Musíme, a hlavně umíme si pomáhat. Je to málo?
(ECHO24.cz) Kdyby nešlo o válku a lidské utrpení, napsala bych, že mám radost. Tu ale samozřejmě mít nejde. Tak snad aspoň trochu dobrý pocit v téhle těžké zkoušce, které byla vystavena Ukrajina. A svým způsobem vlastně i zbytek světa.
Mluvím o pomoci, které se Ukrajině a jejím obyvatelům u nás dostalo. Často slýcháme, jak se tu lidé starají jen sami o sebe, jak je to tu samý sobec a cynik. Když ale dojde na nejhorší, na povrch vyplave také to dobré, přinejmenším u velké části české populace. Ať už jde o záplavy, tornáda či „nepřírodní“ katastrofy, jakou je nyní válka na Ukrajině.
Pomoc jde takříkajíc odshora dolů. Od té vládní – teď hlavně vojenské – přes různé nadace, peněžní dary, až po sbírky oblečení, základních potravin a dalších nutných věcí. A v neposlední řadě i ochotné ubytovávání Ukrajinců prchajících před válkou, kterou jsme v Evropě už v 21. století nechtěli vidět.
Také u nás, na Praze 2, jsme okamžitě začali připravovat konkrétní kroky, jak obětem ruské agrese pomoct. Dlouhodobě razím obecnou tezi, že i na místní úrovni se dají dělat prospěšné věci, aniž by k tomu nutně byla potřeba pomoc města, kraje či státu.
Takže když došlo na Ukrajinu a Ukrajince, otázka nestála „zda“, ale „jak“. Lidé, kteří sem přicházejí z válkou zasažených oblastí, potřebují hlavně to základní – jídlo, pití a střechu nad hlavou. Proto jsme uvolnili pro ukrajinské uprchlíky ubytovací kapacity, ale nechceme zůstat jen u toho, to je začátek.
Pomoc musí být komplexní, celková, nejde pouze o krátkodobé ubytování. Chceme pomoct ukrajinským uprchlíkům najít práci, zajistit umístění pro děti ve školách a školkách, případně pro seniory ve specializovaných zařízeních. Je nutné mít připravenou lékařskou péči, psychologickou pomoc. A umět reagovat vždy rychle a operativně.
Pro ty, kteří hledají útočiště v naší městské části, jsme vyhlásili sbírku prostřednictvím našeho nadačního fondu Dvojka srdcem (další info a odkaz na účet sbírky včetně QR kódu najdete
Ale zpátky k tomu, co jsem psala v úvodu. Mám i za těchto nelehkých okolností dobrý pocit z toho, že se dokážeme semknout. Že pospolitost existuje a funguje, hlavně v dobách těžkých.
Neboli, že to s námi ještě není tak špatné. Buďme realisty, to nadšení pro ukrajinskou věc asi nevydrží věčně. Ale to současné vzepětí je obdivuhodné. A to snad není málo…
předsedkyně Výboru kontrolního ZHMP
starostka městské části Praha 2
expertka pro rozvoj ekonomiky a podnikatelského prostředí