Nebezpečná přitažlivost „sexy“
Uprostřed zimy 2013 to vypadá, že se politická kariéra Rainera Brüderleho, vrcholného politika jedné z německých vládních stran, otřásá v samotných základech. Jak vše dopadne, si radši počkejme - při pohledu na podobné případy je docela pravděpodobné, že mu přitroublé výroky zkomplikují cestu na kariérní vrchol.
Pro neobeznámené: šéf poslanců německých liberálů se, řekněme, ne zcela hodnotově nezabarveně vyjádřil o poprsí jisté novinářky. Ta z toho udělala skandál, který již několik týdnů žije vlastním životem; nikoliv překvapivě vše vyústilo do stavu „my vs. oni“ s ostrými vyjádřeními na obou stranách.
Kam až to dospělo, je mírně řečeno uhozené. Kdyby se jen neopakoval tisíckrát obehraný scénář, mohlo by to být třeba i vyrušení z šedi běžných témat - takhle jde spíš o další důkaz vykloubenosti veřejné diskuse.
Jeden důležitý rozměr přitom docela chybí. Brüderle hloupě a na základě svého osobního vkusu komentoval, jak na něj dotyčná žurnalistka působí. Že to říkat neměl, ví teď už asi i on sám. Že tak ale možná vyjádřil to, co si mnoho přítomných myslelo, asi bude také pravda. Nejabsurdnější na všem je jiná věc - ať dáma ze Sternu vypadala jakkoliv, zcela jistě vynaložila nemálo času a ještě víc peněz na to, aby právě takto - říká se tomu „sexy“ - vypadala a působila.
I bez přímých důkazů můžeme s velkou mírou pravděpodobnosti odhadnout, že sedmašedesátiletý Brüderle verbálně „ocenil“ to, co si dotyčná přála, aby oceněno bylo. Celá odvětví ekonomiky a desítky milionů lidí na planetě se velmi dobře živí tím, že umožňují ženám, aby byly „sexy“. Je to jedno z odvětví, které nejméně podléhá výkyvům hospodářského cyklu; zároveň je mimořádně závislé na módních trendech a dají se na něm vydělat pěkné peníze. Přidanou hodnotou přitom je pouze ono „působení“, byť transformované do lepšího pocitu dotyčné, jak se dnes pěkně označuje to, co tady je už z dob Adama a Evy.
Od kosmetiky přes fitcentra až po oblečení a jiné doplňky vynakládají moderní ženy stále větší objem prostředků na to, aby nějak působily na osoby opačného pohlaví. Reklamní průmysl zde nachází zlaté dno - málokterá část tohoto trhu nabízí takovou jistotu jako cílení na sexy vizáž. Můžeme si o tom myslet leccos, může nás to iritovat, ale buďme si jisti, že kdyby to nefungovalo, vypadají u nás reklamní plochy jinak. Je v tom možná část primitivního buranství Východu, ale tím rozhodně nevysvětlíme vše. Při pohledu z odstupu, časového i civilizačního, je právě explicitními připomínkami sexy vzhledu prostoupená současnost tím, co snad nejvýstižněji charakterizuje západní společnost.
Aby nedošlo k mýlce: autor těchto řádků je přesvědčen, že činný politik musí vážit slova víc než jeho jinak se živící spoluobčané. Dokud ale budeme žít ve společnosti, kde vysoce postavená žena může v parném létě vyrazit do práce takřka polonahá, přičemž její mužský kolega si ničí zdraví upnutý v kravatě a obleku, neměli bychom se divit, že občas někomu ujede komentář popisující realitu. Obzvlášť v situaci, kdy se v průmyslu orientovaném na uspokojení poptávky právě sem orientované točí obrovské peníze - sex se stal v posledních dekádách hodně výnosným odvětvím ekonomiky a nám asi nezbývá než čekat, až se vše vrátí k nějakému normálu. Samozřejmě by vše mělo mít své meze. Na druhou stranu můžeme ctihodným rozhořčeným dámám doporučit, aby si občas početly v biblických apokryfech. Jeden z nejhezčích říká: Myslíte si, že vítězíte nad předsudkem, přitom ale bojujete s přirozeností.
autor je ekonom. Přednáší na VŠE a CEVROInstitutu