Jan Zahradil Články

(ČT 24) Hostem diskusního pořadu ČT24 Interview byl europoslanec a předseda ACRE Jan Zahradil.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Odchod Velké Británie z EU je pro Unii zkouškou, a to je žádná konečná dohoda o odchodu neexistuje. Premiérka Theresa Mayová čelí tlaku i na domácí scéně, ať už jde o předčasné volby nebo vypsání nového referenda o odchodu z Unie. Jak tvrdé dopady čekají obě strany? Sama Unie se dostává do střetu i bez Británie, zejména kvůli migraci, ale také kvůli dodržování demokratických zásad, naposledy třeba s Polskem kvůli jeho justiční reformě. Témata pro dnešní Interview a europoslance Jana Zahradila, který přišel. Děkujeme za to, hezký podvečer.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Dobrý den.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Evropská komise se rozhodla zažalovat Polsko kvůli přijetí zákona o polském Nejvyšším soudu, tedy kvůli justiční reformě. Řekněte mi, je něco takového namístě, aby Evropská komise měla tuhle možnost, tuhle šanci a využila ji v takovémto případě?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Teoreticky to Evropská komise samozřejmě udělat může, v praxi se to příliš často neděje nebo skoro nikdy se to neděje. Já nejsem přítelem tohoto postupu, my jsme měli co dělat s Polskem a s různými debatami o Polsku během uplynulého roku docela dost a mě nepřesvědčili představitelé Evropské komise, že se v Polsku odehrálo něco, co by bylo v rozporu s demokratickými zásadami nebo s tím, že by se narušovala nezávislost soudní moci. Tam samozřejmě hraje svou roli také to, že je před evropskými volbami, že v Polsku vládne vláda, která je, řekněme, konzervativní, že místopředseda Evropské komise pan Timmermans, který si ten boj proti Polsku vzal tak trochu jako svůj osobní úkol, pochází ze socialistické frakce a tak dále, a tak dále. Takže já myslím, že to má...

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Takže myslíte si, promiňte, že to je jenom pomsta politická? Na druhou stranu justiční reformu kritizovali, když to vezmeme třeba z toho českého pohledu, všechny justiční špičky v téhle zemi, ti nejvyšší představitelé.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Já jsem si toho všiml. Podle mě tam je určité politické pozadí a podle mě v Polsku nedošlo k žádnému takovému narušení nezávislosti soudní moci, aby to zavdávalo nějaký reálný důvod k takové žalobě.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Na druhou stranu, soudní přezkum může dopadnout i ve prospěch Polska, tak není to předčasné mluvit jenom o politickém motivu?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Samozřejmě že to může dopadnout oběma způsoby. Samozřejmě, jak jsem řekl, že Evropská komise na to má právo, a pokud se k tomuto kroku rozhodla, tak to těžko někdo může zastavit, ať se budou odehrávat, nebo nebudou odehrávat nějaká politická jednání. Ale mně to připadá přehnané.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
V jakém případě by to přehnané podle vás nebylo?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Já myslím, že to, co jsme si zažili speciálně s místopředsedou Evropské komise panem Timmermansem a jeho neustálým vracením Polska na stůl, mně to připadalo tak trochu jako hon na čarodějnice.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Já se ptám na to, v jakém případě by vám nepřišlo přehnané, že se takovéhoto nástroje využívá?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Kdyby tady byly jasné důkazy, že vládní moc, státní moc zneužívá svého postavení, ovlivňuje nezávislé soudy, ovlivňuje rozsudky, vstupuje do živých případů, kdyby to zavánělo nějakou autokratickou nebo dokonce polototalitní metodou, což se tedy v Polsku rozhodně neděje a nic takového nikdo ani nenaznačoval.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
A je tedy správné, že ty důkazy nakonec ale bude jaksi posuzovat až soud? A že ty důkazy možná teprve předloží Evropská komise až před tím soudem? Anebo si troufnete dopředu říkat bez důkazů, tak jak to formulujete, nemá smysl ani žalovat?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Já nejsem soudce, nemohu tedy vědět, jaký verdikt bude vynesen. Ale mně osobně tahle procedura ze strany Evropské komise připadá přehnaná, stejně jako mi připadalo přehnané hlasování Evropského parlamentu předminulý týden třeba o Maďarsku.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Poslední summit v Salcburku ukázal, že vztahy mezi Evropskou unií a Velkou Británií do budoucna bude velmi složité nastavit. Čím dál více hrozí podle vás, anebo nehrozí, že se nakonec nepodaří najít jasnou dohodu mezi Velkou Británií a Evropskou unií?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Možné jsou obě varianty. My u těch vyjednávání jako europoslanci přímo nejsme, vyjednává Evropská komise. Samozřejmě do toho vstupují i jednotlivé členské státy sdružené v Evropské radě. A může to skutečně dopadnout tak, že Velká Británie ukončí své členství v Evropské unii bez dohody. To ale neznamená, že tady nebude vůbec žádný právní rámec těch jednotlivých vztahů. Třeba pokud jde o obchodní politiku, o obchodní vztahy, tak pořád tady máme rámec Světové obchodní organizace, ve kterém by se Evropská unie a Velká Británie pohybovaly, ale určitě by bylo lepší, kdyby se k nějaké dohodě dospělo. Mám trochu obavy, jakkoliv samozřejmě britská konzervativní vláda a Konzervativní strana jsou mi sympatické, tak mám trochu obavy, že ani vláda sama nemá tak úplně jasno v tom, co vlastně chce s Evropskou unií dojednat.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Ukazuje třeba i tenhle postoj, o kterém vy hovoříte, že zkrátka a dobře si nikdo třeba nedokázal ani představit, jak nepředstavitelně těžká takováto odluka může procesně být?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Ono všechno špatné je k něčemu dobré. My tady ve střední Evropě jsme nikdy se netajili tím, že nemáme radost z odchodu Velké Británie, že tím přicházíme o cenného atlanticky orientovaného, liberálně orientovaného spojence, že to byl stoupenec volného obchodu a tak dále, a tak dále. Čili možná že tenhle ten příklad se všemi těmi obtížemi, těžkostmi a zákrutami na cestě opravdu ukáže všem, kdo třeba přemýšlí o nějakých možnostech, že by i Česká republika se vyvázala z Evropské unie, že to není tak jednoduché.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Když mluvíte o sympatiích ke konzervativcům, na druhou stranu když sledujete, jak některé výrazné tváře právě vyslovující se pro brexit se najednou zachovaly tak, jakoby se po nich slehla zem, připadá vám to politicky zodpovědné? Nebo jak jste to vnímal?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Ty výrazné tváře, jako třeba Boris Johnson, byly až donedávna členy vlády, takže se podílely na té vládní a exekutivní zodpovědnosti a odešly až ve chvíli, kdy se premiérce podařilo prosadit její vlastní představu o odchodu Velké Británie, se kterou se neztotožňovaly, takže si nemyslím, že to bylo tak, že by utekly od rozdělaného díla. Ale máte vždycky určitou hranici, kterou prostě nepřekročíte. Tam té hranice bylo zřejmě dosaženo.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
A to, že si s tím neví rady někteří představitelé, tím myslíte co?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Teď jsem úplně...

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Vy jste říkal, že to vypadá tak, že si s tím možná neví rady ani právě samotná britská vláda, tak by mě zajímalo, jak hodnotíte přístup právě konzervativců jako takových.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Britská vláda má svoji pozici, ale ta pozice není sdílena všemi poslanci, kteří zastupují a reprezentují tuto vládu v dolní sněmovně, takže je velkou otázkou, jak tito poslanci o té případné finální dohodě budou hlasovat, jestli ji vůbec podpoří. Druhá věc, která do toho vstupuje, jak jsem si teď všiml, probíhá konference Labouristické strany, hlavní opoziční strany ve Velké Británii, a tam se velice vážně zvažuje možnost druhého referenda. Já tedy přesně nevím, o čem by to referendum mělo být, jestli by to mělo být referendum, které, jak si oni představují, by mělo ten brexit úplně anulovat, anebo jestli by to referendum mělo být jenom o té závěrečné verzi té dohody mezi Evropskou unií a Velkou Británií, takže je tady spousta nejasností. Je tady samozřejmě také politický boj mezi vládou a opozicí a ten brexit se tak trochu stal jeho obětí.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Jaký vývoj byste vy přál Velké Británii? Protože český premiér už se vyslovil právě pro druhé referendum, ačkoliv neznáme tedy jeho znění.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Tady já se s panem premiérem neshoduji. Já myslím, že to referendum celkem jasně vyjádřilo vůli britských občanů odejít z Evropské unie. Přál bych si, aby to byl odchod klidný, aby to byl, řekněme, rozvod mírumilovný, aby došlo k dohodě, zejména aby nebyly narušeny obchodní toky mezi Evropskou unií a Velkou Británií. A také aby ta práva občanů Evropské unie nebo členských států Evropské unie včetně České republiky, kteří dnes žijí a pracují ve Velké Británii, zůstala zachována. Zaručit to podle mě v tuhle chvíli nikdo nemůže, ale doufám, že se to stane.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Když sledujete právě ten vývoj na té politické scéně, hovoříte o vůli občanů, zpětně viděno myslíte si, že referendum k takovéto otázce byl správně zvolený nástroj? Když samozřejmě také vidíme, jaké těžkosti to přináší, jaké praktické překážky to všechno s sebou nese, kdy vidíme, že vláda doporučuje firmám přijímat zvláštní zaměstnance kvůli brexitu, doporučuje předzásobování farmaceutickému průmyslu a tak dále.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Nepohrdám institutem referenda, jakkoliv bych ho používal jako šafránu. A nejsem příznivcem nějakého zákona o obecném referendu. Myslím, že referendum skutečně je výjimečná záležitost, že se má odehrávat spíš formou jednorázových zákonů k jednotlivým otázkám. Ale otázka vstupu či naopak vystoupení z Evropské unie je určitě něco, k čemu je referendum potřeba. My jsme ostatně třeba také do Evropské unie referendem vstupovali, protože žádná politická reprezentace si to netroufla udělat o své vlastní vůli, chtěla prostě mít tu podporu, nebo nepodporu občanů, a to se stalo.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Theresa Mayová říká: „Lepší odejít bez dohody, než s dohodou špatnou.“ Rozumíte tomuhle postoji?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Tomu rozumím jako určitému druhu vyjednávací taktiky. Samozřejmě že je to vzkaz do Bruselu, že se můžeme dohodnout, ale také nemusíme dohodnout. Když se nedohodneme, tak to asi bude nepříliš jednoduché tu situaci vyřešit, ale určitě se nestane zase žádná katastrofa, Velká Británie ani Evropská unie se ekonomicky ani politicky nezhroutí. Ale vždycky je lepší se rozejít v klidu, v míru a s nějakou dohodou.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Nezhroutí, ale přesto jaké dopady by to mohlo mít praktické?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
To uvidíme, až se to stane, pokud se to stane. Já myslím, že ty dopady, věřím tomu, že ty dopady nebudou nijak dramatické. Velké Británii se ekonomicky daří docela dobře, a to přesto, že všichni vědí, že k brexitu dojde, že brexit se chystá, tak nedošlo k nějakému dramatickému odlivu mezinárodních institucí nebo finančních institucí z Londýna, takže jak je vidět, už se na to ten velký byznys dokázal nějak připravit a dokázal se na to adaptovat. A stejně tak věřím, že i evropský byznys, zejména ti, kdo vyvážejí do Velké Británie, tak že budou hledat cesty, jak zatlačit na politiky, aby se zejména v té obchodní části té dohody všechno podařilo, aby ty obchodní toky nebyly narušeny.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
V Salcburku se opět také mluvilo pochopitelně o řešení migrace. Poté, co je evidentní, že Evropská unie nebude trvat na kvótách, na dalším přerozdělování, dokáže podle vás najít nějakou schůdnou cestu pro všechny, jak dál s migrací pracovat, jak dál migraci čelit?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Doufám, že ano, ale myslím, že to nebude rychlé ani snadné. Myslím, že migrace bude velmi významným tématem evropských voleb v příštím roce, jakkoliv bych byl nerad, kdyby to bylo téma jediné, protože dalších důležitých témat je také dost. A zdá se, že ta snaha o nějaké arbitrární přerozdělování nebo přehazování migrantů ze země do země opravdu skončila a že si všichni uvědomili, že je zapotřebí hledat jiné cesty.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Jaké jsou podle vás ty cesty, které jsou před Evropskou unií teď? Častěji se mluví o tom, jak pomáhat přímo v zemích, kde vznikají problémy, odkud lidé odcházejí, na druhou stranu není to už takové trochu klišé? Vy máte třeba nějakou jasnou představu o tom, co by stálo za to podporovat a co ne?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Především by bylo dobré dosáhnout dohod s těmi africkými zeměmi, ze kterých přichází největší počet migrantů, protože dnes už to není Střední východ a není to ani Sýrie, nejsou to ty země válečných konfliktů, ale jsou to země subsaharské Afriky, dosáhnout tedy nějaké dohody s těmi zeměmi, řekněme, o rozvojové pomoci, o tom, že když pomohou zamezit tomu toku migrantů, tak že se to nějak projeví i na obchodní politice. Asi by bylo také dobré se pokusit dohodnout s vládami těch zemí, přes které se nejvíce pašují migranti, třeba Libye, tam to asi nebude úplně jednoduché, protože ta země není zcela kontrolována jednou vládou, zda by tam nestálo za to zřídit taková stanoviště, jako třeba má Španělsko v Maroku tradičně, a přes která vlastně každý, kdo se chce legálně dostat do Evropy, tak musí projít. Ale tam by to záleželo na dohodě. No a samozřejmě pak musí přijít i ta represe nebo nějaká regresivní část, to znamená lepší ochrana vnějších hranic. Tu by měly zajistit zejména ty hraniční země s výraznou finanční podporou z Evropské unie, to by znamenalo přepsat, přestrukturovat vlastně celý evropský rozpočet a...

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Ale tady nejste proti, protože jsou i politici, kteří říkají ano, pojďme pomáhat více, ale ne za cenu většího finančního investování.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Já myslím, že pokud se tady hovoří o nějaké solidaritě a o tom, že třeba země střední a východní Evropy by měly ukázat více solidarity, tak třeba podle mého názoru bychom to mohli ukázat tak, že budeme souhlasit s určitou redukcí těch kohezních fondů a s tím, že více peněz z evropského rozpočtu půjde na ochranu vnějších hranic. Ale to neznamená, že by se měla vytvářet zase nějaká specializovaná celoevropská pohraniční stráž řízená z Bruselu, já bych daleko raději viděl, kdyby si tuhle zodpovědnost vzaly na svědomí ty národní pohraniční síly a námořní síly, ať už je to Itálie nebo Španělsko, a Evropská unie nechť jim organizačně, logisticky, technicky a finančně vypomůže tak, aby ten úkol zvládly.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Česko naposledy dalo právě 200 milionů korun libyjské pobřežní stráži, to je to, o čem hovoříte?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
To je to, o čem hovořím a myslím si, že je to dobré gesto.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Pak je tady také ale teze o posilování Frontexu, k tomu vy jste skeptický, anebo i tohle má smysl?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Já nechci ten Frontex nějak šmahem odsuzovat jako nefunkční. Ale jestliže pan Juncker řekne a hodí číslo do vzduchu, že on chce navýšit jako předseda Evropské komise počet zaměstnanců nebo pracovníků Frontexu na 10 tisíc, tak já se ptám, co tam ti lidé budou dělat? Podle mě, jestliže jde o ochranu vnějších hranic a zejména na moři, tak tady máme země, které jsou hraničními zeměmi, máme tady teď zejména Itálii a ta má určitě velké zkušenosti s tím, jak tomu čelit. Možná nemá tolik finančních a technických prostředků, jak tomu čelit. Takže já bych daleko raději byl, kdyby došlo k nějaké dohodě s italskou vládou, než aby se vytvářel silnější Frontex řízený z Bruselu, který je tisíc kilometrů daleko a nevidí přímo na to místo, co se tam děje.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Větší finanční podpora ze strany ostatních zemí právě směřovaná do Itálie, tak je podle vás obhajitelná?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Do Itálie, do Španělska i do Řecka.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
I do Řecka například.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Do těch hraničních zemí, které jsou vystaveny největšímu tlaku, to si myslím, že je obhajitelné. A myslím si, že i česká veřejnost nebo veřejnost ve středoevropských zemích, která je velmi skeptická k přijímání jakýchkoliv migrantů, tak by na tuhle formu pomoci a na tuhle formu solidarity, řekněme, mohla slyšet.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
A myslíte si to skutečně? Protože neukazuje se tady, že jakákoliv forma pomoci, která míří jaksi za hranice České republiky, je vždycky pro veřejnost těžce stravitelná? Přeci jen i premiér kritizoval, možná částečně tak jako vy, právě posilování Frontexu, nakonec tedy trochu zmírnil, když byl na summitu v Bruselu, dáváme jasně najevo a skutečně efektivně najevo, čeho jsme schopni a co skutečně Česká republika může přinést pro řešení migrační krize, anebo je v tom trošku možná už i chaos pro ostatní evropské politiky?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Podívejte, já jsem opoziční politik, takže těžko tady ode mě někdo může předpokládat, že budu nějak výrazně chválit vládu a jejího premiéra. Ale teď musím říct objektivně, že pokud jde o migrační politiku a přístup k migrační politice, tak bych zatím našel jenom velice málo toho, co bych mu vytkl. A to říkám jako opoziční politik. Myslím, že ten přístup odmítání kvót, trvání na tom, že tady musí být zachována suverenita státu a že státní orgány musí rozhodnout, kdo dostane nebo nedostane azyl, pokud o něj požádá, a ne nějaký úředník v Evropské komisi, že je správná a správné je také přihlásit se k určité spoluzodpovědnosti formou těch finančních transferů, tedy toho, že jsme schopni a ochotni něco zaplatit za naší vlastní bezpečnost i někam jinam.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
A vy máte třeba nějaké konkrétnější informace o tom, že Frontex jako takový nefunguje, že selhává? Protože francouzský prezident k tomu řekl a tady možná budou spíš politické antipatie, si dovedu představit, říká: „Země, které nechtějí podpořit Frontex a projevit solidaritu, by měly opustit Schengen. Státy, které nechtějí silnější Evropu, by měly přijít i o strukturální fondy.“ To je poměrně tvrdé vyjádření.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
To je poměrně tvrdé vyjádření. Na druhou stranu pan Macron teď tak trochu bojuje o své politické přežití, protože jeho popularita se propadla, pokud vím, na rekordně nízkou úroveň. A pan Macron také si potřebuje vybudovat určité zázemí v Bruselu příští rok, protože on například nemá ještě ani jednoho europoslance, protože se vynořil jako tak nový fenomén a ta jeho strana, že ještě nestihli ani ty minulé evropské volby. Čili pan Macron se snaží se zviditelnit, snaží se být razantní, snaží se být důsledný a říká to, co se části francouzské veřejnosti může líbit. Já bych v tom viděl zejména předvolební rétoriku.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Na druhou stranu to, co se děje a to, co samozřejmě také vychází dejme tomu právě z úst české vlády, je podle vás srozumitelné. Protože vy jste tady formuloval něco, kdy konkrétně říkáte, komu se má pomoci, za jakých okolností a tak dále, a je takhle ale skutečně Česko vnímáno v Evropské unii?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Mám-li hovořit jako opoziční politik, tak já tomu, co česká vláda předkládá, a ty návrhy, o které se stará a snaží se je prosadit, já tomu rozumím. Jestli tomu rozumí i pan Macron, to já samozřejmě nevím.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Nemusí to být jedině pan Macron. Hovořila jsem také s politickými analytiky, kteří říkají, nemůžeme za každou cenu říkat na všechno ne.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Ale já myslím, že to právě tak není. Myslím, že Česká republika, že tady panuje docela široký konsensus, řekla, že tu solidaritu, o které se tolik hovoří, můžeme vyjádřit jiným způsobem než nějakým připojením se k přerozdělování lidí. Mně se to samotné jako princip vůbec nelíbí i z toho humanitárního hlediska, nějaké přehazování lidí ze země do země, to já myslím, že je skoro nedůstojné.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
To už teď není úplně téma. Také se stalo tématem jaksi téma, se kterým přišla paní Šojdrová a dotýká se přijímání nebo respektive pomoci dětem bez doprovodu, dětem pocházejícím ze Sýrie. Chápu, že ta debata se možná dostala do nějakého mediálního jaksi varu, na druhou stranu z principu, tady rozumíte českému premiérovi, který se vyjádřil tak, jak se vyjádřil a v podstatě porovnával syrské děti bez doprovodu, případně i sirotky s dětmi českými a porovnával tu situaci s tím, že není potřeba pomáhat těmto a že je potřeba se spíše soustředit na české děti, tady s ním sdílíte tento postoj?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Každý český politik, ať už je to premiér nebo poslanec vládní nebo opoziční nebo europoslanec, by měl mít v první řadě na mysli zájmy občanů České republiky, protože těmi je volen a těm je zodpovědný. A teprve v druhé řadě zájmy občanů jiných států, ať už jsou to bohužel třeba oběti války. Takže v tomto ohledu možná to řekl nešikovně, já nejsem tiskový mluvčí pana Babiše a nebudu tady interpretovat jeho výroky, ale rozumím-li tomu tak, že čeští občané mají vždycky přednost před těmi jinými, tak to je princip, proti kterému podle mě nemůže nikdo nic namítat.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Na druhou stranu, jak byste se k tomu postavil třeba vy? Vy si myslíte, že Česko by zvládlo pomoci desítkám dejme tomu dětí, kdyby to mělo smysl?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Já si myslím, že teoreticky určitě ano. Ale já jsem tu debatu sledoval s určitým úžasem, protože já nevím, kde se vzalo číslo 50 v uvozovkách sirotků, nevím, kde se vytvořil dojem, že někde v nějakém uprchlickém táboře se rozdělují nebo, nebo přihazují sirotci do jednotlivých členských států. A skutečně bych rád věděl, jak k té myšlence paní Šojdrová vůbec došla, jestli jí někdo něco přislíbil, nebo jestli jenom podlehla emocím po návštěvě nějakého uprchlického tábora, protože je asi dobré si uvědomit, že mluvíme o lidských bytostech a ty lidské bytosti mají také určitou právní subjektivitu. Jestliže je někdo chovancem nějakého tábora, zejména pokud je nezletilý, tak už za něj někdo zodpovídá, ať to jsou Spojené národy nebo správa toho uprchlického tábora, takže tady nelze jen tak si říct, 50 sirotků vezmeme prostě, rozdělíme je tady. Zzpomeňte si, jak je třeba těžké v České republice podle platného práva získat dítě do osvojení. Ta rodina musí projít různými testy, zkouškami, není to vůbec nic jednoduchého.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Ano, pochopitelně.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
A tady se prostě hází 50 sirotky, jako by to bylo nějaké zboží prostě na váze, které si můžeme prostě navážit, vzít domů a tady nějak přerozdělit.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Dobře, tak to také, to záleží na tom asi, jak to vezmete. Když to vezmete z tohoto negativního pohledu, tak to může takto vypadat, na druhou stranu z toho pozitivního jakožto otázka nějaké nabídky a forma nějaké pomoci.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Jakožto nabídka to zní samozřejmě hezky a ušlechtile.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
To dává smysl.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Ale vzápětí se vynoří neskutečné množství právních, věcných, technických a logistických problémů, na které...

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Ale to nikdo nepopírá.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Na které narazíme a o kterých já jsem tedy autory tohoto plánu nebo paní Šojdrovou, když jste jí tady jmenovala, já jsem neslyšel říct ani půl slova.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
A nehraje tady také jistou úlohu a roli předvolební doba, kdy se právě hovoří o tom, že čeští občané mají být na prvním místě, ačkoliv se bavíme o kontextu války, ačkoliv se bavíme o celoevropském tématu, kterého jsme chtě nechtě součástí, protože jsme členy Evropské unie?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Pokud tomu tak je, tak možná by se to dalo i obrátit a dalo by se možná říct, že vytáhnout téma 50 sirotků jako téma do předvolební kampaně nemusí být tak úplně špatný tah pro kandidátku do Evropského parlamentu, protože jak je vidět, rozjela se kolem toho docela slušná mediální kampaň. Má to své příznivce, má to své odpůrce. A samozřejmě ty lidi, kteří s tímto návrhem přišli, to může docela dobře mediálně i politicky zviditelnit, takže...

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Nakonec se ale pan premiér sešel i s paní Šojdrovou a přišel s tím a říká, že by bylo možné například stavět domovy v Jordánsku nebo Libanonu. To si myslíte, že by bylo opravdu třeba dejme tomu prakticky jednodušší?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
J myslím, že my máme těm lidem, jak už se říkalo, pomáhat na místě, ale my především se nemáme pokoušet o nějaké stěhování národů a máme se snažit, aby ti, kdo pocházejí, ať už z kterékoliv země zastižené konfliktem, v tomto případě ze Sýrie třeba, zůstali co nejblíže hranic toho státu, aby v případě, že se ten konflikt podaří utlumit, a ono se to v té Sýrii nějak daří, aby se mohli co nejrychleji vrátit domů, než přemisťovat celé rodiny nebo děti bez příbuzných, určitě mají nějaké příbuzné, tak děti bez příbuzných a zasazovat je do prostředí, které je velmi vzdáleno jejich domovskému prostředí, takže...

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Na druhou stranu prostředí v uprchlických táborech asi také není příliš dejme tomu vývojově nejzdravější.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Já jsem v některých těch uprchlických táborech také byl, byl jsem v táboru v Gaziantepu v jižním Turecku, kde je podle mě několik stovek tisíc uprchlíků zejména ze Sýrie. A samozřejmě uprchlický tábor není prostě normální život, to samozřejmě připustíme, na druhou stranu ti lidé tam se neválejí někde v bahně, nežijí tam ve stanech, jsou tam prefabrikované domky.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Dobře, ale promiňte, ale pane europoslanče, jsou uprchlické tábory, kde lidé žijí v podstatě v bahně.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Já vím, ale já mluvím o tom, který jsem navštívil a kde žije poměrně velká, značná část uprchlíků ze Sýrie, a to jsou prefabrikované domky s rozvodem vody, s hygienickým zabezpečením, je tam dodávána potrava. Samozřejmě je to provizorní řešení, ale není to něco, co by bylo jaksi nedůstojné nebo nehumánní.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Ale uznáváte, že jsou podmínky v uprchlických táborech i takové, které jsou velmi nedůstojné, velmi těžké, vyrůstají tam nové generace dětí a tak dále.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Ano, určitě jsou takové uprchlické tábory, samozřejmě.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Pojďme ještě, prosím, krátce jenom na českou domácí scénu se orientovat. Sociální demokraté přicházejí s novým kandidátem na post ministra zahraničí, panem Tomášem Petříčkem, říká vám to jméno něco? Jste ochoten a troufnete si hodnotit tuto kandidaturu?

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Jméno pana Petříčka mi neříká opravdu vůbec nic, což možná samo o sobě už je jistým hodnocením, když jste se tady zeptala, jestli bych si troufl to hodnotit. Já se tou zahraniční politikou zabývám poměrně dlouhou dobu, asi přes 20 let, a troufl bych si říci, že většinu aktérů ze všech politických stran odleva doprava, kteří se zabývají zahraniční politikou, znám. Jméno pana Petříčka je mi neznámé. Jestli sociální demokracie objevila ve svých řadách zahraničně-politického génia, kterého nám do této chvíle ukrývala, je to možné, to já nechci soudit, to nám ukáže velmi blízká budoucnost, pokud bude pan Petříček jmenován, ale řekl bych, že je to velmi zvláštní přístup vytáhnout takhle králíka z klobouku bez jakékoliv veřejné známosti. A myslím, že nejsem sám, kdo o panu Petříčkovi vlastně neví vůbec nic.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka:
Říká europoslanec Jan Zahradil, který přišel do dnešního Interview. Děkuju vám za to a na shledanou.

Jan ZAHRADIL, předseda ACRE a europoslanec /ODS/:
Děkuji také, na shledanou.

Jan Zahradil

předseda ACRE
europoslanec
expert pro zahraničí