Alexandra Udženija Články

 

Oba obvinění a nyní již vazebně stíhaní jsou migranti, kteří do Německa přišli z Iráku a Sýrie. Dostupná policejní zpráva ze zatykače na obviněného Abdullaha vyvolala v německých médiích šok. Do té doby totiž médii proudily spekulace o tom, že šlo o vzájemnou potyčku dvou part. Nyní je jasné, že šlo o brutální, nekompromisní a promyšlený vražedný útok. Navíc pachatelé nedali své oběti žádnou šanci přežít. Je jasné, že taková událost vzbudí vášně.

 

Další zavádějící skutečností je ona premisa, že demonstrací se účastní neonacisté. To je totiž pravda jen z části. Ano, jistě tam nějací jsou a dokonce bych se i vsadila, že mnohdy stojí za násilnostmi, které je skutečně nutno velmi rázně odmítnout. Ale demonstrací se účastní i mnozí obyčejní lidé, občané z Chemnitzu a okolí. Oběť, Daniel Hillig, mimochodem Němec s kubánskými kořeny, byl podle všeho v Chemnitzu v dobrém slova smyslu velmi známou osobou (zmiňuje to Deutsche Welle). Jeho smrt a pobodání dalších dvou lidí tak velmi emocionálně zasáhla řadu lidí. Mnozí se také, dle poskytovaných rozhovorů z demonstrací, cítí obelháváni německými médii, která podle nich zlehčují bezpečnostní situaci a kriminalitu spojenou právě s migranty.

 

 

Novináři často zmiňována zpráva, totiž že kriminalita v Německu je na rekordním minimu, je totiž mírně řečeno neobjektivní. Myšleny jsou tím totiž všechny trestné činy. Když se ale člověk ponoří hlouběji do oficiálních statistik, vyjde například najevo, že v případech vražd (jejichž počet absolutně stoupá) a zabití bylo za rok 2017 celkem 1140 podezřelých s cizím pasem a 1558 německých občanů. Vzhledem k tomu, že cizinců je v zemi jen 10 milionů z cca 80 milionů obyvatel, tak se nejen podle mne jedná o celkem alarmující údaj. Švédsko a další země by mohly také jistě vyprávět. Je tedy dost dobře možné, že za přibývajícími občanskými nepokoji stojí skutečná a opravdová frustrace většího počtu lidí z pocitu obelhávání, z reálného strachu a z přesvědčení, že je jejich politici nechali na holičkách. A to je velmi nebezpečný fenonén. Čím více budeme popírat či zakrývat realitu, tím horší důsledky můžeme očekávat.

 

Pro nás by události u našich sousedů měly být varováním a příkladem toho, že politici nesmí ztratit kontakt s realitou. V rámci páchání nějakého abstraktního dobra nesmíme dopustit, že budeme ignorovat obavy vlastních občanů a rezignovat tak na svůj základní úkol, tedy na zajištění bezpečnosti a spravedlnosti. Koncept otevřených hranic je chybný a já jsem ráda, že pozice České republiky byla a snad i zůstane v tomto pohledu neoblomná. Máme dobře nastavenou imigrační politiku a musíme jednoznačně odmítat všechny výzvy k všeobjímající a naivní solidaritě, třeba v podobě povinných imigračních kvót, na úkor naší bezpečnosti.

 

Zamlčovat fakta a lakovat v médiích realitu na růžovo se nikdy dlouhodobě nevyplácí. Vytváří to jen podhoubí pro různé spekulace a nárůst frustrace těch, kteří mají pocit, že jsou obelháváni a zejména těch, kdo mají opravdový strach. Realita je často nemilosrdná, ale čím dříve si ji přiznáme, tím dříve a bezbolestněji nalezneme řešení. Znát realitu světa a na základě toho řešit složité situace ku prospěchu vlastních občanů je ostatně jeden z hlavních úkolů politiky.

 

Tak pán Bůh s námi a zlé pryč