ODS je proevropská a eurorealistická strana

3. února 2017
ODS je proevropská a eurorealistická strana

(ČRo Plus) Co by měl přinést neformální summit Evropské unie na Maltě? Je dobré spouštět v Evropě "železné opony" kvůli migraci? A způsobují kroky Donalda Trumpa chaos v americké politice? Poslechněte si celé Interview Plus s Janem Zahradilem.

Interview Plus s Janem Zahradilem

Podle Jana Zahradila jsou Spojené státy léta spojencem Evropy a to se neotočí ze dne na den s příchodem Donalda Trumpa.

„Evropská unie musí sama hledat svou roli ve světě a ne se soustředit na to, co zaznívá od amerického prezidenta,“ řekla německá kancléřka Angela Merkelová při příjezdu na neformální summit evropských lídrů na Maltě. Je Donald Trump spojencem Evropské unie?

„Především Spojené státy jsou spojencem Evropy, a to už několik desetiletí. Také jsou nejvýznamnějším ekonomickým partnerem Evropy, a to také několik desetiletí. To je partnerství, které se neotočí o 180 stupňů ze dne na den,“ odpovídá europoslanec za ODS Jan Zahradil.

Donald Trump je podle jeho názoru výřečný politik, který nejde daleko pro silný výraz a přistupuje k Evropské unii jinak než jeho předchůdci. „Bere jí tak trochu jako konkurenta ve světě, ale bohužel stejně se chovají i evropští politici. Trump je byznysmen, je to člověk, který je zvyklý uzavírat dohody. Bere ostatní geopolitické celky ve světě jako potenciální konkurenty, se kterými je možné se na něčem dohodnout. S Donaldem Trumpem vstupujeme do doby reálpolitiky a je zapotřebí, aby si na to i evropské politické elity začaly rychle zvykat.“

Jan Zahradil na svém Facebooku citoval Reuters, která psala o tom, že šéf Evropské rady Donald Tusk zmínil Trumpa jako jednu z hrozeb pro EU vedle Ruska, Číny a radikálního islamismu. „Myslím, že je naprosto nevhodné a, řekl bych, skandální, aby jeden ze tří nejvyšších představitelů EU označil nejvyššího ústavního činitele spřátelené atlantické mocnosti za nebezpečí a zařadil ho po bok Ruska, Číny nebo radikálního islámu. – Tohle si pan Tusk nemohl a nesměl dovolit,“ komentuje to Jan Zahradil v Interview Plus.

„ODS je proevropská strana a je to eurorealistická strana. Nejsme žádní eurofanatici, ale nejsme také žádní antievropané.“

Nesouhlasí ani s odezvou, kterou vyvolal exekutivní příkaz Donalda Trumpa, který zakazuje vstup do USA občanům sedmi převážně muslimských zemí. Podle Zahradila to je vnitřní záležitost Spojených států a považuje za nešťastné, aby ji hodnotili evropští politici.

Příprava na volby

Blíží se volby do Poslanecké sněmovny, pro které připravuje zahraničně politický program ODS právě Jan Zahradil a jeho tým. Vypsání referenda o vystoupení z Evropské unie by podle Zahradila ODS nepodpořila, ale uvažovala by spíše o referendu o tom, zda vstoupit do eurozóny.


Přepis rozhovoru s Janem Zahradilem

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Na čem se můžou dohodnout lídři Evropské unie na neformálním summitu na Maltě? Podaří se uzavřít migrační trasu z Libye do Itálie, jak chce šéf Evropské rady Donald Tusk? A jak můžeme hodnotit kroky Donalda Trumpa, který je dva týdny ve funkci amerického prezidenta? Mým dnešním hostem je europoslanec za ODS Jan Zahradil. Dobrý den.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Dobrý den, dobré dopoledne.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Já jsem Michael Rozsypal a přeji dobrý poslech. Pane europoslanče, co podle vás může přinést ten dnešní neformální summit Evropské unie na Maltě?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Jsou tam k diskusi dvě témata, pokud já vím. Jedno se týká té migrační trasy z Libye přes moře do jižní Evropy a možných způsobů, jak to řešit poté, co se vlastně celkem úspěšně podařilo omezit ty migrační toky napříč Balkánem. No a druhé téma je nějaká reflexe toho, co by se mělo dít uvnitř Evropské unie a jak by měla změnit svoji vnitřní architekturu po brexitu a možná i tváří v tvář trochu jinému přístupu nové administrativy Spojených států vůči Evropě teď po nástupu Donalda Trumpa. Co z toho ale skutečně v uvozovkách „vyleze“, to dnes vědět nemůžeme.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Ale když zůstaneme u toho prvního tématu, tak Donald Tusk, šéf Evropské rady, řekl v těch minulých dnech, že je načase uzavřít migrační trasu z Libye do Itálie. Souhlasíte s tím?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
To je samozřejmě věc, se kterou se souhlasit dá, dokonce musí, protože je to jediná v tuhle chvíli otevřená migrační trasa, kterou do Evropy proudí poměrně velký počet uprchlíků a je možné a velmi pravděpodobné, že na jaře se ten tok ještě zintenzivní, takže...

Michael ROZSYPAL, moderátor:
A dá se podle vás použít ten model, který Evropská unie udělala vůči Turecku?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Nejsem si tím úplně jist, protože na rozdíl od Turecka, což je země, která má fungující administrativu, fungující vládu, fungující armádu a bezpečnostní složky, fungující zpravodajské služby, tak Libye je stát, který je do značné míry v rozkladu, byť jakousi oficiální politickou reprezentaci má, ale probíhají tam různé klanové boje, ta země je prakticky rozdělená...

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Má de facto tři vlády.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Tak, a ta administrativa nemá vůbec území toho státu pod kontrolou. Takže taková jednoduchá dohoda jako s Tureckem to určitě nebude. Myslím, že bude zapotřebí, pokud to Evropská unie skutečně chce řešit, přistoupit k trochu jiným řešením. Já bych si třeba představoval, že by bylo možná dobré se inspirovat tím, jak postupuje Španělsko v severní Africe, které tam sice z jiných důvodů, historických důvodů v Maroku má takové dvě enklávy a vlastně všichni azylanti nebo potenciální běženci, kteří by se chtěli dostat do Evropy přes Španělsko, tak musí přes tyto dvě enklávy, přes Ceutu a přes Melillu, projít a buďto se tam dostanou, nebo je jim vstup odmítnut.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
A tento systém podle vás funguje a bylo by ideální, pokud by se něco podobného povedlo i v Libyi? Chápu to správně?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Myslím, že by se dalo tímto systémem inspirovat, i když samozřejmě tenhle ten španělský model v samotném Maroku třeba budí dost velký odpor a jsou tam proti tomu různé i demonstrace, protože je to považováno za takový trochu výraz nějakého postkoloniálního vztahu Španělska k tomu Maroku. Já si myslím, že s touhle tou dočasnou libyjskou vládou v uvozovkách nebo s tou administrativou, se kterou Evropská unie jedná, by se ale dalo dohodnout na vytvoření nějakého záchytného bodu, pracoviště přímo na libyjském území, které by třeba spravovala, nebo financovala Evropská unie a které by tudíž posloužilo jako nějaký filtr nebo jakýsi záchytný bod těch uprchlických vln do Evropy.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Čili oceňujete to, že poté, co začala fungovat ta dohoda s Tureckem, byť je křehká, takže Evropská unie se teď snaží napnout své síly na to, jakým způsobem kontrolovat ten proud migrantů ze severní Afriky, konkrétně tedy z Libye do Evropy?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
No, tak co jiného by Evropská unie měla dělat v této situaci? Mimochodem ta balkánská trasa samozřejmě se neuzavřela, nebo tedy ona se ještě neuzavřela úplně, ale ten tok uprchlíků do Evropy přes Balkán se neztenčil jenom díky dohodě s Tureckem, i když Turecko, a to je nutno říci a nutno je tady mu vyslovit uznání, v tom sehrálo výraznou a já tvrdím, že pozitivní roli. Ale nebylo to jenom Turecko, byly to také některé evropské země, balkánské země, které se prostě neostýchaly spustit jakousi v uvozovkách „železnou oponu" na svých vlastních hranicích, ať to byla Makedonie, Srbsko nebo Maďarsko a také díky těmto opatřením, která možná připadala někomu v Evropské unii politicky nekorektní, ale byla velmi účinná, tak také díky těmto opatřením se ten proud uprchlíků ztenčil.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Je dobré spouštět opět železné opony v Evropě?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já myslím, že pokud jde o tu balkánskou trasu, tak to bylo dokonce nezbytné, protože jenom na té dohodě s Tureckem se to postavit nedalo. Turecko samozřejmě dnes už zadržuje na svém území asi tři miliony uprchlíků ze Sýrie, jeho kapacita je v podstatě naplněna, respektive přeplněna a stejně ti uprchlíci dál proudili balkánskou cestou do Evropy. Kdyby se ty hraniční kontroly napříč Balkánem v takové té kaskádě Makedonie - Srbsko - Maďarsko, kdyby se nespustily, tak bychom to nikdy nezastavili.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Podle agentury Reuters minulý rok vznikla Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, vznikly takzvané hotspoty pro registraci migrantů a Evropská unie uzavřela už tu zmíněnou dohodu s Tureckem, což mělo tedy za následek také omezený počet migrantů přicházejících do evropských zemí, kromě toho mají přibýt také systematické kontroly lidí překračujících vnější hranici Unie a peníze na operace Evropské unie na moři se od roku 2015 ztrojnásobily. Jsou to jasné úspěchy toho, že Evropská unie se snaží dostat tu migrační krizi pod kontrolu?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Jsou to signály, že se o něco takového snaží, ale vždycky je zapotřebí si uvědomit, že hlavní tíha boje s tou migrační krizí nebo s nekontrolovaným přílivem ilegálních migrantů do Evropy bude ležet na těch národních státech, protože Evropská unie k tomu nemá, a v blízké budoucnosti ani nebude mít, jak personální, tak logistické, tak finanční kapacity.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Pak je otázka, jestli ty národní státy to budou chtít dělat, jestli nebudou chtít svalovat vinu na nějaké evropské instituce?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Budou to muset dělat už ve vlastním zájmu, protože ty hraniční země, ať se jim to líbí, nebo nelíbí, tak vždycky budou vystaveny zvýšenému migračnímu tlaku a z toho důvodu také ponesu zvýšenou zodpovědnost. Z úrovně Evropské unie nebo třeba evropského rozpočtu, když to převedeme na peníze, tak se jim určitě dá nějak vypomoci, ale tu hlavní tíhu logistickou i personální vždycky ponesou ty země.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Říká europoslanec za ODS Jan Zahradil, který je mým dnešním hostem.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
„Evropská unie musí sama hledat svou roli ve světě a ne se soustředit na to, co zaznívá od amerického prezidenta,“ řekla německá kancléřka Angela Merkelová při příjezdu na summit na Maltě. Pane europoslanče, myslíte si, že Donald Trump je spojencem Evropské unie? Že je pozitivním signálem pro Evropskou unii?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Především Spojené státy jsou spojencem Evropy, a to už několik desetiletí. Také jsou nejvýznamnějším ekonomickým partnerem Evropy, a to také několik desetiletí, a to je partnerství, které se nezruší, nebo neotočí o 180 stupňů ze dne na den, takže...

Michael ROZSYPAL, moderátor:
A jak vnímáte ty signály, že Donald Trump řekl třeba o NATO, že je zastaralé, nebo že podporuje brexit a řekl, že si myslí, že další státy by mohly Evropskou unii opustit?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Donald Trump je samozřejmě výřečný politik, který nejde daleko pro silný výraz. Je to člověk, který určitě k Evropské unii přistupuje jinak než jeho předchůdci a bere ji tak trochu možná jako jakéhosi spíš konkurenta ve světě, ale bohužel stejně tak se chovají i evropští politici. Já jsem v Evropském parlamentu od roku 2004 zažil celou řadu nejrůznějších protiamerických výlevů, zažil jsem tam zejména z levé strany politického spektra nejrůznější úvahy o tom, že Evropská unie by se měla více integrovat, ne proto, aby byla partnerem Spojeným státům, ale spíš, aby byla jejich globálním vyzyvatelem a Donald Trump je prostě byznysman, je to člověk, který je zvyklý uzavírat dohody, je to člověk, který bere ty ostatní geopolitické celky ve světě, ať je to třeba Rusko, Čína nebo Evropa, spíš jako potenciální konkurenty, se kterými je možné se samozřejmě na něčem dohodnout a myslím, že s Donaldem Trumpem vstupujeme do období „real politiky“ a že je zapotřebí, aby si na to i evropské politické elity začaly rychle zvykat.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Vy jste, pane europoslanče, tuším, před pár dny na svém Facebooku citoval agenturu Reuters, která psala o tom, že Donald Tusk, šéf Evropské rady, zmínil Donalda Trumpa jako jednu z hrozeb pro Evropskou unii, vedle Ruska, Číny a radikálního islamismu. Vy nevnímáte ty výroky Donalda Trumpa, které vlastně zpochybňují fungování Evropské unie, jako potencionální nebezpečí pro euroatlantickou spolupráci pro transatlantickou spolupráci?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já myslím především, že je ale naprosto nevhodné a skoro bych řekl skandální, aby jeden ze tří nejvyšších představitelů Evropské unie označil nejvyššího ústavního činitele spřátelené atlantické mocnosti za nebezpečí a aby ho postavil po bok Ruska, Číny anebo radikálního islámu. A docela rád bych slyšel českou vládu, aby se proti tomu ohradila, protože pan Tusk jako předseda Evropské rady vlastně do jisté míry reprezentuje i českou vládu a mě znepokojuje, že česká vláda mlčí. Tohle si pan Tusk podle mě nemohl a nesměl dovolit, a to bez ohledu na to, jestli se mu výroky amerického prezidenta líbí, nebo nelíbí.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
A vás nezneklidňují ty výroky amerického prezidenta na stranu Evropské unie nebo NATO?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Mě nezneklidňují. Myslím si, že pokud jde o NATO, má Donald Trump pravdu v tom, že evropští spojenci, evropští členové NATO budou muset prostě platit více na obranu, nebudou moci už být těmi černými pasažéry a spoléhat se na to, že 80 nebo kolik procent rozpočtu NATO hradí jenom Spojené státy a budou se tedy muset s tím svým bezpečnostním závazkem lépe a odpovědněji vyrovnat. A pokud jde o výroky na adresu Evropské unie, já sám jsem znám jako kritik některých těch integračních tendencí uvnitř Evropské unie a skoro bych se s americkým prezidentem v některých těch výrocích i shodl. Otázka je, jestli je vhodné, aby někdo, kdo reprezentuje stát mimo Evropskou unii, se tímto způsobem vyjadřoval. To bychom si...

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Když jste zmínil ten závazek vydávat 2 % HDP na obranu mezi členskými zeměmi NATO, tak není to i chyba vlád ODS, za kterých také jsme nedosahovali toho závazku?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Nepochybně ano, nepochybně ten jakýsi pocit bezpečnosti nebo toho, že nejsme nijak bezprostředně ohroženi, vedl k tomu, že někdy po roce 2000 ty obranné závazky po tom, co jsme vstoupili do NATO, přestaly být prioritou de facto pro všechny vlády a že se podíl výdajů na obranu na hrubém domácím produktu snižoval. Já doufám, že si teď všichni uvědomují, že to už je minulost a že teď jsme v jiné bezpečnostní situaci a že bychom se s tím závazkem měli vyrovnat.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Vy souhlasíte, pane europoslanče, s tím exekutivním dekretem Donalda Trumpa, který zakazuje vstup do Spojených států občanům 7 převážně muslimských zemí?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Myslím, že to vyvolalo samozřejmě velkou odezvu na mezinárodní scéně. Myslím, že je to především záležitost, vnitřní záležitost Spojených států a stejně tak, jako se některým evropským lídrům nelíbí, že se Donald Trump vyjadřuje k vnitřnímu dění v Evropské unii, tak já nevidím důvod, proč by se jakýkoliv evropský politik včetně mě měl vyjadřovat k takovémuto vnitrostátnímu opatření Spojených států.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
A co si obecně o tom myslíte? Může to opravdu zvýšit bezpečnost ve Spojených státech, protože například vlivný republikánský senátor John McCain si to nemyslí?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Nevím a říkám znovu - to je na vnitropolitickou debatu uvnitř Spojených států a považoval bych za poněkud nešťastné, kdyby to evropští politici hodnotili jako, že už to někteří udělali a poměrně silnými slovy.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Ale je to opravdu jenom věc Spojených států, protože ta věc se může dotknout i občanů těch 7 zemí, kteří třeba žijí na území Evropské unie nebo kteří cestují do Spojených států, tak není to věc i naše, abychom se tím zabývali?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já razím jednu myšlenku, a ostatně tu lze vysledovat i v názoru ODS na tu migrační krizi. Každý stát podle mého názoru má mít právo rozhodnout, koho z občanů jiných zemí na své území vpustí a koho tam nevpustí, to je prostě základní atribut suverenity státu. Já bych byl rád, aby Česká republika jasně řekla a česká vláda jasně řekla, že pokud jde o různé pokusy o přerozdělování uprchlíků v rámci té migrační krize, že právě proto s tím nemůžeme souhlasit, protože to porušuje tento základní princip suverenity státu a měli bychom respektovat, že i jiné státy se tak mohou rozhodnout včetně Spojených států.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Generální tajemník OSN António Guterres řekl, a teď cituji: „Státy mají právo, a dokonce povinnost zodpovědně spravovat své hranice a bránit infiltraci příslušníků teroristických organizací. Nemůže to ale být důvodem k jakékoliv formě diskriminace založené na náboženství, etnické příslušnosti či národnosti,“ konec citace. Souhlasíte?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já myslím, že ale tady nedochází alespoň podle mého názoru k žádné diskriminaci na základě národnosti, náboženství nebo etnické příslušnosti. Tady prostě tak, jak já to čtu, americké zpravodajské služby, americká administrativa si vyhodnotila, že některé státy jsou větším bezpečnostním rizikem, zejména tedy v oblasti Blízkého východu, severní Afriky, jsou větším bezpečnostním rizikem než jiné, a proto se rozhodla k tomuto plošnému opatření a předpokládám, že zase v řádu, řekněme, měsíců nebo v nějakém časovém horizontu to bude modifikovat.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Například Cato Institute, který je takový libertariánský think tank a dlouhodobě se k němu hlásil například Václav Klaus, tak ale napsal článek, kde zveřejnil statistiku, že cizinci z těchto 7 zemí nezabili žádného Američana během teroristických útoků ve Spojených státech mezi lety 1975 až 2015. Tak mě zajímá, jak se na to díváte, jestli toto opatření nemůže být kontraproduktivní?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Cato Institute je jeden z amerických think tanků, který samozřejmě má velmi originální, někdy velmi takové až radikální názory. Kdybychom se vždycky ve všem řídili názory Cato Institutu, tak by asi Česká republika dnes nebyla členem NATO, protože tam bylo to stanovisko také velmi vypjaté a de facto...

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Mě zajímá ta statistika a ta otázka té bezpečnosti.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já tu statistiku neznám a rozhodnutí americké vlády nebo amerického prezidenta se asi řídilo jinými údaji, než statistikou Cato Institutu.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Říká europoslanec za ODS Jan Zahradil, který je hostem v dnešním Interview Plus. Pane europoslanče, podle britského deníku Guardian zástupci hlavních politických stran v Evropském parlamentu nebo předsedové frakcí těchto politických stran nebo frakcí, tak chtějí blokovat volbu Donalda Trumpa nebo respektive volbu ambasadora, velvyslance při Evropské unii, protože ho popisují toho nového zvažovaného velvyslance Mallocha jako nepřátelského a zlomyslného. Co si o tom myslíte?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Zase já to považuji za naprosto nepřijatelný postup. Já jsem si toho také všiml, že předsedové dvou frakcí, tedy frakce evropských lidovců, jejichž členy je také česká TOP 09 a KDU-ČSL, a evropských liberálů, kde mají členskou stranu z České republiky ANO pana Babiše, takže napsali dopis panu Junckerovi, předsedovi Evropské komise, kde ho žádají o to, aby odmítl akreditaci toho budoucího amerického velvyslance. To já bych si troufl označit za akt nepřátelství a takhle se prostě dobré vztahy budovat nedají a já začínám mít trochu obavy, že někteří evropští lídři a část toho evropského establishmentu je v jakési bezradnosti z toho, co vlastně dál s tou Evropskou unií dělat, tak si tady začíná budovat obraznějšího nepřítele v podobě Donalda Trumpa...

Michael ROZSYPAL, moderátor:
A jenom promiňte...

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
To bych považoval za naprosto nešťastné.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Ten zvažovaný velvyslanec Ted Malloch řekl, že ve své dřívější kariéře měl diplomatický post, kde pomáhal svrhnout Sovětský svaz a že možná tedy má další svaz, který potřebuje něco podobného. Považujete to za akceptovatelné? Není to zase zásah zvenčí do vnitřního fungování Evropské unie?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
To je v tuhle chvíli úplně jedno, jestli ten člověk dostane pověření vlády Spojených států nebo prezidenta Spojených států, tak odmítnout jeho akreditaci, to je opravdu ten nejzazší prostředek vůbec takový, už nic silnějšího použít nemůžete, abyste vyjádřil s něčím nesouhlas. Já si...

Michael ROZSYPAL, moderátor:
I když ten člověk přirovnává Evropskou unii k Sovětskému svazu?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Z toho jsem to nevyčetl přesně z toho citátu. Ale spíš jde o to, že pokud se to někomu nelíbí, tak má možnost proti tomu protestovat jiným způsobem, než použít ten nejzazší prostředek, to znamená, odmítnout akreditaci toho velvyslance. To už...

Michael ROZSYPAL, moderátor:
A vy byste protestoval jiným způsobem?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já myslím, že mohou lídři třeba těch dvou frakcí, o kterých jsme tady hovořili, napsat nějaký nesouhlasný dopis, ostrý protest, mohou se vyjádřit jinak, ale žádat o odmítnutí akreditace velvyslance, to už se rovná téměř vyhlášení nepřátelství.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Říká europoslanec za ODS Jan Zahradil, který je hostem v dnešním Interview Plus. Pane europoslanče, nezpůsobují podle vašeho názoru ty kroky Donalda Trumpa v posledních dvou týdnech chaos v americké politice, jak o tom psal například deník New York Times, který psal o tom, že se ministr vnitřní bezpečnosti například o tom exekutivním dekretu zakazujícím vstup občanů 7 muslimských zemí dozvěděl z televize?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Víte, mě svým způsobem docela baví, jak najednou celá Evropa řeší to, co udělal nebo neudělal Donald Trump a jakým způsobem se k tomu postavit a celkem málo řeší, co udělat sama se sebou.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Neměli bychom to řešit, není to téma podle vás?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Nemyslím si, že to, jakým způsobem probíhá komunikace uvnitř americké administrativy, je téma pro evropské politiky. Ti ať si, prosím, řeší komunikaci sami mezi sebou.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
A nemůže to mít dopad i na evropskou politiku?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Znovu říkám, komunikace uvnitř americké vlády nebo to, jakým způsobem se baví prezident Spojených států se svými ministry, opravdu není věc pro evropský politický establishment.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Myslíte si, že je reálné, že Donald Trump bude podporovat zrušení protiruských sankcí?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Nevím a nehodlám o tom nijak spekulovat. Podle těch...

Michael ROZSYPAL, moderátor:
A pokud by se tak stalo, bylo by to špatně?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Nebudu o tom vůbec spekulovat, protože podle těch vyjádření, která jsem zatím měl možnost číst, tak tu linii těch sankcí americká administrativa drží, a dokonce se vyjadřuje poměrně příkře vůči ruskému postupu na Krymu a vůbec ruskému angažmá na Ukrajině. Takže nemám důvod si myslet, že to v nějaké blízké budoucnosti změní. Vyloučit to nemohu, ale spekulovat o tom v tuhle chvíli opravdu nebudu.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Donald Trump v kampani řekl, že by mohl uznat ruskou anexi Krymu.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Nedostanete ze mě žádné jiné další vyjádření než to, že o tom dopředu spekulovat nebudu. Až se to stane, tak to samozřejmě rád okomentuji, pokud se to stane.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Europoslanec za ODS Jan Zahradil je hostem v dnešním Interview Plus. Pane europoslanče, blíží se říjnové sněmovní volby. Kdo pracuje na zahraniční politice nebo zahraničně-politickém programu v ODS, je to vy?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Jsem to já s poměrně malým týmem lidí. Samozřejmě se do toho čas od času zapojují někteří bývalí docela prominentní členové ODS, jako je třeba bývalý ministr Alexandr Vondra nebo bývalý náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar, také předseda ODS Petr Fiala v tom samozřejmě má své slovo, protože zahraniční politika je věc, ke které se on vyjadřuje poměrně často. Takže tímhle způsobem to koncipujeme a asi celkem brzy až bude nějaká ideová konference, kterou plánujeme někdy na jaro letošního roku, tak vyjdeme s nějakým ucelenějším materiálem.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Nestává se ODS příliš národoveckou stranou?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Mně tedy adjektivem národovecký nijak zvlášť neuráží, přestože v českém politickém diskurzu se spíš používá v takovém pejorativním smyslu slova. Já myslím, že je dobré mít politickou stranu napravo od středu, která se nestydí a nebojí hovořit o národních zájmech, to je prostě objektivní kategorie. To je kategorie, která existuje. A potom o tom nehovoří lidovci nebo pokud se o tom stydí hovořit třeba TOP 09, tak ODS o tom naopak hovořit bude, protože jsme o tom hovořili vždycky.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Podpořila by ODS vypsání referenda o vystoupení České republiky z Evropské unie?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Není k tomu žádný důvod. My bychom naopak, jak už jsme několikrát řekli, podpořili vypsání referenda o tom, zda vstoupit nebo nevstoupit do eurozóny, to nám připadá daleko aktuálnější.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Čili to se možná v tom programu objeví?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
My jsme s tím, jak si asi někteří pamatují, velmi silně hráli v kampani při volbách do Evropského parlamentu a stále se domníváme, že by Česká republika měla usilovat o trvalou výjimku z eura, že by do eurozóny vstupovat neměla a že by měla použít všech prostředků, aby se z tohoto závazku jaksi vyvlékla včetně případného referenda.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Když jsem se díval na průzkum CVVM ke spokojenosti s naším členstvím v Evropské unii, je tedy z roku 2015, to musím říci, tak jsem se tam dočetl, že mladí lidé projevují nejvyšší míru spokojenosti. Ta pak s přibývajícím věkem postupně klesá a naopak narůstá nespokojenost. Také lidé s vysokoškolským vzděláním nebo středním vzděláním, s maturitou, jsou s členstvím v EU spokojenější, lidé s dobrou životní úrovní deklarují vyšší míru spokojenosti. Nejsou toto vaši voliči? Nejdete tou kritikou Evropské unie proti jejich zájmu?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Myslím, že naše kritika Evropské unie na rozdíl od kritiky některých radikálnějších uskupení, ať už napravo nebo nalevo, byla vždycky oprávněná, umírněná a konstruktivní. My jsme nikdy nepropagovali vystoupení České republiky z Evropské unie a propagovat ho také nehodláme. My jsme propagovali nějakou hlubokou reformu Evropské unie, to, aby se Evropská unie stala pružnější, flexibilnější, mluvili jsme velice často o Unii více rychlostí, to je věc, které se nebojíme, která nám nevadí. Nemyslíme si, že Česká republika by měla patřit do toho Německem řízeného tvrdého jádra, ale na tom není nic antievropského. To je podle mě pozitivní reformní program a ten budeme propagovat i nadále.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Řekl bystře tedy, že ODS je proevropská strana?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
ODS je proevropská strana a je to eurorealistická strana. My nejsme žádní eurofanatici, ale nejsme také žádní antievropané.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Říká europoslanec za ODS Jan Zahradil. Děkuji vám za rozhovor.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já také děkuji. Na shledanou.

Michael ROZSYPAL, moderátor:
Od mikrofonu Českého rozhlasu Plus se loučí Michael Rozsypal.