Radka Trylčová Články

(Mladá fronta Dnes)

V národním parku by se neměla zvětšovat nepřístupná území, říká krajská radní Radka Trylčová

Návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který je důležitý pro Národní park Šumava, se zřejmě v únoru vrátí do Poslanecké sněmovny. Návrh se tam vrací s připomínkami ze Senátu, který původní novelu vzešlou z Ministerstva životního prostředí do značné míry mění. Senátoři zjednodušeně řečeno chtějí v národním parku omezit ochranu přírody a posílit vliv obcí. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) se proti návrhům ze Senátu postavil velmi ostře. "Senátoři odhlasovali rozsáhlé a pro naše národní parky zcela ničivé změny v novele zákona. Poslanci tak budou rozhodovat o tom, zda v České republice budeme mít v budoucnu stávající národní parky se zachovalou přírodou, nebo zda budeme ochranu naší nejcennější přírody deklarovat pouze na oko," reagoval. Ministr už předtím upozorňoval, že novela, která vzešla z jeho úřadu, otevře národní park šetrné turistice a že se 15 let nebudou měnit stanovené ochranné zóny. Jeho návrh pak ve sněmovně získal výraznou podporu.
Na rozdíl od ministra senátní verzi podpořil prezident Miloš Zeman, který dlouhodobě vystupuje proti zvýšené míře ochrany přírody v šumavském parku. Návrhy ze Senátu se zamlouvaly i krajské radní pro životní prostředí Radce Trylčové (ODS). Vedení Plzeňského kraje roky odmítá zejména představu, že by se na Šumavě rozšiřovala oblast ponechaná přírodě. Hejtmanství proto už na konci minulého roku prosadilo schválení odmítavého stanoviska k novele, která prošla sněmovnou. "Myslím, že by se na Šumavě především neměla zvětšovat nepřístupná území a bezzásahové oblasti," říká Radka Trylčová.

Zastupitelé Plzeňského kraje na posledním zasedání schvalovali stanovisko k návrhu zákona o ochraně přírody. Bylo odmítavé. Můžete popsat jeho podstatu?

Výhrady se dají shrnout do tří bodů. První je otázka zvětšování bezzásahového území. Souvisí to s problematikou možné kůrovcové kalamity. Druhý se týká projednávání koncepce a zásad péče o národní park a dalších důležitých dokumentů pro činnost správy. Jde o to, jak bude brán zřetel na názory zástupců obcí a případnou dohodu mezi správou parku a obcemi. Třetí bod se týká otázek kolem rozšiřování nepřístupného území. Existuje obava, že se bude zvětšovat oblast, kam se nemůže turista přijít podívat.

Můžeme ty výhrady probrat postupně. Ministerstvo životního prostředí počítá s tím, že nejbližších patnáct let by se rozloha bezzásahového území ze současných zhruba 26 procent území parku nezvětšovala. Výhledově by se pak v budoucnu mohlo rozšířit území ponechané přírodě na zhruba polovinu rozlohy parku. Co vám na tom vadí?

Bezzásahové území se rozšiřovat může, ale pokud to bude náležitě prodiskutované a pokud se zjistí, že to území je na to připraveno. Nicméně je potřeba to zhodnotit i na základě zásad péče a určit, jak velké území bezzásahovost potřebuje. A hrozí, že by se bezzásahové území mohlo rozšířit až na padesát procent. To by bylo příliš.

Dobře, ale proč?

Pokud se zvětšuje bezzásahové území, znamená to, že tam nedochází k péči o les ani k boji proti kůrovci. Dnes se rozšiřuje v parku území, které je naprosto vyschlé. Je prokázáno, že když je les vyschlý, tak je tam v letních měsících mnohem větší teplo. A k tomu je tady otázka zadržování vody v krajině.

Zřejmě většina vědců a ochránců přírody ovšem opakovaně upozorňuje, že tam, kde se proti kůrovci nezasahuje, se les sám obnovuje a stává se odolnějším. Také ujišťují, že takové území zadržuje výrazně víc vody než oblasti, kde se napadené stromy kácí. Navíc zdůrazňují, že polovina rozlohy národního parku v bezzásahovém režimu v uznávaných národních parcích není nic neobvyklého. Co vám na tom tedy vadí?

Je v pořádku, že je na území parku bezzásahová oblast. Ale vadí nám, že by byla až na padesáti procentech území, protože tam dochází třeba i ke změnám klimatu. Navíc pokud mluvíme o Šumavě, tam už přirozený vývoj přírody není. Struktura lesa se změnila vlivem člověka.

To, že se část Šumavy působením člověka v minulosti změnila, je podle vás důvod, proč se nemá kus toho území ponechat přírodě?

Myslím, že je potřeba, aby se k tomu občané, kteří tam žijí, mohli nějakým způsobem vyjadřovat. Ministerstvo životního prostředí by přitom dál mělo právo veta a mohlo rozhodnout. My jsme chtěli, aby se rozhodovalo na základě nějaké dohody. Z mého pohledu jde o to nastavit nějaká pravidla k diskusi. Pokud budou obce například souhlasit s 50 procenty bezzásahového území, potom je to v pořádku. V současné chvíli je ale ze strany obcí vůči tomu odpor. Chtějí, aby nedocházelo k vylidňování. Chtějí, aby tam lidé mohli žít jako dosud.

V tom jim tedy někdo brání?

Spíš jde o to, aby jejich hlas byl brán v úvahu. Zástupcům obcí se pravděpodobně zdá, že to tak není.

Máte pocit, že existence národního parku obce na jeho území znevýhodňuje?

Tak jsem to neprezentovala.

Mluvila jste o obavách z vylidnění a ze zhoršení podmínek pro lidi. To jsou obavy ze znevýhodnění kvůli existenci parku.

Hovořila jsem o tom, že z obcí slyším, že se zástupci správy parku s obcemi moc nebaví, že je nerespektují. Souhlasím ale s tím, že je to pohled z jedné strany.

Zmiňovala jste se také o obavách z uzavírání Šumavy pro návštěvníky. Ministerstvo životního prostředí i správci parku tvrdí, že pro šetrnou turistiku chtějí park otevírat a zpřístupňovat. Z čeho tedy obavy z opačného vývoje vycházejí?

V debatách, kterým jsem byla přítomna, jsem například slyšela, že stávající cesty budou vybagrovány, aby tam nemohli turisté. Je to otázka diskuse. Neznám stanovisko ministerstva.

Ministr životního prostředí Richard Brabec vždy říkal, že chce národní park víc zpřístupnit, že chce, aby se tam lidé dostali. Vy tomu nevěříte?

V novele zákona jsou zakotvená takzvaná klidová území. Tam by měl být omezen vstup. Existuje tedy obava, že se tak bude rozšiřovat území, kam nebudou turisté puštěni.

Před posledním hlasováním o stanovisku k novele zákona o ochraně přírody zastupitel TOP 09 Richard Pikner upozornil, že by bylo dobré si nejprve udělat jasno, zda si vedení kraje národní park na Šumavě vůbec přeje a pak se podle toho chovat. Někdy se totiž zdá, že si kraj sice přeje národní park, ale má problém s ochranou přírody, která k němu patří.

Je to možná otázka do diskuse. Myslím, že Plzeňský kraj by měl zastávat to, co si budou přát občané.

Tedy obyvatelé obcí v Národním parku Šumava?

To by asi musel být širší okruh.

Pro zrušení národního parku se vyslovil například prezident Miloš Zeman. Pro vás osobně by takové možnost připadala v úvahu?

Já jsem zvyklá vždy analyzovat situaci a posoudit, co by bylo lepší, nebo horší. Pokud by se na zrušení parku po široké diskusi shodli občané a odborníci, pak k tomu může i dojít. Já to nevylučuji. A nevylučuji ani to, že v Národním parku Šumava bude bezzásahové území třeba i na víc než padesáti procentech území. Nebo se může diskutovat o tom, jestli Národní park Šumava nemá být menší. Osobně si myslím, že by se na Šumavě především neměla zvětšovat nepřístupná území a bezzásahové oblasti.

Bezzásahové území se rozšiřovat může, ale pokud to bude náležitě prodiskutované a pokud se zjistí, že to území je na to připraveno.

Mgr. Radka Trylčová

krajská zastupitelka
zastupitelka