Stanislav Blaha Články

S tím, jak se blíží termín britského referenda o setrvání v Evropské unii, narůstá nervozita eurounijních prominentů.

Jean Claude Juncker vzkázal Britům, že pokud odejdou, budou čelit odvetným opatřením. Juncker označil případný „brexit“ slovem dezerce. Je docela srandovní, když se lucemburský trpaslík začne ohánět vojenskou terminologií. To skoro vypadá, jakoby v lesích kousek od slavného belgického města Bastogne lucemburští námořní pěšáci a parašutisté nacvičovali vylodění u Doveru a následný pochod na Londýn.Hrozit Británii silou, to opravdu není dobrý nápad. Naposledy si to vyzkoušeli Němci. Velkohubost jde ruku v ruce s arogancí. Pokud potentáti Evropské unie považují odchod některé z členských zemí za dezerci, pak je na místě ptát se, jak přesně vnímají obsah slova „členství“. Je to podle nich dobrovolný závazek, nebo spíše okupace? Bylo by rozumné znát na tuto otázku odpověď. Pokud se nejedná o smlouvu, kterou lze vypovědět, pak se jedná o otroctví. Nevzpomínám si, že bychom se v referendu v roce 2003 zavazovali k něčemu takovému.

Hnutí ANO by mohlo do prezidentských voleb nasadit Věru Jourovou, Martina Stropnického, případně někoho dalšího. Poměrně nečekané prohlášení Andreje Babiše tak trochu „vyvrátilo“ spekulace, že ANO je už předběžně dohodnuté s Milošem Zemanem. Přitom jak pro Babiše, tak pro Zemana je vzájemná spolupráce prospěšná. Těžko podezírat Babiše (i Zemana) z politické naivity, takže je potřeba to vnímat pouze jako takový balónek. Předně proč byla taková slova vůbec vyřčena v okamžiku, kdy to vůbec nebylo potřeba říkat, že? Pokud se o někom prohlásí, že by mohl být kandidátem na prezidenta, vnímá to veřejnost jako svého druhu vyznamenání. Pokud se však jedná o kandidaturu proti Miloši Zemanovi, vnímá to ten „vyznamenaný“ jako polibek smrti. Oba jmenovaní politici navíc paří do prounijního politického proudu, který momentální rozhodně není příliš oblíbený. Věra Jourová to zahrála do autu s tím, že její mandát v EU končí až v roce 2019, Martin Stropnický se k tomu raději nevyjádřil vůbec. Je však možné, že to Andrej Babiš myslel upřímně. Ostatně jako celé svoje politické angažmá.

Velkým politickým tématem posledních dnů jsou platy ve školství. Situace je taková, že průměrný příjem vysokoškoláků pracujících mimo školství je o polovinu vyšší, než těch, kteří pracují ve školství. To přirozeně vede k odlivu mozků ze školství a ke snižování úrovně nabízených vzdělávacích služeb. Školské odbory chtějí pro kantory 130 % průměrné mzdy, což by aktuálně znamenalo 34.400,- Kč (nárůst o 30 %). Ministryně školství Valachová s odboráři souhlasí a pro příští rok požaduje nárůst platů o 10 %. To by však znamenalo dodatečných 8 miliard ze státního rozpočtu, které nechce uvolnit ministr financí Babiš. Nehledě na to, že ve skutečnosti bychom měli výdaje ze státního rozpočtu zvýšit o 24 miliard ročně. To je zhruba polovina rozpočtu na obranu. Vůbec to není jednoduché, ale řešení se opravdu nalézt musí. Výborní učitelé nesmí utíkat mimo školství, ale musí dostat příležitost své schopnosti prodat. Nenapadá mě spravedlivější a rozumnější řešení, než zrušit tabulkové platy ve školství a zavést školné.

Ing. Stanislav Blaha

předseda místního sdružení
předseda regionálního sdružení
člen výkonné rady
starosta
krajský zastupitel