Jan Skopeček Články

 

 

Považuji za nesmyslné a absurdní, že by masová a nekontrolovatelná migrace, které dnes Evropa čelí, mohla pomoci evropským ekonomikám. Tento názor začali používat, respektive zneužívat ti, kteří doposud šířili bludy o pozitivních přínosech multikulturalismu. Když ideologie multikulturalismu začala být neudržitelná tváří tvář tragickým zkušenostem řady západních evropských zemí s neintegrovatelnými migranty, pak museli vítači migrantů najít náhradní argument, který by současnou masovou migraci ospravedlnil. Nicméně stačí si uvědomit, že Evropa čelí nadprůměrné míře nezaměstnanosti a v řadě evropských zemí je hrozivá nezaměstnanost mladých.
 

Musí pak být všem jasné, že žádné migranty kvůli situaci na pracovním trhu nepotřebujeme, potřebujeme spíše reformu sociálních systémů a pracovního trhu, aby se vyplatilo pracovat. Nelze ani čekat, že by migranti přispěli k větší produktivitě práce a tím i k vyššímu hospodářskému růstu, neboť jejich vzdělání a kvalifikace je a bude vzhledem k evropskému standardu spíše podprůměrná. Naopak vidíme jasné náklady, které migranti od prvního dne po příchodu pro veřejné rozpočty představují, aniž by do nich v prvních měsících, a troufnu si říci i v letech, jakékoliv finance přinesli. 

 

 

Samozřejmě jsem podobnými událostmi šokován a považuji je za absolutně neakceptovatelné, neomluvitelné a zvláště zavrženíhodné. Nicméně chce-li někdo mít Evropu otevřenou komukoliv a bez jakékoliv kontroly či brzdy, pak se nemůže divit, že se budou podobné incidenty stávat. Je tragickým selháním evropských elit, že nechali do Evropy proudit migranty bez jakékoliv kontroly a omezení, a teprve po vzedmutí se vlny odporu začali po několika měsících hledat řešení, jak více chránit hranice, jak příchozí identifikovat a podobně. Je to něco naprosto neuvěřitelného a nepochopitelného. Každý občan ČR potřebuje při cestě do Británie či USA pas a podrobuje se celní kontrole. Migranti přicházející do Evropy z jiného civilizačního okruhu nic takového nepotřebovali. 

 

 

Nesleduji a nestuduji prohlášení jednotlivých německých politiků. Podle mě v migrační krizi naprosto selhala kancléřka Merkelová svým pozváním migrantů, čímž otevřela stavidla migrační vlně. Zdá se, že i ona dnes pod tlakem racionálnějších politiků a zejména německé veřejnosti otáčí, ale podle mě je pozdě. Zdá se mi absurdní její nedávné prohlášení, že bude migranty vracet do původní vlasti poté, co to situace v jejich zemích dovolí. Nedovedu si představit, jak by to v realitě chtěla udělat, jak by chtěla vrátit více jak 1 milion migrantů, kteří jen loni do Německa přišli. 

 

 

Jak jsem již uvedl, útoky se sexuálním motivem považuji za neobhajitelné. Nezužujme ale důsledky migrační vlny pouze na tyto události jakkoliv jsou odsouzeníhodné. Mnohem vážnější důsledky migrační vlny pro evropskou civilizaci teprve přijdou. Je zcela zřejmé, že migranti k nám přicházejí z jiného civilizačního a kulturního okruhu, s jinými vzorci chování, s jinými hodnotami, s jinými představami o právu, o roli náboženství v životě společnosti, pří řízení státu a samozřejmě i s jinou představou o roli a postavení žen ve společnosti a takto bychom mohli samozřejmě pokračovat dál. Je zřejmé, že nekontrolovatelnou migrací ohrožujeme základy naší evropské civilizace. Souhlasím s výrokem, že v tomto směru Evropa páchá sebevraždu.

 

 

Nechci se jako český politik příliš vyjadřovat k německé politice, ani nevím, zda to opravdu někdo relevantní myslel vážně. Nicméně pokud by to byla pravda, musel bych si ťukat na čelo a bylo by lhostejno, v jaké zemi by takto brutálně podlehli politické korektnosti, pozitivní diskriminaci a nerozumu. 

 

 

Německo ústy své kancléřky migranty do Německa pozvalo. Pokud někoho pozvete, nemůžete pak do něj střílet jen proto, že si uvědomíte, co jste svým pozváním způsobil. Navíc jsem z Německa od politiků majících vládní odpovědnost neslyšel žádný hlasitý a vážně míněný apel, že už žádné migranty nechce a nebude přijímat. Jakkoliv je pro mě v řadě ohledů Alternativa pro Německo sympatickou politickou stranou, jakkoliv vím, že paní předsedkyně Frauke Petry nepatří mezi ty, kteří by před migrací zavírali oči, musí nejdříve politickými prostředky dosáhnout toho, že Německo změní svůj postoj a řekne migrantům stop, žádného dalšího migranta už nepřijmeme a začínáme naše hranice chránit. Toto nyní Německo potřebuje, věty o střílení do migrantů jsou jen siláckými výroky, pod které bych se já nepodepsal. 

 

 

Určitě se nechci pasovat do role soudce mezi panem premiérem a panem prezidentem. Nicméně nevyhraněnost, mělkost a obojakost našeho premiéra a jeho vlády v tématu migrační krize, je trestuhodná. Vláda nabízí pro domácí publikum na jedné straně socialistu Chovance, který má rétoriku ostřejší a na druhé straně socialistu Dienstbiera, který migranty vítá. Voliči, vyber si! Na mezinárodní úrovni pak tato obojakost vede k tomu, že vlastně nevíme, co chceme a nemůžeme proto ani ničeho dosáhnout. Nechat si vnutit kvóty na migranty bylo chybou a důkazem, že naše vláda nemá na to hájit pevnou pozici a národní zájmy. 

 

 

Levice nechť si své lídry hledá, kde chce. Myslím, že levicové, tedy kolektivistické, proti svobodě jednotlivce a tradičním hodnotám zaměřené ideologie stojí nejen za podprůměrným výkonem evropských ekonomik, ale i za rozpadem tradičních evropských hodnot, národních států a jejich schopnosti obstát v dnešní nestabilní době. Levicové myšlenky jsou dnes motorem evropské integrace a stojí za problémy, kterým dnes čelíme. Nejen v Evropě tedy potřebujeme skutečné pravicové lídry, kteří tuto skutečnost široké veřejnosti demaskují a přesvědčí ji, že je třeba vrátit se k tradičním hodnotám, konzervativně-liberálnímu pohledu na svět a k té nejzákladnější hodnotě, tedy ke svobodě. 

 

 

Ač on je socialista, se kterým v ekonomických otázkách nesouhlasím téměř v ničem a nevěřícně sleduji, co všechno je ochoten slíbit voličům před volbami, myslím, že v otázce migrace premiér Fico ukazuje, že je silnou politickou osobností, která se nebojí formulovat a hájit národní zájmy. Není servilní a poraženecký vůči bruselské politické elitě. Srovnáte-li ho s naším rovněž socialistickým premiérem Sobotkou, teprve poté se zřetelně obnaží ta slabost a nijakost našeho premiéra. 

 

 

Rovněž jsem přesvědčen, že většina migrantů jsou ekonomickými migranty a směřují v největší míře do zemí, které jim v rámci sociálních systémů nabízejí největší benefity. Pokud by skutečně migranti prchali jen před nebezpečím, zůstali by v nejbližší bezpečné zemi a měli se ambici vrátit do své původní země poté, co se tam bezpečnost zvýší. Oni ale plánovaně a natrvalo emigrují do vzdálených a bohatých zemí. 

 

 

Nevím, pan ministr Babiš poté, co pan premiér Sobotka na summitu projednávajícím kvóty na rozdíl od výše zmíněného Roberta Fica kapituloval, se nijak vůči této pozici vlády nevymezil. Odmítal být stejně tvrdý, jako bylo Slovensko. Teprve v průběhu času začal přitvrzovat podle toho, jak toto téma začalo být pro veřejnost významné. Nevím, do jaké míry tedy brát jeho slova vážně. Navíc je vicepremiérem vlády, která podle mého migrační krizi podceňuje. Je tedy třeba rozlišit rétoriku a konkrétní činy. 

 

 

Nemám potřebu komentovat každý silácký výrok Tomia Okamury. Jsem trochu překvapen, kdo všechno se stává odborníkem na islámské náboženství. Myslím, že je potřeba rozlišovat islám jako náboženství a fundamentální islamismus, který toto náboženství využívá k šíření nenávisti, násilí a zla. V tomto je třeba být spravedlivý. Zároveň je ale třeba si uvědomit, že i umírněný islám znamená jiný světonázor, jiné chápání práva, jiné chápání role náboženství ve společenském životě a v politickém řízení státu. Odlišné hodnoty a jiné chápání světa pak přirozeně vedou k tomu, že dochází ke konfliktům mezi západním způsobem života a představami muslimů, kteří přišli do Evropy, ale odmítli přijmout naše hodnoty. To je obrovský problém.

 

Není možné ze strany migrantů přijímat pouze evropský blahobyt a zachovat si sto procent návyků, hodnot a vzorců chování dominantních ve své původní vlasti. Tento rozpor a z něj vycházející frustrace je pak živnou půdou pro radikalizaci muslimských komunit žijících v Evropě de facto v ghettech s minimální nadějí na integraci do většinové společnosti. V tom, že to Evropa dovolila, udělala tragickou chybu už v minulých desetiletích. Je nepochopitelné, že ještě kardinálnější chybu je schopna v otázce migrace dělat i nyní. 

 

 

V prvé řadě je třeba současnou migrační vlnu zastavit. Obávám se ale, že současné evropské politické elity toho nejsou schopni a že část z nich to ani nechce. Vidím v tom další ze způsobů, jak chtějí naředit a rozmělnit národní státy, které jsou překážkou ve vytvoření evropského superstátu bez existence původních národních entit. Pokud existují potencionální spojenci, kteří by v rámci EU migrační vlnu dokázali zastavit, je povinností se o takovou spolupráci snažit. Poté je třeba přestat se štítit vlastních hodnot, na kterých vznikla naše evropská civilizace a zaznamenala vůči ostatním civilizacím nesouměřitelný rozvoj a úspěch. V posledních letech tyto hodnoty trestuhodně relativizujeme a opouštíme. Spolu s tím je samozřejmě nutné se podívat, do jaké míry byla úspěšná integrace migrantů, kteří přišli v uplynulých desetiletích a podle toho se v této otázce chovat v budoucnu. Je zřejmé, že z toho vyplývá razantní potřeba naše chování v této věci přehodnotit. Migrační krize je vážné ohrožení evropské civilizace a nikomu z nás by to nemělo být lhostejné.