zahradil, lídr ODS v evropských volbách.
Do evropských voleb jdete s voláním po velkém právním úklidu v EU. Co to znamená?
Jde o návrh, aby se provedla generální revize celého komunitárního práva. Je potřeba odstranit všechny nadbytečné, nepoužívané, zastaralé nebo zatěžující předpisy.
Máte už nějakou analýzu, kolik takových předpisů může být?
Ta se právě musí udělat. Něco podobného už se jednou s velkou pompou vyhlásilo, když byl předsedou Evropské komise José Manuel Barroso. Začal s tím, ale iniciativa poté vyšuměla do ztracena. Nicméně je to věc, na niž je dobré navázat. Udělat skutečně hloubkovou analýzu celého balíku komunitárního práva. Vezměte si, že se pořád přijímají nové a nové předpisy, směrnice, ale nikdo už nereviduje ty staré.
Takže takový návrat k leitmotivu ODS: za jeden nový právní předpis zrušit dva staré?
Tohle heslo skutečně občas používáme. Je to samozřejmě zjednodušení, které nelze brát takhle mechanicky. Ale opravdu se lze na věc podívat racionálně a říct, že pokud přijímáme novou směrnici, která nahrazuje nebo vylepšuje některé staré směrnice, pojďme se na ně rovnou podívat a eventuálně je z právního řádu vyřadit.
S čím dalším hodláte oslovit voliče?
Chceme, aby daně, sociální, zdravotní, penzijní politika zůstaly v rukou národních reprezentací. Aby se neposouvaly na úroveň Evropské unie, protože teď jsou určité snahy sjednocovat například i daňovou politiku. Určitě jsme pro dokončení jednotného trhu, stejně jako pro společnou obchodní politiku. Chceme, aby se uzavíraly další smlouvy o volném obchodu mezi EU a důležitými ekonomikami světa.
Hodně se teď řeší také bezpečnost.
Samozřejmě ji také máme v programu. Jednak její energetický aspekt, tedy snížení závislosti na dovozu fosilních paliv, zejména z Ruska. Je nutné diverzifikovat zdroje. Zajímavá je rovněž otázka evropské armády, o níž se také hovořívá. My říkáme dobrá, ale nesmí nikdy ohrozit NATO. Může existovat jako doplněk k Severoatlantické alianci, rozhodně se ale nemáme snažit nejsilnější vojenský pakt nahrazovat nějakým vlastním evropským vojskem.
ODS také mluví o vícerychlostní Evropě. Jak si ji máme představit?
Shrnul bych to slovy: ne všichni, ne stejnou rychlostí, ne stejným směrem. Naopak jsme pro vytváření různých celků uvnitř Evropské unie, které se mohou integrovat do různé hloubky podle své libosti. Dám příklad: máme tady nedávnou dvoustrannou dohodu mezi Berlínem a Paříží, takzvanou cášskou smlouvu. Pokud se tedy někdy v budoucnu Německo a Francie budou chtít integrovat tak, že si kupříkladu sjednotí daně, budiž jim to přáno. Ale ať nenutí ostatní, aby je následovali. Další příklad vícerychlostní Unie je Visegrád, kde spolupráce funguje. Na severu je zase Hanseatická liga, která sdílí třeba společnou starost o znečištění Baltského moře. To všechno jsou příklady, že Unie více rychlostí je východiskem ze slepé uličky, do níž se EU dnes dostala.
Unie tedy potřebuje reformu?
Bavíme se o ní pořád. Hovoří o ní vlastně každý. Nepotkáte dnes stranu, která by vám řekla, že současný stav je v pořádku, nic se nemusí měnit a vše může pokračovat, jak je. Problém je v tom, jak si kdo reformu představuje. Vize jsou různé. Když slyším dvě hlavní frakce v Evropském parlamentu, tedy lidovce a socialisty, pod pojmem reformy vidí další prohlubování integrace. Pro nás to ale není cesta. Takhle to nikdy fungovat nebude, naopak roste odpor v jednotlivých členských zemích. Vždyť se podívejte, že v jednom státě po druhém vzniká nějaká euroskeptická strana. Je třeba nějakým ventilem vypustit páru, nenechat hrnec moc natlakovat. Cesta k tomu je právě vícerychlostní EU.
Slýcháme, že kvůli změnám společenských nálad mohou být květnové volby pro Evropskou unii převratné. Souhlasíte?
Všichni analytici se shodují na tom, že velká koalice evropských lidovců a socialistů poprvé za třicet let nedosáhne na většinu v Evropském parlamentu. Evropští lidovci podle odhadů ztratí snad čtvrtinu hlasů oproti tomu, co mají. Socialisté dopadnou pravděpodobně prachbídně, protože sociálnědemokratickým stranám se nedaří po celé Evropě. Zdaleka to není jen specifikum České republiky. No a teď jde o to, jak se bude konstituovat nová parlamentní většina. Jestli to bude směrem, který je reformní a chce EU zpružnit. Bylo by to dobré, proto se o to budeme snažit. Je to jeden z praporů, pod nimiž do voleb půjdeme. Pro mě speciálně je to heslo na celounijní úrovni. Bude to můj hlavní vzkaz: pojďme ukončit velkou koalici lidovců a socialistů, kteří nás zavedli do stagnace. Jediné, co znají, je více Evropy, více Evropy, více Evropy. Takhle to dál pokračovat nemůže, pojďme to změnit.
Kromě lídra kandidátky domácí ODS jste rovněž jedničkou celoevropské frakce Evropských konzervativců a reformistů eurovolby (ECR). Jejím kandidátem na předsedu Evropské komise jste se vzhledem k výše řečenému stal v poměrně převratné době.
Sešlo se to tak, ale o to víc vzrušení v tom je. Myslím si, že debaty takzvaných spitzenkandidátů díky tomu budou velice zajímavé. Je s tím samozřejmě spojena také mnohem větší zodpovědnost. Už nereprezentuji jen sebe jako člověka nebo stranu, z níž jsem vyšel. Do jisté míry jsem zástupcem celé České republiky. Svým způsobem budou debaty lídrů reklamou pro náš stát.
Exprezident Václav Klaus nedávno v rozhovoru pro LN řekl, že v Evropském parlamentu zasedají pouze druhořadí politici. Co byste mu na to odpověděl?
Samozřejmě že tam najdete odložené politiky, kteří tam svými politickým stranami byli dáni trochu na výměnek. To se ale týká hlavně velkých zemí a původních členských států. Podle mě to neplatí pro střední a východní Evropu. Naopak si myslím, že v našem regionu je snaha posílat do Evropy aktivní generaci. Výroky Václava Klause staršího znám velice dobře. Nevím, jestli ho k nim motivuje také to, že snad v roce 2014 uvažoval, že by také kandidoval. Teď už nechce. Nehodlám je obsáhle komentovat.
(Autor: Tomáš Tománek)
lídr eurokandidátky ODS
předseda ACRE
europoslanec
expert pro zahraničí