Jan Skopeček Články

(ČT 24) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byl místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A pokračujeme tady ve studiu. Jan Skopeček, místopředseda Sněmovny z ODS. Dobrý večer.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Dobrý večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A Jan Hrnčíř, místopředseda rozpočtového výboru z SPD. Dobrý večer i vám.

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Dobrý večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Skopečku, nemůže být jiná otázka, prosím vás o reakci.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
No, je to velmi špatný večer, špatný den. Prostě je to velká eskalace, přestože to není potvrzeno, tak ta pravděpodobnost toho, že jde o rakety z Ruska je velmi vysoká. Já v tomto případě nemám důvod nevěřit polské straně. A je to něco, co skutečně nás posunuje zase někam dál. A podle mého názoru, pokud to opravdu byla, nebyla nehoda, tak je to prostě testování toho, do jaké míry jsme schopni na to reagovat nebo, nikoliv. Je to testování Ruska, kam až je schopno vlastně takovýmito krůčky, provokacemi dojít. Považuju to za velmi vážnou věc a velmi rizikovou věc, která nás staví v tom konfliktu zase před další výzvy a otázky, na které si budeme muset odpovědět, protože je zřejmé, že to nejde přejít bez nějaké reakce, že ta reakce nemůže být pouze nějaká rétorická.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Teď jak ostrá, vážná, přísná ta reakce má být?

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
To je na jednání. Já bych zase, souhlasím v tom smyslu, že pokud to nemáme stoprocentně potvrzené, pokud jsou to informace mediální, tak ze strany politiků nemají znít slova, která budou tu situaci dál eskalovat a přispívat k emocím. Možná to vede k tomu, že člověk získá více lajků nebo podobně, ale to je natolik vážná věc, že to zato jako nestojí. Nicméně pokud se skutečně potvrdí ta informace, že ty rakety z Ruska jsou, tak je to fakt velmi vážná věc a v tomto případě musíme všichni v rámci NATO sednout k jednomu stolu a s tou reakcí přijít a ukázat tomu Rusku, že tohle si prostě nemůžeme nechat líbit, ať už to byl krok, který byl promyšlený. Nebo ať to byla nedbalost. Prostě je-li Rusko ve válce, vede válku na Ukrajině. Tak i věci typu, že přeletí raketa hranici, prostě za to musí nést jistou míru odpovědnosti.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Hrnčíři.

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Tak je to mimořádně vážná věc, je to smutná věc, zemřeli tam lidé. V tuto chvíli my jsme přímo, na nějaká prohlášení silná, jak už tady říkal kolega, je ještě brzo, protože ta situace se musí vyšetřit, musí se zjistit, o co šlo, jestli to byla nějaká provokace skutečně. Nebo to byla nehoda, anebo to byly třeba vystřelené rakety protivzdušné obrany nebo něco podobného. Musíme zjistit vlastně, o co vůbec šlo. A potom se k tomu musí zaujmout nějaké stanovisko. V tuto chvíli je to asi předčasné.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Sněmovna dnes v usnesení označila současný ruský režim za teroristický. Odsoudila útoky jednak na civilní obyvatelstvo na Ukrajině na tu klíčovou energetickou infrastrukturu. Pro hlasovalo 129 ze 156 přítomných poslanců. Zákonodárci SPD, 14, byli proti, proč?

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Já se přiznám, já jsem tam na tohle hlasování nebyl ve Sněmovně, protože jsem odpovídal médiím na některé otázky ohledně rozpočtu.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Takže vy byste hlasoval pro?

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Takže skutečně, já říkám, já jsem to usnesení nečetl, neviděl, takže nevím přesně, já jsem tam skutečně nebyl v tu chvíli. Takže to usnesení nemám načtené. Přiznám se.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Chyběl jsem, nevím. Dobrá. Měla by, pane Skopečku, Aliance zvyšovat počty vojáků na své východní hranici, na tom východním křídle?

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Pokud se prokáže, pokud se prokáže, že to skutečně byla ruská raketa. Ruské rakety začínají ohrožovat naše bezprostřední sousedy a členské státy Severoatlantické aliance, tak to, že budeme posilovat bezpečnost v tomto směru já bych považoval za racionální a logický krok. Prostě Rusko musí tušit, že si nenecháme takové věci líbit a že jsme prostě pevnou součástí NATO. Do NATO jsme vstupovali právě z těch důvodů, že ve chvíli, kdy se vyostřuje bezpečnostní situace v našem bezprostředním okolí, tak tu je NATO právě od toho, abychom se navzájem dokázali podržet a uchránit.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Jdeme k dalšímu tématu. Vládní poslanci přehlasovali prezidentovo veto novely letošního rozpočtu. Někteří sice souhlasí s argumentem Miloše Zemana, že je třeba posílit příjmy. Podle nich se to ale tenhle rok nedá stihnout.

Jakub MICHÁLEK, místopředseda strany /Piráti/:
Souhlasíme s tím, že je potřeba řešit tu příjmovou stránku. My otevíráme tu diskusi i ve vztahu k doporučením NERVu, které předložili experti.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Opoziční ANO a SPD přehlasování nepodpořily. Jak zaznělo, hlavní prezidentovou výhradou je, že novela počítá s nižšími příjmy, než jaké by mohly být. Svobodě a přímé demokracii navíc vadí nedostatečná podpora lidí v době energetické krize.

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
V rámci tzv. úsporného tarifu, kdy vláda rozdala prakticky 17 miliard korun naprosto nesmyslným a neefektivním způsobem, že lidé, kteří měli zafixované energie, platili třeba 300, 400 Kč zálohy na energie, dostaly 3,5 tisíce příspěvek v rámci tohohle tarifu. A lidé, kteří třeba elektřinou vytápí, ze 2000 se jim zvýšil na 12 na 15 000 zálohy, dostali jednorázovou pomoc 2 000 Kč. To znamená, absolutně těm nejpotřebnějším se ta pomoc nedostala, přesto nás to stálo 17 mld. korun.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A pár čísel, deficit letošního rozpočtu se onou novelou zvýšil o 95 miliard. Činí tak 375 miliard korun. Příští rok by měl klesnout na 295 miliard. Výdaje ministerstvo financí plánuje ve výši 2 biliony a 223 miliard. A vidíme, za co především je hodlá utratit. 100 miliard půjde na vládní garance maximální ceny elektřiny a plynu. Na důchody bude potřeba o 81 miliard víc než letos a 23 miliard navíc získá obrana. Kardinální otázka, kde na to vzít. 100 miliard chce kabinet čerpat z mimořádných zisků, tedy zdaněných mimořádných zisků, a díky odvodu z elektřiny nad cenový strop Evropské unie. Přispět má i výběr sociálního pojištění, proti letošku + 62 miliard korun. Pokračujeme s našimi hosty. Pane Hrnčíři, pro vás ta novela je stále zcela nepřijatelná, anebo jí aspoň vnitřně dáte nějakou šanci s ohledem na tu krizovou dobu, v níž s ní kabinet přichází?

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Ta novela, ta už se dneska, to veto se přehlasovalo, takže to už je v podstatě skončeno. O tom už se nebude jednat. Už budeme jednat o návrhu rozpočtu na příští rok.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
To chápu, ale jestli jste spřízněn s těmi návrhy, které obsahuje?

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Ale jak jsem říkal, mně se především nelíbí ta neefektivita, s jakou vynakládá ta tato vláda, ty finanční prostředky, protože my jsme to říkali jasně, že je potřeba pomáhat lidem, je potřeba pomáhat firmám. Vláda dlouho otálela, pak přišla s nějakým tzv. úsporným tarifem, ale ten skutečně znamenal tak, jak se zaznělo v té reportáži, že to naprosto nesmyslně plošně rozdala nějakých 17 miliard korun a skutečně těm lidem, který by to opravdu potřebovali tu pomoc a třeba výrazně vyšší, tak se ty peníze nedostaly. Stejně tak se tam schválilo 30 miliard pro podniky. Teprve dneska se se začala vypisovat nějaká výzva formou nějakých dotačních programů, než se to zadministruje, tak vlastně ty podniky to do konce roku ani nedostanou ty peníze, aby jim to nějakým způsobem pomohlo. To znamená, tímhle způsobem ne, my jsme říkali, ať se ceny regulují v celém tom řetězci, protože i ten způsob, jak vláda počítá vlastně s tou pomocí, že potřebuje nějakou daní vybrat nějaké peníze proto, aby ze státního rozpočtu zase sanovala ty vysoké ceny. Takže vláda nechá prostě ty seniory platit obrovské zálohy. Oni dneska neví, co mají dělat s tím, prostě pak nějakým způsobem jim dá nějaké sociální dávky, to je naprosto nesmyslné, kdyby se to regulovalo v celém tom řetězci od výroby až po distribuci ke spotřebiteli, tak by to bylo efektivnější a nemuselo by se to takhle dělat.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Reakce Jana Skopečka.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Já nevím, to byla taková skrumáž slov, která kritizovala všechno a za každou cenu. Tam úplně jsem žádné racio neviděl, ani nevím, s čím mám souhlasit. Víte, my jsme byli ze strany SPD a z hnutí ANO kritizováni, že jsme příliš pomalí v té pomoci, proto jsme přišli s plošným opatřením. To souhlasím, to je plošné opatření, ale ta plošnost byla proto, že jsme chtěli, aby to opatření bylo rychlé v rámci toho úsporného režimu. Je zřejmé, že pokud by vláda měla více času, hledala jednotlivé skupiny, které potřebují více, které méně, tak ten systém šel určitě nastavit více cíleně, ale tehdy prostě i s nějakým cílem zachovat sociální smír, ve chvíli, kdy kolegové, zejména SPD tady motivovali lidi k většímu strachu a k eskalaci toho napětí, tak ta vláda se prostě rozhodla pro plošné opatření s vědomím toho, že ty peníze přijdou i lidem, kteří to třeba potřebují méně než někteří jiní. Každým dalším měsícem v rámci té energetické krize samozřejmě ta cílenost musí být větší, ale to byla prostě daň na úkor té rychlosti. Ale to si kolega z hnutí ANO musí vybrat, jestli nás bude kritizovat za, za tu za pomalost nebo za rychlost a za plošnost nebo za cílenost, ale obojí nejde dohromady. Čili kritika za každou cenu. O tom není pochyb.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Z hnutí SPD. Chtěl reagovat pan Hrnčíř, předpokládám.

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Já jenom, já jenom zopakuji slova pana ministra Síkely, který tohle má v gesci. Říkal, že na tom pracovalo 60 expertů od února. A vlastně vláda to nařízení schválila někdy na konci srpna, takže že by to bylo teda nějaké rychlé. To to bych neřekl. V podstatě právě problém je v tom, že ti, co to potřebovali, to nedostali. Ti, co elektřinou vytápí, dostali příspěvek pouze 2000. Ti, co elektřinou jenom svítí a platí zálohy několik stokorun, dostali 3,5 tisíce. Smysl to nedává žádný, těm lidem to prostě nepomohlo žádným způsobem, takže ten, komu se zvedly ze dvou, ze tří tisíc zálohy na 12, 15 tisíc, jednorázový příspěvek 2000 nemohl nějakým způsobem pomoct, to je prostě nesmysl.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Já bych jako jenom chtěl upozornit, že je tu celá řada pomoci, je tu valorizace důchodů kvůli inflaci, ve které je samozřejmě započítána i ta energetická krize. Pro rodiny s dětmi je tu pětitisícový příplatek, daňové úlevy pro podnikatele, odpuštění příplatku za obnovitelné zdroje, čili té pomoci je v té paletě těch pomocí celá řada. Úsporný tarif je jedním z nich. Teď bude zastropování cen, ale já myslím, že ani to SPD se nebude líbit. Prostě oni jsou opoziční strana, budou kritizovat za každou cenu vždycky.

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Zastropovali jste to tak vysoko, že to nepomůže. To není pravda.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Ale aby přišli s nějakým racionálním návrhem, který by tu situaci zlepšil. To jsme se od nich doposud nedočkali.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Hrnčíři, Národní ekonomická rada vlády radí zvyšovat daně, co na to říká SPD? Ano, či ne, a když tak které?

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
V této chvíli zvyšovat daně občanům nebo podnikům nedává moc smysl, protože my směřujeme do recese, takže v tuto chvíli by to skutečně postihlo ať už občany nebo ty podniky v nejméně vhodné chvíli, takže v tuto chvíli to smysl nemá. My jsme právě navrhovali od začátku tak, aby ta vláda přistoupila racionálněji k tomu, aby prostě regulovala ty ceny, zastropovala ty ceny v celém tom řetězci výrobním tak, aby právě nedocházelo k tomu, že ty podniky, nebo i ty domácnosti musely vydávat velké peníze. A pak se spoléhat na nějaké sociální dávky, které pak vláda musí nějak rozšiřovat a potřebuje na ně zdroje, takže pak jí zase samozřejmě zase chybí peníze, takže to je pořád dokola.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Ale já jsem položila úplně jednoduchou otázku, zvyšovat daně, či nezvyšovat, a když tak které?

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Já jsem říkal, že v tuto chvíli nevidím prostor pro zvyšování daní, které by dopadly na občany nebo firmy. Bylo by to v nejméně vhodnou chvíli, v tuto chvíli určitě bych to nedoporučil.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Skopečku.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
V tomhle tom se s kolegou shodneme, já si myslím, že v tuhle tu chvíli bychom...

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Já vám do toho vstoupím, říkám, shodneme se. Říkáte to. To znamená, že nezvyšovat daně, ale NERV jasně říká, že by se měly vrátit aspoň na tu úroveň roku 2020, tedy před zrušením superhrubé mzdy.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Já si nemyslím, že to je vhodný nápad, protože obecně v České republice nemáme vůbec nízké daňové břemeno, když to srovnáme s některými dalšími vyspělými zeměmi, tak nemáme v České republice nějak dramaticky nízké daně. Pokud je někdo chce zvyšovat na úroveň těch starých členských států Evropské unie, tak si nemyslím, že to je nejlepší cesta, protože to jsou přece jenom vyspělejší ekonomiky, mají lepší podnikatelské prostředí. A chceme-li my nějakým způsobem udržovat naši konkurenceschopnost, tak prostě nemůžeme mít daně na tak vysoké úrovni, jako mají nejvyspělejší země, chceme-li je dohánět. To je jedna věc. Druhá věc je, že to zrušení superhrubé mzdy nechalo lidem peníze v peněženkách.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A neroztočilo to inflaci?

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Zvýšilo... Jedinou kritickou poznámku, kterou jsem schopen u zrušení superhrubé mzdy přijmout, je, že to byl proinflační krok. Nicméně, jak říkám, ve chvíli, kdybychom to neudělali, lidé by dnes měli menší disponibilní příjmy. A o to více by musel stát pomáhat prostřednictvím přerozdělování, prostřednictvím sociálního systému. Já si vždycky myslím, že je lepší lidem nechat ty peníze v kapsách, než je přes drahý a neefektivní stát přerozdělovat.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Děkuju vám. Vracím se k našim hostům. Hned můžete, pánové, reagovat, slyšeli jste to, tak co s tím je reálné udělat?

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Co je reálné udělat s úrokovými sazbami, tak v tomto směru jsem přesvědčen, že příliš prostoru pro to, aby úrokové sazby byly nižší, není. Ono jsme si také v těch uplynulých letech zvykli na příliš nízké úrokové sazby, které i v historickém kontextu, když se podíváme o nějakou dekádu zpátky, prostě nebyly, nebyly typické. Úrokové sazby blízko nule prostě byla mimořádná epizoda, na kterou jsme si trošku zvykli, a teď čelíme vyšším úrokovým sazbám, které ale byly běžné v těch předcházejících obdobích. Ale je potřeba říci, že dneska máme poměrně dramatickou inflaci, takže když se podíváme na reálné úrokové sazby, tak ty jsou stále záporné. Nicméně, myslím si, že hlavní problém bytové otázky v České republice je to, že se v České republice nestaví dostatek bytů.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A čím to?

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Nestaví se dostatek bydlení.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
O tom se mluví stále, že by mělo začít a pořád to nejde.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
A ten problém je prostě v přeregulovaném stavebním a legislativně a územním plánování. A pokud se nám nepodaří liberalizovat a zjednodušit stavební řízení. A já připomenu, že podle mezinárodního žebříčku jsme v té složitosti někde na úrovni afrických států, tak pokud se nám to nepodaří výrazně dramaticky zjednodušit. A pokud se nepřestaneme dívat na developery jako na zločince, kteří chtějí nějakým způsobem škodit, tak se bohužel v této zemi nic pozitivního v tomto sněmu nestane.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
To byste, pane Hrnčíři, podepsali, to zjednodušení celé té složité byrokracie?

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Já právě, když to poslouchám, tak jenom nevěřícně kroutím hlavou. My jsme skutečně někde s délkou stavebního řízení na úrovni Kambodže, ale právě proto jsme se to snažili změnit: v tom minulém volebním období jsme prosadili novelu stavebního zákona, která to právě všechno měla odšpuntovat, aby se všechna řízení sloučila a zrychlila. Vaše vládní koalice to zastavila, aby se zase to prodloužilo, aby se to, aby se to seklo. S ničím jste nepřišli, žádný stavební zákon, který by to zrychlil nějaký lepší, prostě jste nepřišli s tím. Jenom jste to prostě zastavili ten zákon, který schválila ta minulá Sněmovna, pro ten jsme hlasovali my jako SPD. Takže vy vlastně jste neudělali vůbec nic. Když se podívám ještě na ty banky skutečně, ty vysoké úroky ženou do problémů lidi, ale především, především ty třeba, co refixují ty hypotéky a musí najednou platit vysoké poplatky.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Tak k tomu jsem se původně ještě chtěla dostat, ale to už nestíháme.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Ne. Já jenom.

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Já to jenom. Neskákejte mi do řeči. Jenom jednu větu, že vlastně vůbec jsem nezaznamenal, že byste třeba z té plánované daně z mimořádných zisků, kterou chcete zabrat bankám. Třeba podpořili ten fond investic, bývaly fond rozvoje bydlení, že byste těm mladým rodinám nějaké půjčky nebo něco podobného. Vůbec se s tím nepočítá. Vy nepodporujete vůbec, naopak tam ty peníze ještě seškrtáváte.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Tak poprosím krátkou reakci.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Krátká reakce, jestli si kolega myslí, že se stavební řízení zjednoduší tím, že vznikne obří nový úřad s mnoha stovkami úředníků, což kolega schválil, tak jestli si myslí, že nový úřad a další noví úředníci jsou cesta k nějakému zjednodušenému stavebnímu řízení, tak mu tu jeho víru neberu. Já tomu nevěřím. Doufám, že tato vláda, respektive ministr pro místní rozvoj přijde s lepším návrhem zákona, než který se snažil kolega tady schválit a zavést nový byrokratický úřad.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Nebyl by to tedy zbytečný moloch, ten centrální stavební úřad?

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Ale vůbec ne. Žádný nový úředníci by nezbyli, protože.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Vzniká tam nový úřad samozřejmě.

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Centrální úřad, který by sjednotil ty předpisy a hlavně by ten člověk prostě podal jednu žádost a veškerý věci by ten úřad zkoordinoval za něj a nemusel by obíhat všechny možné dotčené orgány, takže žádný nový úředníci by tam nevznikli. To je nesmysl. Vy naopak děláte digitální agentury a nesmysly, který… stovky nových úředníků.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
My nepotřebujeme nové úřady.

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Osm tisíc státních zaměstnanců nabíráte příští rok.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Nepotřebujeme nové úřady, potřebujeme zjednodušit stavební zákon, oni chtěli nový úřad, my ho chceme zjednodušit.

Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Ano, proto zřizujete, proto zřizujete úřady navíc, proto odšpuntováte.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Škoda že končíme, když se začínáte tak krásně hádat, pánové. Děkuju vám, že jste byli našimi hosty.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Děkuju za pozvání, krásný večer.

Jan Skopeček

místopředseda Poslanecké sněmovny
místopředseda poslaneckého klubu ODS
poslanec PČR
ekonomický expert ODS
předseda ODS Hořovice