Padla poslední omezení na kulturní aktivity
(Veřejná správa) Aktuální situace v kultuře v souvislosti s postupným uvolňováním covidových opatření, rozpočtové finance na letošní rok a k nim i očekávané evropské peníze z Národního plánu obnovy, tvorba nové právní normy, to jsou témata, na které jsem se zeptala v rozhovoru ministra kultury Martina Baxy.
Můžete nastínit, jaký máte plán pro kulturu v souvislosti s rozvolněním proticovidovým opatření nastartovat?
Po celou dobu od doby, kdy jsem se stal ministrem kultury, jsem se soustředil na to, aby kultura zůstala otevřená. Já i mí kolegové z úřadu jsme intenzivně jednali s ministerstvem zdravotnictví, účastnili jsme se práce všech pracovních skupin a vysvětlovali jsme zejména to, že kultura je bezpečná a že lidé, kteří za kulturou chodí, opatření dodržují, stejně jako samotné kulturní instituce. I díky tomu se kultura nejen nezavřela, ale otevírá se stejně jako ostatní sektory. Platila stejná pravidla pro návštěvu restaurace či divadelního představení. A od 1. března padla poslední omezení pro část kulturních aktivit, a to byly kapacitní limity pro diváky na velkých akcích. Nyní se již mohou konat bez limitů i velké koncerty a festivaly pro tisíce diváků bez jakýchkoli omezení. Druhou část plánu pro kulturu tvoří kompenzace. Ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu byly připraveny dva programy, ze kterých budou moci kulturní aktéři čerpat.
Na co se chcete nejvíce zaměřit a co je pro vás klíčové?
Pro letošní rok za sebou máme přípravu státního rozpočtu a také rozvolňování po pandemii. Tyto dvě oblasti pro mne při příchodu na ministerstvo byly klíčové a máme je snad už zdárně za sebou. Paralelně jsme připravili novelu zákonů o veřejnoprávních médiích, která přinese změnu ve volbě rad České televize a Českého rozhlasu tak, aby byl do jejich volby zapojen Senát, což přispěje k větší transparentnosti. Dalším legislativním počinem je modernizace autorského práva, která souvisí s nutností reagovat na evropskou legislativu a zejména na překotné změny, které digitální svět přináší jak autorům děl, tak i jejich uživatelům. Intenzivně se také budeme věnovat přípravě zákona o veřejnoprávní kulturní instituci. Vedle toho se připravujeme na důstojné připomenutí výročí operace Anthropoid, od které letos uplyne 80 let. V této souvislosti chystáme mnohé akce v celé republice, jež koordinuje Národní muzeum, které chystá velkou výstavu. Jsem totiž bytostně přesvědčen, že připomínání naší minulosti je nutnou součástí našich životů a kultury, proto je pro nás činnost paměťových institucí jednou z klíčových priorit. Připravujeme aktivity Národního plánu obnovy, v druhé polovině letošního roku nás čeká předsednictví České republiky v Radě EU. Čekají nás čtyři roky intenzivní práce. Na jejich konci bych byl rád, aby byl rozpočet ministerstva kultury ve výši 1 procenta výdajů státního rozpočtu, abychom měli transformovaný Státní fond kinematografie a přesně stanovený systém podpory regionální kultury i kreativních odvětví. Chci, aby ministerstvo kultury nebylo vnímáno pouze jako „automat na dotace“ a aby kultura zaujímala ve společnosti pevné a silné místo, které jí náleží. Protože kultura nás spojuje.
Únor byl ve znamení nového státního rozpočtu. Jste spokojen s výsledkem?
S výsledkem spokojený jsem, protože šlo o umění možného v neradostné realitě veřejných financí, kterou nám zanechala Babišova vláda. Navržené úspory se nijak nedotknou příspěvkových organizací ministerstva kultury, jako je třeba Národní muzeum nebo Česká filharmonie. Celkově jde o úsporu 0,9 miliardy korun. Z toho 50 procent úspor je v odložených investičních výdajích, 33 procent v dotačních titulech a 15 procent v platech (nenavyšování platů) a 2 procenta v provozu. Krácení dotačních titulů ministerstvo uvážilo velmi odpovědně tak, aby zůstaly zachovány funkční principy podpory živého umění i památkové péče.
Finanční prostředky na rozvoj kulturního a kreativního sektoru se očekávají z evropského fondu tzv. Národního plánu obnovy. Máte už představu, kdy se zásadní část peněz rozdělí a do jakých oblastí prostředky půjdou?
Národní plán obnovy jsme převzali od minulé vlády, takže jeho základní půdorys je již narýsován. V daných mantinelech se snažíme o zlogičtění některých částí tak, aby finanční zdroje šly opravdu cíleně do konkrétních programů. Součástí je například podpora kooperativního financování a zkvalitnění kulturní infrastruktury. Cílem je rovnoměrný rozvoj kulturně kreativního sektoru napříč celou republikou, prostřednictvím Národního plánu obnovy podpoříme minimálně 15 velkých kulturních a kreativních center, dále jsou tam alokovány zdroje pro tzv. kreativní vouchery, které umožní propojení tvůrců, respektive kreativních profesionálů a firem z různých oborů. Občané z Jižní Moravy znají podobný projekt z Brna, úspěšně funguje v některých evropských zemích. Národní plán obnovy je také nástrojem změny, respektive strukturálních reforem, tedy jeho cílem je také zlepšení kulturní infrastruktury, legislativní úprava kooperativního financování, podpora inovací, důležitým tématem je i status umělce. Další významnou kapitolou je digitalizace a následné sdílení kulturního obsahu, a to jak existujících, tak nově vznikajících děl. Do tohoto plánu obnovy patří i řada vzdělávacích projektů.
Programové prohlášení vlády obsahuje příslib podpory kultury v regionech i propagaci české kultury v zahraničí. Na co se zejména chcete zaměřit?
Řada věcí směrem k regionům souvisí už se zmiňovaným plánem obnovy. Kromě toho, i přes úspory v rozpočtu se snažíme zachovat maximum dotací poskytovaných na co nejširší spektrum kvalitních programů napříč Českou republikou, stávající systém by měl být díky digitalizaci pružnější a rychlejší. Pro propagaci České republiky v zahraničí máme teď jedinečnou příležitost – předsednictví v Radě EU, kdy je na předsedající zemi upřena velká pozornost. Jinak propagaci naší kultury vnímáme jako mezirezortní otázku, související například s činností českých center, podpory cestovního ruchu a podobně.
Smlouva zmiňuje i přípravu Zákona o veřejnoprávní kulturní instituci. Proč je potřeba vytvořit novou právní normu?
Zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře se u nás řeší už mnoho let a přesto, že už ho několik vlád v minulosti slibovalo, nebyl doposud přijat. Přitom jde o velmi důležitou právní normu pro kulturní instituce. Pokud bychom tento zákon měli, zjednodušilo by se mnoho věcí. Uvedu pár příkladů za všechny. Zvýšila by se politická nezávislost kulturních institucí, protože jejich ředitele by jmenovaly správní rady na základě přesně stanovených pravidel. Zvýšila by se autonomie v oblasti financování a finančního plánování – nově by si mohly instituce vytvářet rezervy a plánovat na delší období, než je jen jeden rok. Právě plánování hospodaření alespoň ve střednědobém horizontu by velkým institucím výrazně pomohlo v jejich dalším rozvoji. A další nezpochybnitelný pokrok by znamenalo vícezdrojové financování. To by prospělo zejména kulturním institucím v regionech, například městské divadlo by mohl významně podporovat i kraj. A v neposlední řadě by mohl zákon příznivě ovlivnit platovou politiku kulturních institucí. Také je důležité zdůraznit, že žádná z kulturních institucí by nebyla nucena k nové právní subjektivitě, vše by bylo na bázi dobrovolnosti.
Česko se svého historicky druhého předsednictví ujme v létě. Jaké akce plánujete prezentovat při předsednictví?
Máme připraveny odborné konference i kulturní akce. Tématy odborných konferencí jsou audiovize a autorské právo a kulturní dědictví. Kulturní akce se budou konat u nás doma i v zahraničí. Snažíme o vytvoření co nejpestřejší nabídky, od živého umění přes prezentaci historického dědictví.
(Autor: Marika Vitnerová)
ministr kultury
místopředseda strany
poslanec PČR
krajský zastupitel
předseda regionálního sdružení