Tomáš Rieger Články

Náš kraj má poměrně bohatou síť cyklotras různých tříd, cyklostezek a příslušné infrastruktury a dále ji rozvíjí. Detailní přehled o aktuálním stavu této sítě nabízí web Ústeckého kraje v sekci „Cyklostezky“. Je zde mj. umístěn tzv. cyklogenerel, což je strategický dokument ÚK pro cyklistickou infrastrukturu poskytující výčet všech cyklotras rozdělených do 3 úrovní: Páteřní dálkové cyklotrasy – I. třída, nadregionální cyklotrasy – I. třída a regionální cyklotrasy – II. třída. Mezi páteřní cyklotrasy patří Labská stezka, Cyklostezka Ohře, Severní magistrála, Cyklostezka Ploučnice a Krušnohorská magistrála. Nadregionání cyklotrasy jsou Pánevní cyklotrasa, Jetřichovická trasa, Cyklotrasa MODO (Most-Doksy) či Jezerní cyklotrasa, Duchcovská spojka a Doupovská spojka. K regionálním cyklotrasám lze zařadit třeba Křinickou cyklostezku nebo Podřipskou spojku. Všechny trasy definované v krajském cyklogenerelu propojují hlavní regiony, zlepšují jejich dostupnost, podporují turistický ruch a zvyšují atraktivitu kraje. A že má náš kraj ve všech svých koutech co nabídnout, o tom už dnes asi není potřeba diskutovat.

Vzhledem k tomu, že mi byly Zastupitelstvem ÚK svěřeny úkoly v oblasti majetku a investic, rád bych informoval o aktivitách a o problémech týkajících se výstavby nových úseků a správy těch již dokončených.

Jak zmiňuji na začátku, je síť cyklotras a cyklostezek v našem kraji docela hustá, bohužel však na mnoha místech není spojitá a cyklistům tak nenabízí potřebný komfort. A co je horší, tento stav zvyšuje riziko pro cyklisty, kteří jsou nuceni používat silnice s intenzivním provozem osobních i nákladních aut. Vinu na nedokonalé spojitosti sítě cyklotras je více faktorů, jedním z nich je třeba neochota vlastníků dotčených pozemků k dokončení nutného majetkoprávního vypořádání. Kdo by si myslel, že tyto potíže řešíme jen s vlastníky privátními, hluboce by se mýlil. I Krajský úřad ÚK se bohužel musí často potýkat s byrokratickým přístupem některých státních institucí. Kupříkladu se Státním pozemkovým úřadem o některých pozemcích potřebných pro vybudování cyklistické infrastruktury neúspěšně jednáme od roku 2011, tedy neuvěřitelných 13 let! Právě probíhající jednání s ministrem zemědělství však naznačují, že by se ledy mohly konečně prolomit a stát by nám mohl pomoci se v tomto směru významně pohnout.

K dalším potížím, které neustále řešíme při údržbě, patří vandalismus, zejména ničení doprovodné infrastruktury, jako jsou cedule, směrovky a mobiliář podél cyklostezek. Na některých úsecích, kde instituce ochrany přírody nepovolily živičný povrch, dochází k degradaci a vymývání mlatových cest dešťovou vodou – viz třeba cyklostezku Ploučnice, která je tak často zablácená a plná kaluží a děr. Problémem je také užívání povrchů cyklostezek těžkými vozidly, např. popelářskými, na které nejsou tyto komunikace konstruované a logicky jsou tak ničeny. Velká část cyklotras vede na výsypkách, kde zase dochází k ujíždění podloží a praskání živičných povrchů. Toho jsme svědky např. v okolí Vrskmaně a Strupčic.

Investiční priority kraje v oblasti cyklistické infrastruktury mají být zaměřeny na páteřní dálkové cyklotrasy, případně na vybrané cyklotrasy nadregionální. Úlohou obcí by mělo být budování cyklistické infrastruktury na svých územích a v těsném okolí, již by měl pak kraj propojovat. Mezi investiční priority ÚK v oblasti cyklistiky patří v současné době zejména Cyklostezka Ohře. Zde máme již několik let zpracovanou studii. Je vymezeno celkem 78 dílčích úseků, z čehož je 22 z nich vybráno k projektování a realizaci. Nejblíže k realizaci jsou úseky z Litoměřic do Bohušovic n. O. (úsek od Tyršova mostu v Litoměřicích až po vjezd do Terezína a úsek od výjezdu z Terezína až po Bohušovice n. O.) a úsek Žatec – Stroupeč – Přívlaky, kde zahajujeme zadávací řízení veřejné zakázky na stavební práce. Akce budou spolufinancovány z prostředků IROP. Některé obce si již dříve samy realizovaly úseky Klášterec n. O. – Kadaň a průjezd Žatcem. Naše nejdelší cyklotrasa Labská stezka, které má celkovou délku 1300 km, z čehož naším krajem prochází v délce 96 km, je z velké části hotová. Před dokončením je nyní třeba ještě kilometrový úsek Nučnice – Okna (Lounky), v řešení je ve spolupráci s obcemi stav v úseku Žalhostice – Píšťany – Velké Žernoseky a také úsek Račice – Záluží. Na řadě míst je však nutné již řešit rekonstrukce a drobné opravy. Z Děčínska vede z našeho kraje do sousedního libereckého Cyklostezka Ploučnice. I ta je z velké části hotová a k řešení jsou jen dílčí rekonstrukce. Na dvou místech se potýkáme s nevyhovujícím povrchem, a to v úsecích Starý Šachov – Františkov n. P. a Benešov n. P. – Malá Veleň. V Malé Veleni také jednáme o možnosti svedení cyklostezky ze silnice na bezpečnější komunikace uvnitř obce, stejným problémem se zabýváme v úseku Březiny – Soutěsky. Na několika málo úsecích již také bylo započato s Krušnohorskou magistrálou, která má v našem kraji vést z Děčína až na svah Klínovce. Trasa pak bude v Karlovarském kraji pokračovat až k vodní nádrži Skalka v Chebu. V roce 2022 byla vyznačena v terénu Pánevní cyklotrasa, která dovolí cyklistům navštívit revitalizovaná území zasažená těžbou. ÚK řeší možnosti spolupráce s dotčenými obcemi na její výstavbě. Zcela v plenkách je zatím Severní magistrála. Trasa bude vyznačena letos a na její realizaci bude ÚK spolupracovat s dalšími kraji, neboť bude pokračovat až do kraje Moravskoslezského.

K financování realizace chybějících úseků cyklotras bude na vybraných územích kraje možné kromě IROP a SFDI využít také Fond spravedlivé transformace (FST), konkrétně 29. výzvu Operačního programu Spravedlivá transformace s názvem „Obnova území – Infrastruktura v Ústeckém kraji. Výstavba a modernizace komunikací pro cyklisty, zpřístupnění lokalit s přírodní, kulturní nebo technickou hodnotou“. Specifickým cílem FST, určeného kromě našeho ještě pro Karlovarský a Moravskoslezský kraj, je umožnit těmto regionům a lidem řešit negativní sociální, hospodářské a environmentální dopady transformace na klimaticky neutrální ekonomiku. Míra podpory činí maximálně 85 % z celkových způsobilých výdajů a žadateli mohou být kromě krajů také obce, svazky obcí, státní organizace, NNO, církve a řada dalších. Obce na celém území našeho kraje mají také možnost žádat na budování cyklostezek z krajského dotačního programu „Program obnovy venkova“ a na projektovou dokumentaci z programu „Podpora rozvoje infrastruktury cestovního ruchu v Ústeckém kraji“.

Tomáš Rieger

místopředseda regionálního sdružení
radní města Chabařovice
radní Ústeckého kraje