Jan Zahradil Články

(ČT 24) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byl předseda ACRE a europoslanec Jan Zahradil.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Dvě z nejsilnějších evropských hospodářství, dvě klíčové mocnosti, dva historičtí rivalové a dvě země, které se nebývale otřásají. Británie kvůli brexitu, Francie kvůli protestům. Prezident Emmanuele Macron před chvílí v televizním projevu odsoudil násilí při demonstracích a vyzval ke klidu, hněv občanů označil za hluboký a oprávněný. Svým vystoupením reagoval na násilné protesty, které se opakují už čtyři víkendy. Slíbil daňové úlevy i zvýšení mezd.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Hostem Událostí, komentářů je europoslanec Jan Zahradil z ODS, dobrý večer.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Dobrý večer.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane europoslanče, francouzský prezident Macron v proslovu k národu odsoudil násilí při demonstracích, hněv občanů označil za hluboký a oprávněný a avizoval daňové úlevy i zvyšování mezd. Jaký to na vás dělalo dojem?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Já určitě nejsem příznivcem pouličního násilí a samozřejmě Francie je země známá tím, že tam veřejné protesty nejsou ničím vzácným, dokonce ani násilné veřejné protesty. Ale já mám pocit, že ta nespokojenost velké části francouzské společnosti má trošku hlubší kořeny, než jenom nějaké úpravy třeba daní z paliv nebo něčeho podobného. Já myslím, že se tam tak trochu materializovala nespokojenost běžných Francouzů s celým přístupem takové té politické elity a prezident Macron je poměrně typickým představitelem této elity. Takže si nejsem jist, jestli ta opatření, která on teď oznámil, budou stačit k uklidnění situace.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
O co se tedy teď ve Francii hraje? Čtyři týdny po začátku protestů, které začaly kvůli zvyšování cen pohonných hmot.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Prezident Macron nastoupil do svého úřadu jako velký reformátor, jako vlastně jakási budoucí tvář Evropské unie poté, co kancléřka Merkelová odejde ze své funkce a ono se mu to příliš nedaří. On se pustil do jakýchsi částečných reforem, ale zapomněl na to, že pro značnou část francouzské společnosti on je vlastně představitelem takové té hýčkané elity. Člověk, který se narodil, jak se říká, se stříbrnou lžičkou v ústech a teď chce po ostatních, aby si utahovali opasky. Ono to trvalo nějakou dobu, než se ta nespokojenost takto dokázala zkoncentrovat, ale teď prezident Macron vlastně sklízí plody toho, co během toho svého prezidentského mandátu symbolizoval.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Hnutí Žlutých vest požaduje nárůst minimální mzdy, zrušení daňových úlev pro zaměstnavatele, dramatické navýšení peněz pro školy, pošty a železnici, snížení věku pro odchod do důchodu. Čí političtí přátelé Žluté vesty vůbec jsou?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
To je velmi obtížné říci. Já myslím, že mezi nimi budou pravděpodobně příznivci nebo voliči velmi průřezového politického spektra, mohou to být jak příznivci krajní levice, to znamená třeba pana Melenshona, tak krajní pravice, to znamená paní Le Penn, ale v každém případě to budou odpůrci takových těch globalistických evropských elit, které reprezentuje právě prezident Macron.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Do Událostí, komentářů se připojil Jaromír Kohlíček z KSČM, europoslanec. Dobrý večer.

Jaromír Kohlíček, europoslanec /KSČM/:
Dobrý večer. Dobrý večer, slyšíte mě?

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane europoslanče, Vám jsou požadavky Žlutých vest sympatické? Ano, já vás slyším. Vám jsou požadavky Žlutých vest sympatické, jsou to Vaši političtí, když to řekneme v uvozovkách, kamarádi?

Jaromír Kohlíček, europoslanec /KSČM/:
Většina těch požadavků skutečně, bych řekl, že patří do našeho programu, tedy nejen programu komunistické strany, ale i sjednocené evropské levice, která tady má 52 svých zástupců. A myslím si, že jsou velmi sympatické.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
A co říkáte tomu způsobu, které Žluté vesty používají, protože tam jsou už mrtví, je tam, je tam stovka zraněných, jsou tam vyrabované obchody, zničené památky, to je něco, s čím Vy souhlasíte? Je to ten způsob, který byste vlastně, se kterým byste souhlasil?

Jaromír Kohlíček, europoslanec /KSČM/:
To nejsou věci, které souvisí s tímto sociálním hnutím. To jsou věci, které souvisí s obecnými jevy, vandalismus a podobně, který se vyskytuje i u nás, když jsou demonstrace v České republice. Všimněte si, že podobné jevy se také stávají. To jsou lidé, kteří se k těm.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Vy jste viděl něco takového u nás v Česku, jako se děje teď ve Francii?

Jaromír Kohlíček, europoslanec /KSČM/:
Ne v takhle velkém měřítku, ale v malém měřítku tam ty snahy byly při některých demonstracích, kterých jsem se sám zúčastnil. Takže to není nic zvláštního. Je pravda, že demonstrace ve Francii jsou obvyklým vyjádřením nespokojenosti, zatímco u nás si dáme dvě piva a spíš to prodiskutujeme v hospodě. Ale Francouzi, ti jsou zvyklí, pokud se jim něco nelíbí, jít na ulici. A v té ulici, v tom obrovském množství, samozřejmě se k protestujícím přidali i ti, kteří chtějí dělat kravály, kteří jsou takzvaní ti fanouškové, kteří se na sport chodí vyřádit a který tady dělají špatnou pověst těm jinak docela srozumitelným a naprosto odpovídajícím požadavkům ve Francii, protože Francie zažívá v posledních letech dlouhodobou krizi, vysokou nezaměstnanost a je tam velké rozštěpení mezi extrémně bohatými a extrémně chudými a ten střed, který váže tu společnost za normálních okolností, tak se pomalu, ale jistě rozpadá. Mám ve Francii velice dobré kontakty a byl jsem na spoustě akcí přímo ve Francii, ať už v Paříži nebo v jiných místech a musím říct, že nejsou spokojeni.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Jak už říkal Martin na začátku, nejenom Francie se otřásá, ale taky Velká Británie a my se tam teď podíváme živě.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ano, dnešek přinesl taky další zvrat v britské politice, který se přímo dotýká Evropské unie, jak už jsme řekli. Londýnský Westminster zachvátil chaos poté, co premiérka Theresa Mayová odložila zítřejší hlasování o dojednaných podmínkách brexitu a tihle ti demonstranti mají za to, že ta nejlepší dohoda už existuje, že už je na světě. Důvodem bylo to, že Mayová neměla dostatečnou podporu. V Londýně je Michal Kubal. Michale, Mayová řekla, že se vrací do Bruselu, aby znovu otevřela vyjednávání a Brusel říká, že se nic znovu přejednávat nebude. Jak z toho ven?

Michal KUBAL, redaktor:
Dobrý večer z místa, z města, které zažilo jeden z těch dnů, na které asi jen tak nezapomene. I když je pravda, že takových dnů v posledním roce a půl bylo opravdu hodně. Tenhle každopádně začal někdy ráno, kdy ministři vlády Theresy Mayové prohlašovali, že to hlasování určitě bude, na 100 % bude. V 11:20, podle toho, co mi říkali místní novináři, ještě Downingstreet 10 rozeslalo a potvrzovalo, že to hlasování skutečně bude, v 11:30 bylo všechno úplně jinak. Theresa Mayová pak předstoupila před poslance a řekla, že je jasné, že na tom back stopu, na té pojistce severoirské, která má zajistit, že nevyroste nová hranice mezi Severním Irskem a Irskem, že je jasné, že není ta podpora, že naopak by ten návrh tu pracně dojednanou smlouvu čekala velmi tvrdá porážka a proto chce vyjednat některé ústupky ze strany Evropské unie. Přesně jak si říkal, Donald Tusk, předseda Evropské rady, oznámil, že sice se bude konat summit, který původně měl být o něčem jiném, bude tentokrát minimálně v ten čtvrteční den jednat především o brexitu, ale také oznámil, že nic se otevírat nebude, na druhou stranu, že evropští lídři chtějí pomoci prosadit schválení této smlouvy v britském parlamentu. Jak si to přeložit, to bude velká otázka, ale dá se předpokládat, že to bude spíš o drobných slovíčkách, které by mohly naznačit určitý ústupek ze strany Evropské unie a dát nějakou munici Therese Mayové. Ta dnešní debata, která pak následovala po tom projevu během klasických otázek na premiérku, pak také ukázala, že zatímco bude stát na jedné straně poměrně jednotná Evropská unie nebo zbytek Evropské unie, tak na druhé straně bude stát Velká Británie, ve které část požaduje, aby Velká Británie vůbec neodcházela, další část požaduje, aby byla schválená ta dohoda, kterou prosadila Theresa Mayová, jiní chtějí jinou dohodu podobnou dohodám, které má Evropská unie s některými přidruženými zeměmi, jako je například Norsko nebo obchodní dohoda s Kanadou. Jiní zase říkají, že by to měl být naprosto tvrdý brexit a odejít bez jakékoliv dohody, že všechno tak nějak dopadne. Ty ses ptal také na to, co bude následovat dál, jsou tady některá klíčová data, jedno z těch dat je 20. prosince, kdy začínají tady parlamentní prázdniny, takže s největší pravděpodobností, která se rovná prakticky 100 %, se dá předpokládat, že ta dohoda parlamentem neprojde do Vánoc, další datum je potom 21. ledna, což je takové datum, o kterém se říkalo, že parlament musí tu dohodu schválit, aby všechno mělo dostatek času, aby se všechno stihlo skutečně schválit podle všech daných procedur a to nejklíčovější datum je potom 29. březen, 11 hodin zdejšího času večer, kdy Velká Británie vystoupí z Evropské unie. Britská vláda dneska prohlásila, že na tomto datu se nic měnit nebude. Je to tedy 109 dní. A těch 109 dní, velkou část z nich, Theresa Mayová využije pro to, aby přesvědčila nejenom poslance, ale možná dokonce i voliče o tom, že právě ta dohoda, ten její plán, je pro Velkou Británii a vlastně i pro celou Evropu ten nejlepší.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Hosty Událostí, komentářů jsou stále europoslanci Jan Zahradil z ODS a Jaromír Kohlíček z KSČM. Pane Kohlíčku, řekněte mi, jak vy si překládáte to, co se dnes stalo ve Velké Británii? Na jedné straně Britové chtějí změnu v té dohodě, na druhé straně Donald Tusk řekl, že dohoda se otevírat nebude. Tak co se tedy bude dít dál?

Jaromír Kohlíček, europoslanec /KSČM/:
Já bych docela souhlasil s panem Kubalem, protože na jedné straně jsou unionisté ze Severního Irska, kterým se nelíbí otevřená a zároveň zavřená hranice, ale on tam zapomněl dodat, že nejbližší dva roky se nemá nic měnit a je tam prostor na vyjednání ještě drobných korekcích, které by měly zchutnit tuhle tu dohodu například skotským nacionalistům, kteří nesouhlasí s tím, že Británie vystupuje z Evropské unie, tam přes 60 % obyvatel hlasovalo pro zachování statutu součásti Evropské unie. A jsou tam i některé další, například United Kingdom indepentent party, neboli strana nezávislosti Británie, která zase naopak jednoznačně je pro to, aby Británie odešla. Takže je to velmi delikátní a napříč těmi hlavními stranami je i rozdělená celá sněmovna. Ať už je to konzervativní strana nebo jsou to liberálové, nebo jsou to labouristi. Takže ta situace opravdu je velmi nepřehledná. A myslím si, že půjde opravdu o jemné cizelování drobných slovíček, spíš než o nějaké zásadní ústupky.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Zahradile, je tam podle vás ještě prostor k nějakému vyjednávání a ke změně té dohody?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Musím se přiznat, že ani já žádný velký prostor nevidím. Spíše půjde o to, jestli Evropská unie bude ochotná a schopná nabídnout britské premiérce třeba nějaký dodatkový protokol nebo nějaké dovysvětlení toho stávajícího textu, který by byla potom ona schopna doma prodat, jako nějaký ústupek nebo nějaké vylepšení oproti stávajícímu stavu. Nicméně ta doba se krátí samozřejmě. Já myslím, že musíme počítat s tím, že nakonec Velká Británie odejde z Evropské unie i bez dohody. To si samozřejmě sice nikdo z nás nepřeje, ale může se to stát a stává se to velmi reálnou možností. A je zapotřebí se na to v tuto chvíli začít připravovat.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Kohlíčku, vaše krátká reakce nebo váš odhad, bude brexit nebo nebude?

Jaromír Kohlíček, europoslanec /KSČM/:
Já si myslím, že těsně bude.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Zahradile, váš odhad?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Velká Británie nepochybně odejde z Evropské unie, to znamená, že brexit bude. Otázka je jenom, jestli bude s nějakou dohodou, to znamená s touto nebo s nějakou modifikovanou. Anebo jestli to bude bez dohody, to znamená na základě pravidel třeba Světové obchodní organizace nebo jiných mezinárodních institucí.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pánové, děkuji za váš čas, hezký večer.

Jaromír Kohlíček, europoslanec /KSČM/:
Hezký večer, na shledanou.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Na shledanou.

Jan Zahradil

předseda ACRE
europoslanec
expert pro zahraničí