Rozhovor pro Parlamentní listy
Podle rektora Univerzity v Hradci Králové Josefa Hynka je ztratit důvěru jednodušší, než ji získat, a to teď občanské demokraty čeká. Josef Hynek nyní kandiduje do Evropského parlamentu jako číslo 8. A jestliže získá dostatečnou podporu voličů, chce se zaměřit na vzdělání i vědu.
Jak vnímáte nástup nového předsedy Petra Fialy, a je tím, koho v současné situaci ODS potřebuje?
Petra Fialu znám dlouhá léta a jeho nástup do čela ODS je pro mne dobrým signálem. Rozhodnutí vést stranu v této těžké době určitě nebylo snadné a málokdo by s ním asi měnil, ale je to chytrý člověk a schopný manažer, a proto věřím, že bude úspěšný i při vedení ODS.
Poslední volby ukázaly propadající se důvěru voličů v občanské demokraty. Jaký je podle vás recept na získání jejich důvěry zpět?
To je složitá otázka, protože ztratit důvěru je vždy jednodušší, než ji získat. Kdybych to měl zjednodušit, není možné kázat vodu a pít víno. Rétorika naší strany se v minulosti často lišila od reálných kroků, které ta či ona vláda prováděla a když už politice strany nerozumějí její vlastní členové, nelze čekat, že budeme důvěryhodní pro voliče.
Často se objevuje názor, že ODS jsou zkorumpovaní politici. Jak na to jako vážený profesor reagujete?
Je to podobné jako zvolání, že tady všichni kradou. Já na to vždy říkám, že já nekradu a pokud nekradete ani vy, už jsme minimálně dva, pro které to neplatí. S ODS je to stejné. Letos končím dvacátý rok jako zastupitel ve městě, kde žiji. Nikdy jsem za tuto práci nepřijal ani jedinou korunu a dělám to proto, že mi záleží na tom kde a za jakých podmínek žiji. Neuměl bych sedět jen někde v koutě a nadávat na poměry nebo zkorumpované politiky. Právě proto se snažím být užitečný. A takových lidí znám v ODS hodně.
Z ODS odcházejí tisíce členů, Petr Fiala zmínil, že je to částečně dobře, stranu opouštějí ti, kteří z ní chtěli mít jen osobní prospěch. Co si o tom myslíte?
V každé straně jsou jistě lidé, kteří své členství berou jen jako příležitost k získání určitého osobního prospěchu, takže v době, kdy se dané straně nedaří, nemají důvod zde dále setrvávat. Pokud odcházejí takoví členové, škoda jich nebude.
Jaký je váš názor na současné dění na Ukrajině? Co si myslíte o Putinových krocích?
Předloni jsem byl pracovně na partnerské univerzitě v Kyjevě, v centru města v klidu demonstrovali a kempovali příznivci i odpůrci vězněné Julije Tymošenko a asi nikdo si nedokázal představit, že by se situace mohla vyostřit až do ozbrojených konfliktů. Velmi bych Ukrajině přál, aby se problémy podařilo vyřešit bez dalšího násilí.
Prezident Putin je velmi silný hráč, který neváhá využít všech trumfů, které sám drží v ruce, ale i jakékoliv slabosti na straně svých protihráčů. A zatímco svět mu nerozumí, jeho domácí publikum nadšeně tleská. Nebezpečná kombinace jen pár stovek kilometrů na východ od našich hranic.
Co říkáte na práci současné koalice hnutí ANO, ČSSD a lidovců? Budou schopni naplnit avizovaný program?
Konkrétní výsledky zatím k dispozici nejsou, takže nepovažuji za vhodné vynášet nějaké kategorické soudy a už vůbec ne spekulovat o tom, zda a co budou schopni splnit.
Jak se ODS vyrovnává s kauzou kolem Nagyové a Nečase? Jak celou kauzu vnímáte s odstupem času vy?
Kauza Nagyová je stále zahalena množstvím otázek a vyšetřování se táhne. Přiznejme si ale, že problémy ODS nevznikly až s touto mediálně vděčnou kauzou, ale jde o problémy starší a hlubší. Neschopnost vysvětlovat vládní politiku vedla ke ztrátě důvěry a podpory veřejnosti. Snaha vládnout za každou cenu způsobila, že premiér dopustil například destruktivní působení ministra Dobeše na Ministerstvu školství, provedl zoufalý pokus o udržení vlády jmenováním paní Peake ministryní obrany atd. ODS se stala nečitelnou, nedůvěryhodnou a jasný signál v podobě tragicky prohraných prezidentských voleb byl bohužel ignorován.
Jaký je váš názor na společnou měnu euro a měla by ji Česká republika přijmout?
Jsem proti zbrklému přijímání eura v naší zemi. Pro přijetí do měnové unie je nutné splnit takzvaná maastrichtská kritéria, která byla zavedena právě kvůli ochraně zóny před vstupem neodpovědných zemí. Dnes ale většina zemí uvnitř zóny tato základní kritéria sama neplní. Státy z jihu Evropy jsou stále předlužené, jejich konkurenceschopnost nízká, záruky za dluhy přebírá postupně eurozóna, a to řešení problémů jen oddaluje. Je rozumné spěchat se vstupem do takového klubu? Já myslím, že ne.
Kandidujete za ODS do Evropského parlamentu, na co se v případě zvolení hodláte zaměřit?
V případě zvolení bych se rád věnoval tomu, co jsem dělal dosud, to jest školství, vědě a výzkumu. Ačkoliv nepochybně platí, že v této oblasti mnoho programů velmi úspěšně funguje, neznamená to, že bychom měli být spokojeni. Bez vzdělaných lidí s mezinárodním rozhledem a zkušenostmi a hlavně bez špičkové vědy a výzkumu Evropě hrozí, že se stane jen hezkým skanzenem bez výroby a bez schopnosti konkurovat.
Jak vnímáte současnou roli Česka v Evropské unii? Chcete ctít názory Václava Klause nebo se máme podle vás do Evropy naopak více integrovat?
V naší zemi se často členství v Unii zjednodušuje na dvě základní témata - zrušení celních a pasových kontrol na hranicích a čerpání evropských dotací. Já jsem přesvědčen, že členství v Unii nám přináší i důležitější výhody, mezi které patří naprosto jasné a nezpochybnitelné civilizační a ekonomické ukotvení. Protože žádná výhoda není nikdy zadarmo, jsou zde samozřejmě i mnohé nevýhody a problémy. Proto je nutné každý další krok směrem k hlubší integraci velmi pečlivě vážit a chránit naše vlastní zájmy. Bylo by trestuhodně naivní se domnívat, že úředník v Bruselu se o nás bude starat lépe, než to umíme my sami.
Co si jako profesor myslíte o školství v naší zemi?
České školství není přes všechnu kritiku úplně špatné. Rád bych zdůraznil, že přes všechny reformy, které se neustále připravují a v některých případech i realizují, je stále na poměrně solidní úrovni. Velkým problémem je dlouhodobý nedostatek financí, a to nemluvím jen o platech učitelů, ale i o vybavení škol pomůckami, technikou a literaturou. Každoročně slýcháme, jak naše děti zaostávají za svými vrstevníky z Koreje nebo Tchaj-wanu v matematice. Ale já za varovnější pokládám zjištění, že děti v zahraničí chodí do školy raději, méně se tam nudí a jsou to obvykle děti ze stejných zemí, které nás porážejí v té matematice. S tím je třeba něco udělat a klíč k řešení je nejen v rodinách, ale zejména v přípravě budoucích učitelů.
Měli bychom mít hromadné a stejné přijímací zkoušky na školy podobně, jako to nyní funguje u maturantů?
Chápu snahu nastavit nějaký minimální standard, že někdo už na střední školu nepatří, ale neumím si představit, že by to šlo zajistit jedním centrálním testem platným pro všechny střední školy. Obávám se, že takový pokus je odsouzen k podobnému neúspěchu jako jednotná státní maturita, kdy budoucí vysokoškolák se při testu nudí a chudáka kadeřnici či automechanika trápíme něčím, co pro výkon svojí profese nikdy nepoužije. A to ani nemluvím o spoustě peněz, které na takový experiment stát nutně vyplýtvá.
Ministr školství Marcel Chládek se nechal slyšet, že domácí výuka na druhém stupni základního vzdělání není dostatečná a je proti. Jaký je Váš názor na tuto problematiku?
Za vývoj a vzdělávání dítěte jsou zodpovědní rodiče, takže pokud mají opravdu vážný důvod vzdělávat své dítě doma, měli by tu možnost a to právo mít. Systém, který dnes existuje na prvním stupni základních škol, funguje na principu, kdy domácí výuku musí povolit ředitel školy, kam by měl žák za běžných okolností chodit, rodič potomka musí mít určité minimální vzdělání a dítě musí na konci každého pololetí přezkoušet běžní učitelé. Nemyslím, že by to mělo být masové, ale proč by podobný systém ve výjimečných případech, jako je třeba dlouhodobá nemoc dítěte, nemohl fungovat stejně dobře i na druhém stupni?
Zdroj: http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1337&clanek=318533
kandidát ODS pro volby do EP
zastupitel