Výsledek referenda, boj o EET a Obamova podpora socialismu na Kubě
Začaly prázdniny a Evropu postihla vlna veder. Ideální čas na dovolenou. Neodolal jsem. Nicméně mi to nebrání v komentáři událostí uplynulého týdne. Nenašel jsem letos odvahu odcestovat do Řecka, ale Řeckem začnu mé ohlédnutí.
Čert vezmi Řecko; co si natropili to mají - a tím myslím nejen Řeky, ale i jejich věřitele. Je mi líto lidí, kteří se nechali obalamutit bolševickými sliby ohledně nových podmínek. Na druhou stranu většina lidí prostě musí být schopná uvažovat racionálně, přesněji řečeno není-li většina lidí schopna racionálně uvažovat, nemůže být řeč o demokracii. Ta totiž nespočívá v pouhém odevzdání hlasu, ale především v přenesení odpovědnosti. Proto jsou referenda podvod: tváří se, jakože lidé dostávají nějaký mimořádný nástroj, ale ve skutečnosti jsou založená na propagandě a vymývání mozků. Řekové jsou tragédi. Avšak je v tom jejich vydírání kousek racionální úvahy. Tsipras hraje vabank se zbytkem eurozóny. Pokud mu Evropa uhne, zítra bude takových Tsiprasů všude spousta – ve Španělsku, v Itálii, v Portugalsku. A celé se to rozpadne a nastane peklo. Pokud ale Evropa neuhne, zhroutí se Řecko. Tamní komunisti a fašisti to svedou na Němce – a nastane peklo. Řekové jsou vlastně v klidu. Oni už prohráli, teď hrají o to, kdo prohraje s nimi – a kdo prohraje proti nim. Osobně vsázím na tzv. „čestný bankrot“. Eurozóna vyměkne, odpustí Řekům těch 30 % dluhů (nebo kolik si nakonec řeknou), Tsipras se stane národním hrdinou a v zadlužených státech vstanou noví bojovníci. A to budou teprve demokrati …
Začal parlamentní souboj o elektronickou evidenci tržeb. Nečekám, že by opozice na poslední chvíli změnila svůj přístup a argumentaci, a nečekám nic podobného ani od vlády. Bude-li koalice jednotná a trpělivá, nakonec si EET prosadí. D obře vedené obstrukce však mohou vládní poslance utahat. Uvidíme. Nicméně každý zákon lze zrušit. Ten o EET i třeba ten o státní definitivě a nedotknutelnosti pro vybranou úřednickou aristokracii. Řekněme, že si vláda zákon prosadí , a počínaje jarem příštího roku se začne evidovat. Pan ministr slibuje miliardy. Kde se vezmou? Žádné nové peníze přece nevzniknou. Pokud se vyberou, tak pouze na úkor spotřeb y obyvatel České republiky. Pan ministr tvrdí, že je vezme zlodějům a nepoctivým živnostníkům, tudíž že je tospravedlivé. Od skáčou to snížením tržeb ti, kteří daně poctivě platní, ale když se kácí les, tak lítají třísky . Nejhorší je, když se vláda rozhodne, že začne páchat dobro. Přitom o peníze tento stát nepřichází u živnostníků; i kdyby měl pan ministr stoprocentní pravdu, tak mluví o 10 miliardách. Tento stát plundrují továrny a montovny , respektive jejich bohatí majitelé , kterým stát odpouští všechny daně a ještě jim podkuřuje rozdáváním pozemků. Jenomže do svých se kope těžko, že pane ministře? Čí káru vlastně pan ministr tlačí?
Přiznám se, že absolutně nechápu, proč má Obamova administrativa takovou potřebu oživovat kubánská politická zombie v podobě bratrů Castrových. Jak Fidel, tak Raúl stojí jasně v rudém spektru. Ostatně Raúl (společně s neméně rudou prezidentkou Argentiny Kirchnerovou) oficiálně blahopřáli Řekům k jejich referendem schválené ekonomické sebevraždě. Kubánský režim je plajte, na mizině, a mohou za to experimenty bratrů Castrových , dříve tolik podporovan ých soudruhy ze Sovětsk ého svazu a komunistick ého Československ a . Budovat socialistický zázrak na ostrově svobody pomáhal osobně jistý V altr Komárek . Místo toho, aby havanský režim konečně zdechl, dává mu pan prezident USA politické kapačky do žil. Možná je to te ď nový trend v zahraniční politice Spojených států : Když nějakého diktátora zlikvidují, musí jiného podpořit, aby se průměrn á síla diktátorů na světě stále vyrovnávala. Zbabral to Obama, když zahodil nějakých šedesát let tradice. Asi je mu to jedno. Možná dokonce čeká, že mu někdo zatleská. A nejhorší je, že se možná dočká.
předseda místního sdružení
člen strany
předseda regionálního sdružení
předseda regionální rady
člen výkonné rady
starosta
starosta
krajský zastupitel