Kulový blesk po Jihoměstku
Začátkem listopadu došlo k uzavření více než 21 let trvajících jednání s vlastníky velkého množství pozemků, tvořících veřejná prostranství na Jižním Městě. Tento problém, založený bývalým režimem, který po roce 1948 postupně vyvlastnil půdu většiny soukromě hospodařících zemědělců na území Jižního Města, se dlouho nedařilo vyřešit. Když po roce 1989 byla tato půda v restitucích vydána potomkům bývalých vlastníků, byla zahájena jednání s cílem problém vyřešit.
Já osobně jsem se s tímto problémem setkal poprvé po roce 2002, kdy jsem se jako člen rady MČ jednání účastnil. Problémem byla nejen nedůvěra restituentů vůči představitelům obce, kteří obtížně vysvětlovali, že jejich možnosti, jak problém řešit, jsou omezeny zákony, ale i obrovské množství pozemků, kterých se problém týkal. Skvělou zprávou je, že se s podporou hl. města podařilo problém vyřešit a směnou více než 200 pozemků ve vlastnictví hl. města, městské části Praha 11 a restituentů vyřešit vlastnické vztahy. Pro městskou část je to důležité i proto, že by rozsudkem nejvyššího správního soudu a cenového výměru ministerstva financí z posledních let musela začít platit poplatky za užívání těch pozemků, které patří restituentům a zároveň tvoří veřejná prostranství, v řádu milionů korun ročně. Dohoda o směně a její vytváření mi tak trochu připomnělo známý film „Kulový blesk“. Oceňuji vstřícnost všech účastníků jednání, díky kterým se po více než 20 letech podařilo problém vyřešit. Uzavřená dohoda by měla být v nejbližších měsících schválena radou městské části, Radou hl. města Prahy a následně i oběma zastupitelstvy.
Uzavření zmíněných dohod a vyřešení vlastnických vztahů k uvedeným pozemkům otevírá cestu k rozvoji a revitalizaci některých území na naší městské části, která jsou těmito pozemky tvořena. Největší takovou lokalitou je lokalita Na Jelenách. Jde o rozsáhlé území ohraničené z jedné strany vysokou navážkou vpravo do dálnice D1 ve směru na Brno, ulicí na Jelenách (naproti veliké trafostanici kousek od vysokoškolských kolejí) a ulicí Roztylská (jde od území vpravo od této ulice po projetí kruhovým objezdem u vysokoškolských kolejí). Stávající územní plán předpokládá využití tohoto území pro nerušící výrobu. To by umožňovalo např. vybudování logistického centra s halou o ploše blížící se 200 tis. m2, což převyšuje plochu většiny logistických center ve středních Čechách a mělo by naprosto devastující účinek na život v této lokalitě. Kamionová doprava spojená s provozem takovéhoto centra by tady vedla k naprostému kolapsu dopravy, která se i bez tohoto záměru blíží k maximu toho, co stávající dopravní infrastruktura unese. Záchranu vidím ve změně územního plánu, kterou jsem navrhl a jejíž návrh na pořízení byl schválen radou a zastupitelstvem městské části. Podařilo se mi prosadit její projednání ve zkráceném režimu a věřím, že pořizovatel územního plánu, tedy hl. město, ji schválí ještě v roce 2022. Ve spojení se zapsanou územní studií Opatov na Jelenách, by změna měla zajistit smysluplný rozvoj tohoto území. Urbanizace by měla být tvořena strukturou menších objektů sloužících jednak k bydlení, administrativním účelům a také nabídce služeb, menších obchodů a restaurací. Součástí by měla být i školka. Studie předpokládá revitalizací lokality, kdy je uvedená zástavba umístěna do parkově upraveného území, obsahujícího vodní prvky a nabídku pro volnočasové aktivity obyvatel.
Podstatnou skutečností je i nárok na plnění požadavků městské části vůči majitelům pozemků, vyplývající z navržené změny územního plánu k vybudování potřebné občanské vybavenosti a technické infastruktury v této lokalitě. Na rozdíl od situace, kdy majitel pozemku žádá stavební úřad o vydání potřebných povolení pro realizaci svého investičního záměru, a kdy je stavební úřad povinen mu povolení, pokud žadatel splní vše, co mu zákon nařizuje, vydat, je změna územního plánu zcela v pravomoci samosprávy, tedy zastupitelstva a rady městské části a hl. města Prahy. Tato situace vytváří přirozeně daleko silnější pozici při vyjednávání jakým způsobem a v jakém rozsahu se bude vlastník pozemků podílet na budování občanské vybavenosti a technické infrastruktury v území.
Je třeba objektivně říci, že podmínkou pro rozvoj území je nutnost vyřešení jeho dopravní obslužnosti. Především průjezdnosti dvou křižovatek, jedné, která je tvořena ulicemi Na Jelenách, Chilská, K Hrnčířům (tedy sjezdu z D1 a kruhového objezdu na něj navazujícího u vjezdu do Šeberova), a křižovatky Opatovská, Chilská (tedy vjezdu na D1 ve směru do centra). Obě jsou dnes na hranici své kapacity, ne-li za ní. Návrh, jak křižovatky upravit a celkově řešit dopravní situaci této lokality, by měla přinést dopravní studie. Na zpracovatele právě probíhá veřejná soutěž, hotova by měla být do léta příštího roku (v případě, že protipandemická situace nepřinese dopravní omezení, znemožňující měřit intenzity dopravy). Vyřešení průjezdnosti těchto křižovatek a dalších dopravních opatření řešících dopravní obslužnost území bude podmínkou realizace popisovaného rozvoje území.
místostarosta MČ Praha 11
předseda OS ODS Praha 11
zastupitel ZHMP