Tak to vidím já aneb 6. týden
Uražený Jiří Pospíšil, nová vláda a její první kroky
Uplynulý týden byl zajímavými událostmi opravdu nabitý. Začnu jmenováním vlády. Bohuslav Sobotka se konečně dočkal a pan prezident mu dovolil začít vládnout. Zjevně rozněžnělý a pohnutý premiér předložil návrh na složení vlády, který obsahoval řadu chyb ve jménech a zařazení jednotlivých ministrů. Pan prezident si to v rámci jmenovacího aktu náležitě vychutnal. Domnívám se, že trapné to bylo z obou stran. Pan premiér Sobotka si měl tak zásadní dokument alespoň přečíst. Oznámil, že personálně potrestá úředníky zodpovědné za ten šlendrián. Vzhledem k tomu, že nejvíce neschopný u toho byl sám, tak jsem zvědavý, jak se s tím vypořádá. Pan prezident svým rádoby vtipným výstupem zase ukázal, jak moc miluje konflikty. Místo toho, aby Sobotku taktně v ústraní upozornil na odfláknutou práci – a třeba ho i napomenul, rozmázl to způsobem, který lze očekávat od lídra opozice, nikoli od prezidenta. Možná jsme se stali svědky nové ústavní zvyklosti, v rámci které prezident stojí v opozici proti vládě.
Jiří Pospíšil oznámil svůj odchod z ODS. Upřímně řečeno jsem to čekal, protože jsem byl na kongresu a viděl jsem jeho narůstající podrážděnost, když nebyl spolustraníky znovu a znovu zvolen. Téměř okamžitě se nechal slyšet, že zvažuje, co se svojí politickou kariérou podnikne. V médiích se psalo, že se z Jiřího Pospíšila stal bezvýznamný řadový člen ODS. Pravda je taková, že byl zvolen do výkonné rady, což je stranické vedení, jehož členem je vždy jeden zástupce z každého regionu. Po kongresu se tudíž stal zástupcem plzeňského regionu v nejužším stranickém vedení, což je pozice, na kterou dosáhne pouze 14 z 21.475 členů ODS. Asi to bylo Jiřímu málo, tak to ve straně zabalil. Následně prohlásil, že cítí odpovědnost vůči voličům, takže si ponechá svůj poslanecký mandát. To už je u nás taková tradice. Každý se cítí odpovědný právě tomu, kdo mu aktuálně přinese co nejlepší alibi a profit.
Sotva začala vládnout nová koalice, už ministerstvo financí oznámilo, že růst české ekonomiky se nečekaně zrychlil. Podle mého názoru se musí jednat o nový světový rekord, protože v té chvíli byl Andrej Babiš ve funkci snad 24 hodin. Zběžně jsem se seznámil se všemi sliby, se kterými vláda Bohuslava Sobotky přišla. Zarazilo mě, s jakou lehkostí vláda současně slíbila zvýšení výdajů ve všech oblastech a zároveň ústy pana ministra financí Babiše oznámila úspory a snížení deficitu. Buďto s námi vláda hraje nějakou velice legrační hru, nebo očekává prudký ekonomický růst. Osobně na ekonomický zázrak ve střední Evropě příliš nevěřím, přestože bych si ho moc přál. 40 dodatečných miliard, které slíbila koalice lepším výběrem daní, se konat nebude. Takže buďto se zatne dluhová sekera ještě hlouběji, než je nyní, nebo se na všechny sliby pomalu zapomene. Vsadil bych se, že už teď se hledá viník vládního neúspěchu. Budou jím pochopitelně hlavně ODS, Klaus, Topolánek, Nečas a všelijací nespecifikovaní zloději a darebáci. Kdo jiný, že?
předseda místního sdružení
předseda oblastního sdružení
člen regionální rady
místostarosta
krajský zastupitel