Ukažme si na tu Unii!

21. května 2014
Ukažme si na tu Unii!

Unie nám bere, Unie nám zakazuje, Unie nám přikazuje, Unie si na nás vymýšlí a kvůli Unii musíme. Tolik moje dojmy z přehlídky předvolebních spotů pro volby do Evropského parlamentu. Jednou je EU vyobrazovaná jako „had“, „zlo, které produkuje další zla“, jindy jako „košile, která je pro všechny malá“. Z druhé strany je Unie něco, u čeho nesmíme za žádnou cenu chybět.

 
Evropská unie je českým voličům představována jako imaginární osoba, která je na světě jen pro to, aby jim obtěžovala život, svazovala, „převracela život naruby“ – nebo naopak abychom ji nekriticky zbožňovali a za každou cenu se s ní drželi za ruku. Ale Evropská unie za to nemůže. Nemůžou za to ani státy a nemůžou za to ani politické strany. Ty jsou jenom platformou a integrujícím prostorem. Selhání a negativa, stejně jako úspěchy a pozitiva plynou z konání jedinců.
 
Je na čase podívat se pravdě do očí – Evropská unie není nic, nad čím bychom neměli kontrolu a na co bychom neměli vliv. Evropská integrace začala před více než šedesáti lety z vůle politiků. A dle vůle politiků funguje i dál. A politici nejsou žádnou zvláštní mocí nadaní lidé. Jsou pouze nadáni mandátem, který jim dali voliči.
 
Jak na nás bruselská byrokracie útočí, slyšíme ze všech stran. Na druhou stranu je potřeba ale vyzdvihnout i historický přínos, který evropská integrace přinesla – když už v ničem jiném tak v prosazování demokracie a míru. Víc než kdy jindy se na východě evropských hranic ukazuje, že to nejsou hodnoty, které by tu byly automaticky a navždy.
 
Ano, momentálně je těch evropských restrikcí moc a je třeba je vytřídit a těch zbytečných se zbavit. Ano, jsou oblasti, ve kterých má společný postup smysl a ve kterých je nemožné dosáhnout svých cílů individuálně.
 
Český volič je ale nespokojený skoro pořád. Když jde o EU, je to ta zlá Unie, co nám všechno nařizuje a zakazuje. Když jsme na domácí scéně, jsou to ti „tam nahoře“, co myslí jen na sebe.
Ne, neexistují imaginární nadřazené síly, jsou to naše rozhodnutí nebo ignorace, které nakonec umožní, že dovolíme, aby za nás rozhodoval někdo jiným silnější.
 
Člověk je zoon politikon a ve společnosti lidí prostě musí existovat nějaká forma řízení a zastupování. Politici jsou jedni z nás a ne nadarmo se říká, že každý národ má vládu, jakou si zaslouží. I Evropská unie bude taková, jakou si ji uděláme. Evropská unie bude taková, jaké zástupce do ní za sebe pošleme.
 
Chci, abychom měli v Evropě zástupce, kteří to vidí jako já. A já nechci rozpínavou byrokracii, nechci zbytečné regulace a nechci evropskou federaci ani superstát. Chci Evropskou unii zejména na hospodářské bázi spolupracujících národních států. Chci Evropskou unii, která bude prostorem pro společný rozvoj v oblastech, ve kterých si nepomůže trh sám.
 
Mgr. Marcela Kropáčová

kandidátka ODS pro volby do Evropského parlamentu