Doufám, že právě končící období bylo první a poslední, kdy hlavním politickým motivem byl surový populismus a nenávistné negování všeho co bylo v předchozích letech vykonáno, tak jako to předvedli představitelé Moru a někteří členové současné koalice.

Vaším odvětvím, ve kterém se orientujete, je školství, životní prostředí a informatika. Chtěl byste v případě zvolení na radnici v těchto odvětvích působit?

Určitě bych rád předal své znalosti a dlouholeté zkušenosti. Oblast školství je mi profesně nejbližší. Zkušenosti mohu přenést ať již z pozic pedagoga, zástupce ředitele na gymnáziu, náměstka primátora pro oblast školství nebo současné pozice ředitele školy. V oblasti životního prostředí jsem se dlouhodobě zabýval odpadovým hospodářstvím, což je oblast, která v nadcházejícím období bude určitě významným tématem. Oblast informatiky bych možná přesněji nazval informatizace veřejné správy, do které spadají aktivity jako služby Czechpointu, Portál občana, elektronizace agend (žádanky, objednávky termínů vyzvednutí průkazu, pasu apod.), které usnadňují komunikaci občana s radnicí. Tady bych určitě rád využil zkušenosti a kontakty z mého šestiletého působení v pozici předsedy komise pro informatiku Svazu měst a obcí.

Předání svých představ, znalostí a zkušeností ale vůbec nevážu na mé zvolení či nezvolení. Stačí, pokud o ně bude zájem.

Napadá Vás nějaký recept jak zvýšit kvalitu vzdělání obecně?

Žádný jednoduchý recept neexistuje. A už vůbec ne na úrovni kompetencí města. To, že úroveň kvality vzdělávání postupně klesá, je bohužel holý fakt. Jedná se ale o tak rozsáhlé téma, že se nedá popsat v několika řádcích. Pokusím se proto jen velmi stručně představit svůj osobní pohled.

Základním problémem současného školství je populační vývoj. Během minulých dvaceti let počet dětí přicházejících do škol významně poklesl, ale k logické redukci počtu škol nedošlo. A když už, tak živelně bez ohledu na to, zda budou absolventi konkrétního oboru chybět na trhu práce. Díky poptávce rodičů tak nekončila pouze gymnázia, jejichž zastoupení mezi ostatními školami prudce posílilo. A to na úkor ostatních středních škol, které se tak mnohdy dostávaly do existenčních problémů. Aby tyto věty nevyzněly zkresleně, nejsem nepřítel gymnázií. Naopak. I když v současnosti působím na jiné škole, mám ke svému bývalému pracovišti na gymnáziu velmi osobní vztah a o jejich potřebě jako výběrové školy vůbec nepochybuji! Na druhé straně jsem přesvědčen, že gymnázia mají být opravdu výběrové školy jako v minulosti. Jestliže do nich dnes přichází až třikrát více dětí než dříve, musí kvalita výběru zákonitě klesat a úroveň výuky se musí přizpůsobit i těm „slabším“. Volnější výběr na vstupu pak přináší pokles kvality na výstupu. Dokládají to i neradostné výsledky maturitních zkoušek, jejichž náročnost navíc zdaleka nedostihuje úrovně požadavků před několika málo lety.

Zvláště do osmiletého gymnázia by měli přicházet opravdu jen ti nejnadanější žáci. Situace je dnes ale taková, že z některých tříd základních škol odchází po páté třídě až třetina žáků. Co to přináší pro základní školu? Na jedné straně odchází, společně se žákem, státní příspěvek, což výrazně a negativně ovlivňuje ekonomiku. Co je ale podstatnější pro atmosféru a kvalitu práce ve třídě, že odcházejí „tahouni“ tříd. Výsledkem je opět obecný pokles kvality výstupů. A to i přes fakt, a to zdůrazňuji, že pedagogové mají možnost využívat kvalitnější a názornější výukovou techniku a kvalita pedagogických sborů je minimálně setrvalá.

Druhým a myslím i tím nejpodstatnějším problémem, který negativně ovlivňuje kvalitu současného školství je ztráta konkurence a přirozené motivace a chuti žáků a studentů se vzdělávat. Velká část zkušených učitelů mi dá určitě za pravdu, že největší práci dá přesvědčit žáky, aby se vůbec učili. Mnoho žáků tak dobrovolně upadá do průměrnosti a dělají jen to, co podle jejich názoru stačí. Vždyť i když to tak zvenku nevypadá, na zmiňovaná čtyřletá gymnázia se dostanou téměř všichni, kteří si podali přihlášku, i když třeba na odvolání. A v některých zůstávají volná místa ještě i po třetím kole. Podobné je to s vysokými školami, kde náročné parametry pro přijetí najdeme jen u několika žádaných oborů. Na mnohé stačí jen udělat maturitu. To bohužel vnitřní potřeby vzdělávat se nijak nepodpoří.

Jak jsem ale naznačil již na začátku, systémové řešení není v silách obcí, měst či krajů, je v kompetenci ministerstva školství. Radnice má ale povinnost v rámci nastaveného systému vytvářet podmínky pro práci ředitelů a pedagogů, hlavně v oblasti vybavení škol. Zároveň by měla mít vypracovánu analýzu a dlouhodobou koncepci rozvoje „svých“, tedy mateřských a základních škol, ale také představ jak mohou i další stupně školské soustavy ovlivnit město, ve kterém každoročně obyvatel ubývá. Ve Zlíně se mnozí neustále ohání baťovskou tradicí a baťovským školstvím. To bylo ale postaveno na kvalitním základním a hlavně propracovaném odborném školství. Společným zájmem radnice a podnikatelské sféry by proto měla být jeho podpora, zvláště u oborů, jejichž pracovníci chybí. Zároveň by stálo i za zamyšlení jaké podmínky vytvořit pro to, aby se absolventi vysokých škol měli důvod do Zlína vracet.

Jaký je Váš názor na aktuální revitalizaci parku ve Zlíně? Mnozí hovoří o zbytečně drahém projektu. Nestačilo by vyměnit lavičky a udělat menší úpravy zeleně a ušetřené finance použít někde jinde?

Úvodem řeknu svůj osobní názor na celkový dojem. Park se mi v nové, velkolepě pojaté podobě, nelíbí. Je to můj subjektivní názor a pokusím se jej trochu konkretizovat. V první řadě se mi nelíbí trasování chodníků. Park občané často využívali ke zkrácení přesunu např. od radnice k tržnici. I když se budou pohybovat v příjemném prostředí, nezdá se mi přiměřené nutit je obíhat park jako na malém stadionu mládeže. Nelíbí se mi ani betonové monstrum uprostřed parku. Pokud by to měla být již jeho konečná podoba, tak mě napadá jedno slovo – katastrofa. O pojetí dětského hřiště raději ani nechci hovořit. Říkám to i z toho důvodu, že jsem měl tu možnost být při diskusích nad parametry revitalizace parku ještě na začátku roku 2010. Koncepce byla jednoduchá. Vytvořit park jako místo pro setkávání všech generací s přirozeným propojením upravených prostor dětského hřiště a „historického“ altánu. Samozřejmě i s obměnou mobiliáře, opravou chodníků a potřebného zásahu do zeleně. Cílem mělo být vytvoření pohodového, útulného prostoru. Celková cena revitalizace byla odhadována na cca pět miliónů. A i to se tehdy radě zdálo moc. Takže vybudování parku za více jak desetinásobek považuji mírně řečeno za neadekvátní.

Na druhé straně si nemyslím, že by se revitalizace parku dala vyřešit jen drobnými zásahy. Vzhledem k tomu, že veřejnost, zvláště ekologická sdružení, dříve nedovolila postupnou výměnu stromů v parcích, je nutné v současné době provést revitalizace parků razantně a zároveň naplánovat jejich postupnou obnovu, aby takové rozsáhlé zásahy nebylo v budoucnu potřeba dělat. Určitě by se ale rozsah vkládaných investic měl posuzovat pohledem řádného hospodáře. A to i v případě financování z prostředků EU.

Za co si podle Vás zaslouží současná radnice města Zlína pochvalu a za co si zaslouží pokárání právě v těchto třech odvětvích?

Nevím, jestli chci někoho chválit. V každém případě bych některým ze současných představitelů vyslovil uznání alespoň za snahu. Možná i za to, že se jim alespoň v některých oblastech podařilo dokončit projekty, které jsme v minulém období připravili, a byly i součástí našeho volebního programu. Co je ale třeba vytknout, je fakt, že se v počátku svého vládnutí soustředili pouze na negaci všech kroků předchozí radnice a doslova rozmetali fungující úřednický sbor. Tristní je také, že současné vedení radnice nepřipravilo žádné významné projekty pro budoucí období. To určitě velmi ztíží start nové garnitury a může také znesnadnit možnosti čerpání dotací.

Pokud bych měl komentovat oblast školství, tak nelze nevzpomenout antikoncepci paní radní, která jen bezdůvodně odvolala kvalitního vedoucího odboru, aby si následně přivedla „svého“ člověka bez potřebných úřednických zkušeností. Také úplné bezvládí po jejím odchodu z funkce mě nepotěšilo a k rozvoji zlínského školství určitě nepřispělo.

V oblasti životního prostředí je velká škoda, že v podstatě padl pod stůl projekt vybudování centrálního sběrného dvora na Suchém dole, který Zlín nutně potřebuje a to i přesto, že byl připraven projekt i podklady k získání dotace.

Mrzí mě také, že nebyly využity v podstatě připravené prostředky ve výši 80 miliónů z Integrovaného operačního programu na řešení potřeb informatizace. Komicky vyznívá i výsledek výběrového řízení, kdy se díky chybě v přípravě zadávací dokumentace sice podařilo vysoutěžit produkt za korunu (místo předpokládaných cca 10 mil.), ale bohužel za cenu potřeby hradit milionové provozní náklady. Již čistě z prostředků města.

Máte dojem, že nastal čas na obrození strany a v podzimních volbách si ODS povede dobře? Jaká vládne nálada mezi občany, když se řekne ODS?

Trochu bych vás opravil. Čas k obrození nenastal. Již delší dobu, i když skrytě, probíhá. Část našich členů naše řady opustila. Velká část zavětřila a vyrazila do stran, které jsou právě na vlně. Po těch mi určitě smutno nebude a jejich odchod je pro stranu spíše úlevou a posílením. V každém případě na členech, kteří zůstali, se dá určitě do budoucna stavět. Potěšitelné je, že i v této těžké době přicházejí stále noví členové.

Jestli bude dostatek času na to, aby se ODS vrátila na své pozice již v podzimních volbách, není jisté. Vlastními chybami a zpupností některých členů, jsme naštvali naše příznivce. Jediné co můžeme nyní udělat je začít postupně a drobnými aktivitami všechny pravicové voliče přesvědčovat, že jsme se z chyb poučili a že máme k dispozici slušné a schopné členy. Je jen těžko si představit, že nám voliči odpustí v krátké době. Věřím, že složení naší kandidátky je dobrým základem k tomu, aby se nám to postupně dařilo.

Česká republika dlouhodobě bojuje s malou účastí občanů ve volbách. Proč je podle Vás důležité, aby občané k podzimním komunálním volbám přišli?

Komunální volby sice mají nejvyšší procento účasti, ale i zde je možno sledovat klesající trend. Důvodů je mnoho, ale podle mě je jedním z nejvýznamnějších faktorů neustálá masáž médií o proradných politicích a samotné zklamání voličů.

Po každých volbách si znovu a znovu opakuji větu, kterou mi kdysi řekl kamarád: „Každý národ si zvolí takové představitele, které si zaslouží“. Volič, který bez přemýšlení uvěří populistickým a nereálným slibům, nemůže očekávat, že budou splněny. Pěkně se to poslouchá, ale pak přichází zklamání. Samozřejmě si nepřipustí, že si ho způsobil sám svou špatnou volbou. Volič, který volí s rozmyslem a uváženě má větší pravděpodobnost, že zklamán nebude. Zklamání samo o sobě by ale nemělo být důvodem k volební neúčasti. Volič, který k volbám nepřijde, může zklamat jen sám sebe. Je tedy jasné, že pokud někdo volit nejde, připravuje se o své významné právo něco ovlivnit. Jen je třeba dostatečně přemýšlet a dobře si vybrat.

Jaké jsou Vaše dosavadní politické zkušenosti a co nabízíte Vaším potenciálním voličům?

Kromě již výše zmíněných zkušeností mohu nabídnout dvanáct let praktických zkušeností získaných v práci v zastupitelstvech, komisích, výborech a orgánech společností města a kraje, osmi let náměstka primátora (školství, životní prostředí, městská zeleň, cestovní ruch a informatika) a čtyř let práce v pozici radního kraje (územní plán, informatika).

Máte nějaké konkrétní body k vylepšení v odvětví školství a informatiky ve Zlíně?

Jak jsem již řekl, v oblasti školství je potřeba zpracovat dlouhodobou koncepci školství v návaznosti na populační vývoj a další předpokládané faktory. Analýzu jsme měli zpracovanou již v předchozím období, ale myslím, že s ní nikdo nepracoval. Koncepce by měla umožnit naplánovat údržbu a rozvoj budov všech škol a jejich vybavení tak, aby vytvořila co nejlepší podmínky pro výchovu a vzdělávání. Měla by také zabránit tomu, aby se město neuváženě zbavovalo školských budov a následně za velkých nákladů vytvářela nové prostory, jak se tomu stalo v případě mateřských škol.

Když jsme už narazili na téma mateřských škol, je potřeba si uvědomit, že převis poptávky nad nabídkou bude jen krátkodobý. Mám představu, jak by bylo možno vybudovat potřebné prostory relativně levně a v krátké době. Zároveň je potřebné na krátkodobé navýšení potřeb připravit kapacitně také základní školy.

V oblasti informatizace je potřeba projednat s orgány kraje a zrealizovat propojení informačních sítí, což současná garnitura trestuhodně zanedbala. Toto propojení a dokončení přípojek k organizacím města umožní efektivnější elektronickou komunikaci a může přinést významné ekonomické úspory.

Čeho byste chtěl dosáhnout v nadcházejícím volebním období obecně ve Zlíně?

Moc bych si přál, aby se v příštím volebním období sešlo kultivované zastupitelstvo, tak i rada, jejichž prvořadým zájmem bude spolupráce na rozvoji města.

Doufám, že bude opět po čtyřech letech možné vytvořit radu z osob, které mají zkušenosti s prací alespoň v zastupitelstvu a že rada bude schopná začít okamžitě plně pracovat.

Doufám, že právě končící období bylo první a poslední, kdy hlavním politickým motivem byl surový populismus a nenávistné negování všeho co bylo v předchozích letech vykonáno, tak jako to předvedli představitelé Moru a někteří členové současné koalice.

Pokud bych byl zvolen, využil bych všech svých sil k tomu, aby se podobný způsob politického boje neopakoval.

Mgr. Hynek Steska

kandidát do zastupitelstva Zlína
člen místní rady
člen strany