Alexandra Udženija Články

 

 

 

Nemyslím si, že by neexistovala rovnost platů. Kdyby zde v této kanceláři, na místě mé kolegyně seděl muž, tak by měl úplně stejné finanční ohodnocení, jako má ona. Učitelé také nemají rozdílný plat dle pohlaví. Nevím, podle čeho tady u nás panuje přesvědčení, že ženy dostávají za stejnou práci méně. Jestli je tomu skutečně tak, pak je spíše problém v té ženě. 

Pokud ví, že nedostává za svou stejnou práci odměnu, která by náležela muži, měla by si rovné podmínky vyjednat. Osobně jsem nikdy neměla problém, že bych byla nedostatečně ohodnocena nebo by mi v kariéře bránilo mé ženství. Uměla jsem říct, co chci, a znala jsem svou cenu. Myslím, že ženy si za to, že mají nižší plat, mohou často samy. Když nastupují do práce, tak si dají jiné, většinou nižší podmínky než muži. Ženy by měly znát svou cenu a stát si za ní. A kvóty? Ty mě jako ženu urážejí. Nejsem ani zastánkyní feministického hnutí. Vůbec nevím, proč existuje. Role muže a ženy jsou jiné a nevidím důvod, proč to měnit. 

 

 

Děti jsou pro ženu přirozená součást života a odmítám, aby někdo z mateřství vytvářel handicap nebo překážku. Pokud žena chce pracovat, tak by jí to mělo být umožněno. A to i dříve než po uplynutí tří let. Měli bychom podporovat jesle nebo mateřská centra ve firmách a školky.

 

 

Flexibilní úvazky by se rozhodně měly podporovat a dále rozšiřovat. Pokud si může zaměstnanec domluvit flexibilní pracovní místo a dobu, tak jsem jednoznačně pro. Ale nemá mu do toho mluvit stát a nějaké zákony nebo nařízení. Jedná se čistě o vztah zaměstnanec a zaměstnavatel. Před vstupem do politiky jsem pracovala v rodinné firmě, kde jsem jako nadřízené měla mého otce a matku. Oni mě vždy nechali pracovat flexibilně, ale věděli, že svoji práci udělám. Právě na základě vlastní zkušenosti flexibilní úvazek vřele doporučuji. Je to výhodné jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele. Zaměstnanec se tak cítí mnohem volněji a často svou práci odvede mnohem kvalitněji než v kanceláři v přesně stanovený čas. 

 

 

Podle všech statistik se nám v České republice žije velmi dobře. Nemám ráda vyvolávání pocitu, že se máme špatně. Stát se má postarat o naše seniory, aby měli důstojný důchod, ale i rodina by měla hrát významnou roli. Mám babičku, rodiče a dcery a domnívám se, že je to právě o té výpomoci mezi generacemi. A nemyslím tím výpomoc pouze finanční, ale také třeba zajet s babičkou nakoupit, pomoci jí například s úklidem atd. Pro mě je velmi důležité, aby mé děti trávily čas s prarodiči. 

 

 

O věkové hranici bychom mohli vést diskusi. Nějaká hranice a pravidla by určena být měla. I když kolem sebe vidím, že hlavně ženy jsou v pokročilejším věku mnohem vitálnější než muži. Mají více energie a odchod do důchodu naopak odkládají. Je na každém člověku, ať si vybere.