Jan Čechlovský Články

„Jsem rád, že se příznivcům tohoto zákona podařilo vyvrátit řadu mýtů a nepochopení, která schvalování zákona provázela a která do své argumentace zahrnul i prezident Václav Klaus. Jen málokterý zákon prošel tak důkladnou debatou mezi psychology, pěstouny, sociálními pracovníky, soudci či zástupci ústavní péče. Jsem přesvědčen, že jeho schválením přehazujeme výhybku směrem k lepší péči o ohrožené děti v České republice a jejich lepší budoucnosti,“ uvedl mimo jiné po hlasování Jan Čechlovský. „Psychologové se dlouhodobě shodují, že přirozené rodinné prostředí je pro rozvoj dítěte prospěšnější než pobyt v ústavu. Proto zákonem zlepšujeme podmínky pro již existující přechodnou pěstounskou péči a zvyšujeme pravděpodobnost, že bude dítě umístěno do přirozeného rodinného prostředí namísto do ústavu. Na systému adopcí dětí, které vlastní rodiny nemají, se absolutně nic nemění,“ dodává Čechlovský.

 

Zákon počítá i s lepším hmotným zabezpečením pěstounů. „Institut pěstounské péče, který schvalovanou novelou upravujeme, není nový, ale existuje již od roku 2006. Ukázalo se, že právě nedostatečné finanční zázemí rodin, které se chtějí o ohrožené děti na přechodnou dobu postarat, bylo jeho největší slabinou. Například handicapované dítě si žádá celodenní péči, což znamená, že minimálně jeden z pěstounů nemůže zároveň pracovat. Rodiny vedené v registru pěstounů musí být navíc připravené přijmout ohrožené dítě do péče nepřetržitě a v jakýkoliv okamžik. Pokud tedy chceme, aby co nejvíce dětí vyrůstalo v rodinném prostředí namísto ústavů, musíme pěstounským rodinám připravit důstojné podmínky,“ vysvětluje Čechlovský. 

 

Zavedení nového zákona do praxe si podle Čechlovského vyžádá také velké nasazení sociálních pracovníků. „Jsem přesvědčen, že jsou to profesionálové, kteří svou úlohu v novém systému péče o ohrožené děti zvládnou. A přesvědčí kritiky, že nastartované změny jsou v zájmu dětí, o něž tu jde v první řadě.“