Ivan Adamec Články

 

Hlavním důvodem je, že naše dálnice na některých úsecích tuto rychlost (za dobrého počasí a nízkého provozu) umožňují a není problém instalovat proměnné dopravní značky, které budou provoz usměrňovat. Tak, jako to známe na příjezdech do velkých měst. 

 

Vzhledem k rozdílné kvalitě naší dálniční sítě na různých místech je jednotná a plošná maximální rychlost nevhodná. Jsou úseky, kde je i 130 km/h moc, a proto je na nich rychlost omezena (trvale nebo dočasně). 

 

Naopak jsou ale dálnice, kde je současná rychlost zbytečně nízká. Většina řidičů ji následně překračuje a pak jsou šikanováni policií kvůli tomu, že na rovném a přehledném úseku jeli 140 km/h. 

 

Naše dálnice jsou oproti jiným typům silnic bezpečné. Stanou se na nich pouze tři procenta dopravních nehod ze všech, ke kterým v ČR dojde. Počet obětí dopravních nehod u nás je stále vysoký, nicméně za posledních deset let klesl na polovinu. Na dálnicích skončil v roce 2014 život 3,8 procenta obětí všech dopravních nehod. 

 

Měli bychom se snažit, aby obětí bylo co nejméně, ale je nesmyslné tvrdit, že zvýšení rychlosti znamená zvýšení počtu nehod. Můžete jet nebezpečně stovkou, ale přitom bezpečně 150 km/h. Záleží na schopnostech řidiče, typu vozidla a hlavně na stavu a typu komunikace. 

 

Nejabsurdnějším argumentem proti zvýšení rychlosti byla narůstající spotřeba paliva a emisí CO2. Copak si neumí každý z nás řidičů spočítat, jakou spotřebu jeho auto má a tomu svou jízdu (jestliže chce) přizpůsobit? Navíc spotřeba moderního auta jedoucího 150 km/h může být nižší než spotřeba staršího v rychlosti 130 km/h. 

 

Musíme přestat čekat, že nás bude stát vodit za ruku a říkat, co můžeme a nesmíme dělat, a musíme chtít zpět odpovědnost za své jednání. A v případě selhání přijmout zodpovědnost.