Jan Čechlovský Články

Tak v souhrnu reaguje poslanec ODS a člen výboru pro sociální politiku Jan Čechlovský na rozhodnutí prezidenta republiky vetovat nový zákon o sociálně právní ochraně dětí. Čechlovský zároveň projevil přesvědčení, že se jeho tvůrcům podaří na půdě Poslanecké sněmovny nedorozumění vyjasnit a zákon najde většinovou podporu stejně jako v předchozích hlasováních.

 

Jan Čechlovský se ohrazuje mimo jiné proti tvrzení, že zákon byl přijatý pod tlakem mezinárodních institucí. „Zákonem reagujeme na neutěšený stav péče o ohrožené děti v České republice, na řadu odborných výzkumů a analýz, ale také na konkrétní případy dětí, u nichž naopak dnešní nevyhovující systém selhal. Jen málokdo dnes zpochybní široce respektovaný názor psychologů, že přirozené rodinné prostředí je pro rozvoj dítěte prospěšnější než pobyt v ústavu. Nejde o narychlo připravenou normu, protože na zákoně se pracovalo dva roky a jeho výslednou podobu ovlivnili zástupci všech zainteresovaných skupin - od pěstounů, psychologů, sociálních pracovníků, soudců až po zástupce ústavní péče.“

 

Podle Jana Čechlovského zákon neřeší existenci kojeneckých ústavů, s jejichž činností se nadále počítá. Zákon primárně zlepšuje podmínky pro již existující přechodnou pěstounskou péči a zvyšuje pravděpodobnost, že bude dítě umístěno do přirozeného rodinného prostředí namísto do ústavu. „Není přitom pravda, že ubude dětí k osvojení. Nelze totiž zaměňovat skupinu dětí, které jsou tzv. právně volné a mohou být natrvalo osvojeny náhradní rodinou, a dětmi, které mají vlastní rodiny a potřebují péči na přechodnou dobu, v ústavu nebo u přechodných pěstounů. Schvalovaný zákon řeší situaci právě těchto dětí. Na systému adopcí dětí, které vlastní rodiny nemají, se absolutně nic nemění,“ vysvětluje Čechlovský.

 

Jan Čechlovský také odmítá, že by zákon vedl k většímu zasahování úředníků do života rodin. „Již dnes mají orgány sociálně právní ochrany dětí v některých ohledech vyšší pravomoci než Policie ČR a dopady úředních rozhodnutí mají na osud dětí dramatický vliv. Novela naopak dělá v jejich práci pořádek a nastavuje jasné mantinely pro jejich rozhodování.“

 

Kritizované hmotné zabezpečení považuje Jan Čechlovský naopak za pozitivní krok, který napravuje nedostatky dosavadní právní úpravy a umožní zapojit do systému více pěstounů. „Institut pěstounské péče, který schvalovanou novelou upravujeme, není nový, ale existuje již od roku 2006. Ukázalo se, že právě nedostatečné finanční zázemí rodin, které se chtějí o ohrožené děti na přechodnou dobu postarat, bylo jeho největší slabinou. Například handicapované dítě si žádá celodenní péči, což znamená, že minimálně jeden z pěstounů nemůže zároveň pracovat. Rodiny vedené v registru pěstounů musí být navíc připravené přijmout ohrožené dítě do péče nepřetržitě a v jakýkoliv okamžik. Pokud tedy chceme, aby co nejvíce dětí vyrůstalo v rodinném prostředí namísto ústavů, musíme pěstounským rodinám připravit důstojné podmínky,“ dodává Čechlovský.