Vítězslav Štěpánek Články

Důležité je si stanovit, proč strategický plán města vzniká.

Myslím si, že by bylo vhodné na začátku zpracování Strategického plánu rozvoje města Pardubic vysvětlit, proč vůbec strategický plán vzniká.Tuto připomínku jsem dával zpracovatelům hned v počátcích vzniku strategického plánu. Nebyla zapracována a já cítím potřebu toto jednoduše vysvětlit.

Abychom věděli, kam se má město ubírat, musíme znát cíl. Musíme vědět, čeho chceme dosáhnout. To ale nestačí, protože musíme vědět i to, jak toho chceme dosáhnout. A na to nám odpovídá strategie. Strategický plán rozvoje města definuje cíle samosprávy a konkrétní rozvojové projekty. Umožňuje lépe plánovat a hospodařit s finančními prostředky včetně usnadnění přístupu k čerpání prostředků z EU. Strategický plán také významně podporuje komunikaci s veřejností a podnikateli, protože pomáhá překonat přirozený odpor ke změnám a informuje o nových příležitostech a záměrech. Strategický plán rozvoje musí schválit zastupitelstvo města.  Je rovněž užitečným podkladem pro zájemce z tuzemska i zahraničí o investování na území města, neboť již samostatná existence dlouhodobější strategie rozvoje města je chápána jako příznivý lokalizační faktor.

Nyní moje postřehy ke strategickému plánu:

Vize města (představa budoucího stavu): „Město Pardubice v roce 2025: čisté, bezpečné a živé město s vyspělou ekonomikou a silnou sportovní tradicí.“ se mi zdá málo inspirující. Vycházím z analytické části Strategického plánu rozvoje, kde se uvádí:

• Z hlediska počtu trestných činů je možné Pardubice považovat za bezpečné město. Lepší výsledky ve srovnání se stotisícovými městy vykazuje jen Hradec Králové.
• Město Pardubice je významným kulturním střediskem regionu. Ve městě je poměrně velké množství kulturních zařízení regionálního a nadregionálního významu.
• Pardubice mají dobrou pozici z hlediska HDP na obyvatele. V porovnání s celou ČR mají HDP na obyvatele na úrovni 108 %.
• Obyvatelé města Pardubice mají mimořádné podmínky pro sportovní vyžití. Na tělovýchovu a zájmovou činnost Pardubice vydávají o 11,5 procenta prostředků více, než je průměr za srovnatelná města.

Myslím si, že velice dobře je zpracovaná analytická část strategického plánu, ale bohužel návrhová část na ni ne vždy reaguje.

Konkrétně:

Dle databáze rozvojových ploch (RIS)15 je za město Pardubice uvedeno 7 rozvojových ploch nadmístního regionálního a republikového významu. Jedná se o následující plochy:

Cihelna - bydleni (27,5 ha); Dražkovice západ a východ - bydleni (21,4 ha); Hůrka - bydleni (28 ha); severovýchod - komerční využiti (9,8 ha); Staročernsko - komerční využití (25,5 ha); Trnová - komerční využití (17,9 ha); u železniční zastávky - komerční využití (8,4 ha). I když jsme se při přípravě strategického plánu v komisi pro podnikání a zaměstnanost snažili tyto plochy zahrnout do strategického a následně územního plánu, bylo nám řečeno, že rozvojových ploch máme dostatek.

Ve Strategickém plánu rozvoje - Pilíř. č 1. Životní prostředí, územní rozvoj a energetika; o těchto rozvojových plochách republikového významu není ani zmínka. A obávám se, že nový územní plán města jde také jiným směrem.

Podpora podnikání se také spíše zaměřuje na využití brownfieldů (zanedbaných nebo nevyužitých ploch), než na zmíněné rozvojové plochy (kromě Hůrek). Myslím si, že podpora podnikání a vytváření pracovních míst pro současné, ale i budoucí generace je hodně důležitá.

Dále mi chybí jak v analytické, tak v návrhové části strategie hospodaření s městským majetkem.

Strategický plán má 28 cílů a město omezené finanční prostředky na investice. Proto bych navrhoval stanovení pořadí priorit těchto cílů tak, aby bylo jasné, co se začne realizovat nejdříve a co později. Jsou-li jasné priority a cíle, nemělo by docházet k neustálým změnám a k hašteření politiků, ale ke spolupráci všech zastupitelů, které povedou ke splnění těchto cílů. Dlouhodobá strategie (řádně vydiskutovaná a přijatá veřejností) by také měla omezit střídání priorit s ukončením volebního období.

Stanovení priorit vidím jako důležité také pro finanční plánování, pro kontrolu činnosti politiků a úředníků ze strany veřejnosti. Občané potom jasně uvidí, kteří politici mají tah na branku, a kteří jen žvaní. A to by občanům mohlo i pomoci při rozhodování v dalších volbách.

Ing. Mgr. Vítězslav Štěpánek

starosta MO III