Jan Jarolím Články

(www.blesk.cz) Na radnici Prahy 9 sedí Jan Jarolím (ODS) neuvěřitelných více jak 24 let. Prvních 12 let působil coby místostarosta, od roku 2006 neochvějně stojí v čele radnice. O tom, jak se devátá městská část za ta léta proměnila, jaké problémy ji tíží i jak vnímá projekt tzv. vládní čtvrti v Letňanech, se pro Blesk.cz starosta rozhovořil.

Pane starosto, s ohledem na vaše dlouholeté působení, kdy jste od roku 1994 do roku 2006 zastával pozici místostarosty a posléze do dnešních dnů starosty, kterého počinu si za ta léta nejvíce považujete?

Když si člověk vybaví Prahu 9 devadesátých let a podívá se na ni dnes, je rozdíl nepřehlédnutelný. Bydlel jsem na Proseku, přímo naproti poliklinice, takže vím, o čem mluvím. Třeba na sídlišti bylo v devadesátých letech relativně čisto, ale když se člověk podíval na Vysočany, byl vidět úplný příkrov znečištění, mlhavo a špína. To je dnes pryč. Podařilo se nám udělat z nezajímavé, periferní a špinavé městské části zajímavý pojem. Praha 9 je jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících městských částí. Za jeden z největších úspěchů, ne-li vůbec největší, považuji to, že se nám do roku 1998 podařilo inverzní kotlinu podél Sokolovské ulice a Rokytky zbavit znečištěného ovzduší. Staré uhelné, v lepším případě koksové kotelny byly přestavěny na výměníkové stanice napojené na Horkovod Mělník - Praha čili na absolutně čisté teplo.

A s ohledem na současnou dobu?

Daří se nám navyšovat kapacity mateřských a základních škol, kterých je v Praze dlouhodobý nedostatek. V současné době například začíná výstavba zcela nové mateřské a základní školy U Elektry pro 750 dětí. Výstavbou nových pavilonů zvyšujeme kapacitu škol stávajících. Jsem také rád, že se nám po dlouhých jednáních podařilo vykoupit pozemky okolo metra Střížkov. Zabránili jsme tak dalšímu zastavování proseckého sídliště, a na získané plochy můžeme rozšířit sousední park Přátelství, což si přáli sami obyvatelé.

Také Prahy 9 se týká projekt tzv. vládní čtvrti v Letňanech, který představil premiér Andrej Babiš (ANO). Přitom ze dvou třetin by měla stát právě na vašem území. Jaký na ni máte názor?

To na mne působí trochu jako výstřel od boku. Nelze upřít, že argumenty pana premiéra, byť trochu jednostranné, zní logicky. Nicméně to, co dosud předvedli zástupci dotčených vládních rezortů je bída. Obávám se, že je to spíše jen uměle nafouknutá kauza, vysoká hra pana premiéra.

A pokud není?

Pak je potřeba chápat jej jako kterýkoliv jiný developerský záměr kdekoliv jinde. Vzhledem k tomu, že se jedná o rozvojové území u stanice metra, která leží v polích, chápu, že zde něco vyrůst má. Ale projekt by měl být předmětem urbanistických soutěží a široce pojaté diskuse. Pokud se shodneme na komplexním rozvoji celého území, a studie ukáží, co všechno tady lze vytvořit, je možné, že zde vzniknou i byty pro 10 tisíc obyvatel, o nichž se dnes hovoří. Své opodstatnění by pak s ohledem na nezbytnost komerčních prostor měl i komplex budov pro ministerské úředníky. Musí to ovšem být v souladu se zájmy rozvoje Prahy a především našich spoluobčanů, kteří tady žijí. Právě ti mají největší nárok na to žít v klidu a užívat si předností velkoměsta.

Co varianta nemocnice, kterou se prezentoval primátor Zdeněk Hřib (Piráti)?

To mi přijde realističtější i vhodnější. Obyvatel v Praze přibývá a současná nejen zdravotnická síť přestává stačit. Například i kvůli zastaralosti. Nová nemocnice v této části - a to i za předpokladu, že bychom nemuseli rušit Nemocnici Na Bulovce - by mohla bohatě pokrýt potřeby nových obyvatel. Když si vezmeme, že daná oblast by se v dalších letech mohla rozrůst o 25 až 30 tisíc obyvatel, představuje to velikost krajského města. A krajské město potřebuje i krajskou nemocnici.

Jak byste pojmenoval současné problémy Prahy 9?

Praha 9 patří mezi rozvojové městské části s řadou tzv. brownfieldů. Před pár lety tu bylo zhruba 250 hektarů nejrůznějších průmyslových areálů, které porůznu zanikly – ČKD Pragovka, Tesla. Postupně se nám je daří transformovat do nových funkcí, převážně obytných. To má ovšem za důsledek nárůst obyvatelstva, a s tím i spojenou zvýšenou poptávku po místech ve školkách a školách, nemluvě o dopravní zátěži. Proto je i pro nás důležité dokončení Pražského okruhu a dostavba Vysočanské radiály. Problémy nám také dělá i nevhodné využívání zbytků dosavadních průmyslových areálů, převážně v oblasti Kolbenovy. V brzkých ranních hodinám se tma například konají nejrůznější hlučné akce, které jsou negativně vnímány v okolí bydlícími občany.

Jak to v současné době vypadá s přistoupením Prahy 9 na jednotný parkovací systém zón placeného státní, o kterém se dlouhodobě hovoří?

Je pravdou, že se o připojení k systému zón placeného stání u nás hovoří již delší dobu. Je to dáno tím, že se Praha 9 snaží v tomto ohledu nalézt určitou spravedlnost ne jen pro rezidenty, ale i pro jejich rodinné příslušníky a drobné živnostníky. Proto volíme systém jen tzv. fialových zón, neboli smíšených, s možností parkování v prvních dvou hodinách zdarma. Dvouhodinové stání zdarma má své odůvodnění. Jedná se o impulz nejen směrem k Magistrátu, ale i k ostatním městským částem, k vytvoření tzv. Karty Pražana, která by nerozdělovala Pražany při parkování na jednotlivých městských částech. Jsem přesvědčen, že každý obyvatel, který má na území hlavního města trvalý pobyt, by měl mít možnost po dobu alespoň dvou hodin zaparkovat zdarma kdekoliv v Praze. Jinak my jsme těsně před přijetím do systému zón placeného stání. Dojít by k tomu mělo ještě letos, v první etapě v Libni a ve Vysočanech.

Jan Jarolím

starosta městské části Praha 9