Kolínská klíčenka, pohled z druhé strany
V posledních týdnech se v Kolíně rozproudila debata o projektu Kolínská klíčenka. Projektu, který má dle radnice za cíl pomoci dětem, aby nemusely nosit hromady karet a čipů. Radnice projekt považuje za evropský unikát a vzor dokonalého skloubení platebního nástroje s identifikačním čipem pro výdej obědů, který na některých dalších školách bude sloužit i pro otevření vstupních dveří školy nebo kolárny. Dále má klíčenka umožňovat identifikaci v knihovně a v autobusech MHD. Na první pohled se klíčenka zdá jako dobrý nápad. Pojďme se ale na klíčenku a hlavně její provedení podívat blíže.
Mají školáci hromady čipů a karet?
Mám doma tři děti a nepostřehl jsem, že by je trápil problém vlastnictví mnoha karet a čipů. Náš školák měl pouze jeden čip, který ve škole sloužil pouze na odběr jídel ve školní jídelně. Navíc bylo dobrou praxí na naší škole, že tyto obědové čipy si u sebe ponechávala paní učitelka nebo družinářka a dětem je rozdávala pouze, když šly na oběd. Po obědě je zase zpět vybrala, aby čipy děti nezapomínaly. Tedy neměli jsme problém s tím, že by měl hromadu karet a čipů. Klíčenka tedy žádné zlepšení nepřináší.
Sloučení platebního nástroje s čipem do školy
Kolínská klíčenka je kombinovaná s platební nálepkou vydávanou bankou ČSOB a není možno si pořídit klíčenku bez platební nálepky. Vím, že mnoho rodičů má problém s tím, že se na krku jejich dítěte má pohupovat platební nálepka, byť s neaktivovanou platební funkcí. Obávají se o bezpečnost dětí. Obávají se, že dítě někdo přepadne, aby mu ukradl klíčenku, o které se bude domnívat, že má aktivovanou platební funkci.
Dále jsem se nesetka, a to ani u příznivců klíčenky, s tím, že by někdo chtěl platební funkci klíčenky používat. Nucená integrace platební nálepky a školního čipu je tedy zbytečná a téměř nikomu žádný benefit nepřináší. Postačoval by tedy mnohem levnější klasický čip, který dokáže obsloužit jak školní aktivity, tak třeba i identifikaci v knihovně.
Pokud někdo touží po využití placení, tak v České republice existuje celá řada bank, která nabízí dětská konta vedená přímo na jméno dítěte, mnohdy jsou tato dětská konta i výhodně úročená, téměř vždy jsou pod dohledem rodičů (ti vidí účet dítěte ve svém internetovém bankovnictví a mobilní aplikaci. S postupným zaváděním PSD budou moci rodiče sledovat účty svých dětí pomocí Open API i prostřednictvím svého internetového bankovnictví, i když bude účet dítěte veden v jiné bance). Převody na účty dětí, pokud jsou vedeny ve stejné bance jako účet rodiče, jsou okamžité. Podstatné je, že vklady na dětských účtech jsou, na rozdíl od peněz na klíčence, pojištěné. A neposlední výhodou je, že dětské účty jsou většinou vedeny zdarma na rozdíl od klíčenky, která stojí 9 Kč měsíčně. Banky k těmto dětským účtům vydávají opět většinou zdarma jak platební karty, tak i platební nálepky.
Je klíčenka skutečně dobrovolná?
Kolínská klíčenka byla zprvu připravena jako povinná pro všechny. Na základě zpětné vazby rodičů dětí radnice udělala ústupek a klíčenka je nyní dobrovolná. Kdo si nepřeje klíčenku, dostane klasický čip. O tomto ústupku informovala radnice ve Zpravodaji i místním tisku. Bohužel radnice už zapomněla informovat učitele o tom, že klíčenka není povinná. Na řadě škol, tak byla 3. září klíčenka rozdána všem dětem s tím, že se jedná po povinnou výměnu čipu za klíčenku. Čip a klíčenka na školách nebyly představovány jako rovnocenné alternativy.
Byla zakázka zadána transparentně?
Jednoznačně ne! Město Kolín bylo osloveno společností Paynovatio, která jim představila projekt klíčenky a město zadalo zakázku společnosti Paynovatio bez řádného výběrového řízení a dokonce, aby město mohlo zakázku zadat napřímo společnosti Paynovatio, tak účelově využilo výjimky z vlastní směrnice, která znemožňuje zadávání zakázek jedné společnosti bez toho, aby bylo osloveno více společností.
Pokud by město udělalo klasické výběrové řízení, tak nejen že by se mohlo přihlásit více společností, ale v důsledku větší konkurence by město dosáhlo i lepší ceny. Takto zakázka není transparentní a zavdává pochybnosti.
Pozadí společnosti Paynovatio
Společnost Paynovatio je ovládána poměrně spletitou řadou obchodních společností, jejichž řetězec končí například na Kypru, Gibraltaru nebo Slovensku. Skuteční majitelé společnosti jsou tak téměř nedohledatelní. O skutečných majitelích však cosi naznačuje například člen dozorčí rady pan Lahoda mladší, který je synem kontroverzního podnikatele Lahody, který podporoval velvyslanectví proputinovské Doněcké republiky.
Komu kolínská klíčenka patří?
Radnice města opakovaně ve svých vyjádřeních tvrdila, že klíčenka patří městu na základě smlouvy s Paynovatio. Ve všeobecných obchodních podmínkách ČSOB pro klíčenku je v článku 3.7 uvedeno, že klíčenka je majetkem ČSOB. Tento rozpor zavdává otázku, zda Paynovatio kdy klíčenku vlastnilo a mohlo ji městu prodat. Nebo případně jakým způsobem a na základě jaké smlouvy přechází vlastnictví klíčenky z města na ČSOB v případě aktivace?
V osobním rozhovoru mi místostarosta Kašpar sdělil, že město není vlastníkem klíčenky, že vlastníkem klíčenky je a vždy byla ČSOB. Za co tedy město platilo Paynovatiu?
Komunikace města okolo projektu klíčenky
Městem jsou opakovaně obyvatelům předkládány marketingové řeči o úžasném projektu, který vyřeší všechny problémy světa a po jeho spuštění skoro nastane světový mír. Město však opakovaně nedokáže dostatečně věrohodně odpovědět na otázky, které klíčenku provází. Dále představitelé města místo věcné debaty o klíčence nálepkují odpůrce projektu a snižují se k osobním útokům. K této nenávistné kampani využívají jak místní tisk, tak Zpravodaj města.
Smlouva mezi městem a Paynovatio
Smlouva mezi městem Kolín a společností Paynovatio je koncipována jako smlouva o dílo. Tato čtyřstránková smlouva končí předáním závěrečného vyhodnocení Paynovatiem městu. Nikde není stanoveno, kdy k tomu má dojít. Na základě smlouvy Paynovatio dodalo městu klíčenku za cenu 146 Kč za kus. Klíčenky mají platnost 4 roky a město jich objednalo o pětinu více, než kolik jich využije. Velká většina nevyužitých karet tedy bude muset být vyhozena, protože by je jinak město muselo rozdávat se zkrácenou platností. Další otázkou, na kterou smlouva neodpovídá, je, kolik bude stát za 4 roky výměna klíčenek z důvodu konce jejich platnosti.
Podivné samozřejmě je, že se smlouvou společnost Paynovatio zavazuje městu poskytnout a vyúčtovat 5000 kusů klíčenky. Klíčenka však je majetkem ČSOB. Jak je tedy možné, že majetek ČSOB prodává či poskytuje společnost Paynovatio a ve smlouvě není uvedeno, na základě čeho je Paynovatio oprávněno nabízet klíčenku. Smlouva je natolik nejasná, že představitelé města oficiálně tvrdí, že klíčenka je majetkem města, a v soukromém rozhovoru přiznávají opak.
Šlo to udělat lépe?
Ano! Sloučení čipu na odběr oběda s čipem pro školní kolárnu nebo vstup do školy je bohulibý záměr. Ale nucená kombinace s bankovním produktem není tím správným krokem. Pokud by dítě chtělo využívat klíčenku i k placení, pak nemá jinou možnost než využívat předplacené karty od ČSOB. Nemůže pro placení využívat platební nálepku vedenou na svůj účet.
Mnohem lepším a svobodnějším řešením by bylo dětem vydávat klasický školní čip, který dovede obsluhovat jak všechny školní aktivity, tak identifikovat dítě v knihovně a MHD. Tento čip může mít tvar čtverečku, na který si dítě v případě zájmu o kombinaci s placením nalepí vlastní platební nálepku spojenou s jeho vlastním účtem v jeho vlastní bance, kterou mu vybrali rodiče. Rodiče tak zůstanou těmi, kdo rozhodují, kdy je jejich dítě zralé na to nosit platební nástroj, a rodiče by tak zůstali těmi, kdo vyberou pro dítě banku a typ účtu. A obrovskou výhodou by bylo, že kdo by nechtěl dítěti platební nálepku ještě svěřit, mohl by naprosto svobodně nechat dítě používat klasický čip.
Co s klíčenkou dále?
Nejlepším řešením by bylo smlouvu společnosti Paynovatio vypovědět a ve městě zavést skutečně otevřený a svobodný produkt, který rodiče netlačí k využívání platební funkce a netlačí je k využívání jedné jediné banky.
