Památník obětem "železné opony"
Krajský radní za ODS, Jan Pijáček, má na starosti přípravu a rozvoj Evropské kulturní stezky sv. Cyrila a Metoděje. 20. února se zúčastnil jednání v Bratislavě. Pod Děvínem je památník obětem, které byly zastřeleny při pokusu o útěk z Československa do Rakouska. V letech 1948 - 1989 příslušníci pohraniční stráže způsobili smrt 280 osob, z toho 105 osob byli občané třetích států: 143 lidí pohraničníci zastřelili, 95 lidí zemřelo v elektrických drátech, 17 lidí spáchalo sebevraždu ve strachu před zatčením, 11 osob utonulo, 10 osob zahynulo v autech či letadlech, ostatní se stali oběťmi nástražných min, nebo je roztrhali psi.
Poslední obětí "železné opony" z řad občanů tehdejšího Česloslovenska se stal Ladislav Malina, který v bezvýchodné situaci (oblíčen pohraničníky) spáchal sebevraždu 14. 4. 1985 poblíž Hrušovan nad Jevišovkou na Znojemsku. Devatenáctiletého mladíka z NDR, Harmuta Tautze, roztrahli 9. 8. 1986 už za drátěným zátarasem psi pohraničníků poblíž Bratislavy - přesně 22 metrů od rakouské státní hranice. Příslušníci pohraniční stráže zastřelili 18. 9. 1986 Johanna Dicka z bavorského Ambergu, a to 200 metrů v Německu. Turista státní hranici vůbec nepřekročil. Když to pohraničníci zjistili, odtáhli tělo do Českoslovenka, kde ho navíc okradli o peněženku. Za incident se nakonec musel německé veřejnosti osobně omluvit prezident Gustáv Husák a Československo vyplatilo vdově po Johannu Dickovi 100 tisíc marek. Pachatelé byli potrestáni. Nejvyšší trest byl 14 dní vězení. Jako úplně poslední zemřel na československá hranici teprve osmiletý chlapec Kevin Strecker z Berlína. Jeho rodiče se pokusili prorazit osobním vozem hraniční závoru ve Strážném. Stalo se to 15. 5. 1989 - 13 dní před tím (2. 5. 1989) se přitom otevřela hranice mezi Maďarskem a Rakouskem. Hraniční pásmo, ploty a zátarasy uzavřený prostor, do kterého bylo možné vstoupit pouze na zvláštní povolení, zabralo nakonec 1,5 % území Československa. Ploty tvořili několikastupňovou soustavu. Na mnoha místech byly v 50. letech ploty pod trvalým napětím 3000 - 6000 voltů. Pásmo přístupu k hranici bylo někde až 50 km hluboké. Rakouská hranice byla k pokusu o útěk volena častěji než hranice s Německem. Na 453 km dlouhé hranici sloužilo 8000 vojáků. To jsou fakta, ze kterých dodnes běhá člověku mráz po zádech. Je to přitom zcela nedávná minulost. Památník pod Děvínem je velice důstojná připomínka osobních tragédií, které byly přímým důsledkem vlády komunistů. "Škoda, že se takto u nás na Uherskohradišťsku nedokážeme vyrovnat s památkou obětí uherskohradišťské věznice," myslí si Jan Pijáček.
