Zneužívání sociálních dávek není maličkost
Každý sociální systém je založen na solidaritě těch, co pracují a odvádějí daně do státní pokladny, s těmi, kteří jsou momentálně bez příjmů a potřebují pomoci.
Tento systém je také založen i na důvěře v to, že se peníze dostanou k lidem, kteří je opravdu potřebují. Současně však musíme počítat i s tím, že tento systém, jako kterýkoliv složitý mechanismus, má určitou míru zneužitelnosti. Úkolem politiků by mělo být ztráty v systému eliminovat prostřednictvím různých kontrolních mechanismů. V opačném případě se totiž stane, že budou lidé vnímat sociální systém jako nástroj sociální nespravedlnosti. Někteří do systému stále jen přispívají, někteří ho zneužívají a mají se dobře na úkor těch, kteří chodí do práce.
V nedělním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi zaznělo, že zneužívání sociální pomoci je fikcí. S tímto výrokem z úst pracovníka společnosti Člověk v tísni bohužel nemohu souhlasit. Jen v roce 2010 bylo odhaleno zhruba třicet tisíc případů zneužití sociálních dávek za zhruba 140 milionů korun. Kolik podobných případů zůstalo neodhaleno, si můžeme jen domýšlet.
Problém však nespočívá jen v množství peněz, které jsou vyplaceny neoprávněně. Celý sociální systém by měl být nastaven tak, aby byli jeho klienti motivováni ke změně. Aby nepřestávali s hledáním práce, aby se pokusili řešit svou bytovou situaci, aby s pomocí sociálních pracovníků hledali cestu ze sociální pasti. Podvodníci, kteří zneužívají sociální systém a parazitují na něm, jsou naopak dlouhodobou potenciální hrozbou pro společnost, neboť se často podílejí na zvyšování kriminality, ohrožování mravní výchovy dětí a mládeže, zhoršování situace v oblasti zneužívání návykových látek a podobně.
Zneužívání sociálních dávek není maličkost. Je to reálný problém s dalekosáhlými důsledky. Můžeme se buď pokoušet tento problém řešit a hledat cestu, jak zneužívání zamezit. Nebo nad ním můžeme přivřít oči a čekat, co neřešení problému přinese v budoucnosti. Pro takový experiment však já nemám pochopení.