Evropská unie by se měla vrátit ke svým základům
(www.orlickytydenik.cz) Přicházíme s druhou částí rozhovoru s děkanem Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové. Jako malý kluk jezdil do Orlického Záhoří na chatu a lyžovat. V dospělém věku se do Orlických hor pro změnu pravidelně vrací jako cyklista a své četné zahraniční návštěvy velmi rád vozí na Zemskou bránu nebo do Neratova. Orlický týdeník přináší druhou část obsáhlého rozhovoru s děkanem Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové prof. Josefem Hynkem. Přední český pedagog a informatik kandiduje v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu (24. a 25. května) jako číslo sedm za Občanskou demokratickou stranu.
V první části rozhovoru jsme hodně mluvili o vaší pedagogické činnosti. Pochlubte se některými slavnými absolventy.
Naši absolventi jsou dnes od Austrálie po Silicon Valley v USA a i ti, kteří zůstali v Čechách, jsou úspěšní. Zakladatelka firmy Foreigners.cz, jeden z partnerů v McKinsey&Company v Praze, zakladatel a majitel společnosti Unicorn, šéf Tableau pro střední a východní Evropu, nebo ředitel královéhradeckého dopravního podniku –to všechno jsou příklady absolventů FIMky. S největší hrdostí vzpomínám na absolventy našeho stipendijního programu pomoci státům, které jsou postižené válkou, přírodní katastrofou, nebo jinými problémy. Ve spolupráci s organizací Člověk v tísni jsme změnili životní osudy mnoha lidem. Iráčané Miran a Nazar u nás začali studovat jen pár týdnů po pádu režimu Saddáma Hussajna. Muzzamill ze Srí Lanky přišel při ničivé tsunami o sourozence i střechu nad hlavou a namísto bezvýchodného života v provizorním táboře vystudoval Fakultu informatiky a managementu (FIM). Kdysi velice chudá Thavry z Kambodže napsala o svém životě knihu, která se stala bestsellerem – a není náhodou, že v ní je i fotografie z promocí v naší aule. To jsou příběhy, na které jsme právem pyšní. Právě v těchto dnech pracujeme na přijetí dvou studentů z oblasti Zakarpatské Ukrajiny.
Jak si FIM vede v celostátním srovnání se školami podobného typu?
Těší nás skutečnost, že FIMka se umisťuje na předních příčkách studentského hodnocení a v roce 2015 získala titul Fakulta roku mezi všemi fakultami veřejných vysokých škol v ČR. O dva roky později jsme v rozsáhlé studii věnované profilům fakult a škol, kterou otiskly Hospodářské noviny, získali z hlediska pohledu studentů a absolventů maximální hodnocení ve formě pěti hvězdiček. Naší velkou výhodou je nejen provázanost s praxí, ale zejména naše silná orientace na zahraniční spolupráci. Desítky našich studentů každoročně míří na semestrální pobyty na partnerských školách od USA po Japonsko a studenti z těchto institucí naopak rádi studují u nás. O naší úspěšnosti v této oblasti svědčí například i fakt, že největší skupina tchajwanských studentů v Česku studuje právě na FIMce v Hradci Králové. V loňském roce už jich zde bylo celkem dvaašedesát.
Pojďme se přesunout k dalšímu tématu. Dvacet let jste byl zastupitelem Vysokého Mýta. Loni jste byl zvolen opět. Proč jste se rozhodl znovu kandidovat?
Přestože pracuji v Hradci Králové, Vysoké Mýto je město, kam se každý večer vracím a kde žiji. Je to město, kde jsem vyrostl, a které po odchodu sovětské posádky dostalo velikou příležitost se znovu nadechnout a obnovit svůj lesk z dob, kdy bývalo královským věnným městem – stejně jako Hradec Králové. A jelikož mě nikdy nebavilo někde zpovzdálí kritizovat a stěžovat si, že někdo rozhoduje špatně, rozhodl jsem se pracovat v městském zastupitelstvu a aspoň trochu se přičinit o to, aby naše město bylo fungující a příjemné pro život.
Aktuálně kandidujete v květnových volbách do Evropského parlamentu. S jakým programem přicházíte? Co je vaším hlavním cílem?
Evropská unie pro nás nemá alternativu, a proto bych si přál, aby v těchto volbách získaly celoevropsky silný mandát strany, které si přejí udržet Evropskou unii pohromadě. Unie by se potom měla vrátit ke svým základům, začít rozlišovat podstatné a nepodstatné a kromě čtyř základních svobod udělat vše pro zajištění bezpečnosti a prosperity. Také bychom se měli zamyslet nad tím, proč žádná z velkých technologických firem nesídlí v Evropě. Proč je dnes synonymem pro elektromobily společnost Tesla z USA, když první takto poháněné vozy byly právě v Evropě? Už třeba náš vynálezce František Křižík měl elektromobil. Svět technologií prostě Evropě jako celku „ujíždí“. Měli bychom přestat řešit malé problémy a zapracovat na větší konkurenceschopnosti, aby příští „Tesla“ působila, když už ne v České republice, tak alespoň v Evropě. Mysleme více na svou budoucnost!
A ve které části Evropy by podle vás mohl v budoucnu vzniknout nějaký technologický gigant?
Samozřejmě by bylo krásné, kdyby to byla Česká republika, ale musíme si uvědomit, že v celosvětovém měřítku je Česko, ale i celá Evropa malá. Proto bychom v rámci technologického rozvoje měli určitě spolupracovat mnohem více. Jinak hrozí, že nejlepší evropské mozky budou odcházet do zámoří.
Evropská unie se v posledních letech potýká s celou řadou problémů a mluví se o různých formách její reformy. Jaký na to máte názor?
Evropa se musí proměnit v Evropu příležitostí, jinak zůstane Evropou starou a svět nám bude utíkat. Bez vzdělaných a kreativních lidí, kteří mají nápady, jež mohou vytvářet pracovní místa, bez špičkového výzkumu a nových technologií bude těžké udržet Evropu konkurenceschopnou. A tomu je třeba přizpůsobit i evropskou politiku. Ambiciózní plány a jim odpovídající regulace dohnaly evropské výrobce automobilů k podvádění, kauze dieselgate a úvahách o přesunu výroby do třetích zemí. Původně možná i dobře míněné dotace na obnovitelné zdroje u nás vedly ke vzniku solárních baronů a účet za hloupá rozhodnutí budeme všichni platit ještě dlouhá léta. Pokud obdobným způsobem bude například „nalinkována“ nebo „podpořena“ elektromobilita, svezete se dostupným elektroautem spíše na jiném kontinentu než u nás. A to nesmíme připustit.
kandidát ODS pro volby do Evropského parlamentu
zastupitel