Stanislav Blaha Články

Prakticky bez povšimnutí prošel parlamentem zákon, který nově upravuje správu peněz vybraných v rámci zdravotního pojištění.

Vybrané pojistné se bude shromažďovat na účtech u České národní banky a stát bude mít možnost s vybraným pojistným hospodařit. Neskrývanou motivací vlády bylo zlepšení bilance státního rozpočtu, takže je téměř jisté, že ministr financí nově získané pravomoci brzy využije. Nezamýšleným efektem tohoto opatření je zhroucení mýtu, že tak zvané pojistné není daň. Vzhledem k tomu, že od nynějška už nebude jisté, že vybrané pojistné bude užito výhradně k úhradě zdravotnických nákladů, je zbytečné hrát s veřejnosti falešnou hru na „pojištění“. Stát svým občanům přiznává, že daň z příjmu nečiní těch 20,1 % z hrubé mzdy (15 % ze superhrubé mzdy), ale 60 %. Ano – to není překlep. Ve skutečnosti každý z nás platí 60% daň z příjmu: z každých 10.000,- Kč „hrubého“ si stát nárokuje celkem 6.000,- Kč, přičemž milostivě vrací některé odpočitatelné položky (3.400,- Kč zaplatí zaměstnavatel a 2.600,- Kč zaplatí zaměstnanec). To je masakr.

Stát si vymyslel další daňovou lahůdku pro ty nejméně majetné z nás. Chystá se totiž rozšíření stávajících pokut za nákup starších automobilů. Přitom je evidentní, že nákupem ojetiny řeší svoji mobilitu ti, kteří na nové auto prostě nemají. Žijeme v zemi, kde má lidská práce téměř nejmenší hodnotu v EU v poměru k onomu božskému ukazateli HDP (který nám tak pěkně roste). A továrnám se podkuřuje i umělým podhodnocováním měny, což dále snižuje kupní sílu občanů – ČNB kvůli tomu tiskne a prodává stovky miliard korun a uměle tak udržuje převis nabídky. Těžko lze proto předpokládat, že lidé začnou masivně nakupovat nová auta. I nadále budou odkázáni na bazary, takže stát od nich bude inkasovat pokuty. (Od roku 2018 zaplatí pokutu už i za nákup „jedničkové“ octavie.) Co přesně si od toho stát slibuje? Mně to připadá jako logika Matěje Stropnického, který by chtěl lidem zakázat létání na dovolenou, aby se chovali více ekologicky. Naprostá zhovadilost je totiž dále umocněna tím, že vybrané peníze bude stát rozdávat ve formě dotací na nákup extrémně drahých elektromobilů a podobných ekonomických nesmyslů. Jenomže taková auta si mohou dovolit jenom ti nejbohatší. Bude to poprvé v dějinách, kdy chudí začnou dotovat své bohaté spoluobčany. Dobré, ne?

Vypadá to, že by v České republice mohly začít platit zákony, které by vyloučily z veřejných zakázek firmy, jejímž nejméně desetinovým spoluvlastníkem by byl člen vlády, resp. by podnikatelům znemožnily stát se členy vlády. Je evidentní, že jsou to opatření namířená proti Andreji Babišovi. V médiích se ostatně ihned vžilo označení Lex Babiš. Rovnou se přiznám, že se mi zákony namířené proti konkrétním osobám nelíbí a nepodporuji je. Dokonce souhlasím se slovy pana ministra, že všichni přece od začátku věděli, že je ve střetu zájmů.Takže proč se proti tomu naráz (před volbami) začali vymezovat? A nejen to – všichni rozhodující aktéři v jeho případě dokonce od začátku rezignovali na předložení lustračníhoosvědčení. Je opravdu zvláštní, že sociálním demokratům a lidovcům až dosud nevadilo, že jejich kolega je možná estébák, ale určitě oligarcha, který vládne jenom proto, aby své impérium ještě víc posílil, rozšířil a ochránil speciálními zákony, resp. obsadil klíčové pozice ve státní správě svými lidmi. Místo toho, aby se s někým takovým nikdy nespojili – a tím by žádný problém ani nevznikl, tak se nyní rozhodli podpořit nesprávný zákon. Je přitom evidentní, že takový zákon Andreje Babiše v jeho plánech ani nezpomalí, natož aby mu nadělal vrásky na čele. On sám s úsměvem prohlásil, že by se v takovém případě oženil a majetek převedl na manželku. Proč ne? Klidně by na ni mohl převést rovnou celé ministerstvo financí, či dokonce celou Českou republiku. Dokud totiž bude mít Andrej Babiš sílu vládnout, dotud se bude každý večer před usnutím smát nad tím, jak jednoduché to všechno ve skutečnosti má.

Ing. Stanislav Blaha

předseda místního sdružení

předseda regionálního sdružení

člen výkonné rady
starosta

krajský zastupitel