Události, komentáře: Staronová německá koalice

7. února 2018
Události, komentáře: Staronová německá koalice

(ČT 24) Skoro pět měsíců po volbách se Německo konečně dohodlo, kdo mu bude vládnout, respektive obnovilo velkou koalici, která vládla Německu ve třech z posledních čtyř volebních období. Smlouva mezi CDU/CSU a SPD je sepsaná, zbývá už jen formální schválení všech tři stran, které podle očekávání bude bolet hlavně sociální demokraty. Rozdělená strana také brzo po hlasování o koaliční smlouvě přijde o předsedu. Martin Schulz ji vedl pouze rok, teď ale ohlásil, že své místo přenechá šéfce poslanců strany Andree Nahlesové, která se stane vůbec první ženou v čele sociálních demokratů v historii. Jaké očekávání má Německo směrem k nové vládě a jakou roli bude hrát nová koalice v německé i evropské politice? Téma Událostí, komentářů pro europoslance Jana Zahradila.



David BOREK, moderátor:
Máme skoro 5 měsíců po německých volbách a CDU/CSU a němečtí sociální demokraté se dohodli na znění koaliční smlouvy, aneb velká repríza, staronový sňatek jménem velká koalice. Čerstvě přijatý dokument musí ještě schválit všechny tři strany, což nemusí být úplně hladké především u sociálních demokratů. Dopad německé dohody o vládě na Evropu i na Česko bude tématem Událostí, komentářů.
Ve studiu je s námi Lubomír Zaorálek, předseda zahraničního výboru sněmovny za ČSSD, zdravím vás.

Lubomír ZAORÁLEK, předseda zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Dobrý večer.

David BOREK, moderátor:
S námi ve spojení by také měl být Jan Zahradil, europoslanec za ODS. Hezký večer z Prahy.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Dobrý večer ze Štrasburku.

David BOREK, moderátor:
Pánové, pokud to mohu personifikovat, tak to vypadá, že Česko a Evropa se může chystat na několik dalších let s Angelou Merkelovou na pozici kancléřky a taky několik let s Martinem Schulzem v čele německé diplomacie. Co to znamená, pane Zaorálku, pro Evropu nebo specificky pro Česko?

Lubomír ZAORÁLEK, předseda zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Možná bych s tím ještě trochu počkal, protože ono to zaznělo i v tom vašem příspěvku, že to referendum nebo hlasování členů sociální demokracie pravděpodobně bude docela těsná záležitost a ten výsledek v tuto chvíli nikdo nezná.

David BOREK, moderátor:
Dobře, ale z hlediska hotovosti jejich názorů známe Angelu Merkelovou, známe Martina Schulze, co to znamená pro Česko, pro Evropu, možná pro středovýchodní Evropu?

Lubomír ZAORÁLEK, předseda zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Já si myslím, že ta politika bude předvídatelná, protože oba dva jsou na politické scéně známí. A je pravda, že v té koalici by právě ta evropská politika měla mít významnou roli. Sociálním demokratů se podařilo získat vlastně dva klíčové posty, které jsou pro otázky integrace Evropy zásadní, to je post ministra financí a zároveň post ministra zahraničí a myslím si, to bude také ta obhajoba, kterou oni povedou uvnitř strany, že budou sehrávat významnou roli v Evropě. A samozřejmě Německo se s Evropskou unií identifikuje zásadně, protože to je projekt, u kterého byli od začátku, to je něco, co dává Německu prostor, dává mu ekonomický prostor a dává mu sílu, takže si myslím, že to může být v německých podmínkách silný argument: pojďme se účastnit toho, co se bude v Evropě dít. A já se domnívám, že samozřejmě teď jsou tady velice ambiciózní cíle, které se týkají prohlubování evropské integrace. Já se ale domnívám, že zájmy Německa a Francie jsou dlouhodobě odlišné, proto jsem přesvědčen, že i kdyby vznikla tato vláda, která by měla silný evropský étos, tak já se nedomnívám, že by přesto v Evropě hrozila taková věc, jako třeba, debata o smlouvách, otevření smluv a že by hrozily kroky, které by Evropu zásadně změnily. Takže, i kdyby to znamenalo, že to bude vláda, která bude mít tah, nemyslím si, že to povede k dramatickým změnám.

David BOREK, moderátor:
Pane Zahradile, dalších několik let s Angelou Merkelovou a Martinem Schulzem?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
V každém případě pro Německo to možná je dobrá zpráva, protože to činí tu vnitroněmeckou politickou situaci stabilní a možná předvídatelnou. Z hlediska té evropské integrace a zejména pro země střední Evropy a pro země V4 to zase až tak dobrá zpráva není, protože to bohužel znamená, že to německé paradigma, ten německý pohled na evropskou integraci se nezmění, že se nikam neposune, že se pojede dál v těch starých kolejích, v kterých se jelo doposud. To znamená, že se bude vzývat stále hlubší a stále těsnější integrace. No, a pan Schulz, jak známo, nešetřil různými nevybíravými slovy na adresu některých středoevropských zemí, konkrétně Polska a Maďarska. A pan Schulz se také vyslovil několikrát pro přeměnu Evropské unie na Spojené státy evropské. Čili Česká republika bude postavena před dilema, ona vlastně už před ním stojí docela dlouho, jak se k tomu postavit. Jak známo, my, tedy moje politická strana, moje frakce tady v Evropském parlamentu razíme teorii, že sice máme být členy Evropské unie, ale rozhodně nemáme být členy toho tvrdého německo-francouzského jádra, nemáme se stát nějakou sedmnáctou spolkovou zemí Německa. A s panem Schulzem na ministerstvu zahraničí já se obávám, že tenhle poroste, budeme se mu muset postavit, budeme se mu muset umět bránit.

Lubomír ZAORÁLEK, předseda zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Já si myslím, že ty výroky před volbami a ta rétorika předvolební a ty velké ambice, které často zaznívají v tom, jak posuneme Evropu dramaticky dopředu, je jedna věc. Já si myslím, že realita je druhá a kdybych to měl zjednodušit, tak se domnívám, že Německo nikdy nebude souhlasit s představami Francie o společném financování dluhů a podobně. Jako na tom celá ta věc dlouhodobě často končí, jako na to, aby vznikly, řekněme, propast nebo zásadní změny, které by současné poměry v Evropě posunuly zásadně dále. Čili já si myslím, že bude to debata. Myslím si, že by bylo dobré, aby Česká republika by se jí účastnila a já bych se nebál toho, že to bude znamenat posuny, které by musely být proti našim zájmům. Je důležité, abychom byli v tom, abychom se té debaty účastnili.

David BOREK, moderátor:
Debata o kvótách, debata o migraci, jak se to projeví ve světle té rodící se německé nové vlády?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já si myslím, že to je práce, která nás čeká. Taky bych se nekoukal jenom na to, co bylo řečeno, protože i já vím, že tady bylo často na druhé straně byly řečeny věty, které byly vůči nám poměrně velmi hostilní. Ale já se domnívám, že je třeba, abychom tuhle věc vysvětlovali, abychom pokračovali v tom, co jsme vlastně my už dělali, dávali jsme najevo, že jsou věci, ve kterých je silný politický konsensus a že je třeba v Evropě takové názory respektovat.

David BOREK, moderátor:
Pane Zahradile, takže chápu to správně, že podle vás i tady v tomto ohledu bude přitvrzeno z Berlína?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Pokud bude pan Schulz ministrem zahraničí a pokud ta koaliční dohoda projde tím vnitrostranickým hlasováním SPD, tak já si o Martinu Schulzovi nedělám příliš velké iluze. V něm se snoubí jakési doktrinářské levičáctví, takový ten utopický panevropský federalismus a ještě něco německé arogance. Já ho znám velmi dobře, protože jsme ho tady měli dvě volební období jako předsedu Evropského parlamentu. Čili je zapotřebí se připravit, že z Německa budou zaznívat příkrá slova na adresu střední a východní Evropy, myslím, že to musíme vydržet a byl to koneckonců pan Schulz, který nás obviňoval z nedostatku solidarity, z toho, že se nechceme podílet na přerozdělování uprchlíků. Byl to pan Schulz, který velmi silně tlačil a razil ty kvóty. Takže připravme se na to a myslím, že Česká republika teď bude moci ukázat, jestli je schopná nějaké samostatné politiky, anebo jestli ty rozhodující politické strany jsou ve vleku té politiky německé.

David BOREK, moderátor:
Jakou roli by vlastně mělo hrát Německo pro českou a dejme tomu opravdu strategickou úvahu o místě Česka v Evropě, protože, když to trochu zjednoduším, tak třeba pro ODS dlouhou dobu jednoznačným evropským partnerem kromě jiných zemích byla Británie, ale ta už je jednou nohou venku. Německo v některých ohledech bylo spojencem Česka, ale jak sám říkáte, Německo možná trochu přitvrdí. Kdo tedy má být českým spojencem v tom nekonečném debatování o tom, kam dál, pane Zahradile?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
My určitě nemáme žádného trvalého spojence. My můžeme vytvářet ad hoc koalice. Měli bychom se asi bavit se zeměmi naší politické váhy, našeho politického rozměru, se zeměmi jako je třeba Rakousko, Dánsko, Nizozemí, skandinávské země, tam si myslím, že těch průniků můžeme najít docela dost. A pokud jde o Německo, to samozřejmě zůstane naším nejvýznamnějším ekonomickým partnerem, o tom není pochyb, ale to nesmí vést k nějaké jednostranné a jednoznačné politické závislosti. To prostě nesmí znamenat, že my budeme kopírovat ve všem německé postoje a nesmí to znamenat, že se budeme posunovat do pozice nějaké další spolkové země Německa. Tady si musíme udělat jasno a na tom myslím, že by měl existovat národní konsensus. Bohužel jsou v české politice některé strany, nebudu je tady jmenovat, které prostě to vidí opačně, které by nás nejraději zapojily a de facto rozpustily v tom tvrdém jádru, no, tak s tím já samozřejmě souhlasit nikdy nemohu a nebudu.

Lubomír ZAORÁLEK, předseda zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
To je vlastně věc, která se už v poslední době dělá. Ta komunikace s těmi dalšími partnery, ať je to Dánsko, Nizozemí a podobně. To znamená, to, že se začalo v tom roce 2017 po všech těch volbách velice vést rozhovory právě i mezi partnery, kteří k sobě byli, třeba geograficky mají dále, to vlastně bylo v chodu. Ale přesto bych si myslel, že není důvod opouštět to, co jsme sledovali, a to byl zároveň strategický dialog s Německem, stejně jako strategický dialog s Francií, toho bych se prostě nevzdával, protože je dobré, abychom měli takový způsob komunikace, kde si můžeme ty věci říkat otevřeně a velmi tvrdě. Ale já si myslím, chceme-li být tady silným partnerem, tak první věc, kterou potřebujeme v této zemi, tak je prostě koaliční vláda, která stojí na jasném půdorysu, má majoritu a je partnerem.

David BOREK, moderátor:
Teď myslíte zemi Spolkovou republiku nebo myslíte Českou republiku?

Lubomír ZAORÁLEK, předseda zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Českou republiku.

David BOREK, moderátor:
K tomu se dostaneme.

Lubomír ZAORÁLEK, předseda zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
To je ten první problém. Má-li být pravda to, co říká pan Zahradil, že musíme sehrávat silnou hru nebo pozici mít silnou, tak ta první věc je, že budeme schopni, podobně jako Němci se o to snaží, sestavit silnou majoritní koaliční vládu.

David BOREK, moderátor:
Zpátky ještě k Spolkové republice. Já jenom zdůrazňuji, to české sestavování vlády se samozřejmě nabízí jako otázka, tak já vám ji položím určitě za chvíli. Ale, pane Zaorálku, budu to rekapitulovat, SPD v předvolební kampani v Německu veřejně zapochybovala o dvouprocentním limitu výdajů na obranu, dokonce říkala, že by se to mělo namixovat i s rozvojovou pomocí. Občas jsme slyšeli z Berlína po vítězství Donalda Trumpa, že Německo musí znovu vyhodnotit svoje místo v mezinárodní politice a musí možná hrát aktivnější roli. Jsme svědky a i ve vztahu k tomu, že Martin Schulz bude patrně šéfem německé diplomacie, oslabování atlantické vazby Německa a možná ožívání asertivity Německa nejenom v ekonomice, ale i v politice a možná v obranné a zahraniční politice?

Lubomír ZAORÁLEK, předseda zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Já to tak nevidím, protože pokud si pamatuji, tak třeba ministr Gabriel a další politici upozorňovali na to, že pokud by Německo mělo naplnit ta zmiňovaná 2 %, tak se stane zemí, vzhledem k velikosti německé ekonomiky, která bude neskutečně zbrojící jako, která najednou se stane tahounem zbrojařského průmyslu a zbrojení v Evropě.

David BOREK, moderátor:
Dobře, pardon, já vás přeruším. V poválečném období německý pacifismus byl občas brán jako větší hrozba než německá militarizace, myslím západoněmecká militarizace, tak se ptám, jestli vlastně pacifistické tendence v Německu nejsou implicitně protiamerické a jestli vlastně nepřekreslují konstantu posledních 60 let v Evropě?

Lubomír ZAORÁLEK, předseda zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Já mám dojem, že to už nějak nefunguje. Jednak si myslím, že to není pacifismus a jednak, rozumíte, dnes Spojené státy s Donaldem Trumpem nepředstavují tu předvídatelnost, která tady byla dříve, takže v tom se mění i celá ta mapa. A myslím si, že když dnes říkají Němci, že chtějí, aby se do těch 2 % započítávaly také věci, které nejsou přímo výrobou zbraní, tak je to debata, která nás čeká. Když mluvíme o 2 %, co tam přesně patří. A Němci říkají, že to angažmá, které oni mají i v oblastech, které jsou nepřímo spojené se stabilizací, tak že je to něco, co by mělo být součástí toho rozpočtu. Na tyto debaty podle mě se to nakonec bude soustředit.

David BOREK, moderátor:
Pane Zahradile, asertivita Německa jako opravdu už nikoliv jednoznačně atlantické velmoci?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Ano, já to vidím jako problém na rozdíl od pana kolegy Zaorálka. My tady ty signály vnímáme už dlouho, možná tady v Evropském parlamentu je to slyšet dokonce o něco hlasitěji a speciálně od Martina Schulze jakožto potenciálního ministra zahraničí jsme těch protiamerických výpadů tady zažili poměrně dost a zažili jsme také od pana Schulze určitou, nikoliv tedy novou, ale přece jenom nezvyklou afinitu směrem k Rusku. Takže, pokud se někdo domnívá, že naše silná vazba na to tvrdé jádro Evropské unie Německem vedené, že by snad mohla být jakousi politickou protiváhou vůči ruskému vlivu ve střední Evropě, tak já bych před tím velmi varoval, myslím, že nositelé tohoto názoru se mohou velmi rychle splést nebo zjistit, že se pletou. Až pan Schulz pojede na jednu ze svých prvních návštěv do Moskvy a bude se tam snažit o nějaké narovnání vztahů, tak zjistíme, že ty geopolitické souřadnice jdou vlastně úplně jinak a asi nejhorší představa, kterou tady můžeme ve střední Evropě mít, je představa Německa a Ruska, jak se opět, jako už několikrát v historii domlouvají přes naše hlavy.

David BOREK, moderátor:
Stručná reakce, pane Zaorálku.

Lubomír ZAORÁLEK, předseda zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Já jenom, samozřejmě ona je to vždycky otázka, jak to vyznívá. Ale já si pamatuji ta vystoupení německých politiků v poslední době spíš jako vystoupení, kde se zdůrazňovalo, že stabilitu Evropy nemůžeme vytvářet pouze zbraněmi, nemůžeme se spoléhat jenom na to, že budeme zvyšovat zbrojní rozpočty a že ta architektura je složitější věc, než jenom posilování zbraní a...

David BOREK, moderátor:
Dobře, ale rozumíme si, že v padesátých letech ten zásadní zlom pro západní Evropu přišel ve chvíli, kdy Adenauer kývnul na militarizaci západního Německa a jasné zapojení západního Německa do západní alianční struktury. To byla konstanta posledních 60 let.

Lubomír ZAORÁLEK, předseda zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Ano, ale já si nemyslím, že by tohle se tak zásadně měnilo.

David BOREK, moderátor:
Ptám se.

Lubomír ZAORÁLEK, předseda zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Já pouze říkám, že dnes v té atmosféře, kdy se redukuje někdy debata na zvyšování výdajů zbraní nebo na 2 %, i mně to připadá často, že jsme znovu v socialistické RVHP. Přece chápete, že zvýšení na 2 % na nějaké číslo asi nemůže samo o sobě představovat garanci a nějakou jistotu. To je to, co od Němců jsem slyšel. A já se domnívám, že to, že se poukazuje na roli diplomacie a že se poukazuje na to, že ta architektura je víc než jenom posilování zbraní, že se nechceme utopit v nových závodech ve zbrojení, to je přece něco, co do té debaty patří.

David BOREK, moderátor:
Hodně jsme teď věnovali zahraniční politice, ostatně pro vás dva je to věc, která je vám blízká. Ještě na závěr, prosím, pane Zahradile, jestli jste schopen zformulovat vaše dojmy a nazvěme to takto volně: dojmy z ekonomického rozměru té vznikající, hospodářská politika, té vznikající velké koalice?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Zřejmě velký byznys se trochu uklidní, protože pokud by se stal ministrem financí pan Scholz, jak tady bylo řečeno, tak ten skutečně má pověst jakéhosi tedy pragmatika, byť je to sociální demokrat. Nicméně já se obávám jiné věci, já se obávám, že s touto vládou bude pokračovat tlak na prohlubování té ekonomické integrace, že bude pokračovat tlak na nejenom tedy měnovou unifikaci, která už proběhla samozřejmě, protože je tady jednotná měna, ale že bude pokračovat i tlak na unifikaci fiskální, rozpočtovou, později daňovou a že bude snaha nějakým dostředivým způsobem do toho vcucnout i ostatní země, včetně třeba České republiky. To si myslím, že se musíme na to také připravit, a to je další věc, která nás v tuto chvíli čeká. My už dlouho tady razíme teorii, že Česká republika, čeští občané by měli mít právo rozhodnout, jestli tedy za těchto změněných podmínek chtějí nebo nechtějí být členy eurozóny. A to je debata, které se prostě nevyhneme. Jak známo, my se stavíme v tomto ohledu na tu druhou stranu, tedy nepředpokládáme a nemyslíme si, že by Česká republika do eurozóny měla vstupovat. Obávám se, že s touto vládou v Německu by ten tlak i na Českou republiku vzrostl.

David BOREK, moderátor:
Europoslanec Jan Zahradil. Děkujeme do Štrasburku, na shledanou.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já také děkuji. Na shledanou.

Jan Zahradil

předseda ACRE
europoslanec
expert pro zahraničí