Vítězslav Schrek Články

(ČT 24) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byl hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Důležité rozhodnutí pro další očkování. Evropská komise schválila podmínečnou registraci vakcíny od firmy AstraZeneca. Doporučila to Evropská léková agentura. Ta zároveň řekla, že bude chtít ještě víc dat o tom, jak látka zabírá u lidí nad 55 let. Předpokládá funkčnost, ale mezi dosud testovanými odborníky převažovaly spíš mladší ročníky.

Bruno SEPODES, Evropská agentura pro léčivé přípravky:
Očekává se, že ochrana v této věkové skupině bude fungovat na základě imunitní odpovědi mladších účastníků výzkumu a těch, kteří dostali podobné vakcíny.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A Unie se s firmou dál pře o to, kolik dávek dostanou členské země v prvním čtvrtletí. Zda avizovaných 80 000 000, nebo zda jen polovinu. Britsko-švédská firma argumentuje výrobními potížemi. První lahvičky v Česku by podle šéfa resortu zdravotnictví Jana Blatného mohly být zhruba do tří týdnů.

Jan BLATNÝ, ministr zdravotnictví /za ANO/:
Je vakcínou, na kterou se těší zejména praktičtí lékaři s trochou nadsázky, protože manipulace s ní je nejjednodušší a je nejblíže té klasické třeba chřipkové.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Aktuální data k postupu očkování v Česku. Zdravotníci aplikovali přes čtvrt milionu dávek. V drtivé většině z 98 % jde o vakcínu od firmy Pfizer. Ta vyžaduje přeočkování a toho se dostalo zatím necelým 30 000 lidí. Rekordním dnem podle počtu podaných injekcí byl dosud čtvrtek minulého týdne. Bylo to přes 16 000 lidí. Tempo kvůli potížím s dodávkami postupně zvolnilo k 11 000.

Jan BLATNÝ, ministr zdravotnictví /za ANO/:
Je proočkováno asi 2,5 procenta populace, což je evropský průměr. Zpomaluje se toto očkování a zejména v únoru to zpomalování bude pokračovat kvůli nedostatku vakcín v Evropě.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
No a tohle je rozdělení dosud aplikovaných vakcín podle skupin. V některých nemocnicích je podle ministerstva naočkována už víc než polovina zdravotníků. Druhý největší počet dávek zamířil k nejstarším seniorům. Pokud bychom vzali celou populaci lidí nad 80 let, tak alespoň první dávku v tuto chvíli dostalo přibližně 16 % z nich. Ještě jeden pohled: nejvíc se očkuje v Praze, jak je vidět i na téhle mapě, zdejší fakultní nemocnice už ale nemají dost dávek na přeočkování všech lidí, kteří dosud dostali zatím první injekci. Pomůžou tedy jiné regiony, ostatní kraje, podle primátora Hřiba dorazí do metropole asi 30 000 dávek odjinud. Praha opačným směrem pošle vakcínu od firmy Moderna.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Hostem ve studiu jsou teď Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a centra BIOCEV, které univerzita provozuje společně s Akademií věd. Dobrý večer.

Ruth TACHEZY, viroložka, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy:
Dobrý večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Prezident České lékařské komory Milan Kubek, vítám vás.

Milan KUBEK, prezident České lékařské komory:
Dobrý večer vám všem divákům.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A ve spojení s námi je taky hejtman Kraje Vysočina z ODS Vítězslav Schrek. Dobrý večer.

Vítězslav SCHREK, hejtman Kraje Vysočina /ODS/:
Přeju pěkný večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Kubku, epidemie přestala zpomalovat, je tu nakažlivější takzvaná britská mutace a veřejnost je málo ukázněná. Argumenty vlády, s nimiž včera přistoupila na zpřísnění některých opatření. Je to podle vás dostatečné to, co vláda přijala?

Milan KUBEK, prezident České lékařské komory:
Já bych řekl, že ten příměr je poměrně dobrý, ono, když použijeme tu válečnou terminologii, která se často používá, tak my jsme ve fázi jako zákopové války. My jsme zastavili ofenzívu viru, ke které došlo kvůli tomu nesmyslnému rozvolnění začátkem prosince. A stojíme v zákopech, ale ta situace je pro nás nevýhodná, my takto nemůžeme být dlouho, protože nám stále týdně umírá zbytečně 1 000 lidí. Máme zavřenou větší část ekonomiky, děti nechodí do školy a lidem samozřejmě tečou nervy. V tom momentě musíme přijít s nějakým jiným řešením. Víme, že příroda na nás nachystala nepříjemné překvapení v podobě té agresivnější britské mutace, která se bude rychleji šířit a sama o sobě převládne patrně a zvýší to reprodukční číslo. To znamená, při stávajících opatřeních by ten virus začal rychle zatlačovat k nám. My samozřejmě očekáváme tu finální zbraň, a to je očkování, ale tam jsme sami slyšeli teď, že to se trošku zadrhává.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
K tomu se za chvíli dostaneme.

Milan KUBEK, prezident České lékařské komory:
Takže v dané chvíli prostě musíme tu situaci nějak řešit. A řešením je jedině další omezení těch kontaktů a podle mého názoru by to omezení mělo být co nejpřísnější, aby nemuselo trvat zbytečně dlouho, abychom co nejrychleji dostali epidemii pod kontrolu.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Odpovězte jasně, jestli to, co vláda přijala, je to z vašeho pohledu dostatečné.

Milan KUBEK, prezident České lékařské komory:
Není to dostatečné.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pokud to nezabere, ta vláda už naznačila, že jaksi moc možností v záloze nemá, tak co by ještě mohlo tak připadat v úvahu.

Milan KUBEK, prezident České lékařské komory:
Je třeba porovnat ta stávající protiepidemická opatření s tím, co platilo na jaře, když jsme reálně žádnou epidemii neměli a my paradoxně teď máme ta opatření méně přísná. To znamená, ano, je třeba sáhnout, například na průmysl a říct, že prostě chceme-li zachovat průmyslovou výrobu, musí být podmínkou pravidelné opakované antigenní testování všech zaměstnanců, například. A vzhledem k tomu, že právě pracoviště jsou jaksi jedním z nejpodstatnějších zdrojů té infekce, tak by to mohlo pomoci. Dále musíme získat na svou stranu veřejnost, aby veřejnost jaksi podporovala ten boj s epidemií, aby se nebáli lidé hlásit kontakty, aby tedy byla nějaká finanční motivace pro lidi, kteří jsou pozitivně testováni, aby měli motivaci se tomu nevyhýbat. Taková, myslím si jednoduchá opatření. Samozřejmě je třeba si uvědomit, že já nebo vy nemusíme chodit do restaurace, nemusíme jezdit na lyže, ale samozřejmě ti lidé, kteří jsou na tom existenčně závislí, pro které je to živobytí, ti musí mít z čeho žít a toto je třeba právě oddělit a tady se to bohužel tak jako trošku směšuje.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pojďme k očkování, to je velké téma tohoto týdne, protože máme tady, teď se obracím k vám, pane hejtmane Schreku, takovou tu výzvu, nevýzvu ministerstva zdravotnictví ke zpomalení očkování, k pozastavení registrací. Andrej Babiš ve středu v Událostech jasně řekl, že toto všechno je vina jednotlivých očkovacích míst, která si to neumějí spočítat a naplánovat. Z vašeho pohledu, když už předtím premiér kritizoval, že za ten nedostatek vakcín může Evropská komise, která zaspala, kdo je viníkem?

Vítězslav SCHREK, hejtman Kraje Vysočina /ODS/:
Mně přijde trochu absurdní, abychom se bavili o příkladu, který je vlastně početním příkladem pro žáky osmé třídy a bavili se o tom, že hejtmani nebo koordinátoři očkovacích center nejsou schopni spočítat, jak mají proočkovat druhou dávku. A přitom je to úplně jednoduché a stačilo by vlastně říct pravdu a vysvětlit lidem, jak to bylo. V prvních 14 dnech v lednu přišla vakcína do České republiky a byla rozdělena, nikoliv podle nějakého klíče, jakým by mohl být třeba počet obyvatel v krajích, ale podle klíče, který nikdo neřekl, jak se to stalo a po 14 dnech, kdy se kraje ozvaly, že některým velkým krajům bylo dodáno mnohem víc vakcíny než těm menším, tak se rozhodlo, že od 14. ledna se bude rozdělovat podle počtu obyvatel. No a logicky, každý si spočítá, když máte 1 000 vakcín, víte, že máte za 3 týdny proočkovat další druhou dávku, tak je jasný, že za 3 týdny musíte mít minimálně 1 000 vakcín, abyste je proočkoval a pokud máte pokračovat, aby to bylo kontinuální, potřebujete nějaké další vakcíny, aby se naočkovali noví lidé. A když se během těch prvních 14 dnů stalo to, že do tří krajů v celé České republice přišlo více jak 50 % vakcíny a po 14 dnech začali všichni mít vakcíny stejně podle počtu obyvatel, tak logicky došlo k tomu, že když došlo k výpadkům od společnosti Pfizer/BioNTech a nenaplnilo se vlastně to, že té vakcíny bude pořád víc a víc, tak některé kraje zkrátka se dostaly do situace, kdy neměly tu druhou dávku pro očkování. Je to velmi jednoduchý početní příklad.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A jak tedy jste na tom, konkrétně vy, u vás na Vysočině, kolika lidem například jste museli zrušit termín a máte tedy tolik vakcíny, abyste mohli včas podat druhou dávku všem lidem, kteří na ni teď čekají?

Vítězslav SCHREK, hejtman Kraje Vysočina /ODS/:
Vysočina je jeden z těch krajů, který na tom začátku dostal opravdu nepoměrně méně vakcíny než některé jiné kraje. Nedozvěděli jsme se nikdy proč a už se to asi nikdy nedozvíme. Ale tím, že jsme dostali poměrně malé množství, tak jsme vlastně velmi jednoduše spočítali, kolik vždycky té vakcíny potřebujeme za 3 týdny po 21 dnech, abychom naočkovali vlastně tou druhou dávkou ty, kterým už látka byla podána. To znamená, my jsme třeba minulý týden dostali 4 plata dávek, víme, že za 3 týdny bychom potřebovali čtyři. Ale víme, že je nedostaneme kvůli výpadku Pfizeru, víme, že příští týden dostaneme 3, další týden taky 3, to znamená, musíme mírně zpomalit, rozložit to do času tak, aby se nám nestalo, že ty druhé dávky mít nebudeme. To znamená, u nás by se to stát nemělo, pokud samozřejmě nedojde k nějakému fatálnímu dalšímu výpadku vakcíny od Pfizeru.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Paní Tachezy, nakolik je člověk chráněný po tom, co dostane pouze tu první dávku?

Ruth TACHEZY, viroložka, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy:
V podstatě ty firmy, jejichž vakcíny už jsou schválené, tak všechny udávají, že do určité míry chráněná jste. Ta vakcína - jedna udává 52 %, ten rozptyl je od 50 do 70 %. Ale v podstatě jsou známy případy, kdy samozřejmě se lidi nakazí a já mám takový příklad vedle sebe. Moje kolegyně se mezi první a druhou dávkou nakazila. Takže nejste plně chráněná. Samozřejmě čím je člověk starší, tak ta ochrana je menší, ty protilátky se tvoří s menší ochotou. Takže v žádném případě není člověk po první dávce chráněn, měl by být velmi opatrný, a dokonce i ta plná ochrana je až se zpožděním po druhé dávce jednoho až dvou týdnů.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A dokdy? Firmy udávají 21-28 dní, kdy tedy ta prodleva mezi první a druhou dávkou, jaká je maximální prodleva, aby i ta první dávka, například nepřišla úplně nazmar?

Ruth TACHEZY, viroložka, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy:
My můžeme vycházet jenom z informací od výrobce a ta vychází z klinických zkoušek, takže pro ten Pfizer tam byla podána ta vakcína v rozmezí 21-42 dní, takže i po těch 42 dnech tam byla, prostě fungovala ta vakcína stejně. Ale samozřejmě nedá se vyloučit čistě teoreticky, že bude fungovat i delší rozmezí, ale na to není, nejsou žádná data, tudíž bych velmi nedoporučovala, aby se ten interval prodlužoval nad tuto doporučenou dobu. Pro ty ostatní vakcíny, jestli se nemýlím, tak je to 28 dní.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Dá se velmi zjednodušeně pro laiky vysvětlit, jaký je rozdíl mezi těmi třemi látkami, kterým se teď v Evropě, protože dnes tedy byla schválená AstraZeneca, kterými se očkuje, kterou byste si třeba vybrala vy, kdybyste měla tu možnost?

Ruth TACHEZY, viroložka, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy:
Já bych vzala první, která by se mi naskytla, protože my tady závodíme s časem a vzhledem k tomu, jak jste zmínili o té variantě, tak to asi nebude úplně legrace do budoucnosti. Takže je důležité prostě proočkovat všechny, hlavně ty rizikové skupiny, ale pokud možno co nejvíce lidí co nejdřív. Všechny ty vakcíny, které jsou schválené a které tady máme, tak fungují velmi dobře. A není třeba tedy váhat, kterou by si člověk měl nechat aplikovat.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane hejtmane Schreku, jak je to na Vysočině s očkovacími centry, jak rychle byste byli schopni vakcinovat lidi, kdyby byl dostatek očkovací látky?

Vítězslav SCHREK, hejtman Kraje Vysočina /ODS/:
V tuto chvíli provozujeme pět očkovacích míst, jsou to naše krajské nemocnice, pro nás to v těch páteřních nemocnicích bylo nejjednodušší vlastně a nejpraktičtější a nejefektivnější to udělat. To znamená, tato místa standardně fungují, fungují normálně celý týden a my jsme schopni v těchto místech, v těchto nemocnicích proočkovat, řekl bych až 8 000 osob týdně. Pokud bychom zřídili očkovací centra, na což jsme připraveni. Připravujeme se na to a chceme je vlastně zřídit ve všech pěti velkých městech Vysočiny, tak tam by ta kapacita byla podstatně vyšší. Tam bychom mohli očkovat 15, myslím si až 20 000 lidí. Je však potřeba si uvědomit jednu věc, že ono se může stát, že v průběhu měsíců té vakcíny bude opravdu velký dostatek. Ale jediný, co to bude vždycky limitovat, nikoliv ta místa, nikoliv zřízená očkovací centra, ale personál, to znamená zdravotníci, lékaři a sestry, kteří budou muset v těch vakcinačních centrech fungovat. A my jsme proto mobilizovali tady všechny zdravotníky, dopředu je žádáme, prosíme, upozorňujeme na to, že pokud zřídíme velká očkovací centra, na což jsme připraveni a budeme mít dostatek vakcíny, tak je prosíme o součinnost a spolupráci všech, kteří nám v tom vlastně můžou pomoci.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A pustíte v této fázi do té vlastně své očkovací strategie taky praktické lékaře, protože zejména u těch seniorů nad 80 let možná by pro ně bylo daleko příjemnější než třeba jít do velkého vakcinačního centra, tak spíš jít ke svému lékaři, kterého znají, za kterým pravidelně docházejí?

Vítězslav SCHREK, hejtman Kraje Vysočina /ODS/:
Bylo by to rozhodně příjemnější a pohodlnější pro ně, já tomu naprosto rozumím. Ale my jsme dostali od ministerstva zdravotnictví jasný pokyn, že v případě vakcíny od Pfizeru a vakcíny od Moderny není možné očkovat jinde než v očkovacím místě. To znamená za splnění podmínek, které jednoznačně říká ministerstvo zdravotnictví. Já jsem odpovídal na řadu dotazů od praktických lékařů. A nám by hrozně pomohlo, kdyby praktičtí lékaři mohli ve svých ordinacích očkovat. Ale jednak stanovisko ministerstva zdravotnictví je jednoznačné, protože vlastně uchovávání, nakládání, transport s vakcínou od Pfizeru je poměrně komplikované. To znamená, pokud by přišli praktici a řekli: my zřídíme očkovací místo. A my bychom měli dostatek vakcíny, my budeme samozřejmě jenom rádi, ale není možné rozvážet do ordinací Pfizer, když je to prostě nastaveno tak, jak to je, navíc teda v tom hraje roli vlastně pokyn výrobce, který jednoznačně říká: Pfizer - rozmrazit z 80 stupňů, naředit, netřepat, vyočkovat do šesti hodin, což je pro praktické ordinace podle mého názoru velmi komplikované. Ale znovu říkám. Pokud kdokoliv by chtěl zřídit očkovací místo za podmínek daných, my to rádi umožníme, pokud bude vakcíny dost, rádi zavezeme i do tohoto místa.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Kubku, z vašeho pohledu ta nejistota kolem dodávek vakcíny AstraZeneca, která právě byla plánovaná pro ty praktiky, protože její skladování je mnohem jednodušší, jak se na to díváte? Teď najednou to vypadá, že Česko nemá jistotu, že bude mít tolik dávek, které jaksi si objednalo.

Milan KUBEK, prezident České lékařské komory:
Víte, my nikdo nevíme, kdo kdy podepisoval jaké smlouvy, jak ty smlouvy znějí, na základě jakých objednávek, jakých požadavků. Je to všechno zahalené takovou temnotou. Ale vzhledem k tomu, že ještě v září vládní strategie říkala, že většina lidí si očkování proti covidu bude muset platit a že se to mělo týkat i většiny zdravotníků, tak se troufám jaksi se domnívat, že tu pozornost vláda tomu dostatečnou nevěnovala. A když jsem poprvé viděl tu vládní strategii a je to smutné, že jako prezident lékařské komory jsem ji viděl skutečně až 27. prosince, tak hned druhý den jsem se snažil o ní jednat, protože první, co mě udeřilo do očí, je to, že je málo ambiciózní, že počítala i v té optimální variantě, že během prvního čtvrtletí se proočkuje necelý 1 000 000 osob a dále, že počítá s vakcínami, které jsou velmi nejisté. V té době to byla nejistá Astra, ale stále máme velice nejisté třeba Sanofi, to možná vůbec ani tu vakcínu nedokončí. Takže měli jsme si těch vakcín objednat mnohem víc a tím bychom možná předešli té současné krizi, protože kdyby nám byl ten větší podíl krácen, tak i to menší množství nám mohlo víc vyjít. A co se týká té očkovací strategie, jak postupovat, tak já si skutečně myslím, že velmi efektivní jsou ta velká očkovací centra, kde se i efektivně využije ta pracovní síla. Máte k dispozici administrativní pracovníky, jeden lékař dohlíží na několik sester, které očkují. Ta místa jsou dobře dopravně dostupná. Jsou tam zajištěny hygienické...

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Ale pořád mluvíme o tom, že očkujeme velmi, velmi staré lidi.

Milan KUBEK, prezident České lékařské komory:
Ano, to samozřejmě, ale pořád toho starého člověka snáz dovezete autem někam, kde můžete zaparkovat, kde to je bezbariérové, než ho vláčet někam do nemocnice. Zaplaťpánbůh, že nemocnice se toho ujaly, protože u nás nebylo opravdu připravené vlastně vůbec nic, a když přišly první vakcíny, tak vlastně se za očkovací centra prohlásily ambulance ve fakultních nemocnicích a ty začaly očkovat, aniž by měly jakýkoliv manuál, jak mají očkovat. Bylo to čistě intuitivní. My Češi jsme sice mistři improvizace, ale opravdu je někdy lepší se připravit, a to, že řešením té krize epidemické bude očkování, to se přece ví od léta. To znamená, my jsme se od léta mohli připravovat. Jistě nemohli jsme očkovat.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A to vytýkáte vládě, že z vašeho pohledu dělala pomalu tu přípravu?

Milan KUBEK, prezident České lékařské komory:
Ano, ano, všechno na poslední chvíli se prostě dělá. To je špatně, plynou z toho chyby. Já věřím, že my to nakonec očkování zvládneme, že prostě, když bude čím očkovat, tak to proočkujeme, ale samozřejmě lepší je být připraveni, tak jako se připravili Němci. Ty sice také mají teďko problém, že také mají nedostatek vakcíny, ale připraveni efektivně využívat ty dostupné vakcíny prostě jsou. A my pokud chceme naočkovat sedm milionů lidí, řekněme, do konce září, abychom se vyhnuli nějaké další podzimní vlně epidemie, tak naším úkolem je, řekněme, od března, kdybychom mohli začít očkovat ve velkém, naočkovat 7 000 000 lidí, 2 vpichy, 14 000 000 vpichů, to znamená, máme na to 200 dnů, takže každý den musíme očkovat 70 000 a potřebujeme na to právě ta velká centra.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Paní Tachezy, kdy budeme spolehlivě vědět, jestli ty vakcíny, které jsou momentálně k dispozici, zabírají i na mutace, protože zatím jsou k dispozici jenom předběžné studie a jak složité je v případě potřeby tu vakcínu upravit?

Ruth TACHEZY, viroložka, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy:
Studie jsou dostupné pro Modernu a pro vakcínu Pfizer. Pro tu vakcínu Pfizer, tam testovali pouze proti té mutaci anglické, tam ochrana je stejná. U té Moderny proti anglické mutaci je také ochrana ve stejné úrovni, ale je tam snížená teda, předpovídá se snížená ochrana proti tedy té jihoafrické mutaci. Samozřejmě máme tady další mutace, které se šíří, a dá se předpokládat, že tedy bude potřeba na to reagovat. Už mnohokrát bylo řečeno, že ty nové vakcíny, především ty RNA vakcíny, mRNA vakcíny, tak jsou v podstatě jakousi kazetou, kam vložíte prostě změněné pořadí písmenek a relativně snadno a rychle můžete tedy změnit tuto vakcínu a nějakým způsobem ji upravit tak, aby působila i proti těm mutacím, které pravděpodobně budeme vidět.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Co říkáte nápadu, který teď prosazuje Roman Prymula, poradce premiéra, že by Česko se mělo zajímat i o ruskou vakcínu Sputnik? Já jsem se v tomto studiu bavila s Liborem Grubhofferem a ten říkal, že jaksi ruským kolegům, vědcům naprosto věří, ale že nevěří tamním úřadům.

Ruth TACHEZY, viroložka, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy:
No já s ním naprosto souhlasím. Já v podstatě, je to špatné, protože ta vakcína určitě funguje. To jako bez debaty, ale jak funguje, to vlastně nevíme, protože je to naprosto netransparentní postup. A já jsem se vlastně dneska dověděla, že požádali teda o schválení u evropské agentury, což samozřejmě je dobré znamení. Pokud by to schválila tato agentura, tak nemám problém, aby ta vakcína k nám byla dopravena, ale měla bych opravdu obavu jako ji nakupovat dřív, než to schválí i úřady, které teda jsou za to zodpovědné.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pánové, stejná otázka i na vás. Pane hejtmane Schreku, měl by se stát už v této fázi, ještě třeba před tím, než evropská agentura schválí vakcínu Sputnik V, zajímat o případné zajištění jejích dodávek.

Vítězslav SCHREK, hejtman Kraje Vysočina /ODS/:
Já na tohle úplně neumím odpovědět, jestli má nebo nemá. Podle mého názoru a díky tomu, že tady skutečně máme evropskou lékovou agenturu, což by měl být ten orgán, který říká, která vakcína je pro nás vhodná a bezpečná a která ne. Tak já si myslím, že se v podstatě můžeme zajímat o jakoukoliv vakcínu, která se vyrábí kdekoliv na světě. Podle mého názoru ta vakcína, která se vyrábí v Rusku, a tak, jak jsem o tom mluvil s odborníky, tak je v podstatě na podobném principu tak jako jiné vakcíny, které se vyrábí na druhé straně světa. Já s tím problém nemám, ale přesně, jak říkají kolegové. Já bych byl velmi opatrný na ruskou vakcínu, na všechny testy, které tam jsou. To znamená: já se spolehnu na evropské orgány a na odborníky, kteří nám řeknou, jestli ta vakcína je nebo není bezpečná.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Kubku, ještě, prosím, o krátkou reakci vás.

Milan KUBEK, prezident České lékařské komory:
Jednoznačný souhlas. Pokud teď bude mít vakcína jaksi schválení Evropskou lékovou agenturou...

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Já se ptám spíš na to, jestli už teď si ji začít zajišťovat.

Milan KUBEK, prezident České lékařské komory:
Pokud bude mít souhlas evropské lékové agentury, tak je v podstatě jedno, kdo ji vyrábí a určitě je rozumné začít se o to zajímat a mít třeba nějaké předsmlouvy, smlouvy o smlouvě budoucí a podobně, aby v momentě, kdy se ta vakcína schválí, tak abychom byli prostě první na řadě, abychom neutřeli nos.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Dámo a pánové, děkuju vám, přeji hezký večer.

Milan KUBEK, prezident České lékařské komory:
Děkuji za pozvání, přeji všem pevné zdraví.

Vítězslav SCHREK, hejtman Kraje Vysočina /ODS/:
Pěkný večer.

Ruth TACHEZY, viroložka, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy:
Na shledanou.

Vítězslav Schrek

hejtman Kraje Vysočina
předseda Oblastního sdružení ODS