Zaseli vítr, sklidili hurikán: Proč bych nepomohl Italům s výlovem „darů z moře"

3. července 2017
Zaseli vítr, sklidili hurikán: Proč bych nepomohl Italům s výlovem „darů z moře"

(Parlamentní listy) Když jsem si včera přečetl, jak Italský ministr vnitra Marco Minniti vyzval ostatní přímořské členské státy EU, aby do svých přístavů začaly přijímat lodě s migranty, jelikož Italové nestíhají, vůbec mě ho nebylo líto. Ba naopak.

Italové podle mého soudu jen doplácejí na laxní policejní přístup a na zisk z převaděčství, který plyne dost možná až do nejvyšších pater politiky.

Podle přehledu migrace Ministerstva vnitra ČR k 21. 6. 2017 přijelo do Evropy celkem 85 105 migrantů, z toho 83 928 po moři. Z těchto „darů moře“ pak bezmála 72 tisíc připlulo rovnou do Itálie (podle nejnovějších údajů za poslední týden už je to dokonce 83 tisíc).

Ano, situace je složitá a Italové najednou doplácejí na svou geografickou polohu, tak jako na ní celá staletí získávali výhodu. Mohli bychom jít do 16. století, kdy Italům přinášelo bohatství zámořské objevování, mohli bychom jít ještě dříve, do doby, kdy se začala rozmachovat Římská říše a okupovala od Británie přes Moravu až po Blízký východ. Nebo bychom naopak mohli nahlédnout do relativně nedávné minulosti, kde se nabízí kritika Italů za kolonialismus severní Afriky, který rovněž přinášel do Říma bohatství. Ptám se, dělili se Italové s někým o svůj zisk? Najednou, když se karta obrací, začínají žádat „chudáky“ Řeky, Španěly a Portugalce, kteří se teprve nedávno vyhrabali z hospodářské krize a další přímořské státy, aby jim pomohli? Není to drzost. Podívejme se jen na přehled tisku posledního půl roku, který se dotýká Itálie a imigrační politiky.

V polovině ledna prezentoval nizozemský think-thank Gefira výsledky svého výzkumu. Po dobu dvou měsíců v říjnu a listopadu minulého roku byl pečlivě monitorován pohyb lodí mezi libyjskými a evropskými břehy pomocí speciálního Automatického identifikačního systému (AIS). Podle Gefiry je dvouměsíční sledování dostatečným důkazem pro to, že neziskové organizace z Itálie a Německa jsou součástí pašerácké sítě. Tvůrci projektu tvrdí, že neziskové organizace maskují tyto operace za záchranné akce.

Na konci dubna vynesl tajemník opoziční Ligy Severu Matteo Salvini ostrou kritiku a z podpory ilegálního přistěhovalectví obvinil přímo premiéra Paola Gentiloniho. Liga Severu proto na vládu podala trestní oznámení.

V půlce května Italská policie pozatýkala na jihu země v rámci razie proti mafii zhruba sedm desítek lidí včetně šéfa místní katolické charity a místního faráře. Podezřelí jsou mimo jiné z korupce a z toho, že profitovali na uprchlickém táboře v jihoitalské Kalábrii.

Jinými slovy, Itálie si za svůj žalostný stav může do jisté míry sama svou laxností a nevidím nejmenší důvod, proč by ostatní přímořské nebo daleko hůře vnitrozemské státy EU měly tahat „mořské plody“ za ni. A jak tento stav řešit? Neříkám, aby potápěli lodě pašeráků, ale ať je jednoduše zabaví. Ať také zamezí neziskovým organizacím operovat ve Středozemním moři, ať namísto přivážení imigrantů do Evropy je vysadí na pobřeží Afriky.

Jen v Libyi čeká podle informací přes milion lidí na cestu do Evropy a my musíme vycenit zuby dříve, než bude pozdě.

Karel Krejza

lídr kandidátky ODS v Ústeckém kraji
místostarosta města Litoměřice
předseda regionálního sdružení