Ivan Adamec Články

(Ekonomický deník) Bez uhlí a bez plynu se energetika do budoucna neobejde. Česko nemůže zavrhnout žádný zdroj, jinak by mu mohlo opět hrozit skokové zdražení energií, anebo v krajním případě masivní výpadky proudu. V podcastu Perspektivy Česka před tím varoval předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Ivan Adamec (ODS).

Češi také podle něj musí počítat s tím, že cena silové elektřiny se už nikdy nevrátí na úroveň mezi 30 a 40 eury za megawatthodinu, na kterou jsme byli zvyklí před energetickou krizí. Teď stojí přes 90 eur, a pokud Česko nebude stavět nové zdroje, dál poroste. O energetických potřebách a možnostech České republiky s Adamcem v Perspektivách Česka diskutovali také ředitel pro strategii energetické poradenské společnosti EGÚ Brno a Martin Hájek, expert na legislativu Teplárenského sdružení České republiky.

S výstavbou nových stabilních zdrojů elektřiny jsme podle Ivana Adamce zaspali a v energetické krizi nás doběhl ztracený čas. Krizi jsme sice překonali, nicméně je potřeba v hledání nových zdrojů pokračovat a nepodléhat iluzi, že obnovitelné bezemisní zdroje nás spasí. Jinak by se energetická krize, ve které ceny elektřiny vyskočily až k tisíci eur za megawatthodinu, mohla opakovat. „Evropa je solidární, dokud je všeho dost. Když začne někde něco chybět, tak v tu ránu jsou vlastní zájmy vždycky první — pro tu zemi, která je má,“ vysvětluje Ivan Adamec.

Ke slovu pak přichází trh, který automaticky spotřebu sníží — avšak za cenu výrazného zvýšení cen elektřiny pro domácnosti i firmy, čímž zasažené země ztrácejí konkurenceschopnost. „Cena extrémně vyletí třeba na tři tisíce eur za megawatthodinu, a pak někdo vypne spotřebu. Trh se nezhroutí, akorát elektřina bude za nepředstavitelné ceny,“ popisuje hrozící černý scénář Martin Hájek.

Aby se tomuto scénáři předešlo, musí si Česko zajistit nové stabilní zdroje, které dlouhodobě zajistí dostatek energie. Nemá přitom mnoho možností, na které by mohlo spoléhat. „Nové jaderné bloky jsou v tuto chvíli pro naši generaci v nedohlednu. V letech 2036 až 2039 vyroste jen náhrada za ty zdroje, které se budou muset odstavit,“ upozorňuje Ivan Adamec. A že by v Česku vyrostly další reaktory, je podle něj jen stěží představitelné. „Jen tyto dva první reaktory jsou tak obrovská investice na Českou republiku, že ty další čtyři, které bychom minimálně ještě potřebovali, si už nedovede nikdo představit, že bychom zaplatili,“ varuje Adamec.

Stejně neefektivní se podle odborníků ukazuje i energetické využití vodíku, které se zatím ekonomicky nevyplatí. „Energetická účinnost je tak nízká – 25 procent, v některých případech 15 procent – že je vodík úplné šílenství. To může fungovat na lokální úrovni, ale rozhodně ne centrálně,“ uvedl Michal Macenauer.

Německo vysává Evropu
Už teď přitom na trhu vidíme jasné signály, že energie v Evropě není dostatek. „Když se podíváme, co se už v letošní zimě dělo v Německu, zjistíme, že ve chvíli, kdy nesvítí a nefouká, Německo dováželo přes 15 tisíc megawatt. Všechny profily do Německa byly importní. Německo vysávalo elektřinu v podstatě z celé Evropy,“ popsal v Perspektivách Česka Hájek.

Česko proto musí do svého energetického mixu sbírat veškeré dostupné dílky. Podpora paroplynových elektráren, navržená v novele energetického zákona přezdívané Lex plyn, je jen jeden střípek z této skládanky. Stavět bude potřeba také menší paroplynové turbíny a kogenerace. Zároveň je nutné udržet v chodu co nejdéle uhelné elektrárny, a to nejméně do roku 2030. Význam to má i pro teplárenství. Dříve totiž nestihnou teplárny přejít na alternativní zdroje a samy těžbu uhlí v Česku neudrží.

„Musíme dělat všechno pro to, abychom se nedostali do situace, kdy proud nebude, nebo kdy to způsobí blackout, který bude trvat déle než tři dny. Protože tři dny blackoutu jsou konec naší civilizace,“ varuje Adamec.

Vedle zmíněných stabilních zdrojů, které udrží výrobu elektřiny i ve chvílích, kdy nesvítí slunce a nefouká vítr, je zároveň potřeba rychle a efektivně stavět i obnovitelné zdroje. K tomu se ostatně Česko zavázalo v rámci členství v Evropské unii. „Nejsem jejich fanda, ale beru to jako nutnost, se kterou je potřeba se popasovat,“ dodává na adresu fotovoltaik a větrných elektráren Adamec. V pozměňovacím návrhu, který předložil k Lex plyn, proto například navrhuje zařadit i výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů s výkonem nad 15 megawatt mezi stavby pro energetickou bezpečnost. To by mělo usnadnit jejich povolování.

Mgr. Ivan Adamec

poslanec PČR
předseda hospodářského výboru PS PČR
místopředseda poslaneckého klubu ODS
předseda regionálního sdružení ODS