Jak jsem se stal „nežádoucí“ osobou.. a nejen já.
Na Praze 6 pracuji již celkem neuvěřitelných 40 let a vždy jsem ji pokládal svým způsobem za součást „svého já“. Tento pocit ještě zesílil, když jsem se přestěhoval na Prahu západ a stal se krajským zastupitelem.
Pro celou řadu občanů byla a je Praha 6 nedílnou součástí jejich života, kam jezdí za prací, zábavou, na nákupy a v neposlední řadě za lékařskou péčí, protože není celkem logicky možné mít lékaře specialisty v každém malém sídle.
Toto uspořádání nepochybně mělo a má výhody i pro občany a podnikatele na Praze 6, protože občané Prahy západ jsou jak jejich zaměstnanci, tak i zákazníky.
Proto jsem s jistou nervozitou a zájmem očekával zavedení parkovacích zón a v duchu si říkal.. „snad mají rozum“.
Bohužel, již při první návštěvě lékaře jsem dostal jasnou odpověď – nemají.
S usilovností až úpornou je „cizákům“ bráněno zaparkovat před poliklinikami, lékárnami, obchody, autoservisy a úřady... a to i tam, kde v podstatě není obytná zástavba.
Kam se „hrabe“ pověstných 30 Kč za návštěvu lékaře. Na Praze 6 platí „cizák“ nejen za návštěvu lékaře, ale i za každou minutu v jeho čekárně. Zajímavé pojetí „bezplatného“ zdravotnctví.
Aby byl systém ještě důmyslnější, i placené parkování není jenoduché... parkovacích automatů je málo, a (přestože to některé „činovníky“ jistě překvapí) „chytrý“ telefon nemá každý. Ale možná, že si zastupitelé Prahy 6 předsevzali zvýšit odbyt vhodných telefonů, i když si netroufám je podezřívat z toho, že by „jeli na procenta“.
Takže parkovat v modré zóně každý nemůže, i kdyby chtěl, stejně tak jako si dost občanů nemůže dovolit platit 1 Kč za každou minutu čekání u lékaře a vyzvednutí léku v lékárně.
Někdo jistě namítne, že ti „cizáci“ přece mohou v klidu přijet veřejnou dopravou. Jistě, řada z nich ano. Ale doporučuji Radě Prahy 6 pro pochopení situace vyrazit do některé z poliklinik veřejnou dopravou třeba ze Svrkyně nebo z Číčovic. A vzít si k tomu na záda batoh cihel, aby lépe pochopili, jak skvělé je to pro někoho, kdo není úplně zdráv nebo veze k lékaři malé dítě.
K lékaři jistě nejezdí lidé každý den, ale za prací ano. Díky skvělé parkovací koncepci Prahy 6 si mohou zcela „svobodně“ vybrat - buď pojedou autem a zaplatí za den řekněme 300 Kč, pokud se vůbec vejdou do oranžové zóny. Nebo pojedou veřejnou dopravou a stráví cestou 2 – 4 hodiny denně. A nebo si spočítají, že zůstat doma na podpoře je výhodnější.
Jak to dopadne u „nízkopříjmových“ zaměstnanců, si každý jistě spočítá sám.
Tohle ovšem představitele Prahy 6 vůbec, ale vůbec nezajímá. Ale mělo by je snad zajímat, že díky jejich rozhodnutí ubydou na Praze 6 jak zaměstnanci (včetně lékařů), tak i zákazníci.
I já jsem si přesunul řadu služeb do „přátelštější“ lokality a nebudu nakupovat tam, kde budu mít každý nákup o 30-60 Kč dražší. S lékaři je to ovšem horší, i když je možné, že se časem sami změní místo své praxe..
Pokud tedy na situaci pohlédneme statisticky, současný systém parkovaní dopadne především na „cizáky“ s nižšími příjmy, s většími požadavky na zdravotní péči a na ty, kdo většinově nevlastní „chytrý“ telefon. Prostě na starší občany. Velice etické opatření.
Je docela pravděpodobné, že v závislosti na poklesu zákazníků „zmizí“ z Prahy 6 i někteří podnikatelé a poskytovatelé služeb... a tamní občané budou muset jezdit jinam, kde budou platícími „cizáky“ zase oni.
Bohužel se mi nezdá, že by tyto důsledky a následky byli představitelé Prahy 6 schopni a ochotni pochopit (s některými z nich jsem o tom již v minulosti hovořil).
Takže nezbývá, než jim to vysvětlit zcela prakticky.
Proto na příštím zastupitelstvu Středočeského kraje navrhnu uvažovat o recipročním opatření - ať „cizáci“ z Prahy platí zase za parkování „u nás“. Že je to naschvál, na úrovni „třetí obecné“? Možná, ale mohlo by to fungovat.
krajský zastupitel Středočeského kraje