Adolf Beznoska Články

Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, dámy a pánové,

 

téměř vše podstatné, si myslím, že tady zaznělo. Názory se samozřejmě různí podle toho, kdo je příslušníkem koalice a kdo patří k opozici.

 

Předložený návrh státního rozpočtu není dobrý. To, co je tam řekněme velmi nepříjemné, je, že obrací nastolené trendy z posledních let, tzn. že otáčí českou ekonomiku k politice dalšího zadlužování. Navržený rozpočet rovněž vybírá z kapes našich občanů více peněz s naivní představou, že stát dokáže hospodařit lépe, než oni sami. Suma sumárum tento rozpočet České republice neprospívá.

 

Státní rozpočet je připraven v období řekněme velmi příznivé hospodářské situace. Ta situace je samozřejmě nastolena především vnějším ekonomickým prostředím, ale i - a to bych připomněl - odpovědnou hospodářskou politikou předešlých vlád, které snižovaly v té obtížné vnější ekonomické situaci schodky státních rozpočtů a podle mého názoru se ctí překonaly nástrahy celosvětové hospodářské krize. Tenhle ten trend se bohužel obrací. Dokonce - a slyším to z úst některých vládních představitelů - si vláda chce řekněme přivlastnit hospodářský růst. Kdo se v ekonomické oblasti pohybuje, ví, že v ekonomice existuje efekt zpoždění, a jelikož většina opatření, která dělá současná vláda, začne platit až v roce 2015, je zřejmé, že za současný růst, pokud vůbec se na něm někdo podílel, tak mohou především minulé vlády.

 

Česká republika v příštím roce poprvé ve své historii přesáhne v ukazateli hrubý domácí produkt hodnotu 4 000 mld. korun. Poroste ekonomika velmi pravděpodobně o 2,5 %, ale spíše ještě o něco více. S oživením ekonomiky a samozřejmě s určitým zpožděním se objeví snižování nezaměstnanosti, což je další pozitivní efekt. Velmi pozitivní zprávy přichází z České národní banky. Drží se stabilní velmi nízká míra inflace a pro investory se udržují výhodné nízké úrokové míry. Na světovém trhu komodit se očekává pokles cen. Prostě máme ideální podmínky pro to, abychom udělali některé systémové změny, a bohužel, bohužel tato vláda těchto podmínek nehodlá nějakým způsobem využít. Nechce vykročit na cestu snižování minulých ekonomických zátěží a nebo tou druhou variantou, a to bych také pochopil, že by se rozhodla masivně investovat. Ani jedno z tohoto neplatí, žádné reformní systémové změny v oblasti financí se nekonají.

 

Vláda místo snižování schodku státního rozpočtu s cílem nebo s vykročením k perspektivě rozpočtu vyrovnaného, měla by se chovat s důrazem na kritérium snižování strukturálního deficitu, tak navrhovaným rozpočtem naopak deficit vládního sektoru zvyšuje, a to až na 2,3 % hrubého domácího produktu, přičemž strukturální deficit, tedy ten deficit, o kterém vláda svým rozhodnutím jasně a jednoznačně rozhoduje, dosáhne v roce 2015 1,8 % hrubého domácího produktu. A k tomu si postavte ty nepříjemné věci a čím je to způsobeno. A jsou to většinou nesystémová opatření, jako je zelená nafta, třetí sazba DPH, rušení regulačních poplatků atd. atd. Samozřejmě příznivé pro vládu - a to určitě tak je - je velmi dobré ekonomické prostředí. To znamená, já připomenu, že 1 % růstu HDP v našich parametrech znamená dodatečný příjem zhruba 12 mld. korun. Z tohoto bonusu tedy vláda načerpá zhruba 45 mld. korun oproti vládám s účastí Občanské demokratické strany. K tomu si připočtěte dalších 20 mld., o které se zvýší schodek státního rozpočtu, a dostáváte se někam na rozdíl 65 až 70 mld. korun. V návrhu rozpočtu jsem našel i některé skryté formy dalšího zadlužování. Uvedu příklad: Státní fond životního prostředí s příjmy 1,5 mld. a výdaji 3 mld., což je deficit 1,5 mld., Státní fond rozvoje bydlení, kde výdaje budou čtyřnásobkem příjmů tohoto fondu, a dalších 8 mld. schodku se vytvoří na Fondu privatizace. Čili pořád se bavíme o tom, že dochází k příkrému rozporu mezi tím, co je veřejně deklarováno - tam mám na mysli to šetření, s tím, jak je nastaven tento rozpočet. Dokonce i v jedné příloze materiálu, a sice v příloze H), je uvedeno - a já to volně odcituji, že návrh nerealizuje dodatečné restrukturalizace na výdajové straně veřejných rozpočtů. Je zde vysoký podíl mandatorních výdajů a z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí jsou potřebná systémová opatření. - Já se tedy ptám, když toto je konstatováno v samotném vládním materiálu, proč my bychom měli tento materiál schvalovat?

 

Velkým problémem na výdajové stránce jsou samozřejmě mandatorní výdaje. Ty v příštím roce vzrostou na rekordních 713 mld. korun, což je mimochodem o 42 mil. korun více než v posledním roce vlády s účastí Občanské demokratické strany. Mandatorní výdaje tak dosáhnou hodnoty téměř 60 % celkových výdajů, a to je věc, která je velmi nebezpečná. Celá řada z těch mandatorních výdajů jsou výdaje zbytné. Je potřeba o tom přemýšlet.

 

My jsme tady slýchali a slyšíme to od pana premiéra, od pana ministra financí, jak se bude šetřit, a vždycky je nejlepší dávat vlastní příklad. Znovu jsem si našel některá čísla, se kterými bych vás tady seznámil. Například činnost vládních úřadů naroste na rekordních 81 mld. korun, tzn. je to zhruba nárůst o 16 % oproti minulému roku. Zvyšují se výdaje provozní, běžné na úřadu vlády o 8,5 %, zvyšují se běžné výdaje na Ministerstvu financí atd. atd. Čili o šetření v tomto případě nemůže být řeč. A jakkoli zvyšujeme dramaticky výdaje, tak bohužel - a o tom byla řeč mými předřečníky - investiční výdaje se nezvyšují. Sumu 75,6, která je plánována - a jakkoli jsem tady slyšel, že to nebude číslo definitivní - já považuji za velmi nízkou. Je v příkrém rozporu s tím, co je tvrzeno veřejnosti. Kdybychom to vzali absolutně, 75,6 mil. korun je pokles proti roku 2013 zhruba o 25 % a to je docela zásadní. 

 

Ze strukturálních změn, které jsme slýchávali, investice do infrastruktury, rozpočet - žádné navýšení tam nevidím. Co se týče výdajů na školství, naopak dochází k poklesu. O vědě, výzkumu a inovacích hovořil pan kolega Klaška. Já rozumím tomu, že se snaží nějak popsat, že by se měly poměřovat vstupy s výslednými efekty. Ale pokud bychom to takto viděli, tak by to znamenalo, že vždycky tenhle parametr budeme snižovat, a pak efekty nebudou, pane kolego, vůbec žádné. Investice do vědy, výzkumu a inovací by měla být jednoznačná priorita a je to velmi dobré prorůstové opatření.

 

Rozpočet se prostě chová tak, že vybereme více peněz od občanů. Jakkoliv je ekonomika ve fázi velmi solidního ekonomického oživení, vytvoříme další stomiliardový schodek, abychom pokryli především své sliby, které jsme měli v koaličním prohlášení. Z tohoto pohledu já rozpočet nemohu a nepodpořím.

 

Ještě jedna věc, kterou potvrdím slova pana kolegy Stanjury, rovněž se domnívám, že zejména v položce daň z přidané hodnoty a daň z příjmu právnických osob je příjmová stránka státního rozpočtu významně podhodnocena. Je to podle mého názoru takový ten typický polštář, který si ministr financí dělá. Dělají to všichni ti, kteří zpracovávají rozpočty, ale v téhle položce si myslím, že 20 mld., o kterých tady byla řeč, a byl to návrh myslím pana kolegy Kalouska, že by se měl návrh rozpočtu vrátit k přepracování s parametrem, že schodek rozpočtu by se o 20 mld. měl snížit, tak si myslím, že tady bychom to našli velmi jednoduše. Prostě bychom do příjmové stránky na DPH a na dani z příjmů právnických osob dali jenom reálná čísla. Čili rozpor mezi proklamovaným šetřením a proinvestiční politikou a čísly, která jsou ve státním rozpočtu, je docela značný. Já se přikloním k těm, kteří s rozpočtem samozřejmě souhlasit nemohou. Dokonce si myslím, že by si zasloužil, abychom ho vrátili vládě k přepracování.

 

Děkuji za pozornost.