Proč máme nyní vracet církvím majetek?
Poslanec Jan Bureš se zamýšlí nad důvody, proč má stát uzavřít dohodu s církvemi o majetkovém narovnání.
1. Je to morální.
Státy stojí na idejích a principech, na kterých vznikly. Náš stát stojí na principu svobody, demokracie a vládě práva. Jestliže zpochybním jeden princip, zhroutí se mi i ostatní. Nelze připustit, aby Parlament, nebo referendum rozhodl o tom, že krádež není krádeží, protože pro to hlasovala víc než polovina oprávněných. Kdo takhle přemýšlí, ať si představí, že mu někdo obsadí byt, kam se nastěhuje s celou rodinou, platí mu sice nájem, ale takový, jaký sám uzná za vhodné a když jej má vrátit, tak si nechá referendem schválit, že nic vracet nebude. Je to totiž to samé.
2. Je to nutné.
Od roku 1991 je církevní majetek zablokován. To znamená, že se nikde v republice do takto blokovaného majetku neinvestuje. Budovy se neopravují, pozemky se nekupují a neprodávají a obce přešlapují na místě. Majetek, který leží ladem a bez užitku. A to už dlouhých 21 let. Tedy tolik, kolik u nás např. pobývala Rudá armáda.
3. Je to ekonomické
Církve dnes fungují tak, že ze státní kasy dostávají na svou činnost příspěvek. Ve skutečnosti by to měla být renta, ale renta to rozhodně není. Příspěvek je asi výraz nejtrefnější. Státní rozpočet přispívá na chod církví. Církve tedy mají garantován od státu příjem a nejsou vystaveny „konkurenčnímu“ prostředí. Nemusí se bít o své místo na slunci. V nadsázce řečeno - nemusí přesvědčovat svou činností lidi, aby jim věřili. Dnes, kdy si saháme si na dno, to jsou právě církve a jejich charity, které by měly poskytovat služby lidem, kteří potřebují pomoc. A mají za ta staletí, moderním slovníkem řečeno, know how na poskytování pomoci těm nejpotřebnějším. Starým, nemocným, umírajícím, závislým, lidem v těžkých životních situacích. To však nejde bez majetku a peněz. Stát nikdy nebyl kdovíjakým hospodářem, měli bychom tedy nechat vlastníka majetku ať se o něj stará a z jeho výnosu poskytuje služby, které tak nutně potřebujeme a které tu schází. I pro stát to bude výhodné.
4. Dohody se mají dodržovat
Celých 21 let se vede debata o navracení majetku církvím. Poprvé byla dohoda na spadnutí v roce 2008, kdy jí nakonec Parlament neodsouhlasil. Hlavním argumentem bylo, že místo peněžní náhrady se má vracet především majetek nemovitý. Teď, když se konečně podařilo dojít ke kompromisu se sedmnácti církvemi, kdy většina majetku se má vrátit ve formě nemovitostí a jen zlomek bude finanční, se má taková dohoda dodržet. Pokud bychom jí nedodrželi, tak kdo nám pak kdy bude věřit.
předseda regionálního sdružení
poslanec PČR