Budu týmovým hráčem
Posty dvou místostarostů s gescemi územního rozvoje a dopravy, post radní pro školství. Funkce předsedy Finančního výboru. To jsou ve zkratce výsledky koaliční dohody poté, co ODS skončila v komunálkách velmi těsně na druhém místě za TOPkou s KDU-ČSL.
Jak jste spokojený s výsledkem, který se podařilo v rámci koalice vyjednat?
Klíčové je, že jsme se jako ODS po čtyřech letech vrátili zpátky do koalice. A v ní jsme podle mne vyjednali právě ty posty, pro které jsme se v opozici připravovali. Necílili jsme na to, abychom spravovali majetek nebo investice, ale na věci, které nejvíc ovlivňují život v městské části. Což je právě školství, ve kterém je potřeba řadu věcí udělat, doprava, která občany trápí nejvíc, ale stejně tak je to veřejný prostor a územní rozvoj, který určuje to, jak Praha 6 bude do budoucna vypadat.
S jakými ambicemi vstupujete jako místostarosta na radnici?
Politika dosud byla mým koníčkem a nyní jsem ve své první uvolněné politické funkci a dělám politika tzv. na plný úvazek. Mám sice jasnou představu, co od toho čekat, ale současně jsem ještě nikdy v takové pozici nebyl. V této koalici chci hrát týmového hráče, protože sám o sobě jsem přesvědčen, že koalice, která se na šestce zrodila, překlene nejenom jedno, ale více volebních období. Myslím si, že nám ji většina Pražanů může závidět.
V opozici jste vystupoval jako velmi výrazná osobnost. Jaké máte nyní vztahy s koaličními partnery?
Všichni lídři koaličních stran jsme profesionální politici. Moji kolegové rozumí tomu, že opoziční role vyžaduje kritizovat návrhy a koaliční rolí je zase bedlivě hlídat, aby se věci posunovaly dopředu, a spolupracovat. A to porozumění, vzhledem k tomu, že to jsou profesionálové na obou stranách, tak nezpůsobilo žádný problém ani žádné překvapení.
Máte nyní na starosti územní rozvoj. Co od vás mohou lidé čekat?
Územní rozvoj je zpravidla o tom, jakou tvář bude mít Praha 6. O tom, kolik bude parků, jestli v prolukách budou stát nové domy, jestli se bude zahušťovat zástavba. Všechny věci musejí mít logické uspořádání a logiku, kterou např. do Dejvic a Bubenče promítnul profesor Antonín Engel. Tento princip chci vždy respektovat.
Když jste zmínil jeho jméno, aktuálně tu máme vítězný návrh na řešení Vítězného náměstí.
To je jedna z největších výzev. Návrh není špatný, ale musí se dořešit, zda je reálný, je třeba s ním dál pracovat. A s tím souvisí i otázka oživení Dejvické. Praha 6 je také jednou z mála čtvrtí, které mají řadu rozvojových území a v územním plánu ještě nemají přesně vymezeno, co na nich bude. V Ruzyni má vznikat nová čtvrť pro 9 tisíc obyvatel, plánuje se pokračování bytové zástavby za dejvickým nádražím, budeme řešit, co bude se Strahovem…
Jak velkou má Praha 6 šanci toto ovlivnit?
Velkou. Máme sice například vysoutěžený nový návrh na Kulaťák, a na hlavním městě mají za to, že je hotovo. Ale pokud Praha 6 řekne, nám se to takhle nelíbí, naši občané s tím nesouhlasí, víc je to poškodí, než jim to pomůže, tak v takovém případě máme šanci to politicky odmítnout a věci se zpravidla neposunou. Bohužel to funguje na obě strany. Jestli jako Praha 6 chceme okruh, pokud nebude politická vůle na magistrátu, tak se ho dokončit nepodaří.
V kampani jste avizoval, že se chcete stát jakýmsi ambasadorem dopravních staveb – Pražského okruhu, zahloubení Patočkovy, zelené Malovanky. Platí to stále?
Tyto stavby s našimi gescemi ODS souvisí, protože územní rozvoj a doprava se prolínají, takže ano. Bude ještě potřeba spolupráce s koaličním partnerem TOPkou. Ta má na starosti strategický rozvoj, kam i tyto stavby z určitého pohledu patří. Ale role ambasadora mi jaksi byla i přisouzena „shora“, tím myslím, že jsem současně nejen představitelem rady Prahy 6, ale i řadovým zastupitelem hlavního města.
Na šestce jste do opozice poslali Piráty, kteří mají v zastupitelstvu devět křesel. Co od nich čekáte?
Piráti se po úvodních jednáních zdají být jako konstruktivní opozice, která si říká svoje požadavky. Je to dobrý začátek diskuse. Ale v zastupitelstvu Prahy 6 jsou novou stranou, a až na jednoho, který přešel od Zelených, nikoho neznáme. Komunální politika ale není o tom, že se tu hraje nějaká velká hra, ale o tom, že si Kolář a Stárek sednou a řeknou si: takhle má vypadat budoucnost, pojďme se dohodnout. A z tohoto konsensu se bude vycházet. Myslím, že to není jen o číslech, ale o tom, jak je možné nastavit komunikaci a jak se prolínají programy.
A prolínají se?
V současné koalici ODS s TOP 09 a STAN asi úplně nejvíc, jak to jde. A zároveň velmi dobře víme, co od sebe navzájem čekat.
V opozici skončilo ANO, jehož gesce v podstatě ODS přebírá. Máte na co navazovat?
Podotýkám, že Pražané obecně vystavili Andreji Babišovi žlutou kartu, a to mě těší. Na šestce konkrétně v některých projektech, jako je třeba Macharovo náměstí na Ořechovce, dojde k obratu od původně prosazovaného. V některých věcech navázat můžeme, jako je zmíněný Kulaťák, projekt P+R Tobrucká nebo rozvoj Ladronky. Ale na druhou stranu je škoda, že tu po čtyřech letech není byť několik připravených projektů, které by byly vydiskutované s veřejností, koalicí, opozicí, a dokázali jsme je vzít a požádat magistrát o financování a ideálně zahájit výstavbu.
Během kampaně jste strávil hodně času na ulici, komunikací s lidmi. Najdete si na to čas i ve funkci?
Takhle mě lidé poznali a budu chtít být vidět. Abychom se mohli poznat, aby viděli, že i když jsem politik, tak jsem z masa a kostí J A současně budu dál o tom, co dělám a proč to dělám hodně hovořit veřejně a využívat pro to sociální sítě twitter, facebook i instagram.
Práce radnice je na sociálních sítích pod přísným dohledem, třeba ve skupině Dejvická parta se nic neutají.
To, že jsou občané ochotni se bavit s politiky, vnímám pozitivně. Dejvická facebooková komunita, která čítá přes 11 tisíc lidí a velká většina je z Prahy 6, ale politickou debatu často odmítá. Rád bych správce Dejvické party kontaktoval a nabídl jim, abychom se pokusili vytvořit prostor, kde bych mohl záměry týkající se územního rozvoje, což je kromě pošty Kafkova jedna z nejdiskutovanějších věcí, komunikovat. Nejde o to prosazovat můj politický názor, ale umožnit efektivní komunikaci.
Opouštíte ředitelský post v soukromé firmě. Jak vám nová práce zasáhne do soukromého života?
Vždycky jsem si s vyvážeností osobního a pracovního života dokázal poradit. Ale doteď byla politika mým koníčkem, a když mě někdo oslovil na ulici nebo jsem si s někým dlouho do večera povídal na veřejné debatě, tak to znamenalo, že to je na úkor mého osobního volna nebo práce, kterou jsem pak musel dodělat. Teď budu svůj koníček – politiku – dělat v pracovní době. To je asi snem každého.
Takže bude víc času a vrátíte se zase k běhání?
V posledních týdnech je pravda, že jsem běhal spíš kolem kampaně. Takže se těším, až zase vrátím ke svému obvyklému režimu tří až čtyř sportovních aktivit týdně. Abych se vyhnul tloustnutí, jak se to některým politikům stává.
