Jan Bauer Články

V případě jednotného bankovního dohledu podporuji pozici české vlády v krajním případě vetovat vznik samotné bankovní unie, pokud nebude garantováno, že o případné přeměně českých bank, dceřiných společností velkých evropských bank, na jejich pobočky bude ČNB v předstihu informována. Považuji to za velmi mírný a logický požadavek a nevidím důvod, proč by nám ostatní státy EU neměly vyhovět. A podle dnešního vyjádření Miroslava Kalouska jsou v připravované legislativě garance pro ČNB zakotveny.

 

Ohledně řešení aktuální dluhové krize v eurozóně jsem toho názoru, že ČR by měla podpořit všechna opatření, která jsou uskutečnitelná v krátkodobé perspektivě a která mohou reálně přispět ke stabilizaci hospodářské situace především v zemích eurozóny.  Bez prosperující eurozóny nebude prosperovat ani Česká republika.

 

Ohledně dlouhodobých plánů na hlubší integraci EU jsem toho názoru, že fiskální, hospodářská a politická integrace je v určitém rozsahu nutná v zemích eurozóny, ale neměla by oproti současnému stavu znevýhodnit země mimo eurozónu, a naopak by měla umožnit integraci různého druhu a hloubky mezi jednotlivými státy a regiony EU nezávisle na tom, zda jsou či nejsou členy eurozóny.

 

Na druhou stranu si myslím, že Evropská komise se pod zástěrkou řešení současných ekonomických problémů snaží evropskou integraci uměle urychlit. Překotná integrace by mohla být kontraproduktivní a  poškodit celý evropský projekt, a to by bylo špatně. Evropa musí k hlubší  integraci dospět a tato integrace nesmí být uměle implementována úředníky shora. K vyřešení současné bankovní a dluhové krize jižních států EU nepotřebujeme další integraci. Měly by stačit intervence ECB spojené s dohledem nad reformami v těchto zemích a dodržování již existujícího fiskálního paktu, který omezuje růst zadlužení evropských zemí. Nemá smysl přicházet s novými významně ambicióznějšími cíli, když ani fiskální pakt není dodržován.