Jan Zahradil Články

(ČT 24) Evropská unie by měla být vícerychlostní a pružná, domnívá se europoslanec Jan Zahradil (ODS). Řekl to v Interview ČT24. Lídr frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR), za niž kandiduje na šéfa Evropské komise, si myslí, že tato pružnost může fungovat třeba i při řešení migrační krize. Zahradil věří, že jeho frakce má v květnových volbách do Evropského parlamentu velkou šanci na úspěch.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Rusko ukrajinský střed a vyhlášení válečného stavu na Ukrajině se dostalo do další fáze. Země nebude na své území pouštět ruské muže ve věku od 16 do 60 let. Jak vážný vývoj se blíží? Je Evropská unie a celý západ dostatečnou oporu? Nebo jen přihlíží oslabování Ukrajiny? Jak se bude měnit samotná Evropa, nejen po Brexitu, ale i po jarních evropských volbách. Začíná interview ČT 24, do kterého přišel europoslanec Jan Zahradil. Děkujeme za to, hezký podvečer.

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Dobrý den.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Vy rozjíždíte kampaň pro budoucí eurovolby, jak složité a jak důležité bude podle vás přesvědčit voliče, aby k těmto volbám vůbec přišli? Možná právě v době, kdy je Unie často kritizována, často ostřelována. Může se to projevit?

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Já myslím, že tyhle volby jsou skutečně důležitější, než třeba ty volby minulé nebo předminulé. A to z toho důvodu, že ony zahýbají politickou krajinou Evropské unie. To už je dnes jasné. Evropský parlament bude po těch volbách vypadat pravděpodobně dost jinak. A možná poprvé za těch 20 let, co já se v evropské politice pohybuji, tak nebude v Evropském parlamentu tvořit většinu jen frakce eurolidovců a eurosocialistů, ale bude zapotřebí těch politických skupin více. Což samozřejmě zase otevírá určité šance i pro další politické proudy, aby se aktivněji zapojily do formování budoucí evropské architektury a vůbec těch politik, které se budou prosazovat.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
K tomu, co bude těm volbám předcházet, by mě zajímalo, jak velké obavy, si myslíte, že jsou namístě z nabourávání těchto voleb ze strany dezinformačních kampaní? Organizovaných v tomto prostředí zejména ruskou federací. Připomněla bych slova komisařky Evy Jourové, která pro Aktuálně.cz uvedla, že: „Je vysoce pravděpodobné, že se to dít bude, říkám to na základě zkušeností, které máme z poslední doby. Kdybych vám řekla, že nevěřím, že se to bude dít, tak bych vám jednak lhala a jednak bych byla blázen.“ Souhlasíte?

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Paní Jourová tady použila nějaký emocionální slovník. Samozřejmě, že Rusko, a on to byl ostatně dříve i Sovětský svaz, se pouští do dezinformačních kampaní nějrůznějšího typu. My, co jsme prožili jistý kus života ještě za železnou oponou, tak si to poměrně dobře pamatujeme. Na druhou stranu si také pamatujeme, že vždycky ty dezinformační kampaně nakonec skončily neúspěchem. Já bych se nerad dostal do situace, kdy by nakonec každý kritický hlas vůči Evropské unii nebo každá eurokritická strana, která se dostane do Evropského parlamentu, byla vydávána za jakýsi produkt ruské dezinformační války.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Tak to ale ani nebylo myšleno. Ani z mé strany.

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
To by nebylo dobré. Samozřejmě je dobré rozkrývat finanční toky, které se mohou skrývat právě za některými těmi podezřelými servery. Je dobré rozkrývat třeba vlastníky nebo provozovatele těch serverů, aby se tam objevily určité podezřelé kontakty. A to jsou věci, do kterých bychom se pouštět měli.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
To už je teď nejvyšší čas, předpokládám.

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Ono to už běží nějakým způsobem. To zase není záležitost přece, o které bychom nevěděli, nebo o které by se nevědělo. Ale zase. Všechno má dvě strany, každá mince má dvě strany. Asi bychom se neměli zase uchylovat k takovým extrémům, že by to pak zavánělo omezováním svobody projevu nebo něčím podobným.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Jako kandidát evropských konzervativců a reformistů, si myslíte, že máte jak velké šance? To souvisí možná s tou vaší první odpovědí, jak se promění Evropský parlament.

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Právě proto si myslím, že ty šance jsou docela velké, protože ty eurokritické hlasy nabydou na síle. Samozřejmě budou tam i takové ty velmi radikální kritické hlasy. Tak my nechceme být těmi radikálními, my chceme patřit k těm umírněným, konstruktivním, nabídnout nějakou
alternativu mezi těmi antievropskými radikály a těmi, řekněme, protievropskými fanatiky, takový zdravý rozum, umírněnou variantu, reformní politiku. A já věřím, na to by lidé mohli slyšet.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Hovoříte také o pružné integraci. Jak si myslíte, že by praxi mohla fungovat? To také není úplně dejme tomu nový termín, ale skutečně si myslíte, že něco takového lze v rámci tedy současné Evropské unie změnit?

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Určitě se to dá. Máme země, které jsou v eurozóně, máme země, které nejsou v eurozóně. Už to je příklad pružné integrace. Máme tady užší spolupráci zemí V4. To je také svým způsobem flexibilní nebo vícerychlostní Evropa. Před několika dny se objevila…

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Promiňte. Do jakých proudů by se to ještě mohlo dostat? Kdybyste byl konkrétnější.

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Mám tady příklad třeba. Před několika dny se objevila zpráva o takzvané hanzovní lize, což je sdružení severních států, tedy těch, které jsou okolo Baltského a Severního moře a spolupracují úže třeba na infrastruktuře, rybolovu, na některých ekonomických otázkách. Já si představuji ideální Evropskou unii jako sdružení různých skupin států, které se propojují do různé míry, aniž by k tomu nutily ostatní. Další příklad, kdyby se Německo s Francií například rozhodly, že chtějí sjednotit své daňové soustavy, včetně přímých daní, tak jim to asi nikdo zakazovat nebude, ať to klidně udělají, ale ať nás nenutí k tomu, abychom je následovali. To je v mé představě to, co bych charakterizoval termínem vícerychlostní nebo pružná Evropská unie.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
V jakých dalších tématech by se to mohlo odrážet? Máme za sebou nekonečné debaty a spousty rozhodnutí, které se týkají migrační politiky, ochrany hranic a tak dále. Tady si také dovedete představit větší míru individuálního rozhodování?

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Samozřejmě. Protože jak je známo, tak některé země jsou jaksi atraktivnějším cílem pro různé migrační vlny, ať už proto, že mají štědřejší sociální politiku, nebo proto, že tam jsou početnější diaspory ze zemí Afriky nebo středního východu. A když se volá po solidaritě, tak ty země, které nejsou tak atraktivní, by mohly přispět jiným způsobem, finančně, logisticky, technicky. Nevymýšlejme nějaký jednotný mustr, jednotný model pro všechny a umožněme každé z členských zemí, aby se nějakým podle sama vhodným způsobem podílela na řešení migrační krize.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Hovoříte také o větší pomoci hraničním státům, co se týče právě ochrany hranic, pomoci Řecku, Španělsku, Itálii. Částečně se něco takového děje. Jak si myslíte, že by se ta větší finanční pomoc měla vypadat, jak by se měla projevit? Je na ní skutečně shoda v rámci celé Evropské unie už teď, když sledujete ty debaty anebo tady se naopak můžou ty individuální postoje obrátit proti takovýmto nápadům?

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Já vám řeknu jedno číslo, roční přesuny, 12 přesunů parlamentu z Bruselu do Štrasburku a zpátky, stojí 160 milionů euro ročně, a to je polovina celoročního rozpočtu toho Frontexu. Tedy té agentury, která by se měla starat o ochranu vnějších hranic. Kdybychom zrušili sídlo Evropského parlamentu ve Štrasburku, o což my dlouhodobě usilujeme, tak získáme prostředky, které by se daly použít na vnější ochranu hranic. Druhá věc, kterou já bych si představoval, ale je, že bychom měli spíše přispět těm hraničním státům, Řecku, Itálii, Španělsku, aby mohli posílit národní bezpečnostní složky, a ne jenom abychom přifukovali evropskou agenturu.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Promiňte, o tom se ale hovoří, ale předpokládám, že na to jsou
statistiky, pomoc se už objevila v průběhu řešení migrační krize. Je tady shoda napříč státy, které třeba právě kritizují, ať už to jsou kvóty a tak dále nebo různá protimigrační opatření, tak se zároveň ale netváří se, že by chtěly posílat více peněz. Nemůže docházet k těm střetům?

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Já říkám, že v tom rozpočtu se dají ty prostředky najít i jinde, jeden takový příklad jsem tady právě uvedl. Těch příkladů je samozřejmě více, dá se šetřit jinde. Dá se šetřit i na evropských službě vnější akce. A ty prostředky se dají najít, teď jde o to je účelně použít.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Včera se odehrávala debata, která se dotýká hraničních kontrol v rámci Schengenu. Jsou země, třeba jako Slovinsko, které kritizují některé státy za to, že ty dočasné kontroly nadužívají. Dokonce jsem zaznamenala i výroky o zneužívání těch dočasných kontrol. Co si o tom myslíte? Existuje teď v schengenském prostoru skupina zemí, které jednají jinak, než jsme byli doteď zvyklí, a mají v plánu v tom pokračovat?

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Tak hlasoval se v Evropském parlamentu návrh, který právě šel tím směrem, který jste řekla, proti zneužívání, nebo nadužívání. Ale já jsem pro něj nehlasoval. Protože já si myslím, že je zapotřebí každému státu umožnit, aby v případě, že bude z důvodu vnitřní bezpečnosti, tuto nutnost pociťovat, mohl ty dočasné hraniční kontroly zavést. A v tuto chvíli opravdu zatím nevidím případ žádného státu, který by to nějak výrazně zneužíval nebo nadužíval. Byl bych velice nerad, kdybychom se dostali do situace, že by to bylo úplně znemožněno. Protože v momentě, kdy budu Evropou proudit někdy třeba v nějaké krizové situaci nějaké nekontrolované migrační vlny, já myslím, že samozřejmě musíme to riziko snížit, co nejvíce to půjde.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Zatím ten počet klesá.

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Pokud by k tomu došlo, tak jeden z nástrojů, jak tu vnitřní bezpečnost uvnitř Evropy zvýšit, je skutečně zavedení dočasných, zdůrazňuji dočasných, hraničních kontrol na vnitřních hranicích Evropské unie.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Kam až by podle vás měly sahat ambice Evropské unie v oblasti globálního obchodování?

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Tady si myslím, že by měly sahat hodně daleko. Byl bych rád, aby Evropská unie se stala jakýmsi globálním průkopníkem volného obchodu. Právě v době, kdy čelíme narůstajícím vlnám protekcionismu. Evropa, a konečně i země, jako je Česká republika, což je exportně orientovaná země, prostě z toho volného obchodu mohou jenom profitovat. Je to obchod, který táhne hrubý domácí produkt. Je to obchod, který táhne ekonomiku.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Promiňte, tady u toho by bylo asi potřeba, aby ty stát spíše držely pohromadě a nebo tady také může docházet k rozvolňování? Protože to už je potom otázka různých ekonomických strategií různých zemí.

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Tohle je přesně ten případ, kdy já jsem ochoten smířit se dokonce s větší mírou integrace. Ono to ale ani nebude potřeba, protože obchod a jednotná obchodní politika je v Evropské unii integrována doslova na 100 %. Teď jde spíš o to, abychom se nenechali svést těmi protekcionistickými náladami, abychom se snažili uzavírat nové
obchodní smlouvy se zbytkem světa, se zeměmi v Asii, v Africe, v Latinské Americe. A to si myslím, že by byl profil, který by zrovna Evropské unii docela slušel.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Zásadní aktuální téma uzavírání dohody o odchodu Velké Británie
z Evropské unie. Teď ho provází odpor zejména na britské domácí scéně. Jakou dáváte naději tomu, že se ta dohoda nakonec skutečně uzavře a podepíše v té stávající podobě?

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Musím se přiznat, že ne moc velkou. A skutečně ten problém teď je především na britské straně, kde ta smlouva čelí opravdu velkému odporu. Hlasovat se bude už 11. prosince. Takže moc času na přesvědčování nerozhodnutých nebo na přesvědčování odpůrců nezbývá. Já mám obavy, že v britském parlamentu, v té dolní sněmovně, ta smlouva schválena nebude.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Co to může podle vás znamenat pro ten následující vývoj?

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Bude to znamenat, že Velká Británie odejde 29. března příštího roku z Evropské unie bez dohody. To znamená, že se budeme muset řídit ve vztazích s Velkou Británií jiným právním rámcem. Ono to samozřejmě nebude úplně bez nějakého právního rámce, protože evropské země a Velká Británie jsou třeba členy mezinárodní obchodní organizace, nebo jiných multilaterálních organizací. Takže nějaká pravidla, podle kterých bychom se mohli a měli řídit, tady budou. Ale určitě to celou tu situaci to ztíží. Vypukne určitá nejistota, možná i určitý zmatek, který bude trvat několik týdnů nebo měsíců, než se to usadí. Může to ohrozit jak ty obchodní toky, tak i nějaký pohyb osob směrem z Británie nebo do Británie. No a koneckonců v případě východoevropských zemí nebo středoevropských zemí, které mají poměrně značné počty ať už dočasných nebo trvalých pracovníků ve Velké Británii, to může vyvolat i určitou právní nejistotu ohledně jejich sociálního postavení, výplaty penzí a podobných věcí. Byl bych raději, kdyby ta dohoda byla, ale musíme se připravit i na situaci, že nebude.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Britský ministr financí Philip Hammond včera prohlásil, že z čistě by pro Británii bylo setrvání v Evropské unii lepší, než jakákoli podoba vystoupení z evropského bloku. Také bych možná mohla doplnit slova poradce pro brexit, který říká: raději zůstat v klubu než přijmout dohodu vyjednanou premiérkou Mayovou. Není trochu cítit, že i tito lidé jednají o něčem, co si ve výsledku nakonec ani nepřejí?

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
To už je teď záležitost vnitřní britské politiky, jak si to tam mezi sebou vyříkají. Když teď budu mluvit za tu druhou stranu, to znamená za Evropskou unii, protože Česká republika je její součástí, tak pro nás ta dohoda není v něčem nepříjemná nebo škodlivá, v té dohodě opravdu je dosaženo maxima možného, pokud jde o volný obchod, pokud jde o nějaké jistoty pro občany EU, kteří zůstanou ve velké Británii. Takže v tuto chvíli ten je míč na straně Velké Británie, nedá se nic dělat.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Ale zajímá mě váš názor na dejme tomu jednání britských zodpovědných politiků, kteří nakonec přicházejí s takovými vyjádřeními. Je v tomto ohledu třeba brexit něčím politicky, administrativně, právně a možná i ekonomicky odstrašující příklad?

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Vyvázat se z takového svazku jako Evropská unie, navíc po několika desítkách let, kdy ta země, v tomto případě Velká Británie, byla její součástí, a tudíž obrovské množství právních předpisů už je součástí britského právního řádu, tak to není žádné jednoduché cvičení, to je prostě komplikovaná operace. A možná na této operaci, na tomto konkrétním příkladě se ukáže, že odcházet z Evropské unie není nic jednoduchého, a může to být varování pro ty, kteří by třeba s touto myšlenkou koketovali. V případě České republiky nebo jiných zemí.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Já bych k tomu ráda doplnila a pustila divákům slova předsedy Senátu a také člena ODS Jaroslava Kubery.

Jaroslav KUBERA, předseda Senátu /ODS/:
Vůbec nediskutuju o našem zapojení ve strukturách NATO, Evropská unie. O tom není žádných pochyb. Já nejsem žádným z těch, kteří mluví o tom, že bychom mohli vystoupit, ono není vystoupit kam než do propasti. To by mělo být každému jasné. Není cesty, my nejsme Británie. To za prvé. Ale to mi nemůže bránit, když přijde z Evropy nějaká směrnice, nebo nějaké nařízení, které opravdu je na hraně toho, co já si o tom myslím, tak to neznamená, že ho nemohu kritizovat.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Abychom uzavřeli tento blok, je podle vás doba, kdy si projekt Evropské unie zaslouží možná větší, hlasitější podporu i od svých kritiků?

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Jednak, to, co řekl pan předseda Senátu, já zcela podepisuji. Ale zase netvařme, že v Evropské unii je všechno v pořádku.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
O tom už byla řeč.

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Já myslím, že lakovat věci na růžovo nemá cenu. Říkejme, že Česká republika má zůstat v Evropské unii, že nemáme z ní vystupovat, ale stejně tak říkejme, že je tam celá řada věcí, které se musí změnit, které je zapotřebí změnit, nebo Evropská unie už nebude dále pokračovat.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Na návštěvě Česka je maďarský premiér Viktor Orbán, ten se shodl s premiérem Babišem na tom, že Evropská komise je příliš politická. Je podle vás příliš politická a může být naprosto apolitická?

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Ano, já souhlasím s tím, že je příliš politická. Evropská komise si někdy hraje na evropskou vládu, ale Evropská unie není stát, a tudíž nemá žádná vládu. Takže já bych uvítal, kdyby Evropská komise byla méně politická, více naslouchala Evropské radě, to znamená těm zvoleným hlavám států, prezidentům, premiérům, kteří podle mě mají demokratickou legitimitu, aby řekněme určovali směr nebo hlavní strategie v Evropské unii. Někdy to vypadá, že Evropská komise spíše bojuje s hlavami států o to, kdo bude mít větší prestiž, kdo bude větší mít pravomoci. To není správně. V mém pohledu, ano, Evropská komise má být méně politická, nemá si hrát na evropskou vládu.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, premiér Orbán je v současnosti pod silným tlakem Bruselu. Jaké slýcháte přívlastky na jeho adresu, když je řeč o maďarském premiérovi?

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Rozhodně to není nic politicky nekorektního. Ale vzhledem k tomu, že třeba nejhlasitějším kritikem Maďarska je místopředseda Evropské komise Timmelmans, který také kandiduje jako lídr jedné z politických skupin do evropských voleb, a v tomto případě je to socialistická skupina, tak já mám spíš pocit, že už se tady odehrává jakýsi předvolební boj nebo předvolební kampaň.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
To je jedna věc, na druhou stranu, není opravdu Maďarsko a vláda premiéra Orbána vnímána jako něčím na poměry EU exotickou?

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Já si to nemyslím. Já bych v tomto ohledu, jako Česká republika, bych se snažil spíše udržet solidaritu, právě v rámci Visegrádu i s Maďarskem.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Už v době politického napětí před hlasováním o nedůvěře vládě začal být kritizován český ministr zahraničí pan Petříček. Vy jste sice možná tu situaci sledoval s nadhledem a s odstupem, ale s jakým hodnocením vy vnímáte jeho působení?

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
No, tak pan Petříček byl možná kritizován minulý týden, já jsem si ho dovolil kritizovat už dříve. A podle mě všechny ty okolnosti spojené s jeho jmenováním jsou velmi podivné.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Z jakého důvodu?

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Já mu neupírám určitou erudici, ale přece jenom ministerstvo zahraničí je prestižní úřad a měl by ho zastávat politik, který má nějaký mandát. A ne někdo, kdo vzešel z vnitřních handlů, mám-li to tak říci, uvnitř sociální demokracie.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Dobře, myslíte si, že jiné politické nominace takto nevznikaly?

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Ne, ale je to první případ, nezlobte se na mě, je to první případ
ministra zahraničí, který nemá politický mandát, který není ani poslancem, ani senátorem, a který za sebou nemá ani žádnou dlouhodobou zkušenost v zahraniční politice. Prostě kvalifikace asistenta europoslance podle mě není dostačující na výkon funkce ministra zahraničí.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Co se týče ale jeho, dejme tomu, výkonu funkce, toho, jakým způsobem obhajuje zahraniční politiku, tady si myslíte, že dělá něco, co je v rozporu s českou strategickou vládní zahraniční politikou, nebo je to něco, co je vám ne úplně nesympatické? To, jak se vyjadřuje, to, jaké má postoje? Prezident ho kritizuje za to, že nechce dejme tomu, promiňte, že nechce přesouvat rychle ambasádu v Izraeli do Jeruzaléma. Teď byl kritizován za kategorizaci ambasád, kdy vyřadil například Itálii z těch nejvýše postavených ambasád, těch nejdůležitějších. Ale on říká to není politické rozhodnutí, je to otázka peněz a tak dále. Mě spíš zajímá, jestli není pod větším tlakem právě ze strany premiéra a prezidenta kvůli jeho postojům, názorům ale sociální demokracie tvrdí: není to tak, je to člověk, který reprezentuje schválenou strategii vládní zahraniční politiky.

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Sociální demokracie si samozřejmě svého ministra asi bude chtít hájit. Zeptala jste se mě, co si myslím o jeho názorech. Já jsem žádné jeho názory ještě nezaznamenal.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
V médiích se vyjadřuje pan ministr zahraničí.

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Pan ministr se vyjadřuje způsobem, který si lze dešifrovat různými způsoby. Poslouchal jsem jeho vystoupení v televizi někdy před týdnem, a to bylo tak nekonkrétní a vágní, že jsem vůbec nevěděl, co si o tom mám myslet. A tady tyto záležitosti s rekvalifikací ambasád, jestli to tedy komunikoval tak nešikovně, že to vypadá, že vyřadil některé státy z nějakého prioritního seznamu, ale ve skutečnosti jde jenom o to, že se upravuje rozpočtová kapitola týkající se nákladů na jednotlivé ambasády, no tak to je důkaz jeho vlastní komunikační neschopnosti. Já jaksi nemohu o panu ministrovi v tuto chvíli za prvé říci v podstatě nic, protože opravdu celou řadu jeho názorů neznám. A když už, tak ani nic moc kladného.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Teď to ministr Petříček schytal od komunistů, a to za postoj vůči Rusku a vůči tomuto konfliktu, o kterém jsem hovořila na začátku, který se odehrál v oblasti Kerčského průlivu. Jak vážná je to událost?

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Je to vážná událost, je to součást podle mě dlouhodobé strategie Ruska, které se snaží získat zpět statut světové velmoci, a protože ho nemůže získat na ekonomickém poli, protože ekonomicky dneska Rusko je země, která vlastně není schopná předvést vlastně vůbec nic, s výjimkou vývozů nerostných surovin a energetických zdrojů, tak se o to okouší jiným způsobem, a to je takové pošťuchování okolních států. Nejde jenom o Ukrajinu, své si zažila také Gruzie. Já jsem nedávno byl v Moldávii, tam ten ruský tlak a ruský vliv je také poměrně značný. Aktivita Ruska na středním východě, jeho spojenectví s Íránem. Takže Rusko využívá mocenských a geopolitických prostředků, aby se dostalo zpět ke statutu bývalé mocnosti, kterou kdysi bylo, a dnes už není.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Jakési takové pošťuchování, jak jste to nazval, zaslouží odpověď?

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Nemáme v Evropské unii upřímně řečeno příliš mnoho možností, jak na to odpovědět. Jedna z nich jsou ty dobře známé sankce, to, jestli fungují, nebo nefungují, může být předmětem diskuze. Ale my skutečně jiné nástroje v rukou nemáme. A předpokládám, že na tu poslední rusko-ukrajinskou krizi, Evropská unie odpoví nějakým podobným způsobem.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Nejsme v situaci, kdy se třeba právě Evropská unie a dejme tomu také Severoatlantická aliance za Ukrajinu zastaví, a vyjadřuje podporu, ale zároveň v podstatě není možné udělat něco významnějšího? Nepřihlíží tedy jen Západ v posledních letech, pakliže pomineme sankce, jistému oslabování Ukrajiny ze strany Ruska?

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Ano, je to tak. Protože nikdo si nepřeje vojenskou konfrontaci s Ruskem, nemůže si ji dovolit, v podstatě k tomu není ani mezinárodněprávní doklad. Jediné, co v této situaci může
Západ, ať už Evropská unie nebo Spojené státy, nebo obojí dohromady, je ten sankční režim.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
A co třeba politika, která by se nastavila a přenastavila v oblasti surovin? Dovedete si představit, že by dokázaly některé země omezit příjem surovin?

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
To je druhá věc. Ostatně, to mám také obsaženo ve svém programu do těch eurovoleb v příštím roce, že je zapotřebí, aby Evropa začala vážně a seriozně snižovat svou energetickou závislost na Rusku. Bohužel některé země to nedělají, bohužel některé země postupují právě naopak. Viz případ Nordstreamu a příklad toho německo-ruského energetického souručenství. To je něco, co je podle mě opravdu riskantní pro celou Evropu, je to riskantní zejména pro střední a východní Evropu.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Rusko ten střet, při kterém zadrželo ukrajinské lodě a námořníky, které poslalo do vazby, označilo za provokaci ze strany Ukrajiny a prezidenta Porošenka před volbami. Co na takový výklad říkáte?

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Logicky Rusko nemůže postupovat jinak. To je velmi běžná propagandistická floskule. Stejně tak bude Ukrajina tuto záležitost označovat za ruskou provokaci. Já nemám příliš velké iluze o kvalitě
ukrajinské administrativy, nemám příliš velké iluze o tom, co je Ukrajina za stát, jak funguje nebo nefunguje, ale v této věci si myslím, že je zapotřebí stát na straně Ukrajiny.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Říká europoslanec Jan Zahradil, který přišel do dnešního Interview, já vám za to děkuji, na shledanou.

Jan ZAHRADIL, europoslanec a volební lídr frakce ECR /ODS/:
Já vám také děkuji a také na shledanou.

Jan Zahradil

předseda ACRE
europoslanec
expert pro zahraničí