Lex plyn ve Sněmovně prošel druhým čtením, zásadně přispěje k energetické stabilitě Česka a usnadní výstavbu plynových elektráren

(www.ods.cz) Poslanci v úterý ve druhém čtení projednali návrh zákona, který má urychlit výstavbu paroplynových elektráren s výkonem nad 100 MW, známý jako lex plyn. Hlavním cílem tohoto návrhu je zajistit stabilní dodávky energie pro Českou republiku v době postupného odstavování hnědouhelných elektráren. Podle Ivana Adamce jde o jedno z klíčových opatření, které přispěje k energetické dostupnosti a posílí konkurenceschopnost, zejména malých a středních podnikatelů.
Návrh zákona, který připravila skupina poslanců, obsahuje dva hlavní pilíře. Prvním je zrychlení legislativních a povolovacích procesů spojených se stavbou nových paroplynových zdrojů. Druhým opatřením je možnost prodloužení provozu stávajících hnědouhelných elektráren v případě, že by jejich uzavření ohrozilo soběstačnost České republiky.
„Kvůli mnoha okolnostem, mimo jiné i kvůli nečinnosti předchozích vlád, se Česká republika dostala do situace, kdy musí řešit úbytek uhelných elektráren, a to nejen z ekologických, ale i ekonomických důvodů. Náš budoucí energetický mix bude stát na jádru, obnovitelných zdrojích a plynu. Abychom tento přechod zvládli bez ohrožení energetické bezpečnosti země, je nezbytné urychlit výstavbu právě paroplynových elektráren,“ uvedl předseda hospodářského výboru a poslanec ODS Ivan Adamec.
Útlum hnědouhelných elektráren
Česká republika čelí útlumu hnědouhelných elektráren, což ohrožuje energetickou stabilitu země. „Všichni víme, jak zdlouhavé jsou stavební procesy v naší zemi. Pokud neumožníme rychlejší výstavbu moderních paroplynových elektráren, hrozí nám, že v případě výpadku uhlí budeme závislí na dovozu elektřiny ze zahraničí. To by představovalo zásadní bezpečnostní riziko,“ doplnil Adamec a připomněl i shodu s opozicí: „Vzhledem k tomu, že jde o poslanecký návrh, o němž jsme již jednali i s opozicí, věřím, že ho poslanci napříč spektrem podpoří i během hlasování na schůzi.“
Plyn je i nadále fosilním palivem, ovšem s polovičními emisemi oproti uhlí, a Evropská unie ho zatím vnímá jako přechodný zdroj. Lex plyn má pomoci zajistit stabilní a cenově dostupnou energii pro občany i firmy v Česku, dokud se nepodaří dokončit přechod k bezemisním zdrojům. Aspektem pro nutnost zákona je i plánované rušení hnědouhelných elektráren, které v tuzemsku pokrývají téměř 15 procent spotřeby a které by měly být rušeny do roku 2033. Novela do energetického zákona doplňuje ustanovení, které „v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu“ umožní Energetickému regulačnímu úřadu uložit vlastníkovi elektrárny povinnost pokračovat ve výrobě elektřiny, pokud to bude zapotřebí pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy. Pokud vlastník nebude mít zájem pokračovat, provozoval by jeho elektrárnu někdo jiný.
Lex plyn po přijetí rovněž urychlí povolovací procesy pro výstavbu paroplynových elektráren nad 100 MW a umožní dočasné prodloužení provozu uhelných zdrojů, pokud by jejich odstavení vedlo k nedostatku elektřiny. Cílem je tak zajistit bezpečnou a dostupnou energii pro domácnosti i firmy, než budou plně k dispozici bezemisní zdroje.
poslanec PČR
předseda hospodářského výboru PS PČR
místopředseda poslaneckého klubu ODS
předseda regionálního sdružení ODS