Alexandra Udženija Články

 

Musím se s vámi podělit o pikantnost minulého týdne, která mě fakt nadzvedla ze židle. Jde o zprošťující rozsudek, opět jak jinak než levicové aktivistky Krejčové, která při nějaké jejich demonstraci skočila na záda policistovi. Tedy, pardon, neskočila, podle soudu ho spíše zezadu „objala“ a ublížit mu nijak nechtěla. Tuto mladou ženu mimochodem přišel podpořit do soudní síně anarchista Ševcov (jen pro upřesnění ruský občan Ševcov má být vyhoštěn na dva roky za to, že se podílel na sprejování na zeď anarchistickými nápisy – a kolem tohoto dalšího soudu šel asi „aktivisticky“ náhodou kolem).

 

Aktivistka Krejčová tvrdí, že se v okamžiku „rychlé a osudové volby“ rozhodla podle svého svědomí a za svým skokem na záda policistovi si stojí. Prostě si nemohla pomoci, když viděla, jak jejího přítele policista „týral“, tak musela zakročit.

 

Takže milí policisté a hlavně celá městská policie, dopředu se vám omlouvám, prosím nezlobte se na mne a neberte to, že vám budu chtít ublížit, když vám skočím na záda. Až totiž uvidím, že mi píšete parkovací pokutu nebo mě nějak jinak obtěžujete, bude to z mé strany „rychlá a osudová volba“, protože já si nedovedu představit, že mne chcete týrat pokutou za to, že nějak parkuji. Vždyť jsem to nemyslela zle. Vždyť napadení úřední osoby je dnes podáváno jako „obejmutí“, takže my vám, všem úředním osobám, „skákáním po zádech“ vlastně vyznáváme lásku.

 

No, není ten náš svět krásný? A není ještě krásnější ta naše milující a otevřená Evropa, která funguje přesně na podobném zvráceném výkladu „svobody“? A vůbec není nejkrásnější to naše Česko, kde „naoko“ kvete svoboda projevu, svoboda ničení a obsazování majetku (Klinika), adorování anarchismu a levicových ideologií?

 

A na druhé straně si nikdo moc nevšímá, jak jsou šikanováni a kontrolováni podnikatelé a slušní lidé, kteří se chtějí starat pouze o sebe, svoje rodiny a nejbližší.

 

Kdy se do ČR a do Evropy vrátí zdravý rozum?