Je správná exekuce sociálních dávek?
Někteří příjemci dávek neplatí dluhy, páchají přestupky a uložené pokuty od nich nelze pro nedostatek financí vymoci.
Tito příjemci se brilantně orientují v tom, co nabízí náš štědrý sociální systém, a žijí ze sociálních dávek dlouhodobě. Události posledních dnů poukazují na rostoucí sociální nepokoje. Ústředním důsledkem těchto nepokojů je bezesporu právě náš sociální systém, který přeje zneuživatelům. Sociální napětí ale dávno netrápí pouze sever Čech. Jedním z receptů na nepříznivou situaci v problémových lokalitách je i novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, kterou jsem předložila na jaře letošního roku společně s poslankyní Lenkou Kohoutovou. Novela má obcím umožnit použít příspěvek na živobytí k úhradě dlužných částek. Dlužníci zároveň dostanou možnost domluvit si při splácení svých dluhů individuální postup, včetně případného splátkového kalendáře. Hlavním smyslem je zlepšení vymahatelnosti pokut nebo povinných místních poplatků od chronických neplatičů a zvýšení motivace těchto lidí řešit svou životní situaci.
Hlavním cílem návrhu je především snaha alespoň částečně odstranit nerovnost při vymáhání pohledávek a dát pozitivní signál těm, kdo si své povinnosti plní. V ČR je celá řada obcí, kde pracujícím občanům jejich život znepříjemňují sousedé, kteří nechodí do práce a žijí pouze ze sociálních dávek. Tito problémoví sousedé obvykle nemusejí ráno vstávat a často ani jejich děti školou povinné je nedonutí vylézt z postele. Život v rodinách, které žijí dlouhodobě na dávkách, nemá žádný řád, rodiče mnohdy neposílají své děti do školy, mají spoustu volného času a vedou zcela nezodpovědný život. Dávky často používají ke zcela jiným účelům – utrácejí je za alkohol, drogy, házejí je do automatů apod. Nejhorší na tom všem je, že svým způsobem života negativně ovlivňují budoucnost svých dětí.
Fakt, že určitá skupina občanů je privilegována oproti ostatním občanům, jejichž příjem exekuci podléhá, vytváří pocit nespravedlnosti v lidech, kteří žijí spořádaným životem, a napomáhá radikalizaci ve společnosti. Není důvod, aby nepodléhala jedna z dávek pomoci v hmotné nouzi exekuci, když lze nařídit výkon rozhodnutí i na peněžitou pomoc v mateřství, důchod či nemocenskou. Neplatiči se v žádném případě nemusejí obávat, že díky našemu návrhu zákona zůstanou bez prostředků, neboť novela počítá se zachováním existenčního minima. Změny se dotýkají výhradně dávky na živobytí. Netýkají se mimořádné okamžité pomoci ani dávek spojených s bydlením.
Naši novelu považuji za zásadní průlom v přístupu k lidem, kteří na jedné straně využívají sociální systém, ale na druhé straně odmítají převzít odpovědnost za své závazky a řešit svou životní situaci.
poslankyně PČR