Jak se má občan orientovat v pardubické politice?
Kauza možného podvodu mecenáše a spojence uskupení Pardubáci Martina Chovance působí jako další rána pro věrohodnost celé pardubické politiky.
Nejvíce zarážející je skutečnost, že podnikatel s podezřelými obchodními praktikami byl jmenován do dozorčí rady Dopravního podniku města Pardubic. Pomyslné máslo na hlavě tak nemají jen lidé ze sdružení Pardubáci, ale celá rada města jmenující členy dozorčí rady.
Spojení s podnikatelem obviněným ze zvlášť závažného trestného činu kompletně ničí stylizaci Pardubáků jako hnutí za očistu pardubické politiky. Výmluvné vyjádření náměstka Brendla o tom, že přece všichni lidé jsme potencionálně podvodníci, přeměnu jen završuje. Více než dva tisíce možných poškozených s celkovou škodou přes 15 milionů korun na to totiž budou mít zřejmě odlišný názor.
Problémy trápí všechny strany
Je teď jen na Pardubácích, jak rychle zareagují. Ale dokládá to skutečnost, že všechny strany a uskupení mají své potíže. Pro příklady nemusíme chodit daleko do historie. Pardubickou ODS postihl skandál s výletem politiků společně s podnikateli do Madridu, okresní ČSSD musela řešit dubinského starostu Kásiče, bývalého SNBáka odsouzeného za uplácení novinářů, či účelová sdružení na Bohdanečsku.
Skandály ale netrápí jen zavedené strany. Úplně stejně se dotýkají místních sdružení a projektů. U Sdružení pro Pardubice se raději zavírají oči nad jejich spojením s Věcmi veřejnými nebo nesplněnými sliby ohledně nakládání s penězi z dozorčích rad. A Pardubáci teď mají svého Chovance. Očistnou silou tedy rozhodně nejsou a ani být nemohou.
Když se trochu zamyslíme, tak v každé ulici, v každé rodině, v každé partě, v každé třídě, v každé skupině se najde černá ovce. Někdy je tak onálepkován člověk dokonce i nevinně, jindy se naopak pohybuje na hraně etiky a zákona dlouhodobě. Tvářit se, že v politice to bude jinak, je nesmírně naivní. Proto slib, že to někdo zcela změní, zůstane vždy nesplněný.
Přesto plně souhlasím, že na politiky musíme mít větší nároky. Není možné, aby obviněný v takto závažné kauze nadále seděl v dozorčí radě dopravního podniku. Zvlášť když se do ní neměl vůbec dostat a je jedno, jak hodně pomohl Pardubákům. Větší vinu než za jeho chování však nesou za své nereálné sliby. Podle čeho si má tedy občan vybrat? Co skutečně od sebe odlišuje jednotlivé poltické strany a uskupení?
Alarmující situace v Pardubicích
Odpověď zní banálně, ale jednotlivé politické strany a uskupení odlišuje práce odvedená pro občany a město. Rozhodujícím měřítkem již přece nemůžou být populistická hesla, která neustále slýcháme. Vždyť kolik ministrů už zde prohlásilo, že se začnou rychleji stavět a více opravovat silnice? Kolik stran a uskupení oznamovalo, jak vše změní a zatočí se s korupcí? A situace v Pardubicích se k lepšímu nemění.
Koaliční sociální demokraté, Sdružení pro Pardubice a Pardubáci potichu změnili podmínky výběru zakázek. Velkou kritiku sklízí také z neziskového sektoru za netransparentní financování kultury. Investiční dotace město vůbec nečerpá, ale za to je radniční koalice mistrem ve slibování. I když plánují a platí jen do šuplíku.
Na včasné dokončení opravy třídy Míry, rekonstrukce prostoru přednádraží či Tyršových sadů proto dnes věří málokdo. Pardubice tak ve výsledku více vydávají na přípravu projektů, než kolik peněz na investice využívají. A to vše kvůli naprosté neschopnosti současného vedení města týmově pracovat a zaměřit se na zásadní problémy Pardubic.
Aktivitou koaliční politici naopak hýří při omezování a boji s fungujícími městskými obvody. Proč je referendum pořádané mimo celostátní volby ovšem dává smysl jen tomu, kdo chápe, proč se má utratit o milion korun více. Blamáží zavání i personální politika ilustrovaná nestabilitou na pozici hlavního architekta. V takovém výčtu bychom bohužel mohli pokračovat ještě dlouho.
Rozhodnou výsledky nebo sliby?
Celé současné dění na mě proto působí jako zoufalá honba politiků za posledními zbytky volných peněz. Vypadají, že se snaží rychle vykouzlit zakázky, které alespoň trochu pomohou volebním rozpočtům. Dost smutný pohled. Přesto nejhorší možností zůstává rezignace na zlepšení dnešní situace a podléhání skepsi.
Nesmíme totiž zapomínat, že se v Pardubicích dokončily zajímavé projekty. Výborně běží program IPRM sídliště Dukla a Višňovka, znovu funguje plavecký areál a Machoňova pasáž konečně dostala důstojnou podobu. Jedno mají všechny tyto úspěšné investice společné – začala je pardubická ODS.
Mnohé užitečné projekty, jako například zateplování škol a školek spolufinancované z evropských fondů, navíc prosadila ODS i přes počáteční odpor bývalých koaličních partnerů, kteří se jimi o to více dnes chlubí. Občané si to můžou ověřit stejně jako výsledky vlastní práce současné radniční koalice. Ty, pokud vůbec nějaké najdeme, jsou zcela tristní.
zastupitel MO II