Otázky Václava Moravce
Hostem nedělního diskusního pořadu ČT byla expertka ODS na sociální problematiku Lenka Kohoutová.
Václav MORAVEC, moderátor:
625 390. Tolik lidí bylo v únoru v České republice bez práce. Oproti rekordnímu lednovému číslu nezaměstnaných asi o čtyři tisíce ubylo. Únorová statistika mluví o míře nezaměstnanosti ve výši 8,6 %. Při pohledu na někdejší okresy je tradičně nejnižší nezaměstnanost na Praze-východ a v Praze-západ. 3,7 a 4,6%. Poměrně příznivá čísla vykazuje Mladoboleslavsko, Plzeň jih a Rokycansko. Nejhorší situace je opět v okresech Bruntál a Jeseník. Míra nezaměstnanosti? 15 a 14,5 %. Následují Most, Ústí nad Labem a Karviná. Gabriela Elblová z Moravy. Nemohla sehnat práci. Přihlásila se proto do rekvalifikačního kurzu. Chce být kosmetičkou a doufá, že se jí jako podnikatelce bude dařit.
Gabriela ELBLOVÁ, účastnice rekvalifikačního kurzu; 1. 4. 2014:
Já jsem vlastně chodila ke své paní, pod kterou patřím a viděla jsem tu nabídku, takže vlastně jsem si o to zažádala a vlastně úřad práce mi to schválil a zaplatil.
Václav MORAVEC, moderátor:
Gabriela Elblová ale není jediná, kdo vymění zaměstnání za živnost. Podle některých odhadů by takových drobných podnikatelů mohlo být necelých sto tisíc. Tedy asi 5 % z celkového počtu živnostníků v zemi. Jsou to nejčastěji opraváři, kadeřnice, kosmetičky nebo zastávají práce v domácnosti. Zájem o rekvalifikaci stále roste. I díky tomu, že stát na ni přispívá.
Alan VÁPENÍČEK, ředitel společnosti organizující rekvalifikační kurzy; 1. 4. 2014:
Posouvá se to více do takových těch technicko-odborných kurzů.
Václav MORAVEC, moderátor:
Česko přitom patří v evropském srovnání k zemím s nejnižší nezaměstnaností. Celoevropský průměr počtů lidí bez práce se pohybuje těsně pod jedenáctiprocentní hranicí. V únoru bylo bez práce skoro 26 milionů Evropanů. Nejlépe jsou na tom tradičně Rakousko a Německo. Naopak dlouhodobě nejhorší situace je v Řecku a ve Španělsku.
Juan Manuel Sanchez GORDILLO, právník a starosta města Marinaleda; 1. 4. 2014:
V Andalusii je největší nezaměstnanost ve Španělsku. Je tu bez práce 36% lidí v produktivním věku. Jsou tu dva miliony chudých lidí.
Václav MORAVEC, moderátor:
Optimistické odhady mluví o novém růstu ekonomiky. Pokud se vyplní, nezaměstnaných by mělo v Evropě i v Česku postupně ubývat. Nová ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD ale chystá plán boje proti nezaměstnanosti. Na jeho přípravě se má podílet hned několik resortů. Nejen Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pozvání do Otázek přijala nejen ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD. Vítejte v Otázkách vůbec poprvé. Hezký dobrý den.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor:
A vítám i expertku na sociální problematiku z ODS, exposlankyni Lenku Kohoutovou. Vítejte v Otázkách. Hezký dobrý den.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Dobré odpoledne.
Václav MORAVEC, moderátor:
Začněme u vás, paní ministryně, jak dlouho budeme čekat na ten plán boje proti nezaměstnanosti, na kterém se nebude podílet jen váš resort?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Já bych především chtěla říct, že ta hlavní myšlenka je, že pracovat se musí vyplatit. Jedna věc je udělat nějaký plán, druhá věc je, že řada těch programů, to bylo vidět i v tom příspěvku, již celou dobu běží a možná je potřeba zdůraznit, že to není to moje ministerstvo, které je schopno vytvořit nová pracovní místa. My tady na to samozřejmě potřebujeme nejrůznější investiční pobídky, potřebujeme, aby tady vlastně rostla ekonomika. A chtěla jsem říct, že bohužel za těch minulých vlád za těch sedm let tyto věci, jako investiční pobídky a to, aby někdo se skutečně koncentroval na tvorbu pracovních míst, to tady nebylo. Tady se hojně škrtalo a proškrtali jsme se bohužel až k tomu rekordnímu počtu nezaměstnaných.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ale tím mi neodpovídáte na tu otázku, jak dlouho budeme čekat na ten plán? Byť říkáte, že ty kroky se uskutečňují už v současnosti, tak tím do jisté míry popíráte efektivnost a akčnost toho plánu, pokud to není jen PR vás jako nové ministryně.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Ne. Tak samozřejmě to není zdaleka PR a jak říkám, to se zdaleka netýká jenom mně. To se týká Ministerstva průmyslu a obchodu, ale také Ministerstva školství, protože jeden z těch problémů, s kterými se potýká náš současný trh práce, je ten, že naše školy vypouštějí mladé lidi, kteří jsou v podstatě nezaměstnatelní. Tam není jaksi to spojení s tím trhem práce. A ten plán má být jakousi strategií do budoucna. Což neznamená, že zastavíme to, co běží teď. A já ho vidím v horizontu měsíců. Možná jednoho, dvou, tří.
Václav MORAVEC, moderátor:
Dejme tomu do léta, že byste v červnu, v červenci měli mít ten plán hotový. Bude propracovaný mezi jednotlivými resorty.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Určitě nějaký dílčí akční plán zaměstnanosti bude ještě dřív. Je to také materiál, který my budeme, ten dílčí materiál, my už budeme předkládat teď na dubnovou tripartitu.
Václav MORAVEC, moderátor:
Lenko Kohoutová, připouštíte, že tady i za vlád vedených občanskými demokraty fungoval ten resortismus, který mohl vést k tomu, že tvorba nových pracovních míst nebyla tak efektivní nebo nemohla výrazně zabránit té rekordní nezaměstnanosti v této zemi?
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Tam, kde tyto problémy byly, tak my jsme se snažili je hodně řešit, ale my se musíme na to podívat ne, že to je otázka této vlády, ale vysoká nezaměstnanost je problém ekonomické krize. My jsme již předloni říkali, že ten problém se nezaměstnaností bude nejenom v roce 2014, ale ty predikce byly i rok 2015, což se v podstatě promítlo v lednu, kdy historicky byla nejvyšší nezaměstnanost. Určitě dávám zapravdu, že tento problém se musí řešit se všemi resorty, které mají na starosti zaměstnávání lidí, čili není to jenom Ministerstvo průmyslu, ale je to i velký zaměstnavatel, jako je například zemědělství, je to zdravotnictví, kde pracuje jak v soukromém, tak tom polostátním sektoru nebo i státním sektoru spousta zdravotníků. Je to mnoho dalších oborů. A v podstatě tady Ministerstvo práce a sociálních věcí už dělá jakéhosi hasiče tam, kde podnikání jaksi úplně dobře nefunguje a díky tomu se tady dávají nějaké podpory, které jsou v rámci zaměstnávání lidí, kteří už jsou bez práce a je tam ten dávkový systém, ale to je až to naposledy. Mě hrozně těší to, co říká paní ministryně, že pracovat se musí vyplatit, protože to je mnoho let naše téma. Takže je vidět, že to je téma správné a je k něčemu.
Václav MORAVEC, moderátor:
Vítáte tedy i ty kroky, které zatím jsou? Protože předpokládám...
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Já je zatím nevidím v tom smyslu jiném, než že budeme něco dotovat. A to beru jako velmi špatné a nepřesné, protože pokud půjdeme nejrůznějšími pouze dotačními aktivitami, tak si myslím, že se tady nic nezmění, že ten systém, který bude...
Václav MORAVEC, moderátor:
Prosím vás, jaké ale dotační aktivity máte na mysli? Mluvíte o posílení aktivní politiky zaměstnanosti, což je v programovém prohlášení. Nebo důraz na pomoc nejvíce ohroženým skupinám, absolventům škol, zdravotně postiženým a osobám v předdůchodovém věku.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
To tak vůbec není.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ale to je v programovém prohlášení vlády, tak očekávám, že na to ten plán naváže.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Ale to je hašení tam, kde opravdu ti lidé jsou ohroženi tím, že jsou nezaměstnatelní. Ale nám tady vypadávají lidi z běžných pracovních míst, protože zaměstnavatelé nová nevytváří a jaksi nemají důvodu nová vytvářet. My jednoznačně potřebujeme snížit cenu práce. Potřebujeme například v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí si myslím, že by se měl přehodnotit odvod na sociální odvody. A jaksi přerozdělit ty jednotlivé částky, které jdou na důchody a které jdou do sociální pomoci a určitě restrukturalizovat systém práce jednotlivých úřadů. Jsou tam jaksi oddělení a příspěvkové organizace, které jsou zbytné. Stejně tak si myslím, že je velmi důležité zachovat dobré podmínky pro podnikání. Čili nezvyšovat tady ceny elektřiny, nedávat dotace do obnovitelných zdrojů tam, kde vlastně fakticky tu cenu energií zvýší jak podnikatelům, tak nám všem ostatním.
Václav MORAVEC, moderátor:
Omlouvám se, že teď ale odbíháme od té dlouhodobé strategie boje proti nezaměstnanosti.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Neodbíháme. Počkejte. Pane redaktore, ale to s tím absolutně souvisí, protože jestliže my nevytvoříme dobré podmínky pro podnikatele, kteří nejsou našimi nepřáteli, protože podnikatel, jakýkoliv podnikatel, ať je to velká firma, malá firma nebo OSVČ, to jsou ti, kteří tvoří státní rozpočet. K těm my se musíme chovat velmi slušně a těm my musíme vytvářet podmínky.
Václav MORAVEC, moderátor:
To je škoda, že jste je nevytvářeli v uplynulých osmi letech výrazněji, když jste měli vládu.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Já velice souhlasím, protože se domnívám, že je pozoruhodné, že vlastně za těch vašich dvou předchozích vlád výrazně vzrostl veřejný dluh. A v podpoře podnikatelů vám samozřejmě nikdo nebránil. Spíš naopak. Já bych tady k tomu chtěla říci, že já osobně věřím v to, že má být silný stát, že má být silný veřejný sektor a my, žen veřejný sektor je tady od toho, aby pomohl a podpořil lidem v nouzi. Ono je pravda, že my tady vlastně, my jako Ministerstvo práce...
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Když se tady nebude podnikat, vy nebudete mít ten balík.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Já jsem vám také teda neskákala do řeči a nechala jsem vás mluvit dlouho. Děkuji. My jsme tady skutečně od toho, abychom potom pomáhali lidem, kteří nějakým způsobem z toho trhu práce vypadli. Ale já bych chtěla říct jednu věc, my tady máme v současné době rekordní počet nezaměstnaných, máme tady 39 tisíc volných pracovních míst a 625 tisíc registrovaných nezaměstnaných. Z toho je jasně vidět, že i ti lidé, kteří skutečně chtějí pracovat, tak prostě nemohou. A je absurdní tvrdit, že každý, kdo chce, tak si tu práci najde. To je prostě vidět z těch čísel. A zde přichází to, co může dělat Ministerstvo práce a sociálních věcí, dotovat nejrůznější typy politik, které pomáhají těm nejohroženějším skupinám.
Václav MORAVEC, moderátor:
Promiňte, paní ministryně, ale když vstoupím zase do vaší řeči, logicky zní ten argument, a podíváme-li se znovu na mapu České republiky a počet nezaměstnaných, tedy víc než 625 tisíc lidí v této zemi, kteří jsou bez práce. Tak zrovna zítra spouští Ministerstvo pro místní rozvoj nový program, který bude stát daňové poplatníky této země, respektive daňové poplatníky Evropské unie, tedy i daňové poplatníky v České republice nějakých 300 milionů na vytvoření zhruba 600 pracovních míst ve dvou nejpostiženějších regionech nezaměstnaností. Moravskoslezský a Ústecký kraj. Kde máte vy data, jako Ministerstvo práce a sociálních věcí či jiné resorty, nakolik je to efektivní? Že když ten dotační program skončí, že logicky nezaniknou ta místa. Máte tyto analýzy?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Částečně je určitě máme, protože... A takhle, já bych chtěla říct, že ve chvíli, kdy...
Václav MORAVEC, moderátor:
Částečně. Proč je nemáte kompletní?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Já jsem tam dva měsíce, pane kolego, takže my se teď zabýváme hašením požárů na mnoha stranách. A my víme, že se vyplatí ta pracovní místa dotovat, protože potom část těch lidí, my máme ta čísla samozřejmě detailně k dispozici, kolik jsme podpořili, kolik těch lidí se pak třeba udrželo na trhu práce. Ale když se bavíme o těch nejvíc ohrožených regionech, tak tam je ještě jedna podstatná věc. My tím, že dotujeme některá ta pracovní místa a jaksi svým způsobem uměle umožníme řadě lidí pracovat, tak my tím také udržujeme jejich pracovní návyky, my tím jakýmsi způsobem udržujeme sociální smír a to jsou velice důležité věci, které třeba nemůžeme všechny vyčíslit. A ještě jedna věc, je velice důležité třeba u dlouhodobě nezaměstnaných, že tam děti vidí, že jejich rodiče chodí do práce. To jsou věci, které skutečně nelze jenom vyčíslit tím, že to takhle dáte do rozpočtu.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ale jde asi i o efektivitu těch pracovních míst. Vy slibujete posílení aktivní politiky zaměstnanosti. Předpokládám, že to bude součástí toho plánu, který zveřejníte do dvou, do tří měsíců. Bude to?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
No samozřejmě. Protože aktivní politika zaměstnanosti je jedním z nejdůležitějších a zásadních nástrojů našeho ministerstva.
Václav MORAVEC, moderátor:
Kolik peněz do té aktivní politiky zaměstnanosti dáte, když se podíváte na data, která tam šla v uplynulých letech, tak nedosáhla ani dvou miliard korun.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
To jsou teď, je to určitě víc než dvě miliardy korun. Jsou to řádově miliardy, podle toho na který ten program. A já bych třeba chtěla říct, že do budoucna chystáme, respektive Evropská unie chystá velice důležitý program Záruka pro mladé, kde každému člověku nad 25 let umožníme do čtyř měsíců sehnat nějakou buď práci nebo trénink nebo rekvalifikaci. Nebo mu umožníme pokračovat ve studiu. To budou také řádově miliardy. Půjdou z Evropské unie.
Václav MORAVEC, moderátor:
Vy mi neřeknete konkrétní čísla? Kolik...
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Já nevím konkrétně, která chcete? Například my tady máme číslo...
Václav MORAVEC, moderátor:
No kolik jde do aktivní politiky zaměstnanosti.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Já vám neřeknu to souhrnné, protože já to tady mám vždycky rozdělené po jednotlivých programech, ale jak říkám, to jsou řádově miliardy a například příspěvek pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, to byly asi tři miliardy. V roce 2013 je tady vidět, že na tu celou APZ, aktivní politiku zaměstnanosti, bez těch zdravotně postižených, byly vynaloženy čtyři miliardy, což s těmi zdravotně postiženými dělá osm miliard. Jestli vás to uspokojilo, to číslo.
Václav MORAVEC, moderátor:
Mě by spíš uspokojilo to, jestli dojde k výraznému navýšení těch peněz nebo co si mám představit pod tím obecným konstatováním v programovém prohlášení vlády, že posílíte aktivní politiku zaměstnanosti? To je jednoduchá otázka. O to mi, paní ministryně, jde.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
My na to budeme také využívat a využíváme evropské prostředky. A to, jak budou vypadat ta přesná čísla, to závisí na tom, jaká bude situace a také se musíme podívat na to, abychom dali, abychom smysluplně ty prostředky dali do těch regionů, kde je to nejvíce potřeba. Ale řádově se budeme pohybovat dejme tomu do deseti miliard.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
To je trošku jinak. Aktivní politika...
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
To jsem ráda, že mi to říkáte.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Ano. Já vám to když tak vám to pak vysvětlím. Protože aktivní politika zaměstnanosti je v rozpočtu rozdělena na aktivní politiku zaměstnanosti a zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. My jsme byli jediní, kteří už na výboru pro sociální politiku a pak ve sněmovně žádali, aby se nesnižovaly částky například u příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a byly dodrženy částky z roku minulého. My jsme byli ti, kteří chtěli, aby se aktivní politika zaměstnanosti udržela například jako právě v rozpočtu z roku 2013.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ale v tom se škrtalo.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Ano. V tom se škrtalo. Přesně tak.
Václav MORAVEC, moderátor:
Tam jste nebyli úspěšní ani za vlád Petra Nečase, ale ani za Rusnokovy vlády.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
To ale nemáte úplně pravdu, protože v roce 2012 bylo rozpočtováno něco, co ale potom z těch peněz právě Drábkovo ministerstvo nebo Drábkovo vedení vzalo na hašení problémů jiných. Takže ano, nečerpalo se dobře.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ano. Ale bylo to za vlády vedené Petrem Nečasem, paní exposlankyně.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Počkejte, to ale já vůbec nezpochybňuji. Já jenom říkám, že jestliže teď říkáme...
Václav MORAVEC, moderátor:
Promiňte, vy jste zpochybnila moji tezi, že se tam neškrtalo. Já vám říkám, že ty peníze byly nižší.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
To já vůbec neříkám, ale to bylo v roce 2012. Ano, ale v roce 2012. V roce 2013 ta částka byla asi 5,4 miliardy. Není ani z roku 2012, ani z roku 2013 závěrečný účet, tak vám nemůžu říct přesně, jak to je úplně na korunu. Ale do aktivní politiky zaměstnanosti jsou dvě částky zvlášť a to jsou postižení a aktivní politika zaměstnanosti, což je například veřejně prospěšné práce a podobně. A už před dvěma lety pan ministr...
Václav MORAVEC, moderátor:
Já se jenom omlouvám, že vstoupím do vaší řeči, protože budeme záhy pokračovat na zpravodajské čtyřiadvacítce nejen o nezaměstnanosti, ale o posílení úřadů práce, o zvyšování důchodů a také o zvyšování minimální mzdy. Michaela Marksová z ČSSD, ministryně práce a sociálních věcí, a expertka na sociální problematiku z ODS Lenka Kohoutová zůstávají hlavními hosty Otázek. Přepněte si na zpravodajskou čtyřiadvacítku. Pokračujeme po stručných zprávách.
Václav MORAVEC, moderátor:
Připomínám, že hlavním hosty dnešních Otázek zůstávají ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD a expertka na sociální problematiku z ODS Lenka Kohoutová. Ještě jednou, dámy, vítejte na zpravodajské ČT24. Dobrý den.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Dobré odpoledne.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor:
Abychom dokončili tu část, která se týká oné strategie neb koncepce boje proti nezaměstnanosti, paní ministryně, co v ní tedy, když říkáte, že tam asi částky konkrétní nebudou, byť teď myslím na aktivní politiku zaměstnanosti.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
To jsem neřekla.
Václav MORAVEC, moderátor:
No, vy jste říkala, že nevíte, kolik v těch dalších letech bude zapotřebí, protože do těch částek aktivní politiky zaměstnanosti počítáte i peníze z fondů, evropských fondů, takže jste řekla, že tam částky nebudou.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Ne, to jste mi špatně rozuměl. To samozřejmě, že v té strategii budou pro ty nejbližší léta, to my už teďka víme kolik bude a já říkám, že to jsou řádově miliardy podle toho, o jakých těch programech se bavíme, ale samozřejmě od té strategie očekávám i nějakou vizi do budoucnosti, jakýsi směr, kterým bychom měli pokračovat bez ohledu na to, jaká je tady vláda, protože zaměstnanost a nezaměstnanost jsou velice závažné problémy.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jaké kroky tam tedy budou, protože když se bavíme o částkách, tak abychom opravdu nesměšovali těch částek několik, jde mi o aktivní politiku zaměstnanosti dělanou úřady práce. V roce 2014 je ta výše rozpočtu stanovena na 3 miliardy 900 milionů. Zároveň umístění 50 tisíc uchazečů v rámci aktivní politiky zaměstnanosti si podle dokumentů, které mám k dispozici, vyžádá ročně 9 miliard. To znamená, že v současnosti jsme na nějaké polovině té částky, pokud opět nebude škrtnuta v aktivní politice zaměstnanosti. V tom letošním roce. Jaké tedy budou částky další? Teď se bavíme čistě o aktivní politice zaměstnanosti uplatňovanou úřady práce. Řekněte mi další částky.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Já vidím, že třeba na veřejně prospěšné práce jsme vydali 1,7 miliardy nebo tady máme určeno na společensky účelná pracovní místa, což jsou místa pro skupiny ohrožené na trhu práce, takové ty kategorie padesát plus, matky po rodičovské dovolené, mladí lidé a tak dále, jedna miliarda.
Václav MORAVEC, moderátor:
Takže mi ale neřeknete částky v následujících čtyřech letech.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Já vám je teď neřeknu, ale mí odborníci je určitě mají. My je máme na ministerstvu, jenom vám neřeknu je teď tady.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ale nemělo by to být zásadní, když tedy chcete mít a máte v programovém prohlášení posílení aktivní politiky zaměstnanosti, což je především o penězích, tak byste ta data mi měla říct?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Já vám říkám, že to jsou řádově miliardy.
Václav MORAVEC, moderátor:
Promiňte, paní ministryně, řádově miliardy znamená od čtyř miliard, které jsou schváleny v rozpočtu na aktivní politiku zaměstnanosti.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Pane redaktore, já v tuhle chvíli teď úplně přesné částky, tu celkovou částku nevím, ale samozřejmě, že pro rok 2014 už to všechno máme v rozpočtu. Já tady ta čísla mám před sebou. Máme tady napsáno, že pro rok 2014 máme dohromady na aktivní politiku zaměstnanosti plus podpora zdravotně postižených, vyhrazeno 7,5 miliardy. Já už nevím, co vám mám říct. A to už jsem říkala předtím.
Václav MORAVEC, moderátor:
Já jsem chtěl tu dílčí částku, tedy v dalších letech, kdy říkáte, že aktivní politika zaměstnanosti bude.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Potom to na ta další léta 2015 výš, tak to já opravdu v tuhle chvíli ještě nevím. Ale samozřejmě ta různá čísla a odhady, ta určitě existují, ale pro rok 2014 je tady 7,5 miliardy.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jestliže umístění 50 tisíc uchazečů v rámci aktivní politiky zaměstnanosti si vyžádá podle těch propočtů 9 miliard, tak se ptám na jedinou otázku, jestli jste schopni garantovat, když chcete posilovat aktivní politiku zaměstnanosti, jestli jste schopni garantovat 9 miliard ročně na aktivní politiku zaměstnanosti.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Zatím tady máme 7,5 a to potom na jaké věci ve státním rozpočtu budeme potřebovat navýšení, těch bude daleko více. Ta debata k rozpočtu na další rok, ta vlastně na úrovni vlády se bude odehrávat tento nebo příští týden a tam víte, jak to vypadá, přijdou všechna ministerstva, dají své požadavky a budeme hovořit o tom, čemu se dá přednost a čemu nikoliv.
Václav MORAVEC, moderátor:
Co by, Lenko Kohoutová, v tom plánu boje proti nezaměstnanosti mělo být, když vy tady zpochybňujete aktivní politiku zaměstnanosti.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
To jsem neřekla, to vůbec tak není.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Myslím, že ji paní kolegyně nezpochybňuje.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ale využívání a efektivitu peněz.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
To ano. Ale já jsem říkala, že první je podpora podnikání jako takového, aby se tady v klidu a v pohodě mohlo podnikat, abychom nekladli překážky zaměstnavatelům.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Což je v tom mimochodem také, protože tam podporujeme vznik podnikatelů.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Abychom snižovali cenu práce, to považuji za důležité. Ale pokud se bavíme o aktivní politice zaměstnanosti, tak jí skutečně musíme rozdělit na dvě části. Jedna z nich jsou ty jednotlivé nástroje, které jsou veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, podpora dalších aktivit, které se týkají například rekvalifikací a tak dále. A pak je ta druhá, a to je zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Tady musím říci, že mě těší, abych pořád nebyla kritická, že tato vláda teď mění zákon o zaměstnanosti, což je ještě z naší dílny z Nečasovy vlády a vrací statut osoby zdravotně znevýhodněné, protože to je velká pomoc, to jsou lidé, kteří mají takzvaný nultý stupeň invalidity, neberou invalidní důchod, ale zůstávají v dlouhodobé nezaměstnanosti. To musím říci, že toto je správně. A pak je tady ta věc, která se týká zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a to je především, tam jsou jakoby dvě větve problémů. Jedna je to jaksi pomoci v aktivní politice zaměstnanosti těmi nejrůznějšími příspěvky pro zaměstnavatele a ta druhá větev je změna v posuzování těch lidí se zdravotním postižením, protože mnohdy posudkoví lékaři je trestají tím, že pracují odebíráním invalidních důchodů a tam se prostě musí změnit systém. Stejně tak, pokud se vůbec bavíme o naplňování, pane Moravče, tak pak je to o tom, že musíme změnit trošku fungování úřadů práce, a tady musím říci, že opravdu díky výbornému chování a výborné práci úředníků úřadů práce úřady práce fungují, protože to, co udělalo Drábkovo vedení s úřady práce na počátku, byl velký problém a my se z něj budeme vzpamatovávat ještě mnoho let.
Václav MORAVEC, moderátor:
A za přihlížení, já se jen omlouvám, paní exposlankyně.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
To tedy já souhlasím, že se z toho budeme vzpamatovávat ještě mnoho let, a byla to vaše vláda.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ale za přihlížení vašeho premiéra, vašeho předsedy politické strany.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Víže, že já jsem dlouhodobě tento problém kritizovala a byla jsem jakože v koalici opozičník, protože to jsou věci, se kterými já jsem se vůbec nemohla smířit právě jako ten člověk, který mnoho let pracoval s lidmi ohroženi sociálním vyloučením, stejně tak jako s lidmi se zdravotním postižením.
Václav MORAVEC, moderátor:
Škoda, že na vás pan premiér Nečas tehdy nedal a nechal Jaromíra Drábka na Ministerstvu práce a sociálních věcí včetně té reformy úřadů práce, když jsme u úřadů práce tak už Rusnokova překlenovací vláda významně posílila úřady práce a to právě o sedm stovek lidí a to personální posílení se mělo projevit právě v lepším uplatňování politiky, aktivní politiky zaměstnanosti, o které jsme se bavili a o částkách. A podle generální ředitelky Úřadu práce Marie Bílkové se už posílení úřadů práce projevuje, i když je nezaměstnanost v České republice vysoká.
Marie BÍLKOVÁ, generální ředitelka, Úřad práce ČR (záznam):
Byť se to na těch číslech tak nejeví, tak je pravda, že tomu tak je, protože my víme, že jsme schopni přinést větší počet volných pracovních míst od zaměstnavatelů, než která bychom měli k dispozici bez tohoto navýšení, tak to je první efekt, který velmi pociťujeme. Navíc je to také taková práce vlastně do budoucna, protože tím, že máme možnost oslovovat municipality, oslovovat zaměstnavatele a nabízet jim spolupráci s námi, ukazovat jim, jaké možnosti spolupráce máme, co všechno jim můžeme nabídnout, tak vlastně si připravujeme i terén pro tu příští aktivní politiku zaměstnanosti. Také, když se podíváme, kolika lidem se nám podařilo poskytnout nějakou službu v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, tak jsme téměř na 90 tisících. Velké části z těchto lidí jsme přímo zajistili zaměstnání, velká část z nich byla rekvalifikována a naše rekvalifikování zkušenost je, že se vlastně 60 % do jednoho roku zaměstná.
Václav MORAVEC, moderátor:
Dodává v rozhovoru pro dnešní otázky generální ředitelka úřadu práce Marie Bílková. Abychom dokončili tu část o té strategii, paní ministryně. Vy v programovém prohlášení vlády máte například obnovení povinnosti zaměstnavatelů hlásit na úřady práce volná pracovní místa či podporu sociálního podnikání jakožto specifického typu ekonomické činnosti. Co vy za váš resort v konkrétních bodech budete chtít do té strategie boje proti nezaměstnanosti ještě dostat?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
To myslím, že byste nám měl nechat nějaký čas.
Václav MORAVEC, moderátor:
Když to bude konkrétní a přesvědčíte o tom diváky, tak mát čas, povídejte?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Vzhledem k tomu, že tady na tom, nezapomeňte, pracují nějací odborníci, a já nejsem opravdu všeznalá bohyně, která si to všechno napíše sama. Ale tohle to jsou naprosto zásadní věci, které jste přečetl.
Václav MORAVEC, moderátor:
Já se omlouvám, já nechci všestrannou bohyni. Já bych chtěl kompetentního ministra, který mi řekne, jaké body tam nad rámec toho, co je v programovém prohlášení, či v koaliční smlouvě bude.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Rozumím. Pro mě zásadní věc, která také souvisí se zaměstnaností, je práce s lidmi, s těmi lidmi, kteří jsou nějakým způsobem ohroženi i na trhu práce. A to je to, co potom souvisí s reportáží o úřadech práce a s tou poddimenzovaností, protože tam byl, jak jste řekl, dodáni lidé na aktivní politiku zaměstnanosti. Ale naprosto nám chybí lidé na terénní sociální práci a to má, to s sebou nese další obrovské následky, protože vy, když máte ty velice deprivované regiony, máte dlouhodobě nezaměstnané, tak je zásadní s těmito lidmi pracovat, aby neztratili pracovní návyky, aby je znovu nabyly, jak už jsem řekla, aby děti viděly vzory, že rodiče chodí do práce. To považuji také za nedílnou součást této strategie, například.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jaké tam budou další, protože víte, co. Já se omluvám, promiňte, paní ministryně, možná opravdu tu otázku.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Já bych ráda domluvila.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ale zatím mi odpovídáte obecně. Já jsem položil otázku.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Pro mě je to velice konkrétní, musím říct.
Václav MORAVEC, moderátor:
To, co jste teď řekla, vám přijde konkrétní?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Pro mě tohle to, aby bylo znova zavedeno sociální šetření, je pro mě velice konkrétní, protože já za tím vidím ty konkrétní lidské příběhy.
Václav MORAVEC, moderátor:
Promiňte, paní ministryně, pro mě konkrétní je, že mi řeknete počet lidí, kteří se na tom sociálním šetření, práci v terénu budou podílet. Vy jste zatím řekla obecné fráze.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Ano, to je těch 1 200 lidí, o kterých hovoří paní generální ředitelka Bílková, kteří nám teď chybí na úřadech práce tak, aby se to sociální šetření a ta práce s lidmi mohla efektivně dělat, to je takový úplný základ. Pak je ještě jiné číslo, které hovoří o posílení sociální práce na obcích například. Další konkrétní věc, která v takové strategii musí být, je nastavení spolupráce mezi zřizovateli škol, zejména středních škol, protože nám chybí technické obory. A nemůžeme oddělit tuto záležitost od nějakých opatření na trhu práce. Musí v tom kterém kraji být úzká spolupráce škol a úřadů práce a zaměstnavatelů samozřejmě v neposlední řadě, kteří si řeknou, co potřebují, to je další bod.
Václav MORAVEC, moderátor:
Co to je podpora sociálního podnikání jakožto specifického typu ekonomické činnosti?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
To je to, že budeme podporovat vznik, mám vysvětlovat tady, co to je sociální podnik? To jsou vlastně firmy, jejichž účelem není zisk, ale jejichž účelem je zaměstnat různě znevýhodněné skupiny obyvatel, ať už to jsou osoby se zdravotním postižením nebo zase jsme u lidí, kteří jsou třeba dlouhodobě nezaměstnaní a kteří mají nějaké lepší podmínky než klasické firmy, aby mohli tuto práci dělat.
Václav MORAVEC, moderátor:
Promiňte, ale vy mi neřeknete jak. Vy mi říkáte a rozvíjíte obecné fráze, co je sociální podnik, ale neříkáte mi, promiňte...
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Ty možnosti jsou velice konkrétní. Ano. Ale já vám můžu odpovědět.
Václav MORAVEC, moderátor:
Já jsem ale nepoložil ještě otázku.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
My můžeme jim snížit odvody na sociálním. Vy jste mi řekl, že jsem neodpověděla. Takže my můžeme snížit odvody na sociálním pojištění.
Václav MORAVEC, moderátor:
Že jste mi neodpověděla konkrétně.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Můžeme je nějak zvýhodnit daňově a tak dále.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jak?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Jak, jak?
Václav MORAVEC, moderátor:
Jak je zvýhodníte. To je rozdíl mezi frází - můžeme daňově zvýhodnit. Ptám se, jak daňově zvýhodníte.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Na to já čekám, až mi spočítají lidé, jaké jsou možnosti, jak to může vypadat, co si ještě ten státní rozpočet může dovolit a co ne. Nezapomeňte, že my jsme na úplném začátku naší vlády. A já vám tady nebudu říkat čísla, o kterých si nejsem jistá, že je opravdu máme spočítané.
Václav MORAVEC, moderátor:
Tomu bych rozuměl, ale zároveň očekávám, že když někdo chce předvést kompetentnější vládnutí oproti tomu, co předváděly vlády předchozí, tak že má nějakou koncepci a propracovanost, protože už existují dokumenty a materiály, ale vy zatím mi toto neprokazujete.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
To se vám opravdu strašně omlouvám, ale já se v současné době zabývám tím, co je teď na řadě, co teď řešíme. Řešíme zvyšování důchodů, řešíme porodné na druhé dítě. To jsou ty zákony bezprostředně, kterými se zabývám, takže já v současné době vám neřeknu, třeba o kolik částku budeme zvýhodňovat podniky sociální. To vám neřeknu, to se omlouvám.
Václav MORAVEC, moderátor:
To bych očekával, když je tady rekordní nezaměstnanost v této zemi, kterou jste zdědili. Promiňte, paní exposlankyně, u vás, vy tady kritizujete vlády sociální demokracie i vlády Jiřího Rusnoka.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
No, ale to už bylo hodně dávno.
Václav MORAVEC, moderátor:
Teď myslím ale kroky, které vláda vedená sociálními demokraty se chystá učinit, jako je zvyšování minimální mzdy. Vy tvrdíte, že zvýšení minimální mzdy povede k větší nezaměstnanosti v této zemi. Podívejme se na aktuální data, jsou z bleskového výzkumu pro dnešní otázky, jsou to data ze sociologického šetření TNS AISA v dlouhodobém projektu Trendy Česka. Obyvatelé Česka jsou přející, co se týče navyšování minimální mzdy, tedy podporují krok vlády premiéra Bohuslava Sobotky, celkem 82 % lidí by bylo pro zvýšení minimální mzdy, z toho celých 50 % je rozhodně pro. Jak bylo řečeno, za pár okamžiku uvidíme snad ta data z exkluzivního průzkumu společnosti TNS AISA pro Českou televizi, který se uskutečnil od 24. dubna do 30. března na reprezentativním vzorku 1 200 lidí. Socioložka, spoluautorka výzkumu Trendy Česka Eva Králová komentuje výsledky výzkumu v rozhovoru pro dnešní Otázky těmito slovy.
Eva KRÁLOVÁ, socioložka, TNS AISA:
Pro zvýšení minimální mzdy jsou jednoznačně lidé, kterých se to nejvíce může osobně týkat, tedy ti, kteří mají spíše základní vzdělání nebo střední bez maturity, tak tam téměř 90 % se vyslovilo, že by chtělo zvýšit minimální mzdu. 50 % je pak o tom naprosto rozhodnutých.
Václav MORAVEC, moderátor:
Interpretuje nejnovější data socioložka, spoluautorka výzkumu Trendy Česka 2014 Eva Králová. Na otázku voliči, kterých politických stran jsou vstřícnější ke zvyšování minimální mzdy a kteří se naopak k tomuto kroku staví rezervovaně, odpovídá Eva Králová i těmito slovy.
Eva KRÁLOVÁ, socioložka, TNS AISA:
Mezi zastánce minimální mzdy jednoznačně nejvíce patří voliči levicových stran, v první řadě pak KSČM, kdy 70 % je naprosto přesvědčená o tom, že je to správný krok. Na opačné straně jsou voliči pravicových stran, zejména pak TOP 09, kde pouze 18 % voličů je přesvědčeno o tom, že zvýšení minimální mzdy je správné rozhodnutí.
Václav MORAVEC, moderátor:
Dodává v rozhovoru pro dnešní otázky socioložka a spoluautorka výzkumu Trendy Česka 2014 Eva Králová ze společnosti TNS AISA. Když kritizujete, to zvýšení minimální mzdy, říkáte, že trh práce přijde o pracovní místa, jestliže se zvyšuje minimální mzda, o kolik pracovních míst přišel trh práce, když loni došlo ke zvýšení minimální mzdy o 500 korun?
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Ty statistiky úplně neznám, protože takové statistiky se například u zaměstnávání třeba lidí se zdravotním postižením, kteří nejvíce pracují za minimální mzdu tam, kde jsou v chráněném pracovním prostředí, tak to úplně říci nemohu.
Václav MORAVEC, moderátor:
Protože, promiňte, paní exposlankyně, ty statistiky totiž nejsou.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Já jsem vám to teď řekla, že ty statistiky se nevedou.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ano, a proto se ptám, proč říkáte, že zvyšování minimální mzdy připravuje trh práce o pracovní místa, když nejsou statistiky?
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Sociální balík podpor veškerých je jen jeden, pane Moravče. A jestliže se nám na jednom vstupu něco zvýší, což my tady tím zvýšením minimální mzdy říkáme zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají, v podstatě za minimální mzdu pracuje minimum lidí, ale ti jsou z těch nejslabších skupin vzdělanostních, tak pak je to tak, že samozřejmě ten zaměstnavatel místo třech zaměstná jen dva anebo jenom jednoho.
Václav MORAVEC, moderátor:
Počkejte, ale to je vaše domněnka. Nejsou tvrdá data, která by...
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Vy pracujete také s mnoha domněnkami, když děláte tento rozhovor.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ne, já jen se ptám. Já se vás jen ptám, kde berete podklady pro vaše tvrzení, že zvyšování minimální mzdy.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Například při diskusi se zaměstnavateli z řad zdravotně postižených, kdy také vloni, ale byla sice zvýšena mzda na osm tisíc, ale když byla mzda zvýšena na 8,5 tisíce, tak u lidí se zdravotním postižením nebyla zvýšena. To nevím, jestli víte. A teď není řečeno, že například u těchto lidí nebude minimální mzda zvýšená, a to skutečně může být problém, protože na chráněném pracovním trhu se může stát a opravdu se to může stát, že tito lidé budou bez práce. To je jedna věc. Pokud si říkáme, jestli to zatíží nebo nezatíží a můžeme předpokládat, že toto by mohlo zatížit státní rozpočet, tak se tím musíme zabývat. Protože my jsme se tady bavili aktivní politice zaměstnanosti, a to jsou jednoznačně lidé, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením. Sociálním vyloučením je jaksi postižen ten, kdo může přijít o práci. O práci může přijít anebo se k ní vůbec nedostat, to jsou, jak to tady paní ministryně říkala, například ti lidé, absolventi do 25 let, lidé to jsou určité věkové kategorie, ale to jsou třeba také navrátilci z léčeben, pro které možná by bylo dobré to sociální podnikání, i když tady nesouhlasím, že sociální podnikání není za účelem zisku. Ziskové i neziskové, akorát tam je to vždycky za účelem zisku a je tam jenom jiná forma přerozdělování. Ale tady v tomto směru jsou to třeba lidé, kteří se vrací z vězení, jsou to děti z dětských domovů, pro které my nemáme připraveno pracovní uplatnění, a tady mohou pomoci všechny nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Ale pokud budeme čím dál tím více.
Václav MORAVEC, moderátor:
Já se vám omlouvám, ale vy jste mi odběhla od minimální mzdy.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Ne, já se vám k tomu vracím teď. V případě, že ale my budeme klást překážky a minimální mzda je jedna z těch překážek pro zaměstnavatele, tak se nám bude stávat čím dál tím častěji, že budeme mít problém se zaměstnáváním lidí, kteří jsou z té kategorie, která je hůře zaměstnavatelná, jsou tady nějaké problémy. A já jsem názoru, že těch překážek má být co nejméně. Já dokonce bych začala vést diskusi na téma, jestli vůbec potřebujeme minimální mzdu, protože pak to tady tvoří takové nešvary, jakože někdo dostane minimální mzdu a na ruku dostane další peníze, protože zaměstnavatel ji krátí, protože má vysoké odvody a tedy je tady jakýsi rovnou předpoklad k tvoření šedé ekonomiky.
Václav MORAVEC, moderátor:
Takže i v Německu vláda Angely Merkelové, která má minimální mzdu?
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Například Švédové ji nemají. Nemají všechny státy. Ano.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ale tam pak také záleží na sociálním systému. Já se vás ptám, jestli Angela Merkelová špatně dělá svoji politiku, když má minimální mzdu?
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Srovnáváte nesrovnatelné.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Ona ji teprve bude zavádět teď tato vláda.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Ano, přesně tak.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ale došlo k tomu schválení, proto se ale ptám, je to strana, která je ODS blízká.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Proto říkám, že srovnáváte nesrovnatelné, protože Angela Merkelová, kdyby do toho nebyla nucena, tak v životě minimální mzdu nezavede. Ona pod jistou tíhou tlaku.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ale zároveň předpokládám, že jestliže Angela Merkelová je kompetentní politik, že pokud by to byl nekompetentní krok, který výrazně poškodí německý trh práce, tak by ho asi nezaváděla.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Tady je možná potřeba dodat, že už do té doby v Německu byla minimální mzda v řadě těch kolektivních smluv, takže ono to úplně není, že ta země stanovuje.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Toto ale obecně to jde řešit kolektivními smlouvami.
Václav MORAVEC, moderátor:
Paní ministryně, když jste se tím přihlásila o slovo, tak vy máte představu, když tedy nemáme v Česku analýzy, jak se projevuje zvýšení minimální mzdy, necháte si ty analýzy a propos udělat, co udělalo zvýšení minimální mzdy o pětistovku?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Vzhledem k tomu, že máme v programu její zvýšení, tak musíme vědět, co to udělalo v tuhle chvíli. Ale já bych chtěla říct jeden zajímavý údaj, za prvé my jsme zkoumali různé mezinárodní analýzy včetně například nějaké studie univerzity ve Vermontu, která se zabývala těmi nejhůře placenými zaměstnáními ve Spojených státech a kolegové nenašli nic, co by říkalo, že zvýšení minimální mzdy zvyšuje nezaměstnanost.
Václav MORAVEC, moderátor:
Máte tedy také představu, když v programovém prohlášení vlády máte tu větu, že minimální mzda bude zvyšována tak, aby se postupně přiblížila 40% průměrné mzdy v zemi. Tak kdy dojde k dalšímu zvýšení minimální mzdy a o jakou částku?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
My v současné době začínáme hovořit se zaměstnavateli a začínáme hovořit o částce 500 korun, ale jak říkáte, ještě to je samozřejmě dlouhá cesta. Ale já bych chtěla ještě říci jedno číslo, že tedy minimální mzda je 8 500, ale hranice chudoby je tady asi 9 600, což znamená, že bohužel dnes ti lidé, kteří tady poctivě pracují osm hodin denně, tak se vlastně dostávají do takzvané příjmové chudoby. A říkat, že se nemá minimální mzda zvýšit, to podle mě skutečně nejde.
Václav MORAVEC, moderátor:
A vy tedy chcete ruku v ruce, aby ta minimální mzda se zvyšovala vždy k začátku roku a vaše představa je o 500 korun k 1. lednu příštího roku?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
To jsem zatím takhle konkrétně neřekla, protože jak říkáte, nám chybí ty studie. Ale jakoby ten první nástřel je 500 korun, a to jak se na to dívají zaměstnavatelé, jaká čísla nám vyjdou, to musíme teprve diskutovat, my samozřejmě především chceme, aby jestliže se tohle stane, aby na tom byla shoda. My jsme začali, jak přišla nová vláda, tak skutečně začala každý měsíc se scházet tripartita a chceme tu shodu i na straně těch zaměstnavatelů.
Václav MORAVEC, moderátor:
Takže návrh je zatím o 500 korun na 9 tisíc.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Ale to je, říkám úplný, je začátek k debatě.
Václav MORAVEC, moderátor:
Řeč byla o sociálních dávkách. Jak už zaznělo v samotném úvodu tohoto pořadu, na dávkách v hmotné nouzi se vloni vyplatilo žadatelům celkem víc než 10,5 miliardy korun. Podívejme se na data, meziročně rostly všechny položky - příspěvky na živobytí z necelých 6 miliard na loňských 7,5 miliardy u doplatku na bydlení je nárůst ještě strmější. Zatímco v roce 2012 šlo o miliardu a 670 milionů korun, vloni už o 2 miliardy a 800 milionů. Generální ředitelka Úřadu práce Marie Bílková k nárůstu počtu sociálních dávek v rozhovoru pro dnešní Otázky poznamenává.
Marie BÍLKOVÁ, generální ředitelka, Úřad práce ČR:
Poslední čísla mám vyplacena za únor 2014, a když porovnáme počet vyplacených dávek například u příspěvku na živobytí, v únoru 2014, z prosince 2011, to znamená poslední měsíc, kdy se vyplácelo postaru, tak máme nárůst 166 %. Když se podíváme na vyplacený objem, je to 192 %. Ještě horší je to u doplatku na bydlení, tam je ten procentní nárůst v počtu 270 % a vy vyplacených objemech 350 %. Takže skutečně ta tendence je setrvalá a růst pokračuje.
Václav MORAVEC, moderátor:
Dodává v rozhovoru pro Otázky generální ředitelka Úřadu práce Marie Bílková. Na moji otázku, zda vysoká čísla výplat sociálních dávek nejdou i na vrub takzvané Drábkově reformě, kdy se změnila podstata vyplácených sociálních dávek, generální ředitelka Úřadu práce poznamenává.
Marie BÍLKOVÁ, generální ředitelka, Úřad práce ČR:
Určitě částečně to s tím souvisí právě proto, že klienti přestanou dříve pobírat podporu v nezaměstnanosti a spadnou nám tedy do systému hmotné nouze, takže jistá část tohoto nárůstu jde na vrub reformy. Další část toho nárůstu jde samozřejmě na ekonomickou situaci, která se obecně zhoršuje na rostoucí počet nezaměstnaných a tím pádem i lidí, kteří jsou v situaci hmotné nouze, ale nepochybně je tady i část, kterou bychom byli schopni minimálně zastavit ten růst v okamžiku, kdy bychom mohli lépe ověřovat, lépe kontrolovat a kdyby se s těmi klienty více pracovalo v rámci sociální práce, v místech, kde žijí, kde bydlí.
Václav MORAVEC, moderátor:
A tím generální ředitelka Úřadu práce České republiky přichází ke svému novému návrhu, protože přichází s propočtem, že úřady práce v současnosti potřebují nových 1 200 lidí na kontrolu výplat sociálních dávek a práci v terénu. Kdybyste byla, Lenko Kohoutová, ministryní práce a sociálních věcí, dala byste teď generální ředitelce těch 1 200 tabulkových míst, které podle informací Otázek teď aktuálně požaduje?
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Já bych s paní ministryní diskutovala o tom, že bych odtrhla posuzování dávek pro osoby se zdravotním postižením z úřadu práce a toto bych i se sociálními pracovníky tam, kde by se udělaly pracovní týmy na České správě sociálního zabezpečení, tak by ty počty nemusely být tak vysoké. To je jedna věc. Takže to posuzování podle zákona o sociálních službách a dávkách pro osoby se zdravotním postižením bych přesunula na úplně jiný odbor a stejně tak bych začala vést diskusi nad tím, jakým způsobem bychom znovu začali spolupracovat s obcemi na sociální práci, protože se ukazuje časem a já jsem, to je také prokazatelné, že jsem byla ten, kdo říkal, že toto nic dobrého nepřinese, odtržení od sociální práce od obcí a paní ředitelka to tam v tom spotu také zmiňuje, že sociální práce má být co nejblíže občanovi, takže ta obec odpovídá.
Václav MORAVEC, moderátor:
To znamená, 1 200 lidí vám přijde moc v tuto chvíli?
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
1 200 lidí, protože už za paní ministryně Müllerové se přibírali lidé, nebo se přibírali lidé. Za pana ministra Koníčka, tuším také, nevím jestli to bylo nakonec dokonáno, ale možná to bylo slíbeno.
Václav MORAVEC, moderátor:
To bylo na politiku nezaměstnanosti a bylo to těch 700 lidí.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
To bylo těch 700 lidí pouze na aktivní politiku zaměstnanosti.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Říkám, že nevím, co bylo dokonáno, protože vím, že bylo žádáno.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
To tedy moc dokonáno nebylo.
Lenka KOHOUTOVÁ, expertka na sociální problematiku /ODS/:
Proto říkám, že to úplně nevím. A stejně tak jakoby při té diskusi bych spíše šla do toho, aby práce sociální šla za obcí, ale opravdu, teď je to tak, že sociální balík, jak už jsem to tady říkala sociální balík peněz je opravdu jen jeden a ono se z té zaměstnanosti z příspěvku v nezaměstnanosti, který se řídí zákonem o zaměstnanosti se ti lidé, kteří přestanou tento příspěvek pobírat, přelévají jen do jiného zákona, ale pořád ze stejného rozpočtu, kapitoly 313 ministerstva práce a sociálních věcí.
Václav MORAVEC, moderátor:
Tedy říkáte, že to číslo 1 200 je moc. Vy dáte, paní ministryně, těch 1 200 lidí, jak o ně teď aktuálně žádá Marie Bílková?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Pokud já vím, tak těch 1 200 to je docela dobře spočítané číslo. Jestli my budeme schopni hned teď dát celý ten počet, tak to je samozřejmě zase na diskusi, na diskusi o rozpočtu a tak dále. Nicméně tady tyhle diskuse, co a j
expertka ODS na sociální problematiku