Jan Kubata Články

Aby bylo jasno, nechci v žádném případě zpochybňovat právo kohokoliv shromáždit se na vzpomínkové akci. Nechci ani nikomu bránit v možnosti využít vzpomínkových akcí k tvrdým a nekompromisním vyjádřením k současnosti, ke kritickým připomínkám na adresu vlády a politiků obecně. Já dokonce chápu, že mnozí jsou po 23 letech od sametové revoluce zklamáni vývojem naší společnosti, chápu, že očekávání mnohých se nenaplnila. Když ale vidím heslo "Demokracie vypadá jinak", jsem s chápáním u konce. Skoro se bojím zeptat: Jak tedy vypadá demokracie? 

 

Před 23 lety byly naším (doufám) společným heslem svobodné volby. A tohoto cíle jsme dosáhli. Ani mně se nelíbí výsledek posledních krajských voleb. V čele kraje, ve kterém žiju, bude stát komunista. Člen strany, jejíž významná reprezentantka a poslankyně parlamentu klade pravidelně a bez uzardění květiny k hrobu Klementa Gottwalda a na jeho éru vzpomíná s dojetím. I já jsem připraven proti takovým lidem hlasitě protestovat. Ale zpochybňovat demokratický systém bych si nedovolil.

 

Demokracie prostě nevypadá jinak. Svobodnou možnost volit zkrátka máme. To, že ji v posledních volbách využilo tak málo lidí, je smutný fakt. Reagovat na něj voláním po změně systému je nebezpečné. Těmi, kdo takové volání s radostí přivítají, budou totiž právě komunisté. A vítězná radost komunistů zatím vždy znamenala omezení svobody všech ostatních. Je to logické, vždyť kdo nejde s nimi, jde proti nim. To je historická zkušenost.