Nikde v médiích jsem si ale nenašel, že prof. Fiala přiznal mnohé chyby, které ODS jako strana udělala, ze kterých se odpovídá a jejichž následkům nyní čelí. Kdo si myslíte, že ve straně s tak poškozeným jménem zůstal? Ti, kteří nesou zodpovědnost za prospěchářství, dluhy, odklon od pravice, korupci a skandály? Na kongresu prakticky nebylo vidět nikoho z těch, kdo kdysi představovali špičku ODS. Tito lidé se dají rozdělit do několika skupin:

a) Lidé zhrzení. Občanská demokratická strana udělala mnoho chyb. Ale zdaleka ne každý, kdo v ODS působil, je gauner, zloděj a lhář. Vykonalo se mnoho dobrých věcí. Jinak bychom asi neměli tolik starostů, kteří jsou ve své obci voleni opakovaně od prvních voleb v 90. letech. Lidé, kteří mají zásluhy, investovali svůj čas, přesvědčení a valnou část svého života pravicové myšlence, jsou dnes dehonestováni i s těmi, kteří nesou hlavní díl odpovědnosti. Tito lidé se na stranu zlobí - jsou házeni do stejného pytle a nemohou to překousnout. Já je chápu a jsem jim vděčný, že nepřišli. Protože teď na jejich oprávněný pocit křivdy není čas. Jsem si ale jistý, že přijde čas kdy se mnohým dostane zadostiučinění.

b) Lidé co nechtějí ODS ublížit. Ano, i takové najdete. Jsou to lidé, kteří se smířili se svou pozicí. Někteří oprávněně, neboť jsou si vědomi svých chyb a přijali svou odpovědnost, jiní neoprávněně, jen moudře ustoupili do ústraní, protože cítí, že není možné vyhrát proti holi, jež psa chce bít. Oběma jsem vděčen, že nepřišli. Je to rozumné a statečné.

c) Lidé, kterým jsou útoky na ODS lhostejné. Lidé bezpáteřní, kteří odešli nedávno, když hvězda strany začala padat a kteří jsou za tento pád odpovědní. Tyto osoby najdete na kandidátkách jiných stran, protože jsou to lidé, kteří budou v jakékoli straně, kde lze získat pozici, moc, peníze. Brzy budou patřit k nejhlasitějším kritikům, a budou vzpomínat na ty „poměry“ a vykládat, jak to bylo „úděsné“. Dávejte si na ně pozor a všímejte si jich.

Těm posledním stačí, že vyměnili kabát a všechno jim to projde. Když je někdo z něčeho obviní, budou tvrdošíjně házet vše na ODS, na toho a tamtoho. Bude to stačit? Záleží na lidském charakteru, výsledcích práce, směru, kterým se ubírám, nebo na táboru, ke kterému patřím? Je mojí hlavní devízou stranická příslušnost nebo jaký jsem člověk?

V dobách slávy ODS, kdy byla pozice na kandidátce důležitější než hlasy voličů, jsem nikdy nebyl hrdější na to, že jsem členem ODS. Vedle sebe vidím lidi, kteří jsou ochotní prohrát, vědí, že to se nejspíš stane a přesto bojují dál. To je příklad hodný následování. To je také důvod, proč kandiduji.