Adolf Beznoska Články

 

Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, 

 

velmi krátce připomenu, protože jsem měl poměrně dlouhé vystoupení v prvním čtení, proč nemohu tento rozpočet podpořit. A potom bych se zaměřil na kapitolu 313 MPSV. Mám celou řadu dotazů, ale protože tady není paní ministryně, věřím tomu, že pan ministr nebo pan premiér mi budou schopni odpovědět.

 

Návrh rozpočtu na rok 2015 není dobře. Možná bych navázal na pana předsedu Okamuru. On to tady zmínil, že růst v evropském nebo světovém kontextu je poměrně křehký. Já na rozdíl od něj použiji česká čísla. Česká národní banka snížila svůj odhad růstu v posledním kvartále o 0,4 procentního bodu. Je to možná signál, že i ona se začíná obávat těch věcí, které se dějí mimo českou ekonomiku. Tak to jenom takový dovětek.

 

Jinak náš návrh rozpočtu - co je tam špatně? Zvyšuje strukturální deficit na 1,8 % HDP. To je poměrně dramatická změna, protože o tom strukturálním deficitu skutečně rozhoduje vláda. A v kontextu předchozích vět je to velmi špatně. Já jenom připomenu, že v posledním roce vlády za účasti Občanské demokratické strany byl strukturální deficit necelé 0,3 %. V roce 2015 chce vláda vybrat od občanů o 19 mld. Kč více než v letošním roce. O 19 mld. Kč. A nejsou to peníze, které vybereme, a pak určitým skupinám bude přerozdělován. Přestože schodek státního rozpočtu je plánován ve výši 100 mld., to znamená zhruba o 19 mld. Kč vyšší než v tomto roce, tak se vůbec nebere v úvahu, že s tímto vysokým schodkem pracujeme. A naproti tomu postavme zhruba 2,5 procentní růst hrubého domácího produktu. Čili v době, kdy by se mělo šetřit, resp. by se měla dělat strukturální opatření tak, aby se připravil další ekonomický růst, tak my ty peníze prostě projídáme.

 

Velmi často zaznívala kritika zejména z řad České strany sociálně demokratické na to, že se zvýšilo DPH za vlády Občanské demokratické strany o 1 procentní bod. Vysvětlení už tady zaznělo mnohokrát včetně navázání na 2. pilíř důchodové reformy. Přesto tato vláda hodlá na dani z přidané hodnoty v příštím roce vybrat o 10 mld. více, reálně se to může dostat až k hranici 30 mld.

 

Mandatorní výdaje. Věc, která nás všechny tíží, dosáhnou svojí rekordní úrovně. Mandatorní výdaje vzrostou na 713 mld. Kč, což je o 42 mld. Kč více než za minulé vlády. Připomenu, že se dostávají na svoji historicky nejvyšší úroveň a činí 58,5 % všech výdajů.

 

Výdaje na vlastní činnost, a to je to šetření takové doma, na vlastní činnost vládních úřadů činí 20,5 % z celkových běžných výdajů, a je to 81 mld. Kč. Ve srovnání s předchozím rokem další růst o 15,6 %.

 

Oproti poslednímu roku za účasti vlády Občanské demokratické strany byly investice 102 mld. Kč. V té době, a to si určitě dobře pamatujete, byli odboráři v pražských ulicích. Protestovali, že vláda svými nízkými investicemi dusí českou ekonomiku. Pro příští rok v návrhu rozpočtu najdete číslo 75,6 mld. Kč.

 

Čili není to proinvestiční, prorůstový rozpočet. A jeden z faktorů růstu, a o tom tady už byla opakovaně řeč, je investice do vědy, výzkumu, inovací. I tady dochází k poklesu ze 40 mld. v minulém roce. Tento výdaj pro příští rok je plánován ve výši 35 mld.

 

Takže to jsou takové faktické důvody, proč si myslím, že ten rozpočet není ani úsporný, ani prorůstový. Naopak, je to rozmařilý, rozhazovačný rozpočet, který jakoby počítal s tím, že ten křehký ekonomický růst bude pokračovat do nekonečna.

 

A teď moje dotazy. Věřím tomu, že mi někdo bude schopen odpovědět. Týkají se kapitoly MPSV. Jednak pro vás informace, kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí plánuje schodek ve výši 136 mld., což je větší schodek, než je plánovaný celkový schodek státního rozpočtu. 95 % výdajů této kapitoly, a to je přirozené, jsou výdaje mandatorní. A já mám některé dotazy.

 

Poprosil bych o informaci, kolik přesně bude stát valorizace důchodů. Já s ní nemám problém. Naopak. Myslím si, že v tom přechodném opatření, kdy se důchody lehce zamrazily, je to správně, navýšení o 208 Kč podporuji. Ale proti tomu postavím jednu informaci pro vás. Důchody v příštím roce pořád ještě reálně poklesnou o 0,8 %. Čili kolik nás bude stát přesně ta valorizace? A co se počítá do dalších let, aby se zabránilo reálnému poklesu?

 

Co se týče dávek státní sociální podpory, v komentáři této kapitoly bylo uvedeno, že přibývá 2 700 pěstounů. To se výrazně projevilo v částce na dávky pěstounské péče. A já se ptám, jak se to projeví ve snížení počtu dětí v dětských domovech a v dalších ústavech, jestli někdo dal tato čísla do souvislosti.

 

Třetí věc, na kterou bych se rád zeptal: Proč se zvyšují o 200 mil. dávky pomoci v hmotné nouzi, když situace na trhu práce, která reaguje na zlepšenou ekonomickou situaci, se výrazně zlepšila a z loňských 635 tisíc nezaměstnaných máme k letošnímu říjnu 520 tisíc.  

 

Čili poměrně významný a pozitivní pokles počtu nezaměstnaných v absolutním vyjádření. Přesto navyšujeme dávky pomoci v hmotné nouzi. Poprosil bych o vysvětlení.

 

Zrovna tak se snížil dramaticky o 18 tis. počet invalidů. Nevím, jestli se nám invalidé zázračně uzdravují nebo jestli se něco děje na posudkové službě resp. na její práci. Přesto příspěvek osobám se zdravotním postižením roste - sice nepatrně, asi o 20 mil., ale roste. Tohle číslo znovu nemá svoji logiku.

 

Dávky podpor v nezaměstnanosti se zvyšují o 300 mil. korun, jakkoli ten počet nezaměstnaných jsem před chviličkou komentoval. Takže to jsou věci, které bych potřeboval, aby mi někdo přišel vysvětlit.

 

Předposledním tématem je aktivní politika zaměstnanosti. Tam jsou naplánované výdaje ve výši 6,7 mld. korun, 2,1 mld. z vlastních zdrojů, ostatní je navázáno na programy Evropské unie. 3,6 mld. z toho je na předfinancování projektu a 0,9 mld. na kofinancování. A protože - kolega Kalousek včera o tom hovořil - nejsme zatím schopni dotáhnout operáky a vypadá to, že první výzvy, které budeme moci využívat v této problematice, především OP rozvoje lidských zdrojů a OP zaměstnanost, se určitě nestačí všechny projekty, které jsou připraveny, realizovat, tak mě zajímá, jaké programy jsou připraveny v těchto evropských dotačních programech, co se bude dělat a jaké programy jsou připraveny pro nezaměstnané, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní a kterých je víc jek 300 tis., čili tam bych potřeboval, jestli jsou připraveny konkrétně pro tuto skupinu nezaměstnaných nějaké programy. A poslední věc, jestli je předpoklad, že budou všechny tyhle ty naplánované projekty realizovány v roce 2015.

 

A poslední věc. Dlouho jsme se bavili o tom, jestli se má financování sociálních služeb převést na kraje. Debata byla dlouhá a nakonec se prosadilo, že ano. A já se ptám, jestli není ohrožováno financování sociální služby v krajích, protože částka určená na toto financování klesá pro příští rok o 250 mil. korun. Nenechte se mýlit číslem rozpočtu, protože to navýšení je jenom optické, protože souvisí se zvýšením mezd. Takže by mě zajímalo, kdyby mně někdo tohle byl schopen zodpovědět. 

 

Děkuji za pozornost.